Brutal Assault 18: Jaroměř - Josefov, 7.-10.8.2013 (část 5)

23. srpna 2013 v 22:38 | Monsterfuck / Ježura / Prdovous |  Reporty
Monsterfuck: V minulém díle zmiňovaným třetím vrcholem, který bych v pomyslném festivalovém žebříčku zařadil na třetí místo za Atari Teenage Riot a Solefald, samozřejmě nebyl nikdo jiný než industriální black metalisté Aborym z Itálie, kteří také živě nehráli pěkně dlouho. Koncert proběhl bez živých bicích, protože ty jely společně s elektronikou ze samplu, kytary si vzali na starosti kytaristé Hour of Penance, Hell:I0:Kabbalus, jenž je stálým členem Aborym, a Giulio Moschini, baskytary se chopil mně neznámý Lorenzo Zarone. Hlavní mozek Malfeitor Fabban se ujal jen zpěvu za pomoci dvou mikrofonů a své hlasivky týral opravdu vydatně. Set byl postaven výhradně na letošní novince "Dirty", z níž zaznělo celkem sedm kusů - "Irreversible Crisis", "Across the Universe", "Dirty", "Bleedthrough", "I Don't Know", "Helter Skelter Youth" a "The Factory of Death" - což mi nijak nevadilo a vlastně jsem to i čekal, jelikož to album je přímo postavené na živé hraní. Ze starší tvorby zazněly jenom dva kusy, jmenovitě "Fire Walk with Us!" a "Roma Divina Urbs". Zvuk ani tentokrát nebyl ideální, ale je docela paradoxní, že v tomhle případě to vůbec nevadilo. Kytary a baskytara skoro nebyly slyšet, protože na místě, kde jsem stál, všechno přehlušovala brutálně přehulená elektronika a Fabbanův ryk. Tím pádem se z toho stala brutální diskotéka, ale nemůžu si pomoct, i přesto (nebo snad právě proto?) se mi to kurevsky líbilo.

Prdovous: Pokud ve mně Borknagar zanechali hořkou pachuť, italská industrial-bordel-black-machina Aborym mi ji vyspravila víc, než jsem vůbec mohl doufat. Když vynechám pár ukázek z YouTube a poslední desku "Dirty", tvorbu industrialistů jsem vůbec neznal. Což se ukázalo býti tím nejmenším nedostatkem, protože se hrálo převážně z "Dirty", výjimkou pak budiž "Fire Walk with Us!" a "Roma Divina Urbs". Že i v případě Aborym stál zvuk za starou bačkoru, už snad bylo docela jedno, protože tohle epileptické šílenství bylo naprosto smrtelné, ať už kytary slyšet byly nebo ne. Těžko jejich vystoupení popsat, protože tenhle zážitek je pro mě dosud těžko uchopitelný a srozumitelným slovem nepopsatelným. Špice hudební extáze zarývající se pod obrovským tlakem do hlavy, noření se do nitra sebe sama v davu lidí a palbě programovaných beatů v momentě, kdy už člověk začíná únavou padat na hubu. Přesto ho zběsilé tempo a rytmus pořád udržuje nad rozlitými hladinami spánku a nutí k další existenci. Myslím, že bych úplně stejně mohl namísto metafor napsat něco jako "žbli, žble, žblu" a význam by zůstal stejný - plně srozumitelný jen a pouze mě. Víte, co tím myslím, ne? Tak nebo tak, v rámci sobotního programu další skvělé vystoupení!

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Opat Opat | 26. srpna 2013 v 14:26

Hodně povedenej report. A ohromnej souhlas s těmi budvarskými klobouky. Co je to za zemědělskou zábavu, házet je neustále do kotle, to fakt netuším.. A ke Karpatskýmu lesíku - byl to kult!

2 Monsterfuck Monsterfuck | E-mail | Web | 26. srpna 2013 v 14:38

Díky! Jinak jsem rád, že nejsem sám, komu ty klobouky přišly jako totální zhovadilost...

3 Ježura Ježura | 26. srpna 2013 v 15:51

Do reportu jsem to nepsal, ale klobouky nebrat. Krom toho, že je to házení naprosto idiotská zábava, tak to taky může bejt nebezpečný...

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama