Bloodshot Dawn - Demons

5. ledna 2015 v 21:06 | Kaša |  Recenze
Když jsem si na internetu doplňoval vzdělání v oblasti historie pro mne naprosto neznámé party Bloodshot Dawn, tak jsem v počátcích nezjistil vlastně nic zajímavého nebo překvapivého. Tahle čtveřice z anglického Portsmouthu vznikla v roce 2003 a na svém kontě má dvě studiová alba, demo "Coalition of Terror" z roku 2007 a EP "Slaves to the Lie". Pozastavím se samozřejmě u těch regulérních alb, protože o jednom z nich, konkrétně o "Demons", které navazuje na dva roky starého předchůdce "Bloodshot Dawn", si budeme povídat. Zpět ale k počátku. Při procházení informací o této partě jsem narazil na nemálo nadšených recenzí a ohlasů na jejich debutový zářez, a novinka tak ve mně začala vzbuzovat naděje, že bych se mohl dočkat něčeho jiného než jen další průměrné no-name death metalové party, jak jsem na Bloodshot Dawn zprvu nahlížel.

A stalo se. Nebyla to sice láska na první pohled, nicméně s přibývajícími poslechy se mi "Demons" zarývalo pod kůži stále mocněji, takže dnes, po několika týdnech, co album s chutí polouchám, už se nebojím hovořit o nadšení, které mi jeho poslech přináší. Ona sice hudební náplň není kdovíjak originální, protože Bloodshot Dawn kombinují moderní thrashing s melodickým death metalem lehce technického ražení, nicméně jejich songy mají obrovskou porci energie, která veškerou absenci neoriginality neguje. Hned na první poslech mě mile překvapil moderní, krystalicky čistý zvuk, který snese srovnání i s takovými veličinami, jako jsou Job for a Cowboy nebo třeba Scar Symmetry, k jejichž tvorbě mají Bloodshot Dawn docela blízko. I když s jedním rozdílem. Když jsem zmínil melodický death metal, tak jsem měl dodat, že tím mám na mysli hutnější a modernější podobu klasických death metalových sypaček, které čas od času rozčísne kytarová melodie Bena Ellise. Zpěvák Josh McMorran se na rozdíl od zmíněných Scar Symmetry nepouští do žádný melodických nápěvů a po celou dobu svým agresivním projevem zatlouká posluchače do křesla. "Demons" jako celek tím nijak netrpí, a pokud zastáváte názor, že právě ony melodické refrény ve stylu Soilwork stojí za zábavností a rozmanitostí nahrávky, tak Bloodshot Dawn by vás mohli vyvést z omylu, protože po celých 40 minut, co tihle Britové buší do svých nástrojů, není o dostatek zábavy nouze.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: Future PR]
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama