Saiga - Steppenlord

13. ledna 2015 v 21:46 | Prdovous |  Recenze
Jméno Saiga někteří z vás určitě znát budou - nicméně hádám, že většina z vás jej bude znát jako ruskou pušku, případně jako prapodivnou antilopu prohánějící se na euroasijských stepích… a jejíž trofej má dnes recenzovaná deska "Steppenlord" nádherně vyobrazenou na přebalu. Tahle prvotina tria pocházejícího ze Sibiře, jež už podle všeho nějakou dobu přebývá v Praze, toho však naštěstí nabízí mnohem víc než jen povedený, šamansky laděný artwork od Matouše Svěráka.

Když nepočítám, že počin kromě digitální distribuce vyšel i jako 99kusová limitka na kazetě, kterou prostě chcete mít doma, tak už další pohled je velmi slibný. Na necelých 40 minutách na vás čeká celkem pětice skladeb, což jsou čísla veskrze příznivá. Sice ještě nic neříkají o kvalitě toho, co na nich najdete, nicméně i kdyby se mělo jednat o průser, kratší stopáž samu o sobě hodnotím ve světle mnohdy přeceněných a krutě nezvládnutých desek trvajících hodinu a více rozhodně pozitivně. Nicméně průser nenásleduje ani omylem. Zběsilý začátek úvodní skladby "Thick" sice dává skrze zahulený, typicky stonerový zvuk velmi srozumitelně najevo, na jaké téma se bude ubírat zbytek nahrávky, nicméně brzké zklidnění a následná gradace skladby postupně odkrývá další detaily propracované struktury. Ta ponejvíc připomíná cestu - travnatou rovinou, vrchovinou, sibiří, vaší fantasií, čímkoliv, co vám zrovna vytane na mysl. Hlavní motiv roste do tvaru zvrásněných horských úbočí, jež jsou střídány klidnou stepí, v níž nejvíc vynikne charakteristická, výborně nazvučená baskytara. V horách naproti tomu jako vichr řádí Nikita s kytarou a ústřední riffy rozvíjí do mamutích rozměrů. Rytmus a tempo skálopevně určují Michalovy bicí, které ovládá s naprostou precizností a citem.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: /-\]
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Beztak Beztak | Web | 15. ledna 2015 v 9:59

Tohle je fakt bomba! Česká psychedelická scéna se probouzí.

2 Prdovous Prdovous | E-mail | 16. ledna 2015 v 15:23

[1]: Jop, naprostá šleha. Fakt se nemůžu dočkat toho, až je někde potkám živě. Z těch letošních stonerů mě víc poslali do kolen už jen norský Spectral Haze, který si u mě od doby, kdy jsem psal jejich recenzi, ještě o kus šplhli.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama