Whispers in Crimson - Suicide in B Minor

21. listopadu 2014 v 10:04 | Zajus |  Recenze
Když se říká, že hudba stmeluje, mnohé asi napadne, že je to jeden z těch typických bullshitů, který bez ohledu na realitu může vypustit z úst snad jen stárnoucí rocker, zatímco rovná kreditkou lajnu koksu na zádech striptérky, či snad mladá popová hvězdička, kterou by bez týmu vizážistů, stylistů, producentů, skladatelů a promotérů znal jen Venca z vedlejší vesnice. Prostě fráze bez obsahu. Jenže co když na ní něco alespoň vzdáleně pravdivého opravdu je?

Co si většina Evropanů vybaví při představě Íránu? Tipuji, že islám, sebevražedné atentátníky a ženy zahalené od hlavy k patě. Málokdo si vzpomene na Teherán, patnáctimilionovou moderní metropoli na kraji kolébky zemědělství, kde, jako ve většině Íránu, žijí lidé jako vy a já a kde si ženy oblékají čádor asi stejně často jako Moravanky kroj. Zkušenost nás však naučila, že hudba může pocházet odkudkoli, a překvapivá by byla snad jen nihilistická punkovka ze Severní Koreje. Proto nikoho nezarazí, že předmětem dnešní recenze je právě íránská kapela, zatímco kdyby vám její zakladatel Amirali Nourbakhsh zazvonil u dveří, skočili byste do vany rychlostí vystrašené srnky, protože vana prý odolá výbuchu. Prostě: hudba stmeluje.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: SixtySix Records]
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama