Adnihil - From Shadows

6. února 2014 v 21:15 | Kaša |  Recenze
Chorobná parta Adnihil, jež datuje svůj vznik k roku 2009, se nyní, pět let po svém zrození, prezentuje debutovým albem "From Shadows". To je informace, která toho - s výjimkou zasvěcených - nikomu nic moc neprozradí, ovšem když řeknu, že tahle třinecká pětice se hudebně pohybuje na území death metalových bojišť, tak už by mohlo být i běžnému posluchači alespoň teoreticky jasné, s kým máme tu čest, zvlášť když původní škatulku rozšířím na death metal s nenápadným oldschoolovým ražením, jenž má mnohem blíž k americké než k té evropské, odnoži, takže se nedivte, když jsem si při poslechu některých vzpoměl na stará alba Cannibal Corpse, k jejichž hnilobě mají Adnihil dost blízko.

Rovnou zapomeňte na vyloženě melodické výpady, kterými by byl pětadvacetiminutový nářez jakýmkoli způsobem tlačen do posluchačsky přístupnějších vod. Albu "From Shadows", které vznikalo v jablunkovském GM Studiu, celkem jasně velí dvojice Draik a Pitr, tedy obsluhovači šestistrunek, jejichž kytarové riffy obohacené opatrně dávkovaným kvílením jsou patřičně brutální, nicméně i tak borci ví, kdy se stáhnout do pozadí a zpomalit (příkladně prostředek "Symbols of Extincion" je skvěle zatěžkaný) nebo kdy vpálit do posluchačů nějaké to kraťoučké kytarové sólo, která představují asi tak jedinou možnost trochu si odpočinout od jinak neutichající smršti hrubého nářezu s vokalistou Lechoslawem v čele. Jeho hlasový rejstřík je plný klasických odkazů na velikány hlubokého growlingu (i když se neštítí ani vyššího řevu jako v "Rotteness"), ale i tak se nedá říct, že by jeho projev nějakým způsobem nudil, protože ruku v ruce se servírovaným death metalovým masakrem funguje jako dobře namazaný stroj. Pokud bych měl nějakou obecnou výtku, jež se netýká skladeb přímo, tak mě (klasicky) mrzí zdánlivě absentující baskytara Pala, o níž nelze říct ani to, že jí člověk tak nějak tuší v pozadí, protože za smrští bicí artilerie Tomka to ani nejde. Jasně, pár momentů, jako střední pasáž v "Rise Again", kde si proklestí svou cestu do popředí, tam je, ale je to jako kapka v moři, takže jako by se tak ani nedělo, což je škoda.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: Adnihil]
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama