Chemia - The One Inside

27. října 2013 v 22:19 | Kaša |  Recenze
Za nenápadným obalem druhého alba polské rockové party Chemia, "The One Inside", se skrývá na tamní končiny poměrně nezvyklá hudební směsice hard rocku, který cituje staré dobré Led Zeppelin, a post-grunge plného melodických refrénů à la Nickelback či znovuobnovených Bush. Přestože se nejedná o nic, co by člověka hned po několika vteřinách nadzvedlo ze židle, tak vězte, že se jedná o celkem příjemný materiál, kterému nechybí nic, co by posluchač od podobně laděné kapely očekával, takže si na své přijdou příznivci jednoduchých riffů a zpěvných vokálních linek, které má na starosti zpěvák Łukasz Drapała.

Myslím si, že nemá cenu nějak detailněji popisovat historii kapely, protože krom personálních změn, které nikomu nic neřeknou (vezmu-li v potaz, že kapela u nás nemá žádné jméno a člena se zvučným jménem byste v sestavě hledali marně), se toho v jejich řadách moc neudálo. Mají za sebou debutové album "Dobra Chemia" z roku 2010 a jeho reedici, kdy vyšlo pod úplně novým titulem "O2". Slyšel jsem pouze několik ukázek vydání "Dobra Chemia", takže nemůžu přispěchat s plnohodnotným rozborem, nicméně během těch tří let kapela ušla poměrně dlouhou cestu, protože to málo, co jsem slyšel, se neslo na vlně toho nejobyčejnějšího hard rocku, kterému oproti dnešním dnům chyběla hlavně postava zpěváka Łukasze, jenž projev kapely zvedá minimálně o třídu. Ačkoliv to není tak výrazný zpěvák jako Gavin Rossdale ze zmíněných Bush, ke kterému má svou barvou místy blízko, tak mě baví jej poslouchat a notovat si s ním hned několik přímočarých skladeb, jimž nechybí tah na branku.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: Metal Mind Productions]
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama