Srpen 2013

Jucifer - за волгой для нас земли нет

31. srpna 2013 v 21:25 | Prdovous |  Recenze
Sludgové duo nomádů z Athens v americké Georgii se letošního července rozhodlo navázat na poslední album "Throned in Blood" a ještě mladší EP "Nadir" - tentokráte opět koncepčním albem, podobně jako v případě "L'Autrichienne". Že se Jucifer příběhem přesunuli z rebelující Francie do mrazivého Ruska, svědčí už název psaný v azbuce, jenž v překladu znamená "Za Volhou není žádná země" a točí se kolem nepříliš šťastného osudu Volgogradu, či chcete-li Stalingradu. A ne, za Volhou opravdu není žádná země, jen bezmála osmdesát minut sludge, doomu a dronu těžšího než plutonium.

Co se týče koncepčních alb, od předchozího "L'Autrichienne" se změnilo mnohé. Co se týče přirozeného vývoje kapely, jde jen o další logický krok vpřed. Od směsky energického sludge, punk rockových riffů, country vydrnkávaček a všudypřítomných drog předchozích alb se Jucifer dostali do mnohem těžších a temnějších vod, jaké zvěstovali už na "Nadir". Když se podívám zpětně, krátké EP mělo jediný úkol, totiž naznačit budoucí směřování kapely, protože po našlapaném a poněkud chaotickém "Throned in Blood" kapela udělala krok stranou někam úplně jinam a ponořila se do hustých vod močálu, jenž byl na novém albu nahrazen nekonečnou Sibiří a vražednou ruskou zimou. Už úvodní "Song of the Waking City" dává vědět, že tohle bude výplach se vším všudy a že pokud vás v závěru stihne nějaká ta drobnější lobotomie, budete za ni ještě docela rádi. Hluková stěna tvořená kytarou tak podlazenou, že Gazelle Amber Valentine snad musí drhnout šňůry na prádlo, a nekompromisními bicími Edgara Livengooda navrch překrytá uječeným vokálem a zabalená do opravdu špinavého zvuku, sráží do kolen a na celých osmdesáti minutách vám nedovolí se byť jen nadechnout. Když vyjmu intro, outro a občasná intermezza v rámci částí jednotlivých písní, které jsou tvořeny monology "Matky Rusi" ku svému národu a zemi, pořád ještě zbývá dobrých pětašedesát minut, jež nemají jiné snahy, než vás pohřbít pod nekončící závěje sněhu.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Root vydají živé album

31. srpna 2013 v 19:08 | Monsterfuck |  Music News
Kultovní brněnská kapela Root vydá 24. září své nové živé album s názvem "Viginti Quinque Annis In Scaena". K dostání bude digipack CD+DVD a 2LP pod hlavičkou polské firmy Agonia Records. Digipack bude limitován na 666 kusů a vinyl na 300 kusů.

Na LP verzi se bude nacházet záznam dvanácti skladeb, které Root odehráli 19. listopadu 2012 na koncertě v Brně. Co se týče druhé edice, CD bude mít stejnou náplň jako vinyl, ale DVD navíc přinese různé bonusy (dokumenty, záběry ze zákulisí atp.) a také další živé záznamy z Hammer Open Air 2012 ve Finsku, Noctis Fest 2010 v Kanadě, českého Brutal Assaultu z let 2007 a 2012 a z klubové koncertu, jenž se odehrál v roce 2007 v Praze v rámci koncertní šňůry No Mercy Festival po boku Moonspell, Napalm Death, Behemoth a Dew-Scented.

Obal "Viginti Quinque Annis In Scaena" se nachází vpravo, na konci novinky pak najdete upoutávku na počin.

Poslední deska Root se jmenovala "Heritage of Satan" a vyšla 25. října 2011 u Agonia Records jako slipcase CD, černé LP (400 kusů) a červené LP (100 kusů). Jako hosté se na desce představili Blasphemer (Aura Noir, ex-Mayhem, ex-Ava Inferi), jenž si zahrál na kytaru v písničce "Fiery Message", Nergal (Behemoth), jehož vokál se objevil v "In Nomine Satanas" a "Greetings from the Abyss", a nakonec Eric Danielsson (Watain), který zazpíval v "In Nomine Satanas" a "Fiery Message" a také vytvořil obálku "Heritage of Satan". Po "Daemon Viam Invenient" z roku 2007 šlo o druhé album Root, na němž se nepodílel kytarista Petr "Blackie" Hošek. "Heritage of Satan" bylo také první nahrávkou Root od "Hell Symphony" z roku 1991, na níž nehrál další dlouholetý člen Evil (do roku 2008 bubeník a následně kytarista).


NORTHERN PLAGUE: smlouva s Folter Records, album v prosinci

31. srpna 2013 v 16:09 | Monsterfuck |  Music News
Polská death metalová formace NORTHERN PLAGUE začala nahrávat své první dlouhohrající album! Bude to druhý počin kapely po dobře přijatém debutovém EP "Blizzard of the North". Nová deska s názvem "MANIFESTO" bude obsahovat devět organických, temných a jedinečně silně znějících kompozic. Nahrávací proces se odehrává v Sound Division Studio ve Varšavě pod dohledem Arkadiusze "Malty" Malczewskiho [Behemoth, Decapitated, Hate]. Nové album vyjde v prosinci u německého labelu Folter Records. "MANIFESTO" bude k dispozici celosvětově a na všech digitálních distribučních platformách.

"Pomalu se snažíme si srovnat všechny možnosti a nápady, které jsme dostali ve studiu. Je to vážně skvělé - natáčet své písničky se skvělým vybavením, pracovat se zkušeným producentem a zvukařem. Jsme pyšní, že 'MANIFESTO' vyjde celosvětově u Folter Records. Určitě nám to pomůže dostat se k širšímu publiku. Podívejte se na naši stránku a Facebook profil. Šiřte Mor!"

NORTHERN PLAGUE budou tento podzim vystupovat na polské části turné "Baptizing Europe in Blood", na němž budou sdílet pódium s Unearthly (Brazílie) a Deformity (Rusko).

-----

Polish Death Metal act NORTHERN PLAGUE started recording their first full-length album! It's the bands second release after their well recieved debut EP "Blizzard of the North". The new album entitled "MANIFESTO" will contain nine organic, dark and matchlessly powerful sounding compositions. The recording session is taking place in the Sound Division Studio in Warsaw under the prime eye of Arkadiusz "Malta" Malczewski [Behemoth, Decapitated, Hate]. The new album will be released this December by the German label Folter Records. "MANIFESTO" will be available worldwide and on all digital distribution platforms.

"We're slowly getting our heads round all the new possibilities and ideas we get in the studio. It's genuinely brilliant - recording your songs with high-end gear, working with a experienced producer and sound engineer. We're proud that "MANIFESTO" will be released worldwide by Folter Records. It will definitely help us reach a wider audience. Check out our web page and Facebook profile. Spread the Plague!"

NORTHERN PLAGUE will be performing this autumn on the Polish leg of the "Baptizing Europe in Blood", where they will share the stage with Unearthly (Brazil) and Deformity (Russia).


[tisková zpráva]

Insect Ark, Unkilled Worker v Praze

31. srpna 2013 v 13:19 | Monsterfuck |  Koncerty & Akce
INSECT ARK (USA, Geweih Ritual Documents)
UNKILLED WORKER (CZ, Silver Rocket)
Praha - kavárna Potrvá
2. 9. 2013
start: 19.30, vstup 200 Kč

Temná, hypnotická hudba, trnitá cesta do vlastního nitra. Zvuk Insect Ark je zneklidňující, pohyblivý (a dusivý) jako písek, uhrančivý, soustředěný. Pod jménem Insect Ark vystupuje Dana Schechter, baskytaristka a zpěvačka Bee and Flower, která ale hrála i s Michaelem Girou v jeho kapele Angels Of Light a figurovala i v jedné ze sestav American Music Club. 2. září vystoupí Insect Ark v kavárně Potrvá spolu s Unkilled Worker, jemuž právě vychází na Silver Rocket druhá deska s názvem "Season Of Doom."

"Celý život jsem strávila v kapelách, ale vždycky jsem chtěla zkusit hrát sama," říká Dana. "Když se naskytla příležitost hrát jako Insect Ark, neváhala jsem. Být sama na pódiu je osvobuzující, ale když nastanou problémy, nemám se o koho opřít." Pod hlavičkou Insect Ark vyšly zatím dva vinyly: debutový sedmipalec na pozoruhodném labelu Lancashire And Somerset (mimo jiné Nathan Bell, Enablers, Kogumaza atd.) a letošní 10" "Long Arms" (v Česku distribuuje Silver Rocket: http://www.silver-rocket.org/obchod/k/doporucujeme). Obě nahrávky spojuje zvláštní, tíživá atmosféra: poslech Insect Ark rozhodně nepřináší bůhvíjak radostné zážitky. Pohřební bicí, ambientní / drone podklad, magické basové obrazce... Zdálky lze zaslechnout třeba inspiraci Jesu, ale tohle je rozhodně jejich odvrácená tvář. "Zvuk Insect Ark vychází přímo ze mě a snažím se ho upravovat co nejméně," vysvětluje Dana. "Zjistila jsem, že nepotřebuju ani zpívat, hudba se o sebe postará sama."

Část letošního podzimního evropského turné absolvuje Insect Ark po boku Unkilled Worker, jemuž v těchto dnech vychází na Silver Rocket nová deska "Season Of Doom." Po debutu "Faithcollapse" nabízí Unkilled Worker ještě více strohou verzi svých syrových písní. "Season Of Doom" je album ohlodané až na dřeň, s naprostým minimem zásahů zvenčí, primární a silné.

Silver Rocket: www.silver-rocket.org
Scrape Sound: www.scrapesound.org

Koncerty Insect Ark a Unkilled Worker v Česku:

31. srpna: Ústí nad Labem
1. září: Hradec Králové
2. září: Praha
3. září: Písek
4. září: Rožnov pod Radhoštěm
8. září: Brno

[tisková zpráva pořadatele]

Sawthis: making of "Youniverse"

31. srpna 2013 v 10:25 | Monsterfuck |  Music News
Moderní thrasheři Sawthis uvolnili dokument o vzniku svého nového alba "Youniverse":

-----

Modern thrashers Sawthis have made available the making of their new album 'Youniverse':

[tisková zpráva kapely]


Fleshgod Apocalypse - Labyrinth

30. srpna 2013 v 22:22 | Ježura |  Recenze
Když Fleshgod Apocalypse před dvěma lety vydali desku "Agony", podstatné části metalového publika popadaly čelisti zatraceně hluboko. Nebyli zdaleka prvními, koho napadlo sloučit death metal s pompézními orchestracemi, ale způsob, jakým tomuto schématu vdechli život, byl opravdu nezaměnitelný s ničím, co do té doby vzniklo (nebo alespoň já o ničem podobném opravdu nevím). Když pak opadlo prvotní ohromení, přes všechny výhrady, které se na adresu "Agony" snad snesly, bylo jasné, že Fleshgod Apocalypse mají hodně našlápnuto a že určitě jen tak v tichosti nevyklidí pole. A že si je svého pole position vědoma i sama kapela, začalo vycházet najevo s prvními zvěstmi o novém albu. Fleshgod Apocalypse na adresu svého nově vznikajícího dítka ani náznakem nešetřili silnými výrazy a kdo se těmi chvalozpěvy nechal přesvědčit, mohl čekat hudební opus, který otřese samými základy reality. Potupně se přiznám, že ačkoli jsem si určitou střízlivost zachoval, stejně jsem si od desky "Labyrinth" sliboval hodně a kapele jsem zkrátka věřil, že nedá vzniknout ničemu slabšímu než vynikajícímu albu. Bohužel jsem se spletl.

Po té velké natěšenosti pro mě bylo prvních pár poslechů "Labyrith" jako hodně studená sprcha. Místo slibovaného veledíla jsem neslyšel nic víc než zvukově neskutečně doprasenou hromadu něčeho neurčitého, co se snažilo tvářit agresivně a majestátně, ale nejen že to takové nebylo - ono se tam nebylo absolutně čeho chytit! Patetická parodie na sebe sama přesně v duchu hesla "Kdo chce moc, nedostane nic" - takové byly moje dojmy, jež jsem si odnesl z prvních několika hodin, které jsem "Labyrinth" věnoval, a věřte mi, že po takové facce člověk naprosto ztratí motivaci dát albu šanci na očištění sebe sama. Přesto jsem nakonec docela rád, že jsem se k tomu přemluvil, protože nakonec to přeci jen není až takový propadák, na jaký to dlouho vypadalo. Začněme ale tím horším...

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Walkways - Safe in Sound

30. srpna 2013 v 21:11 | Kaša |  Recenze
Nevím jak vy, ale když já vidím spojení metal a Izrael, okamžitě si vybavím dvojici Orphaned Land a Melechesh, případně, pokud bych nechtěl být tak specifický, mám zažitou představu o tvrdě metalové kapele, která se nestydí za svůj východně orientální původ a co víc, dává to ve své tvorbě hezky na odiv, protože nejen výše uvedené party s tímto přístupem slaví pěkný úspěch. To ovšem není případ Walkways, kteří, jak už asi tušíte, pochází právě z Izraele a do nichž by to člověk ani po bližším zkoumání neřekl. Nemíním tady kapele vyčítat, že na svém debutu "Safe in Sound" se rozhodla jít jinou cestou, jen jsem byl při pohledu do bookletu alba překvapen, z jakých končin že to pochází.

Ono když se to tak vezme, tak by se ani pestré folklórní prvky do hudby Walkways nehodily. Nedokážu si úplně živě představit, že by se v alternativním metalu plném podladěných kornovských riffů ve spojení s katatoniovskou melancholikou v klidnějších pasážích najednou zjevil sitár nebo něco podobného. Zpěvák Ray Yerushalmi, kytaristé Bar Caspi a Yoni Menner se spolu s basákem Avihaiem Levym a bubeníkem Prielem Horeshem pouští na svém debutu do hudebního spojení mezi moderním, skoro až nu-metalovým projevem, který velmi často doplňují pomalejšími pasážemi. Byl jsem příjemně překvapen, že výsledek nezní zas tak roztříštěně, jak bych od takhle mladé skupiny, jež má za sebou jedno EP, čekal. Agresivní momenty mají hezky ostré hrany a klidnější polohy nezní utahaně a unyle. Zpěvák Ray se na ploše celého alba představuje jako velmi variabilní vokalista, protože od hlubokého řevu je schopný se během chvilky dostat do přirozeně chraplavého výrazu, který je velmi podobný Jonathanu Davisovi, až k vyloženě melodickým polohám. Je fakt, že v těch nejlíbivějších momentech, kdy se nebojí závratných výšek, mi jeho hlas moc neladil, ale čistě objektivně mu co do rozsahu nelze nic vytknout a určitě představuje jedno z největších lákadel Walkways.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: Walkways]

První info o novince Hell

30. srpna 2013 v 19:16 | Monsterfuck |  Music News
Britští heavy metalisté Hell vypustili první informace o svém očekávaném druhém albu, jež naváže na vysoce ceněný debut "Human Remains" z roku 2011. Deska ponese název "Curse and Chapter" a vyjde 22. listopadu v režii Nuclear Blast. Součástí alba (doposud však není známo, jestli všech nebo jen některých edicí) bude i DVD, na němž se bude nacházet záznam šesti skladeb z koncertu, jenž se odehrál 22. února letošního roku v anglickém Derby. Rovněž už je známo jméno prvního singlu, který bude vypuštěn ještě před samotnou deskou - "The Age of Nefarious". Písnička se bude na samotné dlouhohrající nahrávce nacházet hned na první pozici.

"Na albu jsme poctivě pracovali posledních pár měsíců mezi koncerty, ačkoliv se zkoušením jsme vlastně začali už někdy před rokem," říká kytarista a producent Andy Sneap. "Tentokrát deska obsahuje přibližně 50% starého materiálu a 50% nového. Vnímáme to tak, že se kapela vážně hýbe kupředu, nejde jen o nostalgický výlet. Samozřejmě, v téhle skupině je kus historie, ale zároveň je tu celý nový svět nápadů, které chceme pustit ven. Na tenhle týden nám ještě zbývá nahrávání. Ještě čtyřikrát zpěv a baskytara, pak kytara pro dvě skladby a nakonec mix. Jsem strašně šťastný, jak se to vyvíjí. Přijde mi, že na téhle nahrávce jsme víc jako kapela, což je myslím přirozený vývoj toho, že jsme spolu posledních pár let mnohem víc hráli."

O textové náplni "Curse and Chapter" se zase rozpovídal vokalista David Bower: "Kromě některých našich oblíbených témat jako historická, politická a náboženská perzekuce, nesnášenlivost a předsudky zde najdete také dobré staromódní mýty a legendy podané a převyprávěné naším vlastním jedinečným způsobem. Máme tu také některé songy, v nichž posluchače nepřímo zveme, aby řešil vodítka obsažená v textu k pochopení významu jejich příběhu."

Hell vznikli v roce 1982 jako jedna z mnoha skupin tehdy nastupujícího stylu NWOBHM, nicméně kapela měla velké problémy se sehnáním smlouvy, a když se jí to konečně podařilo, dva týdny před nahráváním debutu její label zkrachoval, což postupně vedlo k rozpadu Hell a sebevraždě zpěváka a kytaristy Davea Hallidaye. K obnově činnosti došlo až v roce 2008 v téměř původní sestavě, zesnulého Hallidaye nahradili dva členové Sabbat, Andy Sneap na kytaře (jinak jde také o známého producenta, jenž spolupracoval kupříkladu s Megadeth, Accept nebo Cradle of Filth) a Martin Walkyier na vokálu (dále ex-Skyclad). Walkyier však skupinu v roce 2010 opustil, takže se zpěvu nakonec ujal bratr kytaristy Kevina Bowera, David Bower, jinak také divadelní a televizní herec. Dlouhohrající debut "Human Remains", obsahující nově nahraný materiál z 80. let, pak posléze vyšel v květnu 2011 u Nuclear Blast jako jewelcase CD, digipack CD, 2CD ve dvou digipack obalech a 3LP ve třech barvených provedeních - černém (300 kusů), červeném (250 kusů) a průhledném (250 kusů).

Název nové desky Six Degrees of Separation

30. srpna 2013 v 16:13 | Monsterfuck |  Music News
Six Degrees Of Separation odtajnili název nového alba. Nahrávka se bude jmenovat The Hike & Other Laments, bude obsahovat deset skladeb a v podobě digipacku vyjde pod hlavičkou Metalgate Records 1. prosince 2013. První krátkou ukázku z alba lze zaslechnout v traileru.

[tisková zpráva kapely]


FAME-MONEY-POWER TOUR 2013

30. srpna 2013 v 13:23 | Monsterfuck |  Koncerty & Akce
FAME-MONEY-POWER TOUR 2013

EndName (post sludge/doom, Moskva)
Cosmonauts Day (post metal/sludge, Moskva)
Seanné (post hardcore/rock, Holešov)

6. září 2013
Napajedla, bar Malina
start: 20:30
vstup: 100,-


[tisková zpráva pořadatele]

Wild Hunters nahráli CD a vydali klip

30. srpna 2013 v 11:26 | Monsterfuck |  Music News
Domácí heavy metalová kapela Wild Hunters, která dříve fungovala pod jménem Iron Army, dokončila své nové promo CD. Natáčení proběhlo v Bzenci ve studiu Shark ve dnech 8. - 10. srpna pod producentskou taktovkou Daffyho, jenž je zároveň také manažerem Wild Hunters. Jako host se na počinu podílel Paul Speckmann, zpěvák a baskytarista kultovní death metalové kapely Master.

K jedné nové skladbě, "Roll the Fire", byl 19. srpna natočen také videoklip, na němž se podílel Pavel Junek z Junek Film (Spreading Dread, Anarchuz, Desire for Sorrow). Jeho výsledná podoba již byla zveřejněna - pustit si ji můžete na konci novinky.

Z natočeného CD již Wild Hunters přidali ukázky na svůj Bandzone