review
review
Připravujeme: recenze Volbeat - Outlaw Gentlemen & Shady Ladies
Připravujeme: report Kiss: Praha - O2 Aréna, 14.6.2013

May 2011

Barren Earth nahrávají druhé album

31. may 2011 at 22:16 | Monsterfuck |  Music News
Barren Earth
Finští melo-death/doomaři Barren Earth, v jejichž řadách působí mimo jiné členové Kreator, Moonsorrow či Swallow the Sun, se právě nacházejí v Sonic Pump Studios v Helsinkách, kde nahrávají nástupce nadšeně přijatého debutu "Curse of the Red River" z loňského roku. Kapela slibuje 12 skladeb, které budou pokračovat v duchu první desky jen s tím rozdílem, že je prý v nich cítit větší vliv prog-rocku ze 70. let.

Dosud nepojmenovaná novinka by měla vyjít na podzim u Peaceville Records. O obálku se postará Paul Romano (Mastodon, Trivium, Hate Eternal).

"Curse of the Red River" vyšlo 31. března 2010 pod křídly Peaceville. Nahrávalo se v Helsinkách ve studiích Seawolf a Jive s producentem Jukka Varmoem (ten bude produkovat rovněž i druhé album). Artwork vytvořil známý kreslíř Travis Smith (Opeth, Amorphis, Katatonia, Avenged Sevenfold). "Curse of the Red River" také zajistilo Barren Earth cenu Objev roku ve Finnish Metal Awards a Debut roku v Metal Storm Awards.

Detaily o novém počinu Brutal Truth odhaleny

30. may 2011 at 23:40 | Earthworm |  Music News
Grindcore/metalová parta Brutal Truth (Kevin Sharp - vokály, Dan Lilker - baskytara, Richard Hoak - bicí, Erik Burke - kytara) vydá svoje nové album "End Time" 27. září v Severní Americe přes Relapse Records. CD bylo nahráno s Dougem Whitem ve Watchmen Studios v New Yorku, o mix se postaral Jason P.C. v Goatsound Studios. Mastering si vzal na paškál Scott Hull ve Visceral Sound.

"End Time" tracklist:

01. Malice
02. Simple Math
03. End Time
04. Fuck Cancer
05. Celebratory Gunfire
06. Small Talk
07. .58 Caliber
08. Swift And Violent (Swift Version)
09. Crawling Man Blues
10. Lottery
11. Warm Embrace Of Poverty
12. Old World Order
13. Butcher
14. Killing Planet Earth
15. Gut-Check
16. All Work And No Play
17. Addicted
18. Sweet Dreams
19. Echo Friendly Discharge
20. Twenty Bag
21. Trash
22. Drink Up
23. Control Room

Artwork alba zde:

Brutal Truth

Sicmaggot hitparáda: dvacátédruhé kolo

29. may 2011 at 22:21 | Monsterfuck |  Hitparáda
Hitparada
Dám vám jednu radu do života: nikdy k ničemu důležitému nepouštějte Sedu. Podívejte se na mne, jak jsem dopadl. Na jedno kolo jsem mu z důvodu časové tísně půjčil hitparádu, a on tam hned nacpe nějaké Cocotte Minute, či co. Což o to, to bych ještě možná s obrovským sebezapřením vydýchal, kdyby to nevyhráli. Kam ten svět jen spěje? Ale dosti rádoby vtipných keců, však mně je to vlastně fuk - je to volba vás, hlasujících. Ale abychom s tím úvodem někam pohnuli... o jeden jediný hlas za Cocotte Minute (že mě vždycky svrbí prsty, abych nenapsal "Kokot":)) se umístil heavy metalový král Ronnie James Dio se svým legendárním flákem "Holy Diver", na třetím místě skončili hitparádoví matadoři Vader a jejich "Helleluyah!!! (God Is Dead)" a na čtvrtém němečtí thrash metalisté Sodom. Co se Vader týče, s nimi se i přes umístění na třetí příčce musíme rozloučit, jelikož to tu v hitparádě hoblovali již dlouhých sedm týdnů. Útěchou jim budiž fakt, že budou na čestném místě ve dvoraně slávy, kterou naleznete v Infu o blogu.

Takže po výpadku Vader to dneska budou tři novinky. Po vydatném přemýšlení (rozuměj dloubal jsem se v nose, škrábal na kulích a čekal, až mi s tím někdo poradí) jsem nakonec vybral mladé Brity Sylosis a jejich song "After Lifeless Years". Druhými nasazenými jsou legendární black metalisté Master's Hammer, jedna z nejuznávanějších českých skupin v zahraničí, a jejich kultovní flák "Géniové" z ještě kultovnější desky "Ritual". Třetí skupinu má na triku opět Seda, který žadonil o Enter Shikari. Jelikož už mě to jeho kvílení nebavilo poslouchat, radši jsem mu dal milost a to "Sorry, You're Not a Winner" nasadil. Hlasujte zodpovědně!:)

Výsledky dvacátéhoprvního kola:
---postupující---
1. místo: Cocotte Minute - Nenávist (12 hlasů - 26%)
2. místo: Dio - Holy Diver (11 hlasů - 24%)
3. místo: Vader - Helleluyah!!! (God Is Dead) (8 hlasů - 17%) --> Síň slávy
4. místo: Sodom - Fuck the Police (7 hlasů - 15%)
---nepostupující---
5.-6. místo: Chthonic - Forty-Nine Theurgy Chains (4 hlasy - 9%)
5.-6. místo: Demonic Resurrection - The Unrelenting Surge of Vengeance (4 hlasy - 9%)

Klipy pro dvacátédruhé kolo a hlasovací anketu naleznete po rozkliknutí na celý článek!

Lunatic Gods nahrávají šestou desku

29. may 2011 at 19:14 | Monsterfuck |  Music News
Experimentální death/black metalisté Lunatic Gods ze Slovenska se v současné doby nacházejí v českém studiu Shaark v Bzenci, kde nahrávají svůj šestý dlouhohrající počin ve své kariéře. Tento nástupce desky "Ante Portas" z roku 2007 se bude jmenovat "Vlnobytie".

Lunatic Gods slibují, že na novince se mohou posluchači těšit mimo jiné na zvuk cimbálu, houslí nebo saxofonu. Texty budou stejně jako v případě minulého "Ante Portas" kompletně ve slovenštině, přičemž dvě skladby budou dokonce zhudebněnou verzí povídky "Ibronka" slovenského spisovatele a sběratele lidové slovesnosti Pavola Dobšinského.

"Naši fanúšikovia môžu očakávať mix albumov 'Mythus' a 'Ante Portas'. Určite sme nezačali robiť jednoduchšiu muziku a ani sme nevymäkli. Práve naopak, akoby sme s príchodom nového bubeníka Svaroga pridali na technike i rýchlosti. Hosťovanie už potvrdil Killy z Melancholy Pessimism či starý známy martinský Ročo. Album by mal vyjsť na jeseň tohto roka a prvú pieseň zverejníme 9. 9. 2011 na našej bandzone stránke. Dovtedy sa sústredíme na nahrávanie, mixáž a mastering a budeme hľadať vydavateľa," říká kytarista Hirax.


Lunatic Gods

Helheim - Heiðindómr ok Mótgangr

29. may 2011 at 0:10 | Monsterfuck |  Recenze
Heidindomr ok Motgangr
Norové Helheim, kterým už pomalu začíná táhnout na dvacet aktivních let na scéně, jsou právem řazeni mezi průkopníky viking metal a stále patří mezi čelní představitele jeho původní formy. Tím nemám na mysli nějakou hudební zastydlost - zvláště pak ne v případě Helheim, kteří vždy vynikali velkým smyslem pro pokrok v rámci svých kořenů - ale spíše fakt, že nemají nic společného se současnou trendovou podobou stylu (fackuje mě hanba, že vůbec dávám Helheim a ty hopsa-hejsa srandičky do souvislosti jako jeden styl), dávají spíše přednost mrazivé a drsné muzice. Je už mi to trapné to tu v recenzích tolikrát opakovat, naneštěstí je to však nutné, aby někdo nečekal nějaké směšné vychlastance s rohatou helmou. Pokud s Helheim doposud nemáte zkušeností, očekávejte syrovou hudbu, která rozhodně nemá daleko k black metalovému běsnění, avšak inteligentně pojatému, s myšlenkou a s atmosférickými i progresivnějšími výlety. Helheim jsou zkrátka všechno možné, jen ne hudebně zastydlá skupina, a když už přijdou s novým albem, fanoušci si mohou být jistí, že půjde o záležitost, která si nezaslouží nic menšího, než aby byla poslouchána stále dokola.

Novince "Heiðindómr ok Mótgangr" předcházelo v loňském roce vydané minialbum "Åsgårds Fall", obsahující jednu skladbu z tehdy ještě připravovaného "Heiðindómr ok Mótgangr". EP zachycovalo progresivní choutky Helheim a nabídlo vskutku epický, na poměry skupiny velice netradiční materiál. Jak "Heiðindómr ok Mótgangr" ukazuje, opravdu se jednalo pouze o experiment, jelikož samotné album se opět navrací do linie, na jakou jsou fanoušci Helheim zvyklí a kterou vyžadují, čili to, co jsem již popsal v prvním odstavci - velice chytře a nápaditě střižený viking/black metal. Je to dobře či špatně? Nebo dokonce krok zpátky? Dle mého názoru nikoliv. Už jen z toho důvodu, že i samotná normální a "neexperimentální" podoba hudby Helheim sama o sobě pod drsnou severskou náturou v sobě skrývá tolik experimentů, různých ozvláštnění, atmosférou nadupaných odboček a všeho možného dalšího, že i tak posluchači přecházejí uši.

Jestli něco nemám rád, je to popis jednotlivých písniček, ale co se dá dělat… rychle si prolítneme některé momenty, které by vám dle mého skromného názoru neměly uniknout. Hned úvodní opus "Viten og Mot (Sindighet)" nabízí několik opravdu skvostných momentů, které nemají daleko ke genialitě. A přitom se nejedná o nic složitého - v jednoduchosti je síla, jak se říká. Krátce po 50 vteřinách to začne. Nejdříve samotná kytara, poté se přidají i ostatní nástroje a zpěv a dusný úvod se záhy překlene v naprosto skvělý kousek. Helheim vás hned ze začátku namlsají, ale rozhodně stojí zmínit to, že ani zbytek "Heiðindómr ok Mótgangr" nezůstává pozadu. "Dualitet og Ulver" již můžete znát z klipu (je to právě onen song, který se objevil již na "Åsgårds Fall"), takže ji taktně přeskočíme. Vlastně ne, nepřeskočíme... jednak mi to nedá nezmínit, že mi "Dualitet og Ulver" v mnohých ohledech silně připomíná tvorbu Helheim okolo roku 2000 - připomíná v tom dobrém slova smyslu; jednak je dozajista zajímavá tím, že v ní lze slyšet hostujícího Hoesta z Taake, resp. jeho nezaměnitelný vokál. Přesuňme se však už ke čtvrté "Maðr". Ta je totiž možná tou nejrozmanitější položkou "Heiðindómr ok Mótgangr". Začíná jako black metal ve středním tempu, rozhodně tak však neskončí. Když vynecháme výtečný refrén, zlomí se skladba v polovině v jednu z nejprogresivnějších pasáží alba, která graduje až do působivého závěru. Podobně je na tom i "Element" jen s tím rozdílem, že u ní je klidnější první polovina a až ta druhá nabízí riffové hradby. Oproti tomu třeba taková "Viten og Mot (Årvåkenhet)" patří mezi ty ostřejší kousky. Úvod je čistá black metalová sypačka...


To bychom měli probranou strukturu skladeb (a to ještě ne všech), ale teď si představte, že "Heiðindómr ok Mótgangr" je dále neskutečně propracovaná i po vokální stránce, a to i přestože ten black metalový krákorák převažuje; avšak nechybí i nádherná kytarová sóla a mnoho dalších lahůdek. Nemám snad ani to srdce vám to všechno vykecávat - už jen protože právě to postupné objevování a prokousávání se deskami Helheim je jedna z nejlepších věcí na poslechu těchto norských válečníků. Alespoň v mém případě tomu tak je. Shrnul bych to alespoň tak, že Helheim rozhodně hrají tak, že to člověka nesmírně baví poslouchat a i novinka "Heiðindómr ok Mótgangr" je toho nesporným důkazem. Pokud nejste zasvěcení a chcete vědět, jak "má znít" pořádný viking metal, Helheim jsou jedni z nejlepších možných průvodců po norských fjordech. Opět další výtečný opus!

Tracklist:
01. Viten og Mot (Sindighet) - 07:37
02. Dualitet og Ulver - 05:57
03. Viten og Mot (Stolthet) - 06:16
04. Maðr - 05:51
05. Viten og Mot (Årvåkenhet) - 06:55
06. Element - 06:40
07. Nauðr - 04:01
08. Viten og Mot (Bevissthet) - 05:09
09. Helheim 8 - 04:37

Hodnocení: 8,5/10


Cradle of Filth: "Lilith Immaculate" video

28. may 2011 at 14:19 | Monsterfuck |  Music News
Britská kapela Cradle of Filth zveřejnila po "Forgive Me Father (I Have Sinned)" druhý videoklip k poslednímu albu "Darkly, Darkly, Venus Aversa", které vyšlo 1. listopadu loňského roku. Volba padla na skladbu "Lilith Immaculate". Jak samotný klip, tak i krátké video se záběry z natáčení si můžete prohlédnout níže.

Již příští týden, konkrétně 4. června, zahrají Cradle of Filth opět v České republice. Vystoupí jako hlavní hvězdy druhého dne festivalu Metalfest Open Air v Plzni od 22:30.

Videoklip "Lilith Immaculate":


Making of "Lilith Immaculate":


Program Sonisphere 2011

28. may 2011 at 14:14 | Ježura |  Music News
Sonisphere
Přes všechny možné i nemožné rošády v organizaci to vypadá, že se Česká republika putovního festivalu skutečně dočká. Hvězdný line-up se na pražském Výstavišti představí už za čtrnáct dní, a to v tomto pořadí:

Sobota 11. června:

11:50 - 12:20 Debustrol
12:40 - 13:15 Duff McKagan's Loaded
13:35 - 14:10 Misfits
14:30 - 15:10 Kreator
15:30 - 16:10 Cavalera Conspiracy
16:35 - 17:20 Mastodon
17:45 - 18:40 In Flames
19:10 - 20:10 Korn
21:00 - 23:00 Iron Maiden

Pro fanoušky, kteří se vydají na Iron Maiden a další hvězdy do Prahy, připravili organizátoři možnost přespání ve stanovém městečku. To se pro návštěvníky otevře v sobotu 11. června v 10:00 a zůstat v něm budou moci až do neděle 12. června do 12:00. Kapacita stanového městečka bude omezena. Součástí vyhrazeného prostoru budou mobilní toalety.

Sklepmaster - The Unforgiven Sin

28. may 2011 at 1:23 | Monsterfuck |  Recenze
The Unforgiven Sin
I přes lehce prapodivný název Sklepmaster (snad nejsem jediný kořala, který si okamžitě vzpomene na jistý druh vína… jsem ochoten i předpokládat, že to byl od kapely záměr… ale což, alespoň je sranda) nepáchá tahle parta z Opavy rozhodně špatnou hudbu. Pro někoho možná díky onomu sranda názvu až překvapivě dobrou. Upřímně řečeno se tu sice tentokrát nemohu a nebudu dojímat nad nějakou genialitou či něčím podobným, zato však mohu hned ze začátku prohlásit, že to, co Sklepmaster předvádějí na svém aktuálním třetím počinu "The Unforgiven Sin", nejenže není špatné, ale je to hlavně příslibem do budoucna.

Na minialbu "The Unforgiven Sin" se dohromady tmelí death metal, melodic death a thrash metal; někde se prolínají, jinde střídají, někde je znatelnější jedna složka, onde zase druhá, hlavní však je, že to celé hezky šlape a že ona čtveřice songů (první a poslední položky jsou intro, resp. outro) je dobrá a uběhne jako voda. Zvláště poslední dvě "We Are Damnation" a "Devil in My Face" jsou vážně dobré. Ke cti Sklepmaster slouží i fakt, že tu svou muziku zvládnou opepřit i nějakou tou řekněme lehounce progresivnější pasáží a zejména výtečnými kytarovými sóly, které já osobně považuji za ty nejlepší momenty "The Unforgiven Sin".

V porovnání s předchozím počinem "A Taste of Demonology" je jasně znatelná snaha skupiny pohnout se trochu dál. Nové skladby jsou zcela jasně složitější co do struktury a kapela nad nimi evidentně více přemýšlí, což je jedině dobře. Právě tady je cítit opravdu slušný potenciál a věřím, že pokud to Sklepmaster poženou dále tímhle směrem, mohly by jejich budoucí počiny být velice zajímavé.

Hudebně bychom to jakž takž, letem světem měli, ale co textová stránka? Řádky v bookletu dávají dohromady koncepční příběh o tom, jak kdysi na Zemi žily dva národy, z nichž ten první toužil po vědění, zatímco ten druhý ne, načež se mezi sebou pohádaly a ti "chytří" se přesně dle pořekadla "moudřejší ustoupí" rozhodli z planety odletět, aby se mohli za spousty let (zřejmě po vydatné meditaci a bádání ve všech oblastech) vrátit a všechny to tu vypráskat (odsud onen název "Neodpuštěný hřích"). Celé se to dá pochopit jako alegorie na tupou lidskou rasu, ale nechci samozřejmě nikomu podstrkovat svou interpretaci. Až sem to zní hezky, akorát mi přijde, že si skupina na plochu pouhých 21 minut (z čehož ještě téměř 1/5 tvoří beztextové instrumentálky) zvolila až moc složitý příběh, díky čemuž jsou všechny zvraty strašně rychlé a bez nějakých větších vysvětlivek, což mi přijde škoda. Méně je někdy více.

Sklepmaster

Hm, nějaké shrnutí na závěr by to chtělo, říkáte? Pokud se nemám opakovat, tak už mě upřímně řečeno nic nepadá, takže se radši budu opakovat, aby ta recenze nekončila jakože tak blbě. Na "The Unforgiven Sin" to "Sklepmajsterům" drhne hezky s tím, že pokud v jistých směrech trochu zatlačí na pilu, bude to jistě drhnout ještě lépe. Howgh!

Tracklist:
01. Prologue - 01:52
02. Vengeance from Stars - 04:11
03. Natural Instinct - 03:54
04. We Are Damnation - 04:57
05. Devil in My Face - 04:16
06. Epilogue - 02:06

Hodnocení: 7/10


[K recenzi poskytl: Sklepmaster]

Chrome Division - 3rd Round Knockout

26. may 2011 at 21:00 | nK_! |  Recenze
Chrome Division - 3rd Round Knockout
Téměř all-stars projekt Chrome Division působí na hudební scéně pod křídly Nuclear Blast již téměř pět let a není tedy divu, že za těch několik globálně nevýznamných oběhů Zěmě kolem slunce stihli vydat již tři řadová alba. O tom aktuálním si teď popovídáme trochu více.

Proč "téměř" all-stars projekt? Inu, protože hlavním reklamním tahákem uskupení je jednoznačně kytarista Shagrath, kterýžto momentálně působí také ve veleznámých Dimmu Borgir. Nějakou chytrou hlavu asi trklo, že taková ikona, kterou momentálně Shagrath bezesporu je, má šanci ze svých fanoušků vytřískat ještě nějaký ten dolar navíc. Nebo několik milionů dolarů navíc. Ostatní členové bandu proti Shagrathovi pomalu nestojí ani za zmínku (ne že by oproti jeho partům hráli zcela bezvýznamně, ale jednoduše proto, že nejsou tak známí), snad jen Tony White kdysi mlátil do škopků v Old Man's Child. Jenže kdo si to dneska pamatuje?

Řekněme si hnedka na rovinu: od tohoto alba nečekejte žádný převratný milník v oblastni heavymetalové hudby ani kolekci toho nejlepšího, co se na scéně za posledních několik měsíců stihlo urodit. Chrome Division si už od začátku vůbec, ale vůbec na nic nehrají a na celkovém vyznění nahrávky je to sakra znát. Stejně jako na minulých fošnách na nás vybafnou "hlubokomyslné" texty s tématy točícími se převážně kolem ženských, chlastu a rock 'n rollu. Nic nového a nic, co ještě minimálně tisíckrát neuslyšíme jinde. Problém je ale v tom, že i nesčetněkrát ojeté klišé může znovu bavit a právě tím, že kapela moc dobře ví, jak moc obehraný styl má v repertoáru, se dá i docela dobře poslouchat. Jde sice jen o zábavu a čisté odreagování, ale není to přesně to, po čem průměrný posluchač prahne?

Chrome Division
Hudba Chrome Division je energická a víceméně poslechově nenáročná. Žádné ultrasložité kytarové riffy ani přepísklé bicí, prostě takový standard. Líbí se mi hlavní vokál, který perfektně sedí do celkového vyznění jednotlivých písniček. Už jsme řekli, že produkce Chrome Division je spíše hospodská odreagovačka, to ale nic nemění na tom, že některé songy mají své silnější chvíle a to hlavně v refrénech. Třeba taková "Satisfy My Soul". Sice refrén dokola opakuje tři slova, ale nějakým záhadným způsobem mě prostě baví a zrovna tenhle kousek nemůžu poslední dobou dostat z hlavy.

Tak se pomalu dostáváme k výčtu jednotlivých kousků. Album otevírá klipová a poměrně rychlá "Bulldogs Unleashed". O jejích kvalitách nebo nekvalitách se můžete sami přesvědčit v přiloženém videu. Dětinsky jednoduchý text kdekdo přehlédne. Následuje "7 G-Strings", takový standard Chrome Division. Není špatná, ale nic veleúžasného. "Join the Ride" s megaklišé refrénem, až se musím pro sebe usmát. "Unholy Rider" se dobře poslouchá, i když se od svých předchůdců víceméně vůbec neliší. Jedna z nejzábavnějších písniček "Zombies and Monsters" je pěkně chytlavá a obzvlášť v refrénu pekelně zábavná. "Fight" při poslechu přecházím obvykle bez většího pozastavení. "The Magic Man" na vás dýchne baladickou atmosférou a donutí rozhoupat se v rytmu pomalé kytary a příjemného retro vokálu. "Long Distance Call Girl" není nijak zvlášť zajímavá, ale neurazí. Oproti tomu "Ghost Riders in the Sky" a hlavně závěrečná "Satisfy My Soul" jsou doslova balzámem na heavymetalovou duši.


Po přečtení několik posledních odstavců a letmém přehlédnutí výsledného hodnocení se musíte chytat za hlavu a nechápete, proč něco popisuji a něco jiného hodnotím? Inu, album je sice totálně klišoidní a vlastně ničím moc zajímavé, ale prostě mě baví dostatečně na to, abych sáhl po šťastné sedmičce. Nenáročná a zábavná hudba, vhodná na odregování po náročné zábavě nebo do auta. A o to tady přeci od začátku jde, nebo ne?

Tracklist:
01. Bulldogs Unleashed - 03:49
02. 7 G-Strings - 04:07
03. Join the Ride - 05:06
04. Unholy Roller - 03:43
05. Zombies and Monsters - 03:39
06. Fight - 03:38
07. The Magic Man - 04:56
08. Long Distance Call Girl - 04:25
09. Ghost Riders in the Sky (Johnny Cash cover) - 03:36
10. Satisfy My Soul - 05:08

Hodnocení: 7/10


Zbytek redakce hodnotí:
Strašně přeceňovaná záležitost. Zajímalo by mne, jestli by měli Chrome Division alespoň polovinu pozornosti, jaké se jim dostává, kdyby v jejich sestavě nefiguroval Shagrath z Dimmu Burger a kdyby neměli za zadkem největší metalový label současnosti. "3rd Round Knockout" je sbírka toho největšího a nejprovařenějšího hard rockového klišé, na které si jen můžete vzpomenout, v nijak extra záživném podání; celé se to navíc snaží tvářit tak cool, až to ani není vtipné. Nuda od začátku do konce.
Monsterfuck - 5/10

Průměrné hodnocení v redakci: 6/10

Opeth s informacemi o novém albu a personálními změnami

25. may 2011 at 20:43 | Earthworm |  Music News
Švédská progmetalová kapela Opeth zveřejnila název svého desátého alba. Deska se bude jmenovat "Heritage" a bude vydána v září přes Roadrunner Records. Nahrávání CD proběhlo tento rok v Atlantis Studios ve Stockholmu. Producenty byli Jens Bogren (Soilwork, Katatonia, Paradise Lost, Bloodbath) a (tradičně) Steven Wilson z Porcupine Tree.

Minulý měsíc byl zbaven svých povinností v Opeth klávesista Per Wiberg. Jeho místo při nadcházejících tour zastane muzikant, který již zkouší s kapelou. Jeho identita zatím nebyla odhalena. Zpěvák/kytarista kapely Mikael Åkerfeldt okomentoval události okolo změn v kapele takto: "Mendez, Axe, Fredrik a já jsme došli k rozhodnutí vystřídat Pera po natočení alba a pro něj to nebylo žádné překvapení. Ve skutečnosti sám přemýšlel o odchodu z kapely, takže jsme se na tom tak nějak všichni shodli."

Opeth

Klipy od Alestorm, Shining, Endstille a Sabaton

25. may 2011 at 18:35 | Monsterfuck |  Music News
Třetí velké album "Back Through Time" skotských pirátů Alestorm je už skoro za humny. Fanoušci skočných opileckých popěvků si budou muset počkat v podstatě už jenom pár dní, jelikož placka vychází 1. června (v ČR až 6. června), ale aby to čekání uběhlo rychleji, natočila kapela klip k songu "Shipwrecked". Režii si vzal na paškál srbský režisér Ivan Colic, jenž se může pochlubit spoluprácí s Kamelot, Kataklysm, Ex Deo nebo Epicou, a výsledkem je "to nejlepší video vůbec," jak v nadsázce tvrdí zpěvák a klávesák Christopher Bowes. Na výsledek koukejte tu:


Druhá skupina dnešní novinky bude pro fandy měkčích žánrů už o něco menší pecka, oproti tomu příznivci extrémnějších záležitostí si mohou mnout ruce. Kontroverzní Švédové Shining vydali 11. května po dlouhých odkladech a technických i jiných problémech novou desku "VII - Född Förlorare", a když už jsou v ráži, natočili rovnou i svůj první videoklip vůbec (a to jde o sedmou řadovku) k úvodnímu songu "Förtvivlan, Min Arvedel". K dispozici jsou celkem dvě verze klipu - cenzurovaná a necenzurovaná. Poněvadž jsme toho názoru, že čtenáři Sicmaggot jakožto metalisté nejsou žádní puritáni, předkládáme vám samozřejmě tu necenzurovanou variantu. Pokud by ale měl někdo slabý žaludek a nesnesl pohled na trošku krve a fetu (ale žádný extrém to zase není), cenzurovaný klip nalezne zde (je však nutno dodat, že cenzura je provedena takovým způsobem, že by za to dotyčný zasloužil kastraci).


Oproti tomu německé black metalové řezníky Endstille nějaká cenzura evidentně netankuje a v novém klipu "Anomie", který byl natočen ku příležitosti vydání novinky "Infektion 1813", sází bez ostychu jeden krvavý záběr za druhým. Připravte si popcorn a sledujte tady:


UPDATE: Nový klip vypustili taktéž power metalisté Sabaton ze Švédska. Song se jmenuje "Screaming Angels" a pochází z desky "Coat of Arms", která vyšla loni někdy touhle dobou. Juknout se můžete zde:


Program na Obscene Extreme 2011

25. may 2011 at 14:35 | Monsterfuck |  Music News
Další festival zveřejňuje svůj kompletní program. Tentokrát je to Obscene Extreme, který proběhne v rozmezí 7.-9. července v Trutnově.

Středa 6. července:
12:00 - ???? Freak Festival

Čtvrtek 7. července:
14:00 - 14:20 БУТ (CZ)
14:30 - 14:50 Idiot Convention (BEL)
15:00 - 15:20 Zeitgeist (ITA)
15:30 - 15:50 Jack (HUN)
16:00 - 16:25 Another Way (HUN)
16:35 - 17:00 Headcrash (NED)
17:10 - 17:25 Attack of Rage (SVK)
17:35 - 18:00 Von Boom (SWE)
18:10 - 18:35 Feastem (FIN)
18:45 - 19:10 Napalmed (CZ)
19:20 - 19:50 Pandemia (CZ)
20:00 - 20:35 Squash Bowels (POL)
20:45 - 21:20 Gride (CZ)
21:35 - 22:45 Entombed (SWE)
22:55 - 23:35 Magrudergrind (USA)
23:50 - 00:40 Benediction (UK)
00:50 - 01:10 Hell Show

Entombed

Pátek 8. července:
10:00 - 10:20 Aggrenation (SWE)
10:30 - 10:50 Fatal Nunchaku (FRA)
11:00 - 11:20 Atomçk (UK)
11:30 - 11:50 Dislike (CRO)
12:00 - 12:25 Nominal Abuse (SRB)
12:35 - 13:00 Gutslit (IND)
13:10 - 13:35 Razor Rape (SWE)
13:45 - 14:10 Enthrallment (BUL)
14:20 - 14:45 Laustürmer (SWE)
14:55 - 15:20 Fleshrot (UK)
15:30 - 15:55 D.I.S. (SWE)
16:05 - 16:35 Rectal Smegma (NED)
16:45 - 17:15 Entrails (SWE)
17:25 - 17:55 Extreme Smoke 57 (SLO)
18:05 - 18:35 Last Days of Humanity (NED)
18:45 - 19:15 Putrid Pile (USA)
19:25 - 20:05 The Varukers (UK)
20:15 - 20:55 Skitsystem (SWE)
21:05 - 21:55 Rotten Sound (FIN)
22:10 - 23:20 Brujeria (MEX)
23:30 - 00:10 Impaled (USA)
00:20 - 00:50 Gronibard (FRA)
01:00 - 01:30 Interment (SWE)
01:40 - 02:00 Chiens (FRA)
02:10 - 02:30 Repulsione (ITA)
02:40 - 03:00 Gore and Carnage (MEX)

Brujeria

Sobota 9. července:
10:00 - 10:20 The Afternoon Gentlemen (UK)
10:30 - 10:50 Brutally Deceased (CZ)
11:00 - 11:20 Komatoz (RUS)
11:30 - 11:50 Reproach (BEL)
12:00 - 12:20 Haemophagus (ITA)
12:30 - 12:50 Unkind (FIN)
13:00 - 13:25 Combat Noise (CUB)
13:35 - 14:00 Collision (NED)
14:10 - 13:35 Assessor (CZ)
14:45 - 15:10 Wrathcobra (USA)
15:20 - 15:45 Onanizer (CZ)
15:55 - 16:20 Mesrine (CAN)
16:30 - 16:55 Visions of War (BEL)
17:05 - 17:30 Zubrowska (FRA)
17:40 - 18:05 Instinct of Survival (GER)
18:15 - 18:40 Psycho (USA)
18:50 - 19:15 Inhumate (FRA)
19:25 - 19:55 Isacaarum (CZ)
20:05 - 20:35 The Rotted (UK)
20:45 - 21:15 Debustrol (CZ)
21:25 - 22:20 Lock Up (UK)
22:35 - 23:35 Brutal Truth (USA)
23:45 - 00:30 Dropdead (USA)
00:40 - 01:10 Le Scrawl (GER)
01:20 - 01:50 Melancholy Pessimism (CZ)
02:00 - 02:30 Mincing Fury and Guttural Clamour of Queer Decay (CZ)
02:40 - 03:00 Grunt (POR)

Lock Up

Nová superskupina: Temple of the Black Moon

25. may 2011 at 13:03 | Monsterfuck |  Music News
Občas se stane, že se dá dohromady pár známých hudebníků, kteří společně založí nový projekt. To je případ i kapely Temple of the Black Moon, v jejíchž řadách se potkávají zpěvák Dani Filth (Cradle of Filth), kytarista Rob Caggiano (Anthrax), baskytarista King ov Hell (Ov Hell, Sahg, I, ex-Gorgoroth) a bubeník John Tempesta (ex-White Zombie, ex-Testament, ex-Exodus).

"Představte si kotel, v němž bublá odporná chuť Tool a Celtic Frost, okořeněná špetkou Immortal a At the Gates, a budete tak na půl cesty k popsání toho, jak zní ten neotesaný rámus, který tito hudebníci vyplivli na nic netušící svět," stojí v oficiální zprávě.

Mezi písničkami, které se objeví na doposud nepojmenovaném debutovém počinu, jenž by měl vyjít v polovině příštího roku a měl by být podpořen i koncertně, nechybí kousky jako "Beautifully Perverse", "C.N.T. (All That's Missing Is You)", "Dark Eyes for Trouble", "Don't Call Up What You Can't Put Down" nebo "Infernal Desire Machine".


Temple of the Black Moon

Destroying Divinity - Dark Future

24. may 2011 at 19:25 | Monsterfuck |  Recenze
Dark Future
Destroying Divinity rozhodně dělají čest svému názvu. Dechovka to určitě není. Od první vteřiny svého posledního dlouhohrajícího počinu "Dark Future", který vyšel v červnu loňského roku, nasadí drtící tempo brutálního death metalu toho nejhrubšího zrna. Nezaměňujte však pojmy - brutální se nerovná bezmyšlenkovitě. Destroying Divinity dokáží mezi tu svojí extrémní hoblovačku narvat i pěkných pár výborných překvápek…

Na první poslech vás smete hutný sound, těžká kytarová stěna a "cit" pro brutalitu. Za některé pasáže v hned úvodní "To Live in Gloom of the Beyond" by se nemuseli stydět ani takoví řezníci jako Deicide, to vám povídám. A že Bentonovci nejsou žádná ořezávátka, což? Ale nic není tak jednoduché, jak se napoprvé může zdát. Destroying Divinity totiž umí to své peklo - jak jsem již nakousl výše - i dost hezky okořenit. To, že tam fiknou perlivé sólo na kytaru nebo nějakou pomalejší valivou pasáž, to člověka jistě potěší, ale nezvedne ze židle překvapením. Vychytávek je tam však mnohem více. Opravdu jsem valil bulvy, když na mne v některých skladbách - dobře slyšitelné je to například v "At War with Two Worlds" nebo "Cult" - vykoukly absolutně ujeté melodie, které z dálky připomínají schizofrenní kytarové hrátky francouzské post-black metalové školy Blut aus Nord nebo Deathspell Omega. Vážně nekecám! Rozhodně podobné momenty nejsou stěžejními prvky "Dark Future", spíše se jedná o velice chytře udělané ozvláštnění těch dřevorubeckých klepaček, každopádně je to ale jedna z věcí, které tomuhle matroši dodávají ten správný šmrnc. Když už jsme u té Francie, jisté vztyčné body lze nalézt například i s takovými Arkhon Infaustus - především v tom smyslu, že extrémní forma death metalu není jen bezhlavou rubanicí, ale má v sobě i jakousi brutálně chorobnou atmosféru (pokud chcete konkrétní příklad z "Dark Future", zkuste třeba závěr "Prophecy"). Jen aby to čistě náhodou nevypadalo, že Destroying Divinity si jen půjčující prvky jiných uskupení a následně je slepují dohromady, upozorňuji, že všechna ta přirovnání jsou spíše pro představu - "Dark Future" totiž pořád zní dostatečně "původně".

Destroying Divinity

Nějaké vrcholy "Dark Future" podle mě nemá cenu vyzdvihovat. Všechny položky jsou nasekány v jedné soudružné linii - přijít, nadrtit, rozemlít, zničit a zase odejít. Půlhodinka a nějaké drobné a šlus. Asi takhle to vypadá. Pokud hledáte extrémní a brutální muzika, která není bez mozku, mohu vám Destroying Divinity jenom doporučit. Netvrdím, že je to to nejlepší album, jaké jsem kdy slyšel, ale s jistotou mohu tvrdit to, že na české death metalové scéně, kde je znát kvantita na úkor kvality, patří Destroying Divinity se svou třetí deskou "Dark Future" k tomu lepšímu. A rozhodně to není vítězství typu jednooký králem mezi slepými.

P.S.: Ta obálka má říz jak prase!

Tracklist:
01. To Live in Gloom of the Beyond - 03:30
02. At War with Two Worlds - 03:56
03. Birth of Faceless Killer - 03:44
04. Purid Stench of Past - 03:47
05. Undead in the Darkness - 03:34
06. Cult - 04:45
07. Prophecy - 03:08
08. Name Written with Blood - 03:29
09. Face to Face to Destiny - 06:09

Hodnocení: 7,5/10


[K recenzi poskytl: Destroying Divinity]

Devin Townsend kutí další album

23. may 2011 at 13:56 | Ježura |  Music News
Devin Townsend je skutečně akční člověk. Ještě mu ani nevyšla zatím poslední dvě alba "Deconstruction" a "Ghost", které pod hlavičkou The Devin Townsend Project plánuje vydat 20. června letošního roku, a už se pustil do skládání nového materiálu. Album ponese jméno "Epicloud" a podle Devinových slov půjde o "velký, masivní romantický druh melodické hudby. Bude to líbivé, éterické a jednoduché." Na svém Twitter profilu Devin dodává: "V posledních týdnech jsem měl hlavu úplně někde jinde. Hodně jsem jezdil na kole a učil se písničky Lynyrd Skynyrd na basu. Napsal jsem toho hodně pro "Epicloud".

Tvorba nového alba ale v následujících měsících nebude to jediné, čím se bude Devin realizovat. Po vydání "Deconstruction" a "Ghost" se v listopadu přemístí do Londýna, kde odehraje sérii speciálních vystoupení, odkázaných jeho tou dobou už uzavřené tetralogii koncepčích alb ("Ki", "Addicted", "Deconstruction", "Ghost"). Průběh těchto vystoupení hodlá natočit a posléze vydat zatím nepojmenované live DVD.


Hevy Devy

Suicide Silence "žijí jenom jednou"

23. may 2011 at 13:42 | Earthworm |  Music News
"Žiješ jenom jednou", neboli "You Only Live Once", je název nové skladby od kalifornské kapely Suicide Silence. Song je volně k poslechu na Facebooku kapely (skladbu nejprve musíte "likenout", abyste si ji mohli pustit). Píseň pochází z nového alba "The Black Crown", jehož vydání je plánováno na 12. července. Album bylo nahráváno s producentem Stevem Evettsem (The Dillinger Escape Plan, Hatebreed).

Artwork obalu alba "The Black Crown" byl vytvořen designerém a ilustrátorem, který se jmenuje Ken "K3N" Adams. Ten už v minulosti pracoval se známými kapelami, jako je například Lamb of God.


The Black Crown

Asesino dělají na novém materiálu

23. may 2011 at 13:06 | Monsterfuck |  Music News
Death/grindová sebranka Asesino, v jejíchž řadách mj. působí Dino Cazares (Fear Factory, Divine Heresy) a Tony Campos (Prong, ex-Ministry, ex-Static-X), začala pracovat na materiálu pro nástupce pět let staré fošny "Cristo Satánico". Novinka by měla přijít v příštím roce. Více informací časem.


Asesino

Anaal Nathrakh - Passion

23. may 2011 at 1:43 | Ježura |  Recenze
Passion
Hned na začátek se musím přiznat, že jsem na "Passion" těšil víc než hodně a nějak jsem si nepřipouštěl možnost, že by mohli Anaal Nathrakh stvořit slabší desku. Nevím, nakolik je to realitou a nakolik oním očekáváním ničeho menšího, než dalšího výborného díla, ale slova kritiky budu v tomto případě hledat jen obtížně. Na podobné bláboly ale asi nejste moc zvědaví, takže se bez otálení pokusím osvětlit temná zákoutí této novinky. Dámy a pánové, držte si klobouky. Okružní jízda peklem totiž právě začíná...

Anaal Nathrakh jsou proslulí svou schopností převést obrazy totální zkázy do not s takovou finesou, že by to duševní zdraví některých slabších jedinců nemuselo vydržet bez nevratného poškození. Nejinak je tomu i v případě "Passion", přesto však na novince shledávám více či méně patrné změny oproti předchozím počinům. Tak třeba zvuk - i při zachování tak typické explicitní brutality, šílenosti a animálního charakteru je znát, že mu byla věnována velmi důsledná péče. Výsledkem je na poměry Anaal Nathrakh mimořádně přehledný projev, který dává plně vyniknout páně Kenneyho hráčským i skladatelským kvalitám. Je mi jasné, že to asi nebude úplně po chuti všem vyznavačům ultra brutálního a jen povrchně organizovaného bordelu (nevysvětlovat si špatně - ta "povrchní" organizace má svoje osobité kouzlo, jemuž jsem podlehl také), kterým jsou Anaal Nathrakh proslulí, ale po pečlivé úvaze jsem jedině rád, že se věci mají tak, jak se mají. Na prázdno totiž vyzněly obavy některých škarohlídů, kteří se strachovali, aby Anaal Nathrakh nesklouzli k vykrádání sebe samých. V případě "Passion" o ničem takovém nemůže být řeč a na vině není jen posun na poli zvuku. Nemalou radost ve mně totiž vyvolalo zjištění, že jsem byl už po prvním poslechu schopen konstatovat, že od sebe jednotlivé skladby dovedu bez namáhání rozlišit a některé dokonce správně pojmenovat. A čím déle album poslouchám, tím jsem si jistější, že je právě ona pestrost stěžejním pilířem úspěchu, který "Passion" v mých očích sklízí. Celé album přetéká nápady a každá skladba má několik pasáží, které ji činí výjimečnou, zapamatovatelnou a zcela svébytnou. Nejde jenom o riffy a melodické zpěvy, dostatek prostoru dostaly i na předchozích albech méně využívané prvky, jako třeba brilantní příspěvek hostujícího vokalisty Rainera Landfermanna (Bethlehem) u skladby "Tod Huetet Uebel", drtivý bicí násyp podkreslený střelbou z něčeho automatického a velkorážního, včetně cinkání odpadávajících nábojnic ("Ashes Screaming Silence") nebo majestátní blackmetalové intro k "Drug-Fucking Abomination". Stopáž, která činí necelých 36 minut, přitom všem nenechává prostor pro jakoukoli nudu nebo repetitivnost. Posluchač si tak může užít album deseti vynikajících skladeb bez rizika, že by neudržel pozornost. Brilantní tah, tleskám!

Další věc, která mě při poslechu "Passion" zaujala, je určitý posun k poněkud intimnějším apokalyptickým vizím, než jak jsem byl zvyklý z předchozích alb, která drtila na prach ve velkém rovnou celé planety. Skladby z "Passion" naproti tomu alespoň na mě působí dojmem, že se odehrávají uvnitř šílenstvím krutě trýzněné mysli jedince, izolovaného od okolního světa a uvězněného vnitřními démony, kteří nabrali děsivě reálné obrysy. Ve finále to však jedině prospívá, neboť výsledkem je skutečně silný a emocemi přetékající materiál.


Anaal Nathrakh 2011 Promo


I když jsem na začátku předeslal, že kritizovat půjde jen velmi těžko, nakonec ani zde se tomuto nemilému údělu nemohu vyhnout. Výtky mám však jen dvě - v několika případech jsem se přistihl, že mi příliš nesedla melodie čistého vokálu. Krom toho bych tu a tam ocenil jeho střídmější využití, nebo nahrazení melodickým screamem. Ať tak či onak, Dave Hunt aka V.I.T.R.I.O.L. Si opět vysloužil můj bezbřehý obdiv. Co on dokáže vyloudit ze svých hlasivek je skutečně k nevíře.

Obě dvě připomínky však pramení výhradně z mých subjektivních dojmů, takže není zapotřebí jim přikládat enormní váhu, obzvlášť v tomto případě. Byla by totiž nezměrná škoda, kdyby se potenciální posluchač pod jejich vlivem připravil o zážitky, které "Passion" skýtá. Jeho prostřednictvím Anaal Nathrakh potvrdili svůj status na poli extrémního metalu a zároveň dokázali, že tvůrčí potenciál těchto dvou sympaťáků zatím rozhodně nedosáhl svých hranic. "Passion" je deska, jejíž poslech je skutečným zážitkem. Zážitkem, který plně legitimizuje název alba, protože je to právě krystalická vášeň, která celé dílo charakterizuje asi nejlépe...

