Sarke - Aruagint

4. listopadu 2013 v 21:56 | Monsterfuck |  Recenze
Sarke vznikli původně jako dvoučlenný projekt, který stvořily dvě kultovní (a v jednom případě až legendární) postavy norské black metalové scény. Instrumentální i skladatelské stránky věci se ujal Sarke, po němž je kapela také pojmenována, známý především z působení v kapelách jako Tulus nebo Khold. Vokály pak neobstaral nikdo menší než sám Ted Arvid Skjellum alias Nocturno Culto ze slovutných Darkthrone osobně. Společně dali v roce 2009 vzniknout excelentnímu debutu "Vorunah", jenž nabídl nádherně dřevní black metal, špinavé riffy, nezaměnitelný Nocturnův vokál a občasný lehký klávesový podmaz, který celou tu muziku mnohonásobně umocňoval. Recept zdánlivě dost jednoduchý, přesto však maximálně funkční, rozhodně bych se nebál mluvit i o majstrštyku, stále si tu desku pouštím a stále mě baví. Zároveň s tím ovšem Sarke sami sobě posadili laťku pekelně vysoko a zákonitě cokoliv dalšího, co se pod jejich hlavičkou objeví, musí být poměřeno právě s "Vorunah"

Sarke začali hrát živě, což už ve dvou lidech příliš nejde, tudíž se oba hlavní protagonisté obklopili protřelými profíky, kteří stopu zanechali ve spoustě zajímavých uskupení (Borknagar, Satyricon, Dimmu Borgir, Susperia, sólové projekty Ihsahna nebo ICS Vortexe). Ti všichni byli následně povýšení na regulérní členy, z dvoučlenného projektu se stala normální kapela a výsledkem byla nahrávka "Oldarhian". A přestože i ta víceméně opakovala know-how nastolené "Vorunah", ve zmiňovaném porovnání se svým předchůdcem album neobstálo a i přes některé perfektní songy ("Pessimist" je prostě náser) se pro mě počin stal spíše mírným zklamáním.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hancock hancock | E-mail | 6. listopadu 2013 v 19:11

Tak som sa konečne dostal k Sarke, nezaťažený minulým slabším a predminulým silnejším albumom. A musím napísať, že fošňa ma veľmi baví, a to aj napriek tomu že
a)na svoj spev-nespev Nocturno Culto nepotrebuje ani hudobný sluch;
b)kapela postráda akúkoľvek hráčsku virtuozitu, nie som si istý, či som vôbec počul nejaké sólo;
c)medzihry - kratučké výlety do "progu" - sú tak jednoduché, až by človek povedal, že banálne;
ale
a) spev úžasne vytvára atmosféru!
b) kapela detto, a celý čas ma drží v pocite kvalitného a výrazného metalu!
c) medzihry a monotónnosť skončia vždy presne a v pravý čas tak, aby v žiadnom prípade nenudili!
Platňu som si s chuťou pustil ešte raz a určite nie naposledy.

2 Monsterfuck Monsterfuck | E-mail | Web | 6. listopadu 2013 v 19:22

Tak určitě, tohle je muzika, kde se na hráčskou virtuozitu moc nehledí :) Si pamatuju, jak Sarke (myšleno ten člověk, ne kapela) v rozhovorech kdysi vykládal, že je pyšnej na hráčský chyby, který na deskách dělá, protože je to pak autentičtější. Ale jestli tě to baví a starší alba neznáš, tak Vorunah určitě zkus... to je skvělá věc, ta atmosféra je tam ještě silnější a koncentrovanější než na Aruagint.

3 hancock hancock | 7. listopadu 2013 v 16:46

[2]:
Zohnal som si aj Vorunah; skutočne, je to ešte lepšie!
Dík za skvelý tip ! :-)  :-)  :-)

4 Monsterfuck Monsterfuck | E-mail | Web | 7. listopadu 2013 v 17:33

:-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama