Srpen 2013

Nový basák u Trouble

27. srpna 2013 v 16:31 | Stick / Monsterfuck |  Music News
Rob Hultz je jméno nového baskytaristy doomových amerických legend Trouble. S kapelou jej bude možno poprvé vidět na podzimním evropském turné, které je naplánované na říjen 2013. Detaily budou odhaleny v nejbližší době. Hultz dříve hrál v hardcorové bandě Social Decay. Tu po deseti letech opustil společně s kytaristou, se kterým založil doom metalovou kapelu Godspeed, s níž byli upsáni Atlantic Records, jezdili turné s Black Sabbath či Cathedral. V roce 1996 stál u zrodu Solace, se kterými hrál na takových prominentních místech, jako je festival Roadburn či Hellfest. Dále se podílel na projektech Lethal Aggression a Disease Concept.

Zakladatel a kytarista Rick Wartell komentuje: "Bruce Franklin [kytarista Trouble - pozn. redakce] a já jsme nahrávali basové party na albu 'The Distortion Field', s výjimkou jedné skladby. Nicméně když jsme začali s přípravami turné na podporu alba, bylo pro nás důležité vybrat toho správného člověka. Rob je nejen skvělý baskytarista, ale totální profík se zajímavým kapelním životopisem a má Trouble-povahu, takže k nám skvěle zapadne. Těšíme se na společné turné a snad dlouhou spolupráci."

Trouble aktuálně po šesti letech od posledního "Simple Mind Condition" (2007) vydali novinkovou desku s názvem "The Distortion Field". Ta vyšla 16. července u FRW Records na CD a LP. Zajímavostí je, že původní pracovní název alba byl "The Dark Riff", ale kapela se nakonec rozhodla jej změnit. Rovněž jde o první dlouhohrající počin Trouble, na němž nezpívá vokalista Eric Wagner, jehož nahradil Kyle Thomas.

Noví Deicide na obzoru

27. srpna 2013 v 14:30 | Stick |  Music News
Američtí neznabozi Deicide chystají následovníka dva roky staré fošny "To Hell with God". Album je již nahráno a Century Media Records uvolnili tiskovky s bližšími informacemi o novince. Deska ponese název "In the Minds of Evil" a k uším posluchačů se dostane během podzimu. Desku produkoval Jason Suecoff (All That Remains, Trivium, Death Angel). Kapela tvrdí, že se hudebně vrací k odkazu dvacet let staré studiovky "Legion" a slibuje opravdu brutální texty. Deicide v říjnu čeká turné po Americe společně s Disgorge, Broken Hope a kanadskými Necronomicon.

Tracklist "In the Minds of Evil":
01. In the Minds of Evil
02. Thou Begone
03. Godkill
04. Beyond Salvation
05. Misery of One
06. Between the Flesh and the Void
07. Even the Gods Can Bleed
08. Trample the Cross
09. Banished by Evil
10. Kill the Light of Christ
11. End the Wrath of God

In Silentio Noctis - Disenchant the Hypocrites

26. srpna 2013 v 23:59 | Monsterfuck |  Recenze
In Silentio Noctis je gothic metalová kapela z Finska, jejíž vznik se datuje do roku 2006. Po čtyřech letech se formace dopracovala k dlouhohrajícímu debutu "Through Fragments of Christianity", jenže hned rok poté zpěvačka Armi Päivinen, hlavní postava projektu, činnost In Silentio Noctis ukončila kvůli nedostatku motivace zbylých spoluhráčů. Nicméně moc dlouho jí to podle všeho nevydrželo, jelikož po nějakých 14 měsících ticha přichází obnova s novou sestavou a nyní konečně i nějaký comebackový materiál v podobě třískladbového EP "Disenchant the Hypocrites", které zdobí poměrně pěkná obálka. Tak se na ten zázrak pojďme podívat…

Ze všeho nejdříve by se asi slušelo zmínit, že ačkoliv jsem hned v první větě nazval In Silentio Noctis gothic metalovou kapelou - což je dle mého skromného názoru formálně správně, jinak bych to ostatně neříkal - nejedná se tak úplně o klasickou klišovitou podobu plnou cukrkandlové kýče s panenkou za mikrofonem. Stejně tak se In Silentio Noctis snaží na "Disenchant the Hypocrites" oprostit i od standardní písňové formy střídání sloky a refrénů, naopak je zde zcela jasně viditelná snaha o dílko s nějakým sdělením, ne jen bezduchou kravinku. A to je zcela jistě chvályhodné.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: My Kingdom Music]

Five Finger Death Punch - The Wrong Side of Heaven and the Righteous Side of Hell Volume 1

26. srpna 2013 v 21:01 | nK_! |  Recenze
Předpokládám, že neexistuje návštěvník našeho webu, který by neznal americké moderně-alternativní metalisty Five Finger Death Punch. V případě, že by se doopravdy někdo takový přeci jen našel, dovolím si hned v úvodu malé seznámení. Five Finger Death Punch fungují již osmým rokem a za tu dobu se jim podařilo dostat na světlo světa již čtyři alba, přičemž na to čtvrté, aktuální, naváží ještě druhou částí někdy na podzim tohoto roku. Obecně nevím, jestli je dobrý nápad vydávat dvojalba nebo desky na pokračování s minimální časovou prodlevou, protože se mi obvykle stává, že mě zaujme (když už) pouze jedna část. Ale nevadí, tohle budeme moci zhodnotit až na konci roku. Takže směle do novinky, která úspěšně aspiruje na cenu za nejdelší název rockové desky letoška - "The Wrong Side of Heaven and the Righteous Side of Hell Volume 1" (Rob Zombie se letos držel dost při zemi).

Nebudu zbytečně chodit kolem horké gulášovky a prozradím, že se mi nová deska velice zamlouvá. Ostatně Five Finger Death Punch je již delší dobu jedna z mých oblíbených kapel a na každé další album se těším jako na druhé Vánoce. Ne, že bych automaticky hodnotil vše, co Five Finger Death Punch vydají, vysokou známkou pouze z čiré oblíbenosti, ale obvykle tak trochu očekávám, že budou nové písničky kvalitativně opět na výši a prakticky vždy se mi tato predikce potvrzuje. Přeci jen kapela, která vydává jednu lepší fošnu než druhou, by si měla dlouhodobě držet nastavenu nějakou laťku, kterou dokáže příště znovu překročit nebo alespoň udržet, a to se Five Finger Death Punch zatím pokaždé podařilo (a jsem upřímně zvědav, jak dlouho jim to dokáže vydržet).

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Axewound a Ektomorf dělají na novém materiálu

26. srpna 2013 v 19:56 | Monsterfuck |  Music News
>>> Britská kapela Axewound, v jejíž řadách mimo jiné působí i Matt Tuck, frontman populárních Bullet for My Valentine, začala pracovat na své druhé velké desce. Více informací však prozatím není známo, jedinou zprávičku vypustil pouze Tuck na svém osobním Twitteru, kam napsal, že se těší, až se svými kolegy bude zase ve studiu.

Axewound vydali svůj debut "Vultures" 1. října loňského roku na CD a LP. Produkce alba se ujal Matt Tuck osobně, který se také ve velké míře postaral i o hudbu a texty. V titulní písničce "Vultures" se jako host představil Synyster Gates, kytarista Avenged Sevenfold, jenž si zde zahrál sólo. Z desky vyšly celkem tři singly - "Post Apocalyptic Party", "Cold" a "Exorchrist".

>>> Své nové album již začali nahrávat také Ektomorf z Maďarska. Ani zde zatím nejsou známy další detaily, s výjimkou toho, že firma AFM Records s vydáním počítá na začátek roku 2014. Kromě toho je venku už šest reportů ze studia, které si můžete pustit na YouTube tady, tady, tady, tady, tady a tady.

Poslední počin Ektomorf se jmenoval "Black Flag" a vyšel v srpnu 2012 u AFM Records.

Cronian s prvními informacemi o albu

26. srpna 2013 v 18:23 | Monsterfuck |  Music News
Znovuobnovený norský projekt Cronian, v němž působí Vintersorg (Borknagar, Vintersorg, Otyg) a Øystein Garnes Brun (Borknagar), zveřejnil první informace o své nadcházející třetí nahrávce, jež naváže na desku "Enterprise" z roku 2008. Novinka se bude jmenovat "Erathems" a vyjde 8. listopadu v Evropě u Season Underground Activists, sublabelu Season of Mist určenému undergroundové hudbě. Tvorbu obálky "Erathems" dostal na starost Brazilec Marcelo Vasco, jehož práce zdobí alba třeba od Dimmu Borgir, Borknagar, Einherjer nebo Belphegor.

Øystein Garnes Brun o podpisu smlouvy se Season of Mist a novém materiálu již v minulosti řekl následující: "Jsem nadšený ze spojení Cronian a Season of Mist. Třetí album jsme zrovna dokončili a nebudu jen tak tlachat, když prohlásím, že jde o prozatimní vrchol mé hudební kariéry. Hudebně i produkcí je to téměř skok do jiné dimenze. Pan V. a já jsme pracovali úplně izolovaně a intenzivně minulých šest měsíců a tvrdíme, že jde o naše nejchytlavější, nejagresivnější, nejatmosféričtější a nejtemnější album. Jsem si jistý, že album odstřelí všechny, kterým se líbily naše předchozí počiny, stejně jako fandy Borknagar, Vintersorg a podobných. Mít k tomu možnost pracovat s jedním z nejpoctivějších a nejprofesionálnějších labelů kolem je výborné - jsme na to velmi hrdí! Těším se, až album vyjde!"

Čtyři nové videoklipy

26. srpna 2013 v 16:20 | Monsterfuck |  Music News
>>> Američané Coheed and Cambria vypustili nový videoklip k písničce "Number City", která se objevila na posledním albu s názvem "The Afterman: Descension", jež vyšlo 6. února. Šlo o druhý díl konceptu "The Afterman", jehož první část "The Afterman: Ascension" do prodeje přišla 9. října loňského roku.


>>> "You Think You Know" je novým videoklipem kapely Device, což je současné působiště Davida Draimana, zpěváka Disturbed, kteří jsou aktuálně již delší dobu v nečinnosti. O režii klipu se postaral P. R. Brown (Slipknot, Mötley Crüe, Bullet for My Valentine), s nímž už Device točili i své předchozí video k songu "Vilify". Obě písně se nacházejí na debutové desce "Device" z letošního dubna.


>>> S novým klipem přicházejí také zámořští death metalisté Lecherous Nocturne. Jedná se o vál s názvem "Ouroboros Chains" z aktuálního studiového alba "Behold Almighty Doctrine", které je venku od letošního března.


>>> Poslední videoklip novinky pochází z dílny Islanďanů Skálmöld, kteří zfilmovali písničku "Gleipnir" ze své poslední nahrávky "Börn Loka". Ta vyšla loni v říjnu.


Detaily o debutu Wolfheart

26. srpna 2013 v 13:41 | Monsterfuck |  Music News
Finský hudebník Tuomas Saukkonen na začátku letošního ukončil všechny své dosavadní kapely a projekty, a to včetně své nejznámější skupiny Before the Dawn, s níž vydal poslední desku "Rise of the Phoenix" v dubnu 2012, a pustil do úplně nového projektu s názvem Wolfheart. Nyní přicházejí informace o prvním albu této nové kapely.

Počin se bude jmenovat "Winterborn" a vyjde 11. října. Okolo si můžete prohlédnout tracklist i obal desky. Poslední dvě skladby tracklistu, "Fray" a "4:19 am", jsou určené pouze pro lidi, kteří si desku předobjednají. K vlastnímu CD dostanou download kartu, jež jim umožní stažení obou písniček.

Tracklist "Winterborn":
01. The Hunt
02. Strenght and Valour
03. Routa Pt.2
04. Gale of Winter
05. Whiteout
06. Ghosts of Karelia
07. I
08. Chasm
09. Breathe
10. Fray [bonus]
11. 4:19 am [bonus]

Trouble - The Distortion Field

25. srpna 2013 v 22:54 | Stick |  Recenze
Trouble patří k základům americké doom metalové scény. Ta je dosti svébytná a zrovna u této kapely mám dojem, že tam toho doomu nikdy příliš nebylo. Sabaťácký základ tam sice je, ale jde se více do heavy metalu než do zkázonosné odnože. Co vlastně tedy novinkové album "The Distortion Field" přináší? Především není nazpívané charismatickým Ericem Wagnerem, ale Kylem Thomasem...

Rozhodně se musí nechat, že jde o kvalitního pěvce, přesto mi jeho projev zní poněkud tuctově. Schází mi tam nějaká jiskra, něco, u čeho bych si fakt dokázal říct, že mu to žeru i s navijákem. Nemám tím na mysli, že by to byl nějaký průser, muzika je kvalitní a chytlavá. Po všech těch letech už má kapela přece jen nějakou praxi, a tudíž nehrozí, že by po skladatelské stránce měli zklamat. Vlastně mě docela překvapilo, jak uvolněným dojmem celá nahrávka působí. Hned od úvodu se valí těžkotonážní riffy, aby se skladba následně rozjela a evokovala mi Black Sabbath v éře s nebožtíkem Diem. Chvílemi to fakt zní jako regulérní heavy metal se zatěžkanějšími kytarami.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Carpe Noctem - In Terra Profugus

25. srpna 2013 v 20:43 | Monsterfuck |  Recenze
V dnešní době už je víceméně jedno, odkud která kapela pochází, a i skupiny ze zemí třetího světa pouštějí do oběhu nahrávky, jež po skladatelské a technické stránce zaostávají vůbec nebo jen minimálně oproti evropské či americké produkci. Formálně už ten původ hraje docela malou roli. Přesto i sám na sobě pozoruji zajímavý fakt, že když narazím na novou kapelu z nějaké určité země, tak nějak automaticky mám třeba vyšší očekávání už jen díky tomu původu, u jiných států zase naopak, ačkoliv sám vím, že je to v obou případech vlastně blbost. Kdysi jsem si také říkal, že black metal z Kyrgyzstánu musí být blbost a dneska je ta kapela, jíž se to týkalo, jednou z mých největších srdcovek. I tak se to ale děje…

A jednou z těch zemí, od jejíchž kapel mám podvědomě trochu vyšší očekávání, je jistě i Island. Nevím, proč tomu tak je, ale když se mi v tu samou chvíli sejde black metal z Islandu a black metal třeba z Německa, tak nějak očekávám, že Islanďané budou lepší. Jasně, i tady jsou špatné skupiny (třeba Skálmöld se svou průměrnou pseudo-vikinskou blbinou), ale obecně má místní hudba takový neobyčejný feeling a mnohdy z toho vznikají opravdu úžasné desky. Jmenovat konkrétně snad nemá cenu, stejně všichni víte, že bych na prvním místě řekl Sólstafir a pak začal sypat věci jako Svartidauði, Wormlust nebo Fortíð. A proč o tom všem mluvíme? Asi jste se již sami dovtípili, že v dnešní recenzi se podíváme právě na další hudební uskupení z Islandu, a hned na začátek klidně můžeme předeslat, že se rozhodně nejedná o špatnou záležitost, vlastně přímo naopak.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: Aural Music / Code666]

Na co se nedostalo #10

25. srpna 2013 v 18:40 | Monsterfuck |  Minirecenze
Abstract Essence - Love Enough (listopad 2012, MetalGate Records)
melodic / death / progressive metal, Česká republika

Ačkoli vsetínští Abstract Essence nepatří k veteránům české metalové scény, stihli si vybudovat solidní pověst a pokaždé, když vydají album, je tu jistota, že to bude mít nějakou úroveň. No a s takovým sympatickým vysvědčením v šuplíku loni přišli s novinkou "Love Enough". Jaká je?

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Tracklist:
01. Overture - 03:01
02. Rock'N'Roll Soul - 05:24
03. The Good Old Days of Seduction - 04:23
04. Limitless Futures - 04:56
05. Red One - 04:20
06. Divine Whore - 04:12
07. Stalker - 03:30
08. Act of Violence - 04:00
09. This Is a Good Day for a Funeral Blowjob - 05:45
10. Solar Barge - 04:05
11. Love Enough - 10:56

Autor: Ježura
[K recenzi poskytl: Metal Promotions]

Clandestine Blaze - Harmony of Struggle (31. května, Northern Heritage Records)
black metal, Finsko

Přestože jméno Clandestine Blaze není na black metalové scéně úplně neznámé a přestože ho registruji již nějaký ten pátek, letošní novinka "Harmony of Struggle", která je celkově už sedmou řadovou deskou tohoto jednočlenného projektu z Finska (perličkou je, že Mikko Aspa, člověk stojící za Clandestine Blaze, je údajně také vokalistou Deathspell Omega, jejichž sestava není oficiálně známá), je mým prvním opravdu pořádným setkáním s touhle muzikou. A hned na začátek nutno říct, že to dopadlo hodně dobře.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Tracklist:
01. Memento Mori - 01:35
02. White Corpse - 04:49
03. Myth Turned Alive - 04:51
04. Face of Granite - 02:45
05. Messiah for the Dying World - 06:09
06. Wings of the Archangel - 06:45
07. Memento Mori II - 04:26
08. Autumn of Blood and Steel - 04:39
09. Memento Mori III - 03:03

Autor: Monsterfuck

Khristenn Corpse - Bloodmiracle (prosinec 2010, selfrelease)
melodic black metal, Venezuela

Upřímně se musím přiznat, že když jsem o Khristenn Corpse slyšel poprvé, tak jsem si myslel, že je to prostě vtip. Což o to, na tom, že kapela pochází z Venezuely, by nic zas tak zvláštního nebylo, byť je to z našeho evropského pohledu pořád trochu exotika, ale jednoduše jsem tak nějak netušil, co si mám myslet o skupině, která sama sebe a zjevně zcela dobrovolně (mně to přijde spíš odpuzující) častuje škatulkou "melodic porn black metal". Zaslouží si to vůbec nějaký komentář? Stručně řečeno, pokud se nemá jednat o nějakou parodii, ale o vážně míněnou tvorbu, tak mi přijde zpívat o péčku v rámci black metalu diplomaticky řečeno hodně zvláštní. Nicméně, pojďme se na ten zázrak podívat…

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Tracklist:
01. Liturgy for the Depraved Born - 01:33
02. The Merrick Postlude - 06:33
03. Deep Heaven Extinction - 04:21
04. Countess ov Blood (live & rare version) - 03:34
05. Bleeding Lands, Frozen Woods (live inedit song) - 04:36

Autor: Monsterfuck
[K recenzi poskytl: Khristenn Corpse]

Khristenn Corpse - Grotesque (2011, selfrelease)
melodic black metal, Venezuela

Melodický porno black metal podruhé, tentokrát už ovšem na platformě s mnohem větší výpovědní hodnotou, tedy dlouhohrající deskou "Grotesque", která vyšla rok po výše probíraném demosnímku "Bloodmiracle". A jak Khristenn Corpse na svém velkém debutu obstáli? Na to se teď podíváme…

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Tracklist:
01. Erotic Transmigrations - 01:39
02. Impure Sex Devotion - 04:19
03. Dawn for the Unglory - 01:15
04. Eroticult Goreholocaust - 06:14
05. A Pornsence Origins - 03:04
06. The Merrick Postlude - 06:31
07. Ages of Laethoras - 05:32
08. Nacht Labyrinth - 03:50
09. The Apostle of the Sacred Death - 03:46
10. Deep Heaven Extinction - 04:19

Autor: Monsterfuck
[K recenzi poskytl: Khristenn Corpse]

Minority Sound - The Explorer (28. srpna 2012, MetalGate Records)
electro / industrial metal, Česká republika

Osobně mám metal opravdu rád (logicky, protože jinak bych na téhle stránce asi neměl moc co dělat). Stejně tak mám však rád i tvrdou elektroniku. A taky mám fakt rád, když se tyhle dvě věci začnou míchat, protože pak z toho mnohdy vzniká vážně parádní divočina. Když si nějaká kapela vezme to nejlepší z obou žánrů, vážně to bývá kulervoucí nářez - a že takové kapely opravdu jsou.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Tracklist:
01. Hostile in Your Skull - 04:06
02. Load of Destruction - 05:03
03. The Explorer - 03:42
04. Zealots - 03:37
05. Binary Child - 03:50
06. Wipe Out the Virus - 05:16
07. Fear - 03:30
08. The End of All - 07:03

Autor: Monsterfuck
[K recenzi poskytl: Metal Promotions]

Info o živáku Testament

25. srpna 2013 v 17:31 | Monsterfuck |  Music News
Legendární thrash metaloví Američané Testament mají aktuálně v plánu vydat nové živé album - stane se tak 11. října v Evropě a 15. října v Severní Americe, v obou případech pod značkou Nuclear Blast Records. Počin se bude v návaznosti na poslední řadovku "Dark Roots of Earth" jmenovat "Dark Roots of Thrash". O režii záznamu, který bude hlavní náplní živáku, se postaral Tommy Jones (Death Angel, Kataklysm, Soilwork), mix si vzal na starost Juan Urteaga (Exodus, Machine Head, Sadus). Záznam byl pořízen na vyprodaném koncertě v Huntingtonu ve státě New York v únoru.

"Dark Roots of Thrash" vyjde jako 2CD, DVD+2CD, Blu-ray+2CD (jen v Evropě), LP (jen v Evropě) a barevné LP.

"Metalisti! Jestli jste nás minuli na našem 'Dark Roots' turné, tady je jedna pěkná ukázka naší show! Vyzkoušejte to a zařaďte to na svůj seznam metalu k pořízení!" říká kytarista Eric Petersen o "Dark Roots of Thrash". Zpěvák Chuck Billy dodává: "'Dark Roots of Thrash' je povinnost do sbírky pro všechny die-hard fandy metalu. Tohle živé DVD a CD je něco, co můžete vrazit do přehrávače a nahodit pocit živého vystoupení Testament! Dostanete 18 songů od rané éry thrash metalu až dodneška. Heavy metal forever!"

Tracklist "Dark Roots of Thrash":
01. Intro
02. Rise Up
03. More Than Meets the Eye
04. Burnt Offerings
05. Native Blood
06. True American Hate
07. Dark Roots of Earth
08. Into the Pit
09. Practice What You Preach
10. Riding the Snake
11. Eyes of Wrath
12. Trial by Fire
13. Tha Haunting
14. The New Order
15. D.N.R. (Do Not Resuscitate)
16. Three Days in Darkness
17. The Formation of Damnation
18. Over the Wall
19. Disciples of the Watch

Kiss koupili fotbalový tým

25. srpna 2013 v 14:51 | Zajus |  Music News
Rocková kapela a stále více také mediální kolos Kiss se rozhodli pro poněkud netradiční krok. Koupili tým hrající americký fotbal a pojmenovali ho L.A. Kiss. L.A. Kiss budou hrát ve městě Los Angeles v lize Arena Footbal League (AFL), tedy ne ve světoznámé lize NFL. Zápasy v AFL se odehrávají v uzavřených arénách na menších hřištích, důsledkem čehož je hra rychlejší a hráči častěji skórují.

Podle prohlášení kapely jsou fanoušci při fotbalu v aréně mnohem blíže k dění na hřišti. Navštívit zápas L.A. Kiss tak má být stejně napínavé a vzrušující jako navštívit koncert Kiss. Tým má začít hrát v březnu 2014 a celosezónní vstupenky jsou již v prodeji. Výhradně pro držitele permanentek navíc Kiss zdarma odehrají koncert.

Kapela, která vznikla v roce 1973 a na svém kontě má již 20 studiových alb, se ovšem rozhodně nenudí. Momentálně vzniká film o jejích počátcích "You Wanted the Best… You Got the Best - The Official Kiss Movie" pod taktovkou režiséra Alana G. Parkera, který mimo jiné natočil filmy o Sex Pistols či The Clash.

Kiss také nedávno ukončili evropské turné, o jehož české zastávce jsme psali. V říjnu loňského loku vyšlo dosud poslední album kapely, "Monster".

Kiss

The Chariot končí

25. srpna 2013 v 11:19 | Zajus |  Music News
Hudební scénu opouští jedna z nejvýraznějších metalcorových kapel The Chariot. Kapela odjede své poslední turné v doprovodu Glass Cloud, Birds in a Row, To the Wind a Rebuker. The Chariot vydali následující poděkování:

"Děkujeme. Děkujeme všem na této planetě, kteří nás kdy podpořili, pomohli nám, sledovali nás, byli s námi, dali nám místo k přespání, dali nám jídlo, modlili se za nás, půjčili nám vybavení, poradili nám, zamluvili si nás, nebo nám dali šanci, jakkoliv velkou či malou. Jsme navždy vděční."

The Chariot během desetileté kariéry stvořili pět dlouhohrajících alb, poslední deska "One Wing" vyšla v srpnu loňského roku. Kapelu založil v roce 2003 zpěvák Josh Scogin po svém odchodu z Norma Jean.

Kapela se s fanoušky loučí také následujícím videem:


Sirenia - Perils of the Deep Blue

24. srpna 2013 v 23:23 | Ježura |  Recenze
Je tomu už dva a půl roku, co na Sicmaggot vyšla moje recenze alba "The Enigma of Life" od gothic metalového tělesa Sirenia, a někdo si možná vzpomene, že tohle album ode mě dostalo pěkně do kožichu. Aby taky ne, protože "The Enigma of Life" představovala (a pořád představuje) zhmotnění snad všeho, co je v současnosti na tomto druhu gothic metalu špatně. Ta deska je zkrátka tak moc špatná, že jsem s ní v podstatě pohřbil celou kapelu, protože tento počin jen završil strmý kvalitativní sestup, jaký Sirenia od vydání opravdu slušného debutu "At Sixes and Sevens" prodělala. Není tedy divu, že pokud jsem od letošní novinky "Perils of the Deep Blue" něco očekával, byl to jen další příval uchcaného a rádoby epického hudebního odpadu, jaký kdysi schopný skladatel Morten Veland v posledních letech produkoval ve větší než únosné míře. Jenže věřte nebo ne, "Perils of the Deep Blue" nakonec nedopadla zdaleka tak zle, jak se dalo čekat.

Jestli o posledních počinech kapely smýšlíte podobně jako moje maličkost a prohlášení, že novinka není zase takový odpad, vás překvapilo, věřte mi, že já byl (a vlastně pořád jsem) překvapený úplně stejně, protože od "Perils of the Deep Blue" jsem čekal vážně všechno, jen ne jakkoli solidní materiál. Jenže člověk míní, pámbu mění, a tak se zkrátka může stát, že i dvojice Morten Veland - Ailyn příjemně překvapí. Ale jestli si náhodou myslíte, že se stal až takový zázrak, že by Sirenia vydala opravdu dobré album, to zase prrr. Že "Perils of the Deep Blue" není vyloženě špatné album ještě neznamená, že je kdovíjak dobré. Bude tedy asi nejlepší, když se mu podíváme na zoubek trochu blíže, protože má dosavadní prohlášení toho o jeho podstatě moc nevypovídají.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Graveland - Thunderbolts of the Gods

24. srpna 2013 v 20:07 | Monsterfuck |  Recenze
Graveland zcela jistě patří k nejkultovnějším black metalovým formacím z Polska, zároveň ovšem i nejkontroverznějším, především díky ústřední a už dávno vlastně jediné postavě projektu, Robovi Darkenovi, jehož některé názory jsou diplomaticky řečeno poněkud nekonvenční. Nicméně tohle rozhodně nemá být účelem článku, protože hlavní náplní naší stránky je hudba a tu Darken dělat bezesporu umí… nebo snad uměl?

Graveland kdysi dávno před nějakými 20 lety začali jako hodně syrový black metal a téměř celá 90. léta jeli v tomto duchu. Na konci 90. let se Rob Darken osamostatnil a z vícečlenné kapely se stal jednočlenný projekt. Tehdy také, v roce 1998, vzniká přelomový klenot "Immortal Pride", s nímž se zvuk Graveland posouvá do rozvážnější, epičtější a ne tak agresivní roviny; minimálně více jak dvacetiminutový fantastický opus "Sons of Fire and Steel / Outro (Servants of War)" je skladba, kterou z hlavy nedostanu, dokud nechcípnu, a kterou považuji za absolutní vrchol toho, co Rob Darken kdy stvořil. Zároveň s tím je "Immortal Pride" album, jež začalo mé nejoblíbenější období Graveland, trvající až do roku 2005 a desky "Fire Chariot of Destruction", během něhož vznikly další skvosty jako třeba "Memory and Destiny" (2002) nebo "Dawn of Iron Blades" (2004). Postupně se ovšem začal projevovat obrovský neduh této podoby Graveland, a sice že si jednotlivé nahrávky začaly být čím dál tím více podobné. Hudební forma, do níž Darken plynule přešel na "Immortal Pride" a definitivně pak na následujícím "Creed of Iron" (2000), je z mého osobního pohledu úžasná a mému vkusu neskutečně sedí. I proto to pro mě fungovalo tak dlouhou dobu, vlastně šest dlouhohrajících desek, mezi nimiž jsou rozdíly jen kosmetické. Jenže všechno se začne časem zajídat… po kuřecích řízcích se také můžu umlátit, ale kdybych je měl jíst každý den, zanedlouho bych je asi začal nesnášet, a stejně tak to začalo skřípat i u Graveland s albem "Will Stronger Than Death" z roku 2007, byť zde to ještě bylo v přijatelné míře a ten počin se mi ještě líbí. Nicméně začalo být cítit, že by tvorba Graveland už nutně potřebovala nějakou vzpruhu, impuls, posun trošičku jinam. To se ovšem nestalo a výsledkem bylo ta asi nejméně záživná nahrávka za celou historii Graveland, "Spears of Heaven" (2009).

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Asking Alexandria - From Death to Destiny

24. srpna 2013 v 18:50 | nK_! |  Recenze
Kdo na metalcorové scéně by neznal Asking Alexandria, mladičký fenomén původem z Anglie, který s každou vydanou deskou slaví větší a větší úspěchy? Dva roky po vydařeném a vysokooktanovém "Reckless & Relentless" přichází nástupce v podobě "From Death to Destiny" a musím se přiznat, že jsem byl při hodnocení poněkud na vážkách. Především se novinka od minulých počinů dost podstatně liší, ale to si ostatně povíme na následujících řádcích.

První věcí, která posluchače znalého předchozí tvorby zákonitě zarazí, je diametrálně odlišný sound. Ano, pořád se můžeme těšit z rychlých corových riffů, úderných bicích a průrazného vokálu, ale po zhruba jedné desítce poslechů musím konstatovat, že se Asking Alexandria s novým materiálem více a více přibližují podbízivé mediální tvorbě, která je samozřejmě velmi často haněna už jen pro to, že se povětšinou jedná o skladby, které prostě můžete zaslechnout kdekoliv z rádia. Váš zážitek z nové desky bude tudíž odvislý přímo od toho, co si o podobném přístupu myslíte a jak moc vám tento sedne. Osobně jsem měl zpočátku pocit lehčího zklamání, protože "Reckless & Relentless" jsem si opravdu užíval a ještě dnes si jej s oblibou sem tam pouštím. Všechny nové písně mi ale zpočátku přišly celkem o ničem a zároveň jsem postrádal celkovou atmosféru tak typickou právě pro "Reckless & Relentless".

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Gehenna vydá nové album

24. srpna 2013 v 17:34 | Monsterfuck |  Music News
Po osmi letech čekání vydá kultovní norská black metalová formace Gehenna svou novou desku. Ta se bude jmenovat "Unravel" a v prodeji se pod značkou Indie Recordings objeví 14. října. Okolo je k vidění tracklist a obal.

"Bere si to ducha 'WW', ale stáčí jej tváří v tvář post-apokalyptičtější éře. (...) Žádný soucit, žádný kompromis - jen dokonalá nenávist," zní zpráva labelu na adresu "Unravel".

"Unravel" se stane následovníkem desky "WW", jež vyšla v březnu 2005 u dnes již nefungujících Moonfog Productions, jejichž vlastníkem byl Satyr ze Satyricon. Kromě toho existuje i ruské licenční vydání pod značkou Art Music Group. V únoru 2011 se pak objevila CD reedice "WW" se třemi bonusovými skladbami (alternativní verze dvou písní a jeden živák).

Gehenna se měla na podzim vydat na headline evropské turné po boku Temple of Baal, Throne of Katarsis a Paragon Belial, přičemž jedna ze zastávek se měla odehrát i na českém festivalu Phantoms of Pilsen. Nicméně nakonec došlo ke zrušení celé šňůry. Jako náhrady za zmiňované čtyři skupiny byli na Phantoms of Pilsen potvrzeni Inferno, Avenger, Alchemyst a hudebně divadlení představení Turning Golem, což je kolaborace mezi Vulture Industries a Happy Gorilla Dance Company.

Tracklist "Unravel":
01. The Decision
02. Unravel
03. Nothing Deserves Worship
04. Nine Circles of Torture
05. A Grave of Thoughts
06. Lead to the Pyre
07. End Ritual
08. Death Enters

Dimmu Borgir pracují na novém materiálu

24. srpna 2013 v 14:41 | Monsterfuck |  Music News
Symfoničtí black metalisté Dimmu Borgir hlásí, že aktuálně již pilně pracují na nové řadové desce, která se stane devátým velkým studiovým počinem kapely. Label Nuclear Blast s vydáním v současné době počítá na začátek roku 2014. Dimmu Borgir ohledně procesu skládání vypustili jen krátkou zprávičku: "Novým materiálem jsme nadšení, vyvíjí se to pěkně." Jednu fotku z kuchyně Dimmu Borgir najdete tady. Více informací prozatím není známo.

Poslední album Dimmu Borgir se jmenovalo "Abrahadabra" a vyšlo v září 2010 u Nuclear Blast. Deska byla k mání v poměrně velkém počtu různých verzí - standardní jewelcase CD, digipack CD, digipack CD s vázanou knihou v krabičce, luxusní box obsahující digipack CD, knihu, certifikát a masku (1500 kusů), dále černé 2LP, modré 2LP (333 kusů) a picture 2LP. Mimoto se některé edice mírně liší podle toho, jestli jde o verzi pro evropský nebo americký trh. Navrch ještě existuje i několik licenčních vydání, například pro Rusko, Jižní Koreu, Thajsko nebo Mexiko.

Přestávka u War from a Harlots Mouth

24. srpna 2013 v 12:43 | Stick |  Music News
Německé War from a Harlots Mouth čeká od konce letošního roku blíže neurčená pauza. Toto rozhodnutí vychází z jejich frustrace metalovou scénou. Kapela potvrdila posledních pár koncertů a loňská, v pořadí čtvrtá řadovka "Voyeur" bude zjevně na nějakou dobu jejich poslední. Jejich vystoupení na letošním Brutal Assault tak patřilo k jedněm z jejich posledních.

Kapela situaci přiblížila: "Těch důvodů k našemu rozhodnutí je mnoho a věřte, není to pro nás snadné rozhodnutí. Cítíme ale, že je to něco, co v tuhle chvíli prostě udělat musíme. Posledních sedm a půl roku bylo skvělých a jsme vděční za všechny zkušenosti a nové přátele, které jsme si na svých cestách udělali. Projeli jsme místa, o nichž jsme nikdy ani nesnili, že je uvidíme, například Austrálii, Rusko, skoro celé Spojené státy a Evropu křížem krážem. Jako muzikanti jsme vyrostli a udělali z téhle kapely něco, na co můžeme být právem velmi hrdí.
Být v téhle bandě byla skvělá zkušenost pro každého z nás, otevřela nám dveře, o jakých se nám ani nesnilo. Začali jsme jako boční projekt a díky tomu jsme vždy dávali důraz především na tvorbu muziky, a proto jsme přežili déle, než ostatní bandy, které se snažily být součástí různých trendů. Na to jsme vždy kašlali, chtěli jsme dělat věci po svém a cítit, že je tak děláme. Chceme poděkovat všem, kteří se podíleli na tom, že jsme mohli dělat to, co jsme dělali... Všichni ví, kteří to jsou.
Scéna, které jsme součástí, byla inspirující subkulturou, ale potratila ve prospěch mainstreamové přístupnosti, s choreografy a vyleštěnou image. Je frustrující to přiznat a z hraní s novými kapelami to někdy dělá spíš nepříjemnou povinnost než zábavu. Nicméně, tohle není rozchod, jen přestávka. Dříve nebo později se v nás opět probudí touha vylézt a vraždit!"

Brutal Assault 18: Jaroměř - Josefov, 7.-10.8.2013 (část 5)

23. srpna 2013 v 22:38 | Monsterfuck / Ježura / Prdovous |  Reporty
Monsterfuck: V minulém díle zmiňovaným třetím vrcholem, který bych v pomyslném festivalovém žebříčku zařadil na třetí místo za Atari Teenage Riot a Solefald, samozřejmě nebyl nikdo jiný než industriální black metalisté Aborym z Itálie, kteří také živě nehráli pěkně dlouho. Koncert proběhl bez živých bicích, protože ty jely společně s elektronikou ze samplu, kytary si vzali na starosti kytaristé Hour of Penance, Hell:I0:Kabbalus, jenž je stálým členem Aborym, a Giulio Moschini, baskytary se chopil mně neznámý Lorenzo Zarone. Hlavní mozek Malfeitor Fabban se ujal jen zpěvu za pomoci dvou mikrofonů a své hlasivky týral opravdu vydatně. Set byl postaven výhradně na letošní novince "Dirty", z níž zaznělo celkem sedm kusů - "Irreversible Crisis", "Across the Universe", "Dirty", "Bleedthrough", "I Don't Know", "Helter Skelter Youth" a "The Factory of Death" - což mi nijak nevadilo a vlastně jsem to i čekal, jelikož to album je přímo postavené na živé hraní. Ze starší tvorby zazněly jenom dva kusy, jmenovitě "Fire Walk with Us!" a "Roma Divina Urbs". Zvuk ani tentokrát nebyl ideální, ale je docela paradoxní, že v tomhle případě to vůbec nevadilo. Kytary a baskytara skoro nebyly slyšet, protože na místě, kde jsem stál, všechno přehlušovala brutálně přehulená elektronika a Fabbanův ryk. Tím pádem se z toho stala brutální diskotéka, ale nemůžu si pomoct, i přesto (nebo snad právě proto?) se mi to kurevsky líbilo.

Prdovous: Pokud ve mně Borknagar zanechali hořkou pachuť, italská industrial-bordel-black-machina Aborym mi ji vyspravila víc, než jsem vůbec mohl doufat. Když vynechám pár ukázek z YouTube a poslední desku "Dirty", tvorbu industrialistů jsem vůbec neznal. Což se ukázalo býti tím nejmenším nedostatkem, protože se hrálo převážně z "Dirty", výjimkou pak budiž "Fire Walk with Us!" a "Roma Divina Urbs". Že i v případě Aborym stál zvuk za starou bačkoru, už snad bylo docela jedno, protože tohle epileptické šílenství bylo naprosto smrtelné, ať už kytary slyšet byly nebo ne. Těžko jejich vystoupení popsat, protože tenhle zážitek je pro mě dosud těžko uchopitelný a srozumitelným slovem nepopsatelným. Špice hudební extáze zarývající se pod obrovským tlakem do hlavy, noření se do nitra sebe sama v davu lidí a palbě programovaných beatů v momentě, kdy už člověk začíná únavou padat na hubu. Přesto ho zběsilé tempo a rytmus pořád udržuje nad rozlitými hladinami spánku a nutí k další existenci. Myslím, že bych úplně stejně mohl namísto metafor napsat něco jako "žbli, žble, žblu" a význam by zůstal stejný - plně srozumitelný jen a pouze mě. Víte, co tím myslím, ne? Tak nebo tak, v rámci sobotního programu další skvělé vystoupení!

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Chimaira - Crown of Phantoms

23. srpna 2013 v 20:51 | Kaša |  Recenze
Přední zástupce nové vlny amerického metalu a hlavně nadějná kapela, která skvěle kombinuje klasické thrashové postupy s moderními groove/metalcorovými rytmy a melodickými kytarami. Kapela, která měla všechny předpoklady k tomu, aby se stala další Panterou. Přesně takhle jsem měl před pár lety zafixovanou šestici jménem Chimaira. Kdysi slibná kapela, jíž zařízly personální rošády a odchod hlavních tahounů a která pomalu, ale jistě začíná vyklízet dříve získané pozice. Tak takhle jsem na Chimairu nahlížel po posledním, nezáživném "The Age of Hell", jež by se dalo chápat jako nový start. Kapelu postupně opustila sestava snů ve složení DeVries, Arnold, Lamarca, Herrick a Spicuzza a na jejich místo se dostali noví, sice instrumentální vyspělí, leč skladatelsky ne tolik vytříbení (teď myslím hlavně náhradu za Roba Arnolda) členové, kteří obklopili posledního zakládajícího člena, zpěváka Marka Huntera.

Eskalací výše popsaného je novinka "Crown of Phantoms", která navazuje na svého předchůdce téměř ve všech ohledech. Dalo by se říct bohudík, ale stejně tak dodám i bohužel. Samozřejmě, že tím bohudík mám na mysli především zvukovou stránku, protože Chimaira si za ta léta vypracovala svůj vlastní zvuk, který těží z namakané produkce, jíž má na starosti opět Ben Schigel a kde jsou ostré metalové momenty stejně úderné jako melodičtější pasáže, v níž vládnou především kytarové melodie, protože Mark Hunter není ten typ zpěváka, jenž by ze svého hrdla vykouzlil melodický vokál na počkání a soustředí se především na agresivní řev. A proč bohužel? "Crown of Phantoms" sice není takový průšvih jako "The Age of Hell" ale i tak doplácí na sílu "Resurrection" a "The Infection", jejichž dopad byl vskutku ničivý, a pokud se pustíme do přímého srovnání mezi těmito alby a posledními dvěma počiny, tak se nemáme o čem bavit. Tím nechci říct, že by to byla alba vyloženě špatná, ale v kontextu věcí předešlých to prostě nestačí a člověk se nestačí divit do jakého (nad)průměru se Chimaira během velmi krátké doby dostala.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Exhumed - Necrocracy

23. srpna 2013 v 19:48 | Stick |  Recenze
Fanoušci amerických Exhumed budou asi dost překvapení vyzněním jejich novinkového počinu s názvem "Necrocracy". Vývojem kapela sice prochází už minimálně od druhého alba "Slaughtercult". Nyní však došlo k téměř naprostému oproštění od vlivů grindcoru a Exhumed se vydali na pole jakéhosi moderního pojetí death metalu s výraznou melodikou. Pro někoho zklamání, pro někoho zpřístupnění jejich hudby.

Řemeslně je zde vše v nejlepším pořádku. Hrát umí v kapele všichni, řízné riffy, rychlé rytmy bicích, štěkavý vokál střídající se s řádným growlingem. Ale přece to zní tak dalece od všeho, co tato kapela kdy utvořila. Pryč je grindový bordel, zůstaly klasické death metalové záseky, podporované smrtícími blastbeaty. Hudebně jsme však skočili až někam do thrash metalu. Máme tu co do činění s relativně moderně znějící death thrashovou mlátičkou, stopáže skladeb se prodloužily a ani ten gore už necáká z názvů na všechny strany, jak bylo dobrým zvykem. Je to na škodu, nebo ne?

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Paradise Lost vydají album raritek

23. srpna 2013 v 16:29 | Monsterfuck |  Music News
Gothic metaloví pionýři Paradise Lost mají aktuálně na programu vydání alba raritek. Kompilace se bude jmenovat "Tragic Illusions 25 (The Rarities)" a vyjde 21. října v Evropě a 29. října v Severní Americe. Fanoušci zde najdou jednu zbrusu novou skladbu "Loneliness Remains", dvě v letošním roce přetočené klasiky "Gothic" a "Our Saviour" (první se objevila na stejnojmenném druhém albu z roku 1991, druhá na debutu "Lost Paradise" z roku 1990), ostatních 22 songů již bylo dříve různě zveřejněno jako B-strany singlů atp. Jejich seznam najdete klasicky na konci článku. Vpravo je pak k vidění obal, jehož autorem je pařížský umělec Valnoir (Morbid Angel, Orphaned Land, Watain).

Poslední deska Paradise Lost vyšla v dubnu 2012 u Century Media Records pod názvem "Tragic Idol". K dispozici bylo CD, 2CD digipack, černé LP a luxusní set, jenž obsahoval limitované CD, barevné LP, barevné 7'' EP a další propriety. Tyto boxy existují v celkem čtyřech barevných provedení vinylů - bílé (600 kusů), temně modré (400 kusů), zlaté (200 kusů) a temně pískové (250 kusů). Každá z nich je ručně číslována.

Tracklist "Paradise Lost - Tragic Illusion 25 (The Rarities)":
01. Loneliness Remains
02. Never Take Me Alive [Spear of Destiny cover]
03. Ending Through Changes
04. The Last Fallen Saviour
05. Last Regret (Lost in Prague Orchestra Mix)
06. Faith Divides Us - Death Unites Us (Lost in Prague Orchestra Mix)
07. Cardinal Zero
08. Back on Disaster
09. Sons of Perdition
10. Godless
11. Missing [Everything But the Girl cover]
12. Silent in Heart
13. Gothic 2013
14. Our Saviour 2013

Jon Donais stálým kytaristou Anthrax?

23. srpna 2013 v 14:16 | Stick / Monsterfuck |  Music News
Kytarista Shadows Fall, Jon Donais, který vypomáhal na turné thrashovým Anthrax od letošního února, když v lednu oznámil svůj odchod Rob Caggiano, se nejspíš stane jejich novým stálým kytaristou. Kapela o tom velmi silně uvažuje, podle vyjádření kytaristy Scotta Iana v interview pro rádio TeamRock. Jedno z posledních vystoupení, na kterém byla možnost vidět Caggiana v akci s Anthrax, proběhlo také na konci loňského listopadu v České republice v brněnském klubu Fléda. V lednu oznámil svůj odchod a následně se přidal k dánským rockerům Volbeat. V sestavě s Jonem jste měli možnost Anthrax vidět ve čtvrtek 8. srpna 2013 na Brutal Assaultu.

Poslední deska Anthrax vyšla 13. září 2011 po osmi letech čekání od předcházející "We've Come for You All". Zároveň s tím to bylo poprvé pod alba "Persistence of Time" z roku 1990, kdy nahrávku Anthrax nazpíval Joey Belladonna. Název alba zněl "Worship Music".