Tracklist:
01. Volenti Non Fit Iniuria - 04:58
02. Drug-Fucking Abomination - 07:27
03. Post Traumatic Stress Euphoria - 01:41
04. Le Diabolique Est L'ami Du Simplement Mal - 03:42
05. Locus of Damnation - 01:01
06. Tod Huetet Uebel - 04:14
07. Paragon Pariah - 03:46
08. Who Thinks of the Executioner? - 03:58
09. Ashes Screaming Silence - 03:58
10. Portrait of the Artist - 01:20

Hodnocení: 9/10


Zbytek redakce hodnotí:
Těžko říct, čím to je, ale rozhodně nemůžu tvrdit, že by mi "Passion" uhranulo ve stejné míře jako předchozí desky Anaal Nathrakh. U alb téhle britské fašírky jsem byl vždy zvyknutý, že mě na první poslech naprosto převálcují, rozdrtí, sejmou a zničí bez milosti, na konci vyplivnou celého od krve a já si ještě zařvu o přídavek. Ne však u "Passion", které mě nerozdrtilo napoprvé, ani napodruhé, ani napodesáté. A přitom ale ani nedokážu určit, co je špatně... ono vlastně není špatně nic, je to opět ten extrémní prasecký chlív s brutálními zvířecími vokály, přesně jak to máme od Anaal Nathrakh rádi, jen mě to prostě tentokrát nedostalo tak do kolen jako předchozí počiny. Možná to bude prostě a jednoduše příliš silnou konkurencí s obrovskou koncentrací skvostných desek v poslední době (Blut aus Nord, The Axis of Perdition, Septicflesh, Helheim, Altar of Plagues). Ale aby bylo jasno, i trochu "slabší" album od Anaal Nathrakh je pořád záležitost, která naprosté většině všech ostatních skupin okolo těžce nakopává prdel a nehodlám nijak zastírat, že po vokální stránce je to opět něco neskutečného a že některé momenty jsou doslova dech beroucí (třeba takové intro k "Drug-Fucking Abomination" nebo jisté pasáže v "Tod Huetet Uebel").
Monsterfuck - 7,5/10

Průměrné hodnocení v redakci: 8,25/10

Sicmaggot hitparáda: dvacátéprvní kolo

22. may 2011 at 13:25 | Seda |  Hitparáda
Hitparada
Máme tu opět další kolo, a tak by se hodilo zrekapitulovat to minulé. Na prvním místě se, jak jinak, opět umístili Vader se svým "Helleluyah!!! (God Is Dead)". Pokud se tedy v tomto kole udrží v první čtyřce, poputují do síně slávy. Králování božského Dia trvalo pouze jedno kolo. Druhá příčka patří stejně jako posledně Chthonic a "Forty-Nine Theurgy Chains" a propad zaznamenal právě Dio a "Holy Diver". Posledním postupujícím jsou Sodom se svým songem "Fuck the Police". Mezi čtvrtým a pátým místem byl docela rozdíl, Caliban ztráceli alespoň čtyři hlasy, aby Sodom dohnali. Posledními jsou chudáci Harmony Bay a "Palindrom lučního koníka" s jediným hlasem.

A kdo další bude soutěžit o Vaší přízen v tomto kole? První volba padla na Indy Demonic Resurrection a jejich hitovku z poslední desky "The Return to Darkness", píseň nese název "The Unrelenting Surge of Vengeance". A abychom měli alespoň jednoho českého zástupce, vybral jsem tentokrát nu-metal v podání Cocotte Minute a jejich "Nenávist".

Výsledky dvacátého kola:
---postupující---
1. místo: Vader - Helleluyah!!! (God Is Dead) (11 hlasů - 26%)
2. místo: Chthonic - Forty-Nine Theurgy Chains (10 hlasů - 23%)
3. místo: Dio - Holy Diver (9 hlasů - 21%)
4. místo: Sodom - Fuck the Police (8 hlasů - 19%)
---nepostupující---
5. místo: Caliban - Caliban's Revenge (4 hlasy - 9%)
6. místo: Harmony Bay - Palindrom lučního loníka (1 hlas - 2%)

Klipy a hlasovací anketu pro dvacáté kolo naleznete po rozkliknutí na celý článek!

Program Metalgate Czech Death Fest III.

21. may 2011 at 18:24 | Monsterfuck |  Music News
Festival Metalgate Czech Death Fest III., který se odehraje 10.-11. června letošní roku v autocampu Brodský v Červeném Kostelci, zveřejnil kompletní program. Prostudovat jej můžete zde:

Pátek 10. června:
16:00 - 16:30 BBYB (CZ)
16:45 - 17:15 Insane (CZ)
17:30 - 18:00 Minority Sound (CZ)
18:15 - 18:45 Sic.Engine (CZ)
19:00 - 19:45 Six Degrees of Separation (CZ)
20:00 - 20:45 Dementor (SVK)
21:00 - 21:45 Hypnos (CZ)
22:15 - 23:15 Rotting Christ (GRE)
23:30 - 00:15 Melancholy Pessimism (CZ)
00:30 - 01:00 Colp (CZ)
01:15 - 01:45 Ascendancy (CZ)

Rotting Christ

Sobota 11. června:
10:00 - 10:30 Deathstar (CZ)
10:45 - 11:15 Arch of Hell (CZ)
11:30 - 12:00 БУТ (CZ)
12:15 - 12:45 Shadow Area (CZ)
13:00 - 13:30 Heaving Earth (CZ)
13:45 - 14:15 Mortfilia (CZ)
14:30 - 15:00 Ingrowing (CZ)
15:15 - 15:45 Secret of Darkness (CZ)
16:00 - 16:30 Opitz (CZ)
16:45 - 17:15 Heiden (CZ)
17:30 - 18:00 G.O.R.E. (CZ)
18:15 - 18:45 Mater Monstifera (CZ)
19:00 - 19:45 Abstract Essence (CZ)
20:00 - 20:45 Abstinenz (GER)
21:00 - 21:45 Tortharry (CZ)
22:15 - 23:15 Pestilence (NED)
23:30 - 00:15 Return to Innocence (CZ)
00:30 - 01:00 Gutalax (CZ)
01:15 - 01:45 Elysium (CZ)

Pestilence
hradbysamoty