Pontiak - Innocence

21. května 2014 v 21:23 | Prdovous |  Recenze
Mé seznámení s Pontiak proběhlo stejně jako s řadou jiné dobré hudby na doporučení kamaráda. Že by se mi to prý mohlo líbit. Tak jsem se někdy v březnu dostal k jejich poslední desce "Innocence", která vyšla u labelu Thrill Jockey ke konci ledna a kterou jsem se se zpožděním rozhodl zrecenzovat. Tenhle kousek si totiž plnou recenzi nanejvýš zaslouží, i když už od jeho vydání nějaký ten pátek uplynul. Ptáte se proč? Odpověď na tuhle v zásadě prostou otázku není tak docela snadná, a tak to bude poněkud obšírnější. Prve by bylo vhodno vysvětlit, co jsou vlastně Pontiak zač.

Kapelu si založili tři bratři - Jennings, Van a Lain Carneyovi. Ti spolu žijí v jakési díře v americké Virginii, kde si v klidu farmaří, vaří pivo a krom toho sem tam spáchají nějakou tu desku nebo vyrazí hrát do světa. Už jen tím se odlišují od většiny kapel - a spolu s tím se odlišuje jejich přístup k hudbě vůbec. Coby kapela fungují Pontiak od roku 2004 a za těch deset let zvládli vydat osm řadovek a dvě ípka, přičemž se stali zárukou kvality a krom jiného vynikající klubovou kapelou - jak jsem se sám mohl přesvědčit. A přitom se nedá říct, že by hráli něco vyloženě světoborného, rozhodně se nesnaží posadit na prdel přehršlí originality. Berou však svojí hudbu pěkně od podlahy a s ničím se nemažou. Prostě ji dělají nejlíp, jak umí - a dělají ji kurva dobře.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cnuk Cnuk | 22. května 2014 v 11:52

Tak jsem si to párkrát poslechl a stále moc nechápu ta vysoká hodnocení. Mě to prostě neoslovilo a víckrát si to už asi nikdy nepustím.

2 MF MF | E-mail | Web | 22. května 2014 v 12:27

Mně to ze začátku přišlo takový suchý a taky jsem moc nechápal, proč jsou z toho všichni tak nadšený, ale pak se mi povedlo se do toho fakt zažrat. Ale desítka je podle mě přehnaná, to určitě...

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama