Powerwolf - Preachers of the Night

12. srpna 2013 v 22:55 | Monsterfuck |  Recenze
Jestli na současné power metalové scéně existuje nějaká raketa, jejíž jméno stoupá strmě vzhůru (a možná ani ne strmě, ale přímo kolmo nahoru), pak to jsou jistě Powerwolf. Ano, někdo by mohl namítnout ještě Sabaton, ale ti už mají ty roky růstu za sebou a dneska se už o nich dá snad hovořit jako o docela velké kapele (že to dle mého názoru není právem ani náhodou, protože hrají velkou tužku, je už na jinou diskuzi), po nich však obdobným způsobem rostou také právě Powerwolf, byť tak vysoko jako švédští kolegové se podle mého názoru nejspíš nedostanou.

Já osobně jsem se ke kapele ovšem dostal s jejím druhým albem "Lupus Dei" v roce 2007, tedy pár let předtím, že se naplno spustil onen Powerwolf-boom, který naplno propuknul s předchozí deskou "Blood of the Saints", a už tehdy mě tito Němci v čele s rumunským zpěvákem dost začali bavit a cítil jsem v jejich muzice potenciál. Jak je ovšem možné, že člověka, jenž si libuje převážně v depresivních, avantgardních a experimentálních žánrech, tedy mě, zaujme obyčejná power metalová kapela? Ne, Powerwolf rozhodně nepřišli s něčím novým nebo neslyšeným, jednoduše jen udělali to, jak by power metal měl znít. Tenhle styl prostě není žádné velké umění, takže se o něj ani nesnažit, zároveň z toho však nedělat bezbřehou prdel a nesnažit se hrát sluníčkové močůvky (zdravím Freedom Call), jen aby to ty fanoušky bavilo, vždyť "pro ně to přece hrajeme". Ne, že by na to Powerwolf šli nějak extrémně rozdílně, ale udělali to s obrovským nadhledem, a přestože i u nich humor hraje výraznou roli, vše bylo provedeno nenásilně a sympaticky. Do toho přidali religiózní atmosféru s vtipnými texty o náboženství a vlkodlacích (a to už je věc, která v klasickém power metalu úplně běžná není) a na úplný závěr to zalili opravdu chytlavou a pohodovou muzikou - chytlavou, ale nevtíravou.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ježura Ježura | 12. srpna 2013 v 23:25

Desku jsem protočil snad jenom dvakrát, takže jsem se nepouštěl do velkýho hodnocení, ale je to fakt děsná vata. Jediná lepší skladba a pár motivů za celý album, toť vše...

2 Angaroth Angaroth | E-mail | 13. srpna 2013 v 14:03

Tady musím ač nerad souhlasit. Vyjma zmiňovaného Sacred and Wild a možná ještě  Kreuzfeuer tam není výraznějšího songu. Bohužel Preachers of The Night je nejslabší článek jejich diskografie :(

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama