Drom, Ubožák, Tengri: Praha - Final, 11.12.2014

17. prosince 2014 v 19:32 | Prdovous |  Reporty
Koncertní abstinence mi byla v patách už zhruba týden, takže potřeba dostavit se na nějakou akci libou mým uším se každým dnem zvyšovala exponenciálně a završila se výpravou do pražského Finalu, jenž se mi představil v novém, dost kabátě. V jeho sklepení se představila čtveřice domácích kapel, které spojuje především deprese, zmar, zadumaná atmosféra a hutné riffy, přičemž jsem znal především liberecké Drom. Ty jsem naposledy viděl vloni v Crossu a od té doby mi úspěšně unikali, přičemž mezitím stihli vydat splitko s ruskými Moro Moro Land a docela jsem se na živé provedení nového materiálu těšil. Zbylé trio kapel jsem znal přinejlepším podle názvu (Tengri) nebo vůbec (Keysmoon, Ubožák), došel jsem tedy k tomu, že nejlepší bude nechat se překvapit.

Brzký začátek akce o šesté podvečerní způsobil, že jsem první kapelu vynechal a došel jsem až na Tengri. Z prvních Keysmoon jsem slyšel zhruba poslední song a půl, přičemž to, co jsem slyšel, nebylo vůbec špatné a nakonec jsem trochu zalitoval, že jsem nedošel dřív. V malém prostoru Finalu bylo už docela narváno, i když byl všední den, nízké vstupné očividně udělalo své (a to kluci u vstupu za kilo a víc nabízeli panák tuzemáku, vůbec jejich přístup dost oceňuju). Výměna pódia mezi Keysmoon a Tengri proběhla vcelku svižně a jejich půlhodinový set mohl začít. Byl jsem na jejich post-rock obohacený o housle docela zvědavý, protože jsem na jejich tvorbu prakticky neslyšel křivého slova, nicméně ve výsledku jsem vysloveně nadšený nebyl. Tengri hráli tak půl na půl. Dávali do toho všechno, to žádná, ale když nepočítám, že mi občas neseděl zvuk, samotná hudba byla chvílemi vážně skvělá, přičemž bych vyzdvihl hlavně poslední, hodně atmosférický song. Občas ale zničehonic prohodili znaménko, přehoupli se na opačnou stranu polarity a třeba druhá píseň s dost progresivním feelingem a agresivní hrou bicích mi nesedla vůbec. Nicméně když už to stálo za to, atmosféra by se dala krájet a já si ty chvíle vážně užíval, což pro mě chtě nechtě znamená hledání studiové tvorby a zápis Tengri na (ukrutně dlouhý) "must listen to" seznam.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama