Hell - Curse and Chapter

26. prosince 2013 v 21:50 | Monsterfuck |  Recenze
Jestli se nějaká heavy metalová kapela může pochlubit opravdu nestandardní historií, pak jsou to zcela jistě britští veteráni Hell. Sice nevěřím tomu, že byste tuhle historku o dávno pohřbené skupině, která z ničeho opět povstala a všem nakopala prdel, neslyšeli, ale z jistých formálních důvodů by se asi slušelo ji pro začátek recenze zopakovat a s její pomocí si udělat menší historické okénko… ostatně Hell jsou formací, v jejíž hudbě ta historie hraje značnou roli…

Hell vznikli na začátku 80. let a podobně jako většina začínajících britských kapel se vrhli na hraní specifické odnože heavy metalu, kterou dnes známe jako NWOBHM, neboli New Wave of British Heavy Metal. V následujících letech rozšířili nějakých pár demosnímků a jeden singl a podobně jako všichni ostatní se snažili ulovit nějakou tu firmu, aby dostali možnost natočit dlouhohrající desku. Po mnoha neúspěšných pokusech a odmítavých dopisů od firem se jim konečně podařilo podepsat s belgickým vydavatelstvím Mausoleum, ale krátce předtím, než mělo dojít k natáčení debutu, label zkrachoval, díky čemuž Hell opustil kytarista Kevin Bower, následně se skupina rozpadla a zpěvák a kytarista David G. Halliday spáchal sebevraždu. Tak skončila historie jedné bezejmenné formace, která vlastně ani pořádně nestačila začít; nad Hell se na dvě desítky let zavřela voda a nic nenasvědčovalo tomu, že by se o nich měl ještě někdy dozvědět kdokoliv další kromě několika pamětníků a fanatiků do starých zaprášených demáčů...

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hancock hancock | E-mail | 27. prosince 2013 v 5:27

Pretože som tak trochu "pamätník" (55r.), dovolím si iba upresniť, že kapela nebola vo svojej dobe až tak neznáma, druhoradá či začiatočnícka, skôr naopak. Pamätám si z dobového, dosť podrobného samizdatu o NWOBHM  zmienky o ich dosť veľkom vplyve na budúce veľké heavymetalové esá. Známi boli aj vďaka dovtedy nevídaným scénickým vystúpeniam s orginálnym čiernobielým líčením (3D), architektonickým riešeniam scény a originálnym pyrotechnickým efektom. Oni sami sa od NWOBHM dosť dištancovali, predovšetkým používaním aj iných zdrojov kompozície a pre oveľa väčšiu prepracovanosť aranžmá, meniacu sa niekoľkokrát počas skladieb, čo je evidentné aj dnes.
Zdá sa, že mali iné starosti ako vydanie dosky, pretože pásky a kazety s ich materiálom boli vysoko cenené a vehementne kolovali v metalovom podzemí! Myslím si, že to vtedy proste iba nestihli. A ani sa moc nesnažili. Boli si vedomí svojej ceny.
A hoci obidve ich geniálne dosky znejú z dnešného pohľadu ako remake klasickej NWOBHM, vtedy by boli vytvorili inú škatuľku. Škatuľku "Hell". Aj ich veľký nasledovník King Diamond môže blednúť závisťou....

2 Monsterfuck Monsterfuck | E-mail | Web | 27. prosince 2013 v 19:58

No, vzhledem k tomu, že já jsem o hodně mladší (radši ani nebudu říkat o kolik, jinak bych byl za mlíčňáka), tak si tu dobu nepamatuju, jelikož jsem byl ještě na houbách, takže se v podstatě musím řídit jen tím, co kde přečtu, a vždycky jsem to chápal tak, jak je to v recenzi... i když je pravda, že třeba i ten Andy Sneap, což je dost známý jméno, je vždycky (ještě než se k nim přidal) zmiňoval jako jeden ze svejch největších vlivů, takže na tom asi něco fakt bude :) Na druhou stranu těžko říct, jestli se nesnažili... v bookletu Human Remains jsou fotky dopisů od firem, který je odmítly, a je jich tam fakt kotel, takže  podle toho to vypadá, že se aspoň trochu snažili :) Každopádně díky za příspěvek!

3 hancock hancock | 28. prosince 2013 v 10:17

[2]:
V osemdesiatych rokoch som mal to šťastie, že sa mi istými "kanálmi" dostávalo do rúk pomerne čerstvé vydanie Metal Hammeru, niekedy v anglickej, inokedy v nemeckej mutácii. Čísla boli plné článkov o známych kapelách, preto ma v jednom z nich zaujal report o koncerte akýchsi (pre mňa) neznámych Hell, ktorý bol plný vybuchujúcich Biblií a iných cirkevných relikvií, na scéne, kde nechýbali chrliče, kazateľnice a ďalšie kostolné prvky (sic!).
Ešte viac ma však v prídavku zaujali názory známych muzikantov na túto kapelu, a napr. Steve Harris (Iron Maiden)sebavedome hovorí, že Hell by bol pre nich jediná skutočná konkurencia, keby však kapela MALA LEPŠÍ MANAGEMENT !! Iný muzikant (už si nepamätám, ktorý) sa vyjadril, že hoci kapela Hell je fenomenálna, "firma" Hell mu pripomína skôr beatlesovský Apple... Kapela mala v tom čase za sebou nejaké SP či EP a určite nie je pravdepodobné, že by sa nesnažili aj o LP; ba nie je ani možné, aby o takúto špičku nestáli nejakí hudobní top manageri, no v tomto smere podľahli podvodníkom. A ten najväčší podvod bol práve v súvislosti s posledným známym pokusom so skrachovaným vydavateľom, o ktorom sa zmieňuješ aj v recenzii.
Dnes sú Hell plne docenení a ich minulosť neuberá nič na fakte, že ich metal bol (a je) nadčasový, invenčný a famózny ! Ani to, že ich dve platne vyšli až teraz, nebráni,aby sa stali metalovými klenotmi. Už sú.
Materiál osemdesiatych rokov sa však vyčerpal, preto mám obavy, že tretej platne sa tak ľahko nedočkáme. A ak hej, modlím sa, aby nebola vykrádačkou seba samých (v lepšom prípade), v tom horšom - karikatúrou. Veď povedzme si úprimne, ako vyzerá dnešná tvorba Judasov, Ironov, či Saxonu?... Aj keď výnimočný Hell má potenciál, aby aj v tomto smere bol výnimočný. Však?

4 Monsterfuck Monsterfuck | E-mail | Web | 28. prosince 2013 v 17:48

Já bych se třetí desky zas tolik nebál... však už na Curse and Chapter jsou nový kusy a jsou excelentní. Ještě tak dva měsíce zpátky bych asi tvrdil opak, ale právě po Curse and Chapter si myslím, že jsou Hell schopný dát dohromady výbornou desku i s aktuálníma nápadama... tak snad mi dají za pravdu, až to za nějakou dobu přijde, hehe

Jinak se mi nezdá, že by zrovna Iron Maiden dneska byli vykrádačkou nebo karikaturou sama sebe z dřívější doby, naopak na jejich deskách cítím vývoj dopředu a posunutí výrazu, byť jistý znaky zůstávají na svým místě, což mi ale v rámci zachování ksichtu přijde v pořádku. Že oživují minulost vzpomínkovýma koncertníma šňůrama, to už je věc druhá. Ani Nostradamus od JP mi nepřišel jako vykrádání starejch časů, spíš naopak. U Saxon... no, tam možná trochu jo :) Ale až takhle expresivně bych to asi neřek ani u nich :)

Jinak to historický okénko je super, za to dík!

5 hancock hancock | 28. prosince 2013 v 19:52

Veľmi si želám, aby si mal pravdu, čo sa týka tretieho počinu Hell.
Inak, ospravedlňujem za za expresivitu voči momentálnej tvorbe tzv. legiend, no faktom ostáva, že napr. na jedno vypočutie Nostradama mi pripadne aspoň päť pustení Paintkillera. Podobný pomer je aj pri Iron Maiden. Možno vyzerám ako staromilec, no radšej si pustím kapely o generáciu mladšie. Sučasná tvorba bývalých borcov NWOBHM ma až tak neberie. A to som ich doslova miloval a podnikal až dobrodružné kúsky, aby som ich počul naživo.
Hell je výnimka vo všetkých smeroch a verím, že ňou aj ostane. Má to v "rodnom liste". :-D

6 Monsterfuck Monsterfuck | E-mail | Web | 29. prosince 2013 v 2:08

Tak já netvrdím, že mě Nostradamus nějak vyloženě posadil na prdel, starší kusy mám  asi taky radši (i když zrovna JP jsem nevím proč nikdy nijak extra nežral), ale líbilo se mi, že se nebáli do toho jít a zkusit něco takhle jinýho :)

Ale třeba od Iron Maiden mám rád v podstatě úplně všechno. Když budu brát alba po roce 2000, tak minimálně Brave New World a A Matter of Life and Death jsou absolutní skvosty... ti mně osobně pořád přijdou jako kapela, která toho má hodně co říct :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama