Satyricon - Satyricon

19. září 2013 v 22:16 | Monsterfuck |  Recenze
Eponymní deska Satyricon byla zcela jistě velmi očekávanou záležitostí… a nejen že se na ni čekalo, ale dost se toho od ní i očekávalo. Nahrávka ovšem prozatím sbírá docela rozporuplné reakce, ale upřímně tak úplně nechápu proč… nebo lépe řečeno, do jisté míry chápu samotné stížnosti, ale občas mi uniká jejich důvod. Především mi přijde trochu úsměvná argumentace, že "už to není Satyricon"… no, to je slovo do pranice… Je bezpodmínečné nutné si uvědomit jednu věc, a sice že Satyricon se v rámci svojí diskografie vždy pohybovali v jakýchsi obdobích. To úplně první se neslo v duchu typického black metalu úvodní poloviny 90. let - syrový, mrazivý a silně atmosférický. Všechny tyhle norské black metalové klasiky z 90. let byly svým způsobem unikáty, a přestože hrály v uvozovkách "to stejné", každá to kapela byla svá a měla vlastní zvuk, což samozřejmě platí i o raných deskách Satyricon - ne nadarmo mají "Dark Medieval Times" (1994), "The Shadowthrone" (1994) a "Nemesis Divina" (1996) dodnes čestná místa v mnoha black metalových sbírkách, tu mojí nevyjímaje. Poté ovšem přišel skok a Satyricon na následujících dvou albech "Rebel Extravaganza" (1999) a "Volcano" (2002) svůj zvuk značně vyčistili a zpřístupnili, sice šlo stále o black metal, ale místy (hlavně na druhé jmenované) začaly vystrkovat růžky rockovější pasáže, což naplno propuklo s nahrávkami "Now, Diabolical" (2006) a "The Age of Nero" (2008), které se již nesly v duchu jakéhosi black'n'rollu. Tím chci říct, že vývoj nebyl pro Satyricon nikdy nic cizího, takže kdo tu kapelu sleduje déle než od doby onoho načernalého rokenrolu, těžko si teď najednou může stěžovat, že je to jiné… pokud se tedy nejedná o případy, kteří si stěžují, že to nezní jako prvotní tvorba, ale to si zase nezaslouží komentář, protože to jsou stížnosti 15 let s křížkem po funuse.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hancock hancock | E-mail | 20. září 2013 v 20:28

Vo všeobecnosti súhlasím s recenziami, aj keď by som placku hodnotil skôr vyšším hodnotením, aspoň 7/10. Pre mňa by pokojne mohla byť celá zložená z kúskov ako Nocturnal Flare či Necrohaven, nie som totiž zaťažený minulosťou kapely a už vonkoncom nemám rád ustavičné porovnávania s minulými opusmi. Platňa sa reprezentuje sama osebe a čo bolo,... bolo.
Skladbu Phoenix by som až tak nepreceňoval, podľa mňa je to dramaturgicky omyl, oveľa lepšia by bola v rýchlom tempe, s iným spevom a nadupanejšími gitarami a rytmikou. Takto mi pripomína pseudo-romantické sedenie pri táborovom ohni so španielkami a povinným House Of The Rising Sun...
(A propos, Monsterfuck, nechce sa mi veriť, že si svojím "obľúbencom" dal menej bodov, ako gýčovitým Turisas! Nebola nálada? ;-) )

2 Monsterfuck Monsterfuck | E-mail | Web | 24. září 2013 v 13:35

No, platí pořád to stejný, co jsem říkal, už u Turisas, prostě to hodnotím individuálně... neřeknu si, že tomuhle jsem dal tolik, takže tohle musí dostat víc/míň/stejně. Prostě ty Turisas jsem pocitově cítil na 6,5, Satyricon na 6. Satyricon jsou sice moje oblíbená kapela, ale přece jim kvůli tomu nebudu uměle zvyšovat hodnocení :)

Phoenix je koukám docela kontroverzní kousek, buď to lidi zavrhujou, nebo jim to přijde skvělý... mně se to zdá fakt dobrý, líbí se mi, že zkusili něco jinýho, což je přesně to, co jsem od Satyricon (teď myšleno od desky) čekal a chtěl.

Jinak ty máš něco proti House of the Rising Sun? :-D K táborákům fakt nechodím, tak co já vím, co se tam hraje, ale ta verze od The Animals je perfektní...

Jinak sorráč, že odpovídám tak pozdě, vždycky na to zapomenu :) Ještě i do diskuze u Turisas jsem cosi doplnil..

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama