Největší kouzlo a zároveň i nevýhoda hudby Werwolfa a jeho Satanic Warmaster (ano, chápete správně, tady máme co dočinění s jednočlenným projektem) tkví v tom, že je to čistokrevný a ničím neředěný podzemní black metal s těžce garážovým zvukem a pokud na tuhle hru nejste ochotni přistoupit, držte se od "Nachzehrer", potažmo i od všech počinů Satanic Warmaster pěkně daleko. Zároveň je však pro případné nezasvěcence nutno zdůraznit, že právě tento projekt patří ve svém specifickém hudebním subžánru mezi absolutní špičku.
Musím se přiznat, že na Satanic Warmaster mi vždy vadila jedna věc, a sice že se jedná kapelu, která svůj talent rozmělňuje v nepřeberném množství splitek, EPček a podobných neřadových kraťasů. Kdyby se tak nedělo, nemám pochyb o tom, že by Satanic Warmaster mohl mít na kontě minimálně o jedno dlouhohrající album více. Jak je ale známo, žádné "kdyby" neplatí a "Nachzehrer" je tudíž čtvrtou řadovkou ze nějakých 12 let fungování, navíc řadovkou, která přichází až dlouhých 5 let od minulého opusu "Carelian Satanist Madness", který určitě nejeden příznivec tvorby Satanic Warmaster (mě nevyjímaje) považuje za vrchol celé kariéry tohoto projektu. "Nachzehrer" však, místo aby navazoval na "Carelian Satanist Madness", se spíše otáčí ze předchozími dvěma počiny, zejména pak k debutu "Strength and Honour".
Co to ale znamená? Za prvé je to cítit na opravdu hodně UG produkci, kde není nouze o garážový sound plný různých chyb (jako je například praskání techniky v některých písních apod.). Nahrávky, jako je tato, se však neposlouchají pro nějaký dokonalý zvuk, který byl rozdrtil reproduktory vaší soustavy na prach. Obdobné záležitosti člověk poslouchá jenom z toho důvodu, aby si užil tu neopakovatelnou nenávistnou atmosféru, kterou s digitálně vyleštěnou produkcí prostě nedosáhnete, ani kdybyste se pos*ali. A co si Satanic Tyrant Werwolf může připsat k dobru je fakt, že ani jeho nejnovější počin "Nachzehrer" v tomto ohledu nezklamává.
Byť, a klidně to řeknu rovnou, "Nachzehrer" kvalit svého takřka dokonalé předchůdce "Carelian Satanist Madness" nedosahuje, pořád se jedná o desku, kterou by si dle mého názoru neměl žádný fanoušek černého kovu nechat ujít. Z počátku se mi nahrávka zdála jaksi nenápadná, ale jak jsem to párkrát poslechl, člověka to prostě chytne. Zvláště pak čím víc se album blíží svému konci, tím víc nabírá na síle a například taková předposlední "Rotting Raven's Blood" je skvost jako poleno.
Satanic Werwolf Tyrant svou tvorbu rozhodně netvoří bezhlavě a bezmyšlenkovitě za účelem vypadat "co nejvíce trve", ale, přestože se jedná o materiál opravdu hodně syrový, pořád jsou jednotlivé kompozice vystavěné velice citlivě tak, aby posluchačsky nenudili. To byste se divili, kolik toho zvládnou lehké dotyky kláves v úvodní (nepočítáme-li intro "Intro") "Satan's Werewolf". Nebo veskrze hitový refrén v hned následující "Vampires" budiž dalším příkladem.
Nejsou výjimkou UG kapely, jenž za záměrně špatnou produkcí skrývají nedostatečnou schopnost ovládat své nástroje, to ale ani v nejmenším není případ Satanic Warmaster. Vezměte si takovou "Warmaster Returns". Ne, že by to byl takhle špatný song, je to zlo jak sviňa a mě se to opravdu líbí, ale speciálně u tohoto kousku je cítit, že kdyby to někdo nahrál s pořádnou produkcí, tak by to byla tak maximálně kulervoucí pecka, že by se sousedi divili (smích). Jak říkám, je to rozhodně výborné i v téhle podobě, Satanic Werwolf Tyrant by se však neztratil, ani kdyby měl nahrát "normálně" znějící desku. V případě Satanic Warmaster tak naschvál špatný zvuk není ničím menším než uměleckým záměrem. Ale jak jsem již podotkl na začátku, musíte mít na podobnou věc prostě "buňku", abyste to dokázali ocenit.
Minimálně od páté "One Shining Star" už "Nachzehrer" naprosto zabíjí a až do konce jede v neuvěřitelně zběsilé kvalitě. Zatímco "One Shining Star" splňuje do puntíku význam slova "hitovka" (ehm... v rámci žánru, samozřejmě), "Bestial Darkness" je oproti tomu těžká naklepávačka, která vás bez milosti zdrtí. Za vrchol nahrávky já osobně považují již zmiňovanou předposlední "Rotting Raven's Blood", což je opravdu nádherný kousek, který naprosto přesně ukazuje, proč že je Satanic Warmaster na podzemní scéně takovou veličinou. Však si to poslechněte, protože to vážně stojí za hřích. Decentní melodická linka sedne do pomalého tempa jak pověstná prdel na ještě pověstnější hrnec a když Werwolf začne "krákorat" jednotlivá slova, nedokážu si představit black metalistu, jehož by tohle nebralo.
Možná je to mou sympatií k podobným undergroundovým projektům, ale mě se "Nachzehrer" prostě líbí. A to natolik, že jsem se rozhodoval mezi sedmičkou a osmičkou. K té nižší variantě jsem se přiklonil především z důvodu porovnání s předchozím majstrštykem "Carelian Satanist Madness", který přece jenom zůstal nepokořen. Nezastírám však, že je výsledná sedma silná.
Tracklist:
01. Intro - 01:58
02. Satan's Werewolf - 05:21
03. Vampires - 05:12
04. Warmaster Returns - 06:38
05. One Shining Star - 06:35
06. Bestial Darkness - 05:07
07. Rotting Raven's Blood - 05:51
08. Utug-Hul - 03:55
Hodnocení: 7/10
