Preludium - Redemption

17. října 2014 v 21:22 | Kaňour |  Recenze
Úvod dnešního povídání zasvětím jednomu srovnání. Byť to může leckterým znít až kacířsky, boom Behemoth si dovolím přirovnat k tomu, co se dělo před několika lety kolem Dimmu Borgir. Oba spolky se vypracovaly v komerčně úspěšné kapely a dokázaly tak představit extrémní metal širšímu obecenstvu, přičemž především pozice Behemoth je ve své domovině takřka neohrozitelná. Naši severovýchodní sousedé však měli z několika ohledů cestu mnohem trnitější. Polské silně věřící obyvatelstvo je v otázce náboženství často zcela nekompromisní a minimálně z toho hlediska to měla Nergalova smečka rouhačů složitější. K tomu si přidejme ještě jeden fakt. Norsko bylo od počátku zčernalých věků vedeno za Mekku (v dnešní době získává toto sousloví zcela nový rozměr) black metalu. Do Polska se tato hudba dostala až o pár let později a tehdejší scéna nevykazovala sebemenší náznak směřující ke vzniku dnes natolik uznávané polské školy (black/)death metalu.

Jestliže šlo v době vydání prvních počinů Dimmu Borgir, tedy kolem roku 1994, říct, že norský black metal byl několika výjimečnými nahrávkami prakticky definován, to polští Behemoth onu záplavu nahrávek způsobili sami a stali se tak nejen komerčním gigantem, ale i velice vlivnou kapelou v undergroundových vodách. Ty vyplivly i black/deathové kvarteto Preludium, o němž dnes zapředeme řeč.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: Transcending Obscurity PR]
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama