Květen 2014

Novinky u Editor

3. května 2014 v 9:34 | MF |  Music News
Martinská kapela EDITOR, ktorá čoskoro oslávi 26. výročie svojho vzniku a ktorá svojho času patrila medzi priekopníkov thrash metalu na Slovensku sa rozhodla po dlhšej pauze vrátiť na koncertné pódia. A vracia sa v zostave z obdobia silných albumov ZERO OPTION /1996/ a GAME OVER /2001/. Stano Stanley Pastucha-basa, Peter Prošek-bicie, Milan Doctor Jakubík-spev len gitaristu Pavla Hiraxa Baričáka, ktorý je momentálne vyťažený vo svojej novej skupine Ramchat nahradil nový člen Emil Varsík.

Podľa vyjadrenia speváka Doctora nejde o žiadny spomienkový návrat, kapela chystá nové piesne na nový album a v jeseni sa chce predstaviť aj na klubových koncertoch. Doctor: "Nechceme robiť žiadny revival a aj keď nepotešíme niektorých fanúšikov nekoná sa žiadny comeback v štýle akým sa Editor prezentoval v poslednom období. Nechystáme žiadne experimenty, vrátili sme sa k svojim koreňom a ideme hrať poctivý thrash a hardcore. Do playlistu zaradíme samozrejme aj staršie piesne, ale nebude ich veľa a budú to naozaj len veci zo staršieho obdobia. Fanúšikovia starého Editoru sa majú na čo tešiť. Editor is back! "

Všetky novinky z diania v kapele sa fanúšikovia dozvedia na našom profile na Facebooku: https://www.facebook.com/kapelaeditor

[tisková zpráva kapely]

Psycho - Chainsaw Priest

2. května 2014 v 22:02 | Stick |  Recenze
Poslední dobou se mi na stůl dostávají nahrávky kapel, jejichž aktivita na hudebním poli je taková pofidérní. Zpravidla vydávají novou dlouhohrající desku poprvé v uplynulých dvacet letech. Tentokrát je řeč o bostonských divočácích s příhodným názvem Psycho. Jejich nové album nese název "Chainsaw Priest". Necelou půlhodinu trvající album přináší tu grind, tu punk, tu thrashcore, prostě takový bordeloidní koktejl, při kterém hlava nezůstane na svém místě. Příznivci progrese a ultratechnických fines ať dají ruce pryč.

Zvuk zní, že je dělaný na koleni. Syrový, s bicími, utopenými pod kytarami. Co mě zaráží, je chvílemi kolísající hlasitost alba, působí to dost amatérsky a spíš dojmem demonahrávky. Vím, že bordel se dá dělat různě, ale i tak by se měla dodržet nějaká základní jednota zvukového konceptu. Nevím, jakým způsobem se nahrávalo, ale podle celkové energie, která z desky prýští, bych soudil, že se nahrávalo naživo rovnou se všemi nástroji, maximálně s nějakými dohrávkami. Skladby mají v průměru jednu minutu, takže žádné sraní s mladou paní.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: Selfmadegod Records]

Memories of a Dead Man - Ashes of Joy

2. května 2014 v 20:19 | Kaša |  Recenze
Když se řekne francouzský moderní progresivní metal, tak mi v mžiku vyskočí na mysl pouhé dvě jména - Gojira a Hacride. Toť vše. Nyní můžu říct, že se má znalost této scény rozšířila o partu, která si říká Memories of a Dead Man a která letos vyrukovala s albem "Ashes of Joy". Jen aby bylo jasno, tato jména nejsou hudebně naprosto identické a třeba tam, kde Gojira vykládá ten svůj těžkotonážní nářez groove metalem, tam sahají Memories of a Dead Man k melancholicky ambientním melodiím, jimž nechybí napětí, ale je to takové to tlumené napětí držené pod pokličkou. A jaké že "Ashes of Joy" je? Dobré. Dokonce velmi dobré. Vlastně tak dobré, že je možné, že si za pár let budeme o této čtveřici povídat jako o nové Gojiře, ale to už trošku předbíhám, takže si nejprve pojďme odbýt nezbytné úvodní kecy a představit si, o co vlastně jde.

Memories of a Dead Man vznikli v roce 2006 a doposud se stihli prezenovat dvojicí regulérních alb, která zahrnuje debut "Beyond the Legend" z roku 2009 a o tři roky mladší "V.I.T.R.I.O.L.". Krom nich vydali pánové ještě dvě EP a sice "Memories of a Dead Man" vypuštěné do světa rok před debutovým albem a "Maze" z roku 2011. Nyní, dva roky po posledním počinu, se jejich diskografie rozrůstá o "Ashes of Joy", a tak platí spíše za pracovitější sebranku, protože toho stihli už dost a jedním dechem nutno dodat, že to je na novince znát jak z kompozičního, tak instrumentálního hlediska. Samozřejmostí, nad níž už by se člověk ani neměl pozastavovat, je do detailu vybroušený zvuk, v němž vyniknou všechny dílčí motivy stejně jako nátlak jejich tvorby jakožto celku. Mě osobně mrzí nevýrazný a nepovedený obal, ale hlavní je vždycky hudba a tou dávají Memories of a Dead Man jasně najevo, že je nutno s nimi počítat.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: Memories of a Dead Man]

Novinka Wolves in the Throne Room v červenci

2. května 2014 v 19:17 | MF |  Music News
Americká black metalová skupina Wolves in the Throne Room odtajnila detaily o svém novém počinu. Ten se bude jmenovat "Celestite" a vyjde 8. července (v Severní Americe) u Artemisia Records. Obal se nachází vpravo, tracklist na konci článku.

Pokud se vám zdá, že je název "Celestite" nápadně podobný poslednímu řadovému počinu "Celestial Lineage" z roku 2011, zjevně to není náhoda. Samotní Wolves in the Throne Room totiž novinku nazvali "instrumentálním, experimentálním protějškem k 'Celestial Lineage'".

Wolves in the Throne Room dále prohlásili, že nový materiál bude "hlubší exkurzí do krystalických syntezátorových sfér" a že skupina "odkryla skrytou zvukovou paletu, která je pouze volně svázána s jejím obvyklým soundem, ale stále je nepochybně dílem Wolves in the Throne Room".

Tracklist "Celestite":
01. Turning Ever Towards the Sun
02. Initiation at Neudeg Alm
02. Bridge of Leaves
04. Celestite Mirror
05. Sleeping Golden Storm

Incantation s obalem nové placky

2. května 2014 v 18:13 | MF |  Music News
Death metaloví veteráni Incantation ze Spojených států amerických ukázali, jak bude vypadat obálka jejich chystané desáté studiové fošny "Dirges of Elysium" - výsledek se samozřejmě nachází klasicky vpravo. Autorem artworku je Eliran Kantor, který má za sebou přebaly například pro Testament, Sigh nebo Kataklysm.

"Dirges of Elysium" bude k dostání od 9. června v Evropě a 24. června v Severní Americe u Listenable Records.

V neposlední řadě již byl zveřejněn také jeden nový song - "Carrion Prophecy" můžete poslouchat na Soundcloudu. Kompletní tracklist pak najdete níže.

"Dirges of Elysium" se stane následovníkem desky "Vanquish in Vengeance", která vyšla v listopadu 2012 taktéž u Listenable jako CD, slipcase CD, limitované box CD a LP ve dvou barevných provedených - černém (250 kopií) a šedém (také 250 kopií). V loňském roce se objevila reedice na průhledném vinylu.

Tracklist "Dirges of Elysium":
01. Dirges of Elysium
02. Debauchery
03. Bastion of a Plague Soul
04. Carrion Prophecy
05. From a Glaciate Womb
06. Portal Consecration
07. Charnel Grounds
08. Impalement of Divinity
09. Dominant Ethos
10. Elysium (Eternity Is Nigh)

Info o novém albu Saor

2. května 2014 v 16:17 | MF |  Music News
Atmospheric folk/black metalový projekt Saor ze Skotska vydá své nové album s názvem "Aura" 6. června pod značkou německých Northern Silence Productions. Obálka desky je vpravo, tracklist pak níže...

O celé nahrávání desky se postaral opět Andy Marshall, jediný člen skupiny. Vypomohlo jen několik málo hostů - Austin Lunn (bicí, bodhrán), Johan Becker (smyčcové nástroje), Nevena Krasteva (viola ve čtvrté skladbě) a Beth Frieden (ženský zpěv).

K poslechu již byly uvolněny dvě písně z nahrávky - "Children of the Mist" a "Aura". Obě najdete na Bandcampu skupiny (druhou zmiňovanou i v YouTube klipu níže).

"Aura" bude k dispozici jako CD a limitované digipack CD. Později by se měla objevit rovněž LP edice a společně s ní reedice debutu "Roots" taktéž na vinylu.

Další novinkou v táboře Saor je to, že se Andy Marshall rozhodl díky mnoha nabídkám na koncerty začít hrát také živě. Podle jeho vlastních slov by Saor měli být schopni vystupovat již v průběhu letošního roku.

Projekt vznikl v roce 2012 pod názvem Àrsaidh. Debutová deska "Roots" se pak objevila v květnu 2013, ale už o měsíc později se Andy Marshall rozhodl jméno skupiny změnit právě na Saor. Důvodem prý byly především problémy kvůli dlouhému "Á" v názvu.

Tracklist "Aura":
01. Children of the Mist
02. Aura
03. The Awakening
04. Farewell
05. Pillars of the Earth


Blues Pills budou vydávat debut

2. května 2014 v 13:44 | MF |  Music News
Švédští retro rockeři Blues Pills se aktuálně chystají na vydání svého dlouhohrající debutu, který se bude jmenovat stejně jako samotná skupina, tedy "Blues Pills". Počin vyjde 25. července pod značkou německé firmy Nuclear Blast.

"Blues Pills" bude k dispozici klasicky v několika formátech - CD, digipack CD+DVD a 2LP v hned čtyřech různých barevných provedeních, konkrétně černém, tříbarevném (500 kusů), žlutém (300 kusů) a fialovém (100 kusů).

Produkce "Blues Pills" se ujal Don Alsterberg (Graveyard), obálku, jež se nachází vpravo, pak vytvořila známá nizozemská umělkyně Marijke Koger-Dunham.

"Blues Pills" naváže na EP "Devil Man" z října loňského roku a letos v únoru vydaný živák "Live at Rockpalast".

Na závěr ještě připomeňme, že Blues Pills zanedlouho vystoupí i v České republice - stane se tak 31. května na Metalfestu v Plzni.

Folk metaloví divoši ENVIKTAS útočí debutovým mini albem!

1. května 2014 v 23:52 | MF |  Music News
Folk metaloví divoši ENVIKTAS útočí debutovým mini albem!

Tvrdá, rychlá, hymnická, atmosférická... Taková je první fošna australské metalové smečky ENVIKTAS, která vyšla před několika dny! Kapela svůj debut v žádném případě nepodcenila. Na materiálu pracovala dlouhé dva roky. Bezejmenné minialbum je tak vyzrálou záležitostí, která jistě potěší všechny fanoušky folk metalu!

ENVIKTAS ve své tvorbě kombinují světovou lidovou muziku s tradičním metalem. Proslulá je jejich teatrální pódiová prezentace, do které muzikanti dávají maximum energie. Svojí velkolepou show si kapela získala v rodné Austrálii velmi slušný respekt!

Na domácí půdě ENVIKTAS hráli v předprogramu jak lokálních hvězd, tak i těch mezinárodních, které Austrálii v rámci svého turné v uplynulých čtyřech letech navštívily.

Na debutu se tak představuje vyhraná a zkušená kapela, která to myslí vážně! Jelikož je pro ENVIKTAS nyní v první řadě důležitá propagace, rozhodli se muzikanti k sympatickému kroku, kdy celou nahrávku poskytli zdarma ke stažení, a to v plné kvalitě na adrese http://enviktasfolk.bandcamp.com/. Pořídit si můžete i fyzický nosič, který ale vyšel v omezeném nákladu, proto příliš neváhejte! A pokud si chcete ENVIKTAS pouze poslechnout, můžete si je nalézt na Youtube. Na adrese https://www.youtube.com/watch?v=gE2liR1fuV4 se nachází celá deska, která kromě intra obsahuje pět skladeb.

Seznam skladeb: 1. Sanctificater Nomen Tuum, 2. Morning Burns Red, 3. Our Throne, 4. In Our Honour, 5. Code of the Sea, 6. Golden Spirit

Sestava kapely: Chris Peck - Vocals, Jordan Watts - Guitars/Bass/Tin Whistle and various flutes/programming, Kaden Green - Guitars/Bass/accordion/sipsi/ganjo/programming, Alexander Tweedale - Violin/Programming

Odkazy:

[tisková zpráva]

Creinium - Project Utopia

1. května 2014 v 22:26 | Kaša |  Recenze
Šestihlavá bestie jménem Creinium sice kráčí po světě teprve krátce, protože její vznik se datuje k roku 2012, nicméně i v tak krátké době je vidět, že pánové nijak nelení a po loňském čtyřskladbovém demosnímku "Modern World Tyranny" přináší další porci autorské tvorby v podobě EP jménem "Project Utopia", jež sice pořád není vyloženě plnohodnotným albovým debutem (i když slušná půlhodinová stopáž k tomu může svádět), ale přesto je možné si na jeho základě udělat na tuto finskou partu obstojný názor, protože je z něj patrné, jak na tom Creinium jsou a kudy se v budoucnu nejspíš chtějí ubírat. Jinými slovy to mají v hlavě srovnané a k mému vlasatnímu překvapení nezní tento krátkohrající zářez nijak nevyhraněně a roztržitě, poněvadž přesně takový dojem jsem měl po letmém poslechu ukázky jedné ze skladeb.

Protože jsem to v předchozím odstavci dostatečně nezdůraznil, tak tak činím nyní a upozorňuji, že Creinium jsou z Finska. Možná se vám tento fakt nezná nikterak zásadní v tom, co od "Project Utopia" očekávat, ale zkušený posluchač už určitě tuší, že v tomto případě budou typické melodické kudrlinky severské melodické velmoci hrát nemalou roli, protože ačkoli je hudební jádro počinu celkem pevně postaveno na death metalových základech, jež jsou ztvrzovány občasnými sypačkami, tak je nutno počítat s tím, že kytarové melodie a klávesové aranže mají u Creinium své nazastupitelné místo. Místy se mi sice takového toho cukrkandlu zdálo v jejich hudbě přespříliš, ale zpěvák Sami Haimilahti se ani na chvíli neodvažuje probádat melodická zákoutí svého řvaného projevu, tak v celkovém vyznění nepůsobí album jako hloupý pop-metal, ze kterého snaha zaujmout smrdí na všechny strany.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: Inverse Records]

Gamma Ray - Empire of the Undead

1. května 2014 v 21:21 | Kaša |  Recenze
Situace, v níž se již hezkých pár let, přesněji řečeno od roku 2001 a alba "No World Order", Gamma Ray nachází, by se dala nazvat jako slepá ulička. Tato power metalová čtveřice předvedla to nejlepší ze svého umění v 90. letech a v aktuálním miléniu jako by se pouze snažila uhájit dříve získané pozice, a to tím způsobem, že se hlavní mozek Kai Hansen soustředí hlavně na to, jak dát dohromady album, které bude těžit ze zlatých let minulých, ale nebude to na něm příliš patrné, takže se snaží tvářit, jak jdou jeho Gamma Ray stále kupředu, ale opak budiž pravdou. Přesně tenhle dojem totiž mám z posledních čtyř studiových desek a novinka "Empire of the Undead" není žádnou výjimkou, protože hned po prvním poslechu jsem tušil, že tady něco smrdí...

Nebudu z toho dělat detektivku, takže můžu klidně říct, že ten závan jde především od kvality samotného alba, které mě jen utvrzuje v tom, že Gamma Ray se s přibývajícími alby stávají čím dál víc předvídatelnější, a přestože se snaží krmit své fanoušky tvrzením, že "Empire of the Undead" bude (nečekaně) nejtvrdším albem v diskografii, tak já se vlastně ničeho nového nedočkal, protože věřím, že kdybych měl jejich diskografii o něco víc zmáknutou, tak bych ke každé písni dokázal z fleku najít nějaký starší ekvivalent, z něhož se při loňském tvůrčím dýchánku ve zkušebně Gamma Ray (ne)patrně čerpalo. No dobře, tohle ale není v recenzi hlavní, takže to shrnu tím, že "Empire of the Undead" v žádném případě (opět nečekaně) nepřekvapilo.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Redakční eintopf #63 - květen 2014

1. května 2014 v 20:01 | MF |  Redakční eintopf
Žádné blafy, přátelé. Naši redakční všehochuť připravujeme s láskou sobě vlastní a její gró tvoří jenom ty nejvybranější suroviny! Začátkem každého měsíce vám Sicmaggot tým představí sérii alb, která byste si v jeho průběhu neměli nechat projít mezi prsty! Jaké delikatesy tedy skrývá rockovo-metalový rendlík tentokrát?

Květnový einopf s vcelku solidním přehledem a náskokem jasně ovládli Američané Agalloch se svou očekávanou novinkou "The Serpent & the Sphere". Nemá cenu to nijak zvlášť zapírat, protože jestli nás nějakou chvíli sledujete, tak už to stejně víte, ale zrovna Agalloch vždycky byli skupinou, jež si u nás stála hodně vysoko, což je asi docela lehce vidět jen z toho, že když se tu na ně objevily doposud tři recenze, které dohromady hodnotilo sedm lidí a jenom v jednom jediném případě šla známka pod 9 bodů, což je při naší hodnotící filozofii docela ojedinělé. Není tedy divu, že i "The Serpent & the Sphere" velká část redakce očekává velmi netrpělivě (celkem za 31,5 bodu z 80). Samozřejmě ovšem nejde o jediné album, protože barometr očekávání vyletěl docela vysoko i nahrávek "Freiheit" od Dornenreich (22,5) a stejnojmenného debutu projektu Casualties of Cool (21), za nímž nestojí nikdo jiný než starý známý Devin Townsend. Samozřejmě ani tímhle není výčet kompletní, ale to už si můžete přečíst níže, protože nemá cenu to tu duplovat :)

MF pro květen: Lykke Li - I Never Learn

Zde se původně nacházel oslavný odstavec o "Esoteric Warfare" od norské black metalové legendy Mayhem, nicméně vzhledem k tomu, že byla deska o pár dnů přeložena, díky čemuž se datum jejího vydání přehouplo do června, jsem se musel poohlédnout po něčem jiném. Zůstaneme-li v metalovém ranku, rozhodně tu je pár desek, na něž se poměrně těším, jmenovitě se jedná o novinky Dornenreich, Agalloch a Den Saakaldte, ale ani v jednom případě to není nic, kvůli čemu bych nemohl dospat, tudíž jsem se opětovně vydal do nemetalových vod. Švédská hudebnice Lykke Li si mě na svou stranu získala naprosto hravě pomocí své předchozí nahrávky "Wounded Rhymes" z roku 2011, na níž nabídla velice inteligentní indie pop. Skladby jako "I Follow Rivers", "Get Some" nebo "Rich Kid Blues" jsou i po třech letech od svého vydání naprosto skvělé a stále si je pouštím s obrovskou chutí, takže není divu, že jsem hodně zvědavý, jak na tom bude pokračování s názvem "I Never Learn", jež vyjde hned zkraje měsíce. Podaří-li se udržet laťku nastavenou "Wounded Rhymes", pak to bude pecka, která všechny ty Sabatony a podobné hovadiny nechá daleko za sebou...

DATUM VYDÁNÍ: 2. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 7/10

Ježura pro květen: Dornenreich - Freiheit

Jak to tak vypadá, jaro leze asi i na muzikanty, protože květen je po nějaké době první měsíc s opravdu zajímavou nabídkou vydávaných nahrávek, a to jak co se týče mainstreamovějších záležitostí, tak opravdových lahůdek. Bude rozhodně zajímavé sledovat, s čím se vytasí Epica, Hour of Penance, Arkan, Vallenfyre nebo Vader, přičemž všechna tato jména mají potenciál k tomu, aby dodala na trh opravdu výtečné desky. I když se ale na všechny tyto novinky opravdu těším, jsou tu ještě dvě, které nesnesou konkurenci. V první řadě mám na mysli počin "The Serpent & the Sphere" od portlandských Agalloch a já nemám nejmenších pochyb, že opět půjde o excelentní výpravu do nálad, které umí kouzlit jedině Agalloch. I Agalloch ale musí sklonit hlavu před deskou "Freiheit", kterou se má na delší dobu uzavřít tvůrčí epocha Rakušanů Dornenreich. Předchozí "Flammentriebe" byl skvost, všechny ostatní počiny Dornenreich jsou vlastně také skvost a Dornenreich jsou pro mě absolutní srdcovka, takže tady není o čem diskutovat. Očekávám zlatou tečku za výjimečnou tvorbou jedné výjimečné kapely - nic míň!

DATUM VYDÁNÍ: 2. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 10/10

Kaša pro květen: Casualties of Cool - Casualties of Cool

Zatímco minulý měsíc jsem měl pravidelnou vobu zjednodušenou díky přítomnosti Triptykon, tak na květnové soupisce jsem si našel hned několik alb, která mě nenechávají chladným, přičemž do finálového souboje jsem si vybral trojici jmen Killer Be Killed, Vader a Casualties of Cool, za nimiž stojí Devin Townsend. Zatímco Vader a Devin jsou jména léty osvědčená, tak spojenectví mezi Maxem Cavalerou a Gregem Puciatem na eponymním debutu "Killer Be Killed" bude novinka, ačkoli z dvou doposud zveřejněných skladeb to nezní vůbec marně, takže se docela těším. Vybírat mezi Vader a Casualties of Cool není vůbec jednoduché, ale nakonec se přeci jen musím přiklonit ke kanadskému géniovi, který se na "Casualties of Cool" spojil s Ché Dorval. Vader budou nářez, to je mi jasné, ale první uvolněná píseň Casualties of Cool, "Forgive Me", napovídá, že by se mělo jednat o něco jiného, než s čím doposud Devin Townsend přišel (tentokrát to vypadá na trochu víc folku), takže jsem zvědavý. No, a protože špatná alba neumí, tak jsem zvědavý hodně. Minimálně na osmičku.

DATUM VYDÁNÍ: 14. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 8/10

nK_! pro květen: Sabaton - Heroes

V poslední době mě švédští Sabaton baví více a více. Předloňská deska "Carolus Rex" i předchozí "Coat to Arms" byly bezvadné, ať si někteří kolegové myslí cokoliv :-) Na "Carolus Rex" se mi nejvíce líbil nápad se zpracováním švédské historie do konzistentní metalové desky, který docela dobře vyšel, a album bylo zábavné i informačně přínosné zároveň. V květnu mě zajímají ještě Mushroomhead (7/10), kteří jdou s kůží na trh po dlouhých čtyřech letech. Celkem jsem zvědav i na nového Devina Townsenda v podobě projektu Casualties of Cool (5/10), i když mám jeho projev raději živě. Naopak co jde už úplně mimo mě, jsou polští Vader (2/10), které jsem přestal sledovat někde kolem fošny "Impressions in Blood". Od té doby mi jejich tvorba nepřijde nijak zajímavá, natož lákavá.

DATUM VYDÁNÍ: 16. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 8/10

Zajus pro květen: Agalloch - The Serpent & the Sphere

Nebýt vlastní nedočkavosti, měl bych volbu nejočekávanějšího alba měsíce května těžkou. Své novinky vydají totiž dva z mých oblíbenců, Swans a Agalloch, a rozhodnutí mezi "To Be Kind" a "The Serpent & the Sphere" by tak nebylo vůbec snadné. Ovšem protože mi zvědavost nedovolila vyčkat, než ke mně "To Be Kind" dorazí oficiální cestou, přišel jsem nejen o radost z prvního poslechu započatého tichým dosednutím jehly do drážek vinylu, ale i o rozhodování o nejočekávanějším albu měsíce. Agalloch je kapela, která mě svým posledním dlouhohrajícím počinem "Marrow of the Spirit" značně překvapila, překročila hodně vysoko stanovenou laťku a na následném EP "Faustian Echoes" vše navíc stvrdila. O tom, že "The Serpent & the Sphere" naváže na kvality předchůdců, tak vlastně vůbec nepochybuji. Na závěr se tak zmínim už jen o jediné kapele, kanadském triu BadBadNotGood. Ti vydávají hned zkraje měsíce třetí řadový počin "III", který narozdíl od minulého "BBNG2" bude již zaplněn výradně vlastní tvorbou. Jsem proto zvědav, jak se kapela, která se proslavila jazzově laděnými covery hip-hopových skladeb, vypořádá s nověm získanou pozorností i hodinou prostoru pro vlastní nápady.

DATUM VYDÁNÍ: 13. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 9/10

Prdovous pro květen: Swans - To Be Kind

Přiznávám, Swans nejsou zdaleka takovou srdcovkou, jakou by mohli být, přestože jejich hudba je mi opravdu velmi blízká. Nelze jim upřít, že byli jednou z kapel, díky kterým jsem se začal zajímat o složitější hudbu spolu třeba s Melvins, Crippled Black Phoenix a dalšími jmény. Ani vlastně neznám všechny jejich desky (což je mimochodem dost obtížný cíl, když člověk zváží nepřístupnost a rozsáhlost jejich tvorby), ale dva roky stará "The Seer" pro mě byla skutečnou výzvou, jako ostatně každá deska, kterou jsem se poté snažil naposlouchat. Swans se nebojí rozmáchlých kompozic ani dlouhých alb, nebojí se týrat svoje posluchače a nebojí se experimentů. A věřím, že "To Be Kind" bude stejnou výzvou jako předchozí deska. Jasně, mohl jsem v eintopfu doporučit třeba Dornenreich, případně Agalloch, s jejichž hudbou jsem se většinou seznamoval "na první dobrou" (čímž nechci jejich díla nijak shazovat), ostatně věřím, že oba počiny budou veskrze kvalitní. Nicméně vzhledem k tomu, že v eintopfu už obě vycházející desky zmíněny jsou, rozhodl jsem se vypíchnout Swans, a to i přesto, že k Dornenreich mám možná ještě o kousek bližší vztah, než k těmhle americkým velikánům.

DATUM VYDÁNÍ: 12. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 9/10

Kaňour pro květen: Agalloch - The Serpent & the Sphere

Konečně! Konečně je tu měsíc, který mě posluchačsky pořádně zaměstná. Už několikrát jsem v minulých eintopfech avizoval, že onen měsíc brzy přijde, nuže co nás tak výjimečného čeká? Začněme tedy od toho nejočekávanějšího, americkými Agalloch, jejichž volbou jsem si nedělal hlavu. Je jen málo kapel, od kterých se pravidelně očekává, že každým vydaným počinem budou potvrzovat ty nejvyšší ambice, a jsem hodně zvědavý, jak se "The Serpent & the Sphere" vyvede. I přes extrémně kvalitní díla, co tato čtveřice vydala, mám dojem, že nejpropracovanější opus Agalloch ještě přijde, a proč by to nemohlo být právě "The Serpent & the Sphere", že? Abych žánrově hned úplně neuhnul, je tu další nahrávka, na kterou jsem nesmírně zvědav, a sice "Freiheit" od Rakušanů Dornenreich. Ačkoli kapela dopředu hlásala, že vydáním "Flammentriebe" metalová éra Dornenreich končí, už v minulosti jsme se mohli přesvědčit, že tahle parta umí bavit i na čistě folkových deskách. Dále už jen ve stručnosti, tak tedy Casualties of Cool, Lantlôs a možná i na ty Sabatony se podívám, už jen kvůli tomu, že redakci čeká zase po dvou letech od vydání "Carolus Rex" pěkná názorová přestřelka.

DATUM VYDÁNÍ: 13. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 10/10

Thy Mirra pro květen: Killer Be Killed - Killer Be Killed

Tak je tu to, na co jsem dlouho čekal, o čem se mluvilo už od vydání singlu "Rise of the Fallen" v roce 2010, na kterém se Soulfly spolupracoval Greg Puciato. The Dillinger Escape Plan jsou u mě už nějakou dobu na nejvyšších příčkách oblíbenosti, odkud de facto vyšachovali právě Soulfly, kteří pro mě byli několik let zpátky naprostou modlou. Dneska už mě nová tvorba Maxe Cavalery absolutně nebere, ale na jeho spolupráci s Gregem se těším fakt hodně. Pak tu máme Vader, jejichž "Necropolis" je naopak jedna z mých nejoblíbenějších desek žánru, takže se mi "Tibi et Igni" jeví jako naprostá povinnost, i když mě minulá "Welcome to the Morbid Reich" moc nebrala. Nakonec stejně jako Kaša musím zmínit Devina Townsenda a jeho projekt Casualties of Cool. Jsem zvědav, jestli se mi Devin trefí do vkusu jako s "Addicted" nebo "Ziltoid the Omniscient", nebo ne jako s "Deconstruction", každopádně to určitě bude zajímavá deska. No, a pak je tu na květen ještě EP od Down, které by bylo záhodno projet, před návštěvou Brutal Assaultu, a taky Lantlôs s jejich první deskou, na které se nepodílí Neige.

DATUM VYDÁNÍ: 9. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 8/10

Deska měsíce dle redakce: Agalloch - The Serpent & the Sphere

Barometr očekávání v redakci: 31,5/80


Optimista měsíce: Ježura / Kaňour Úžasný

Suicide Silence: info o "You Can't Stop Me"

1. května 2014 v 19:01 | MF |  Music News
Zámořská deathcorová kapela Suicide Silence minulý týden odhalila, že se její nadcházející čtvrté album bude jmenovat "You Can't Stop Me", a nyní k němu zveřejňuje další detaily. Obal se nachází vpravo, seznam songů zase dole.

Na "You Can't Stop Me" kapele opětovně vypomáhal producent Steve Evetts (Sepultura, The Dillinger Escape Plan, Symphony X), s nímž už Suicide Silence spolupracovali na posledním počinu "The Black Crown" z července 2011. Právě na něj bude novinka navazovat. Jako hosté se zde představí George "Corpsegrinder" Fisher z Cannibal Corpse v songu "Control" a Greg Puciato z The Dillinger Escape Plan v písničce "Monster Within".

"You Can't Stop Me" bude v Evropě k dostání od 11. července (ve Velké Británii o tři dny později a v Severní Americe ještě o další den) jako CD, digipack CD+DVD, černé LP a tyrkysové LP (300 kusů).

"You Can't Stop Me" bude prvním albem Suicide Silence, na němž se objeví nový zpěvák Hernan "Eddie" Hermida (ex-All Shall Perish). Ten ve skupině nahradil původního vokalistu Mitche Luckera, jenž zemřel 1. listopadu 2012 po nehodě na motorce.

Tracklist "You Can't Stop Me":
01. M.A.L.
02. Inherit the Crown
03. Cease To Exist
04. Sacred Words
05. Control
06. Warrior
07. You Can't Stop Me
08. Monster Within
09. We Have All Had Enough
10. Ending Is the Beginning
11. Don't Die
12. Ouroboros
13. Blue Haze [bonus]
14. Last Breath [Hatebreed cover; bonus]

Dohoda o jméně Queensrÿche

1. května 2014 v 17:29 | MF |  Music News
Jak jistě víte, zpěvák Geoff Tate po svém ne úplně dobrovolném odchodu z řad progresivně metalové veličiny Queensrÿche v roce 2012 založil svou vlastní verzi kapely, kterou pojmenoval úplně stejně (díky čemuž vlastně začaly existovat dvě verze Queensrÿche) a na své bývalé spoluhráče podal žalobu s tím, že byl vyhozen neoprávněně a že by jméno skupiny mělo patřit právě jemu. Od té doby se táhly spory o to, kdo bude mít právo značku Queensrÿche používat - až doteď, kdy se obě strany mezi sebou konečně dohodly...

Jméno Queensrÿche bude používat ta verze skupiny, v níž působí baskytarista Eddie Jackson, bubeník Scott Rockenfield a kytarista Michael Wilton společně s novým frontmanem Toddem La Torrem a kytaristou Parkerem Lundgrenem. Geoff Tate, jehož vlastní verze Queensrÿche by tedy podle všeho neměla dále fungovat nebo by se měla přinejmenším přejmenovat, ovšem bude mít exkluzivní práva k tomu, aby mohl hrát skladby z "Operation: Mindcrime" (1988), nejspíše nejslavnějšího alba kapely, a jeho pokračování "Operation: Mindcrime II" (2006).


Novinky u Otep

1. května 2014 v 15:24 | MF |  Music News
Skupina Otep ze Spojených států amerických, v jejímž čele stojí zpěvačka Otep Shamaya, hlásí několik novinek ve svém táboře. Ačkoliv se svého času hovořilo o tom, že minulé album "Hydra" z ledna 2013 bude definitivně poslední nahrávkou kapely, Otep Shamaya již před nějakou dobou oficiálně potvrdila, že minimálně jedna další, celkově již sedmá řadová deska nakonec bude. Skupina by se měla do studia vydat někdy v průběhu letošního roku a vydávat se poté bude u Sono Recording Group, nicméně ani přibližné datum vydání doposud není k dispozici.

Další novinkou u Otep je to, že má kapela nový management v podobě Mach 2.8 Entertainment Group, což by možná nebyla tak zajímavá informace, pokud by spolumajitelem této společnosti nebyl Sid Wilson, DJ z proslulé formace Slipknot.

Album "Hydra" navazovalo na počin "Atavist" z roku 2011 a vyšlo 22. ledna loňského roku u Victory Records jako CD a download. Zároveň šlo o koncepční nahrávku, kterou z nemalé části tvořilo mluvené slovo; její produkce se ujal Ulrich Wild (Static-X, Deftones, White Zombie, Dethklok). Singlem desky se stal song "Apex Predator".

Klipy od Lacuna Coil a Ramchat

1. května 2014 v 12:20 | MF |  Music News
>>> Italové Lacuna Coil vydali svou aktuální desku "Broken Crown Halo" již před měsícem a nyní k ní zveřejňují další videoklip, který byl tentokrát natočen k písničce "I Forgive (But I Won't Forget Your Name)". Výsledek dopadl následovně:


>>> Své první oficiální video zveřejnila i slovenské formace Ramchat, v jejímž čele stojí kytarista Pavel "Hirax" Baričák, někdejší tahoun Lunatic Gods. Klip vznikl k songu "Posledný Pohan", který se samozřejmě objevil na doposud jediném vydaném nosiči Ramchat, jímž je minialbum "Bes" z konce loňského roku. Sledujte tady: