Devina Townsenda asi není třeba představovat. Tenhle sympatický Kanaďan má za sebou již řadu nahrávek, díky nimž je považován za jednu z ústředních postav současného progresivního metalu. Je také neúnavným skladatelem, a tak se jen málokterý rok obejde bez nahrávky, na které by se podílel. Během loňska jsme se tak dočkali hned dvou: v květnu Devin představil první počin nového projektu Casualties of Cool a v říjnu pak přidal rovnou dvojalbum: dlouho očekávané "Z2". V něm nalezneme hned dvě alba, jež však nejsou podobně spjatá, jako bývají jiné dvoudiskové počiny. Více už ale v samostatných recenzích: začneme samozřejmě diskem prvním, "Sky Blue".Devin Townsend Project - Sky Blue
Kam "Sky Blue" v kontextu Townsendovy tvorby zapadá? Malá odbočka do historie nemůže uškodit. V roce 2006 se tehdejší frontman Strapping Young Lad a The Devin Townsend Band rozhodl odejít dočasně ze scény, aby se po mnoha letech neustálého koncertování a skládání zotavil a nabral nové síly. Nečinnost však nevydržela dlouho, a proto hned následující rok vydal dvě sólová alba - ambientní "The Hummer" a extravagantní metalovou operu "Ziltoid the Omniscient". Výhradně sólová kariéra mu však nejspíše také nevoněla, a tak již po dvou letech vypustil do světa první dvě alba nově vzniklého uskupení Devin Townsend Project. A právě pod něj spadá první polovina "Z2", album pojmenované "Sky Blue".
Carlist Rieekan | 5. ledna 2015 v 21:14
), predovšetkým s Epicloud, no také Ki by som rozhodne v tejto súvislosti vôbec nespomínal, na to (aby inšpirovalo) bolo príliš nudné. Skôr vidím súvislosť (tam, kde, Zajus, vidíš skupinku fádnejších skladieb) s Ocean Machine a pri takomto uhle pohľadu ich určite budeš viac akceptovať a zapadnú ti do konceptu. Neubral by som ani notu, ani sekundu z dlžky platne, skôr mi je väčšinou ľúto, že už sa končí a pustím si znovu aspoň pár prvých skladieb. Na začiatku to tak rozhodne nebolo.
Já se ani nebudu snažit reagovat na všechny ty postřehy, protože by to bylo na obří polemiku. Navíc jsem recenzi psal docela dávno a od té doby jsem Z2 asi neslyšel (valí se další a další alba 
Musím říct, že v hodnocení se se Zajusem téměř shodnu. Především na Dark Matters jsem se ohromě těšil a po prvním poslechu jsem byl neskutečně, ale neskutečně zklamán. Doufal jsem v ujetý, ale inteligentní humor a namísto toho jsem se dočkal jen zesměšňování a citování různých hudebních a sci-fi klišé. Škoda, zvlášť když první vypuštěná skladba (Deathray) slibovala, že album bude podobně jako první Ziltoid naprostá pecka. Alespoň, že Sky Blue příjemně překvapilo a kdyby bylo o něco kratší, určitě bych na něj měl náladu mnohem častěji.
)
A teď už jen čekat, až na Google Play vyjde limitovaná edice Dark Matters... (Což asi nebude nikdy