Malice in Wonderland - The Royal Brigade

9. ledna 2014 v 21:36 | Kaša |  Recenze
Přestože se s oblibou říká, že rock je mrtvý žánr, najdou se hordy kapel, které tento názor nesdílí a nadále pálí jednu desku za druhou, jež vycházejí z jeho odkazu. Co víc, i nově vzniknuvší spolky sází v mnoha ohledech klasická alba na stůl, jako by se nechumelilo, a podřizují tomuto svému záměru úplně vše. Na promosnímcích vypadají, jako by se fotilo v osmdesátých letech, zpěváci se nebojí uječených výšek a nešetří se velkými stadiónovými refrény, kterými pak duch let minulých promlouvá naplno. Jednou z takových kapel, kterým výše uvedené není cizí, je Malice in Wonderland. Ti se prozatím prezentovali debutovým albem "Malice in Wonderland", jež vyšlo před devíti lety, a nyní, po dlouhé době, vychází druhé album s titulem "The Royal Brigade".

Norsko sice proslulo jiným hudebním stylem, ovšem najdou se výjimky, které představují severskou krajinu i z trošku jiného hudebního světla, a správně tušíte, že Malice of Wonderland jsou jednou z těchto part. Přestože jsem zpočátku mluvil o rocku obecně, tak to není úplně přesný popis toho, co čtveřice vlastně hraje. Výmluvnější je melodický heavy rock / metal ve stylu švédských Europe s příměsí glamrockové teatrálnosti a gotické melodiky. Zní to nejspíš těžko proveditelně, ovšem v podání Malice of Wonderland překvapivě přirozeně. To však nečiní z "The Royal Brigade" o nic víc zajímavější album, než jsou běžné melodické heavy rockové počiny, přičemž se záměrně výhýbám označení heavy metalové, protože i když jsou občas ke slyšení typické hevíkové kytary a pochodové rytmy, tak drtivá většina materiálu je takový neútočný rock, jemuž k tuctové rádiové produkci chybí jen velmi málo. No, což o to, já mám mainstreamový rock docela i rád, ovšem musí v něm být něco zajímavého, co jej alespoň trochu nadzvedává nad úroveň žánrového průměru, který leckdy nestojí za nic. A to pomyslné "něco" Malice in Wonderland chybí. Ani skladatelsky, ani instrumentálními výkony to není žádný skvost, takže krom lehce zapamatovatelného zpěvu Chrise Wickeda, který některé skladby vyloženě táhne, je to skrz na skrz průměrná deska, které bych se v budoucnu klidně vyhnul.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: Inverse Records]
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama