Pestilence - Obsideo

7. prosince 2013 v 21:39 | Kaša |  Recenze
Nizozemští Pestilence na konci osmdesátých let nejenže vzešli, ale hlavně pomáhali formovat žánrovou škatulku technického death metalu, v rámci kterého se rychle stali jedněmi z hlavních představitelů a udávali směr na tomto dosud neprobádaném území. Samozřejmě, že na to nebyli úplně sami, ale v pomyslné skupině, která všem ostatním ujela z dohledu, byli vždy v popředí spolu s dvojicí Cynic a Atheist. Trojicí nesmrtelných opusů - "Malleus Maleficarum" počínaje a "Testimony of the Ancients" konče, se zapsali do hudebních dějin tak hluboko, že už by nemuseli nikdy nic vydat a jejich status by byl navždy neotřesitelný. Každá mince má však i svou druhou stranu, takže pod tíhou vlastní výjimečnosti nakonec Pestilence rozklížily personální spory, což vedlo v roce 1994 k rozpadu.

Toliko krátké historie, kterou jsem chtěl uvést recenzi "Obsideo", protože se úplně nehodí mluvit o třetím návratovém albu žánrové legendy, aniž bychom si osvěžili trošku hudebního dějepisu, aneb co tomuto návratu předcházelo. V případě Pestilence, kteří se v roce 2008 vrátili na scénu po dlouhých čtrnácti letech, se stejně jako v případě dalších reunionů nabízí otázka, jestli to vůbec k něčemu bylo. Prvním novodobým albem "Ressurection Macabre" sice nepřekvapili, ale protože přineslo relativně vyrovnaný materiál jedoucí v klasických žánrových stopách, tak to nebylo špatné. Sice všichni věděli, že s původní albovou čtveřicí se to rovnat nemůže, ale žádný průser se nekonal. Ten si kapela schovala až na následující "Doctrine", jenž byl krokem vedle. Jako posun někam jinam dává smysl, ale přesto se nelze zbavit pachutě divného syrového zvuku, tuctových riffů a hlavně podivného řevu Patricka Mameliho, který se z nebezpečné bestie najednou změnil v bezzubého řvouna bez výrazu. Obrazně řečeno je tady "Obsideo" právě proto, aby napravilo špatnou reputaci, kdy si nejeden fanoušek po "Doctrine" ťukal na čelo, jestli ten návrat opravdu měl smysl.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hellhammer Hellhammer | 8. prosince 2013 v 12:41

Musím říct,že mě se Obsideo líbí a za sebe to s klidným svědomím doporučuju :)

Resurrection M. mi přišlo trochu jako srabská sázka na jistotu,i když docela ušlo(7/10) a minulá Doctrine mi hudebně velmi sedla,ale nebavil mě skřehotavý zpěv a groovy zvuk(7,5/10).

Obsideo mi přijde jako takový spojení obou dvou desek,a beru to jako dobrý a kvalitní album,co čerpá z minulosti právě tolik,aby to nezačalo být vykrádání.

Jediné co mi chybí je Thesselingova famózní sedmistrunná basa,na Doctrine byla skvělá,tady je to více standartní.

Jelikož nejsem zasažen starou tvorbou kapely a nerad srovnávám novou tvorbu s "kultovními" nahrávkami..tak dávám hodně bodů,protože nemám vlastně co bych Obsideo vytknul a točím ho aktuálně skoro pořád.:)
9/10

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama