Transatlantic - Kaleidoscope

17. února 2014 v 21:39 | Zajus |  Recenze
Tak vám nevím. Jsem velký fanda progresivního rocku a rozhodně dovedu ocenit dlouhé skladby. Tvorba Transatlantic spadá do obou těchto kategorií a i vzhledem k jejich oblíbenosti v prog rockové komunitě by se dalo mluvit o hudbě pro mě přímo stvořené. Skutečnost je však taková, že z počinů této superskupiny jsem dokázal jakž takž přijmout pouze debut "SMTPe", a ani zde nemůžeme mluvit o jakékoliv oblibě. "Kaleidoscope" je čtvrtým počinem Transatlantic a od posledního alba "The Whirlwind" uběhlo pět let. Jak se tato doba podepsala na hudbě slavné čtveřice? Dokázali jedni z nejúspěšnějších hudebníků moderního rocku překročit obvyklou zahleděnost do vlastních útrob a vytvořit dílo svěží na povrchu a inteligentní pod ním?

Než se pokusím zodpovědět výše nadhozené otázky, sluší se jistě v krátkosti objasnit, proč používám termín superskupina a kteréžto slavné postavy za Transatlantic stojí. V první řadě zde máme Neala Morse, zakladatele Spock's Beard, který na sebe přinejmenším v posledním desetiletí strhl výraznou pozornost díky řadě povedených sólových desek. Morse doplňuje jeho dlouholetý parťák Mike Portnoy, který proslul jako jeden z nejuznávanějších bubeníků ještě v řadách Dream Theater a i po jejich opuštění tak nemá o práci nouzi. Dvojici pak doplňuje kytarista Roine Stolt (The Flower Kings) a basák Pete Trewavas (Marillion). Jak již bylo řečeno, sestava je tak vskutku velkolepá a to samé se dá očekávat i od hudby samotné.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama