Anathema - Distant Satellites

10. srpna 2014 v 21:17 | Zajus |  Recenze
Je tomu 24 let od doby, kdy se začala psát historie britské skupiny Anathema. "Distant Satellites" je jubilejním desátým počinem, a kapela tak před jeho vydáním zdůrazňovala, že album bude vyvrcholením její dosavadní práce a bude obsahovat vše, co ve své hudbě dosud zaznamenala. To je odvážné tvrzení, jelikož formace během své existence prošla dlouhou cestou a její éterická současnost tak má k doom metalovým počátkům značně daleko. Právě proto se nebojím říci, že ve svých prohlášeních Anathema (tak jako většina kapel) kecala. "Distant Satellites" je zřetelným pokračovatelem směru, který si kapela vytyčila počinem "We're Here Because We're Here" a který dále více než důstojně rozvinula na předloňském "Weather Systems". Zda je pokračování trendu zpřístupňování hudby širším vrstvám dobrou nebo špatnou zprávou, pak závisí jen na vašich preferencích.

Já sám jsem měl poněkud obavy. Ano, obě zmíněná alba jsou výborná ("Weather Systems" jsem v dobové recenzi udělil zasloužených 9 bodů a "We're Here Because We're Here" je možná ještě o kousíček lepší), ovšem co funguje jednou, nemusí fungovat dvakrát. A když už to funguje dvakrát, pak už to rozhodně nemůže fungovat potřetí. Jenže ono to funguje. Anathema opět nahrála album, které mohu hodně chválit a jen málo kritizovat.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hancock hancock | 11. srpna 2014 v 11:50

Tá doska je tak globálne a všeobecne kvalitná (mimo všetkých žánrov), že každý, kto sa čo len trochu viac otiera o muziku, každý kritik a recenzent (hoci i špecialista na dychovku) proste musí "smeknout".
Minimum výrazových prostriedkov a pritom všadeprítomná a neustála gradácia materiálu. Nevtieravosť, žiadna agresia a pritom dostatočná dynamika. Všetko je čitateľne počuť, žiadny umelý sludge (čo mi trochu prekáža trebárs u nového Mastodon). Že nedostatok metalu? Ten tam ale je, všade, ibaže latentne a treba ho vycítiť.
A nový zážitok (pre neanglického poslucháča) naskočí, keď sa začne primárne sústrediť na texty. Ako keď sa otvorí panoramatické kino...

2 Zajus Zajus | 11. srpna 2014 v 16:04

Co se hudby týče rozhodně souhlasím. Ale od textů jsem čekal víc, minimálně poslední dvě alba mi přišla po textové stránce lepší než "Distant Satellites". Zatímco ta hudba mi přijde upřímná, texty na mě působí trošku kýčovitě. Některé jsou fajn, ale sem tam přijde nějaká hodině přetažená linka, třeba

"Staring at the sun
A love so strong it hurts"

a to je na mě už trošku moc :)

3 hancock hancock | 11. srpna 2014 v 20:41

[2]:
Iste, súhlasím, ten úryvok je takto vytrhnutý z kontextu naozaj presladená zmrzlina, no v rámci celej skladby Ariel, kde sa v protiklade náchádza i množstvo "dark" fenoménu to dáva zmysel.
Ja, hneď ako som zaregistroval:
"Tonight
I'm free
So free

For the first time
I've seen
New life
New life

Start to breath

And you came to me
In some way
And my life
Will never be the same"
naskočili mi zimomriavky a neopustili ma až do konca dosky.

Inak, súhlasím aj s tým, predchádzajúce dve alba mali ešte lepšie texty. Aktuálne je však všetko namiešané ako na laboratórnych váhach. :-)

4 Zajus Zajus | 12. srpna 2014 v 17:08

Ono je to nakonec díky Dannyho přednesu jedno. Je to tak dobrý zpěvák, že mu sežeru úplně všechno :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama