Job for a Cowboy - Sun Eater

26. ledna 2015 v 20:56 | Kaša |  Recenze
Job for a Cowboy během své zhruba desetileté kariéry ušli celkem dlouhou cestu. Způsob, jak se s každým dalším počinem pomalu vzdalují svým čistě deathcorovým začátkům, kdy drhli celkem jednoduchý a přímočaře agresivní materiál jako na debutu "Genesis", je mi velice sympatický. Tahle dravá smečka z americké Arizony totiž někdy mezi druhým albem "Ruination", které považuji dodnes za jejich nejslabší prezentaci a následujícím "Demonocracy" otočila svůj vývoj směrem ke klasičtěji pojatému death metalu, čehož byl minulý počin celkem zdařilou ukázkou, a výsledek mě v době svého vydání dost chytnul. Byl jsem tak upřímně zvědavý, kam se "Kovbojové" na svém čerstvém albu, které nese titul "Sun Eater", posunou. Zda budou pokračovat v načrtnuté cestě, nebo zatáhnou za ruční brzdu a vrátí se zpět k energičtější formě moderního extrémního metalu.

K mé vlastní spokojenosti musím říct, že to, co na "Demonocracy" Job for a Cowboy započali, na "Sun Eater" dotahují ještě dál, aniž by se vzdali svých základních poznávacích prvků, kterými jsou jako břitva ostrý sound, dnes už vcelku rozpoznatelný vokál Johnnyho Davyho, jenž pravidelně přechází od hlubokého murmuru k výše položenému řevu, nebo klasické kytarové hradby dvojice Glassman-Sannicandro, jež působí velmi sebejistě a je vidět, že druhý jmenovaný do kapely zapadl jako prdel na hrnec. To ostatně platí i pro basáka Nicka Schendzielose, jehož nástroj je pro mne největším instrumentálním překvapením na "Sun Eater". Slyšet byl i minule, ale jeho do popředí vytažená, krásně bublající baskytara podtrhuje až progresivně technické vyznění některých pasáží, které v četnosti nahradily modernější zasekávačky a bezhlavé ataky burácející v plné rychlosti, kterých je ke slyšení čím dál méně.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama