Mael Mórdha - Damned When Dead

4. října 2013 v 22:43 | Prdovous |  Recenze
Dnešní recenzi nakousnu trochu netradičně počasím. Celý červenec a srpen jsem si říkal, jak moc mi to léto leze krkem a jak moc se těším, až přijde jeho konec v podobě léta babího. To ovšem dorazilo se značným zpožděním až nyní a úspěšně si vyměnilo pozici se začátkem podzimu, neboť většina září byla zahalena do počasí sychravého, nevlídného a deštivého, zkrátka do marastu, jaký bych bez okolků označil ostrovním počasím (a které shodou okolností mám rovněž v oblibě, jen zhruba o měsíc později). Když ovšem přihlédnu k souvislostem na poli hudebním, ani trochu se překotnému vývoji situace nedivím. Téměř přesně v polovině měsíce, totiž z Irska dorazilo očekávané album "Damned When Dead", které nemá na svědomí nikdo jiný než pagan metalové těleso Mael Mórdha. Čtveřice zasvěcená keltskému bohu moře Manannánu je na pohanské scéně vyhlášená prvotřídní směskou folku a doom metalu a po onom božstvu pojmenované tři roky staré album platí, stejně jako ještě o něco starší "Gealtacht Mael Mórdha", za vysoce ceněnou nahrávku nepostrádající ani hloubku, ani atmosféru, ani perfektní hudbu, tedy vlastnosti, jakými by mělo disponovat každé album v pagan metalovém žánru. Otázkou pak zůstává, jak se pánům podařilo na svůj poslední počin navázat.

Myslím, že fanoušky rozhodně potěším, když řeknu, že od začátku do konce bezpečně poznáte, kdo hraje. Pořád jsou to Mael Mórdha s jejich typickým a do značné míry unikátním projevem. Koneckonců, šli by sami proti sobě, kdyby na něm provedli příliš výrazné změny. Zahodit roky postupného vývoje by se nemuselo vyplatit a uvědomuje si to i kapela, takže ačkoliv jsme se určité progrese ve výrazivu dočkali, jde o menší krůčky v jednotlivých oblastech směrem vpřed. Nejvýrazněji ze všech změn na první poslech působí baskytara Davea Murphyho. Již předchozí alba se mohla pyšnit propracovanými basovými linkami , "Damned When Dead" však jde ještě dál a za takhle pestrou práci baskytaristy by se nemusela stydět ani kdejaká prog metalová kapela, o brilantním zvuku ani nemluvě. Obzvláště již dříve vypuštěná píseň "All Eire Will Quake" s krátkým basovým intrem v tomto ohledu vyniká. Naproti tomu u kytar se toho po zvukové stránce od minula příliš nezměnilo. Ještě o něco více potemněly a zhoustly, posunuly se zvukem ještě blíže k hutnému doom metalu, ale nejde o tak patrné změny jako v případě čtyřstrunné sestry. Ani v případě bicích nedošlo k nikterak důležitým nebo výrazným změnám, zato folková složka byla ještě o ždibec více osekána a není u slova tak často. Na druhou stranu z ní mám pocit, že když už dostane příležitost, promlouvá mnohem výrazněji, než tomu bylo dříve. A ano, po vzoru minulého alba stále absentují klavírní melodie, jaké můžete pamatovat z druhé řadovky "Gealtacht Mael Mórdha" a kterých se už znovu nejspíše nedočkáme. Zbývá tedy už jen zpěv - naprosto nezaměnitelný vokál Roibéarda Ó Bogaila, sic stále pěje především ve své charakteristické poloze, se pouští do odvážnějších kousků a poloh nových. Zaujal mne mohutně znějícící zpěv ve druhé "King of the English" (která je podle mě jednou z nejlepších písní, jakou kdy kapela nahrála), jenž je dostatečně uzemňující sám o sobě, nemluvě o momentech, kdy se buď vy nebo vaše okolí nacházíte v podobně pochmurné náladě, jakou Mael Mórdha na novince míchají. V závěru titulní písně "Damned When Dead" nebo třetí "Dawning the Grey" pak pro změnu Riobéard přechází až do hlubokého growlu a i ten působí skvěle, obzvláště v první jmenované efektně dokresluje závěr alba.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hancock hancock | E-mail | 6. října 2013 v 9:11

Táto skvelá partička má asi nejaké zvláštne kúzlo; nie a nie sa odtrhnúť od jej počúvania, aj keď som mal inú (súrnu) robotu. Skvelá doska!
Inak, nie som si istý, či sa náhodou kapela neprehodila z pohanského metalu na opačný protipól, totiž hneď úvodná Laudabiliter (Velebiteľ Boha) má hneď prvé slová "Kyrie eleisson, Kriste eleisson..." (Pane, zmiluj sa, Kriste, zmiluj sa...). Priznám sa však, že som texty príliš zatiaľ nesledoval, takže sa môžem mýliť.

2 Monsterfuck Monsterfuck | E-mail | Web | 6. října 2013 v 9:47

Já jsem texty k aktuální desce taky ještě nečetl, ale obecně... všechny tyhle kapely, který se v hudbě věnují mytologii a starý historii, na to křesťanství dřív nebo později zákonitě narazit musí, protože v jistý době ten nástup křesťanství proběhl v podstatě v celý Evropě a původní (pohanský) náboženství šly do útlumu. Bez kontextu celýho textu těžko soudit, ale upřímně bych fakt hodně, hodně divil, kdyby se Mael Mórdha dali na propagaci Ježíška :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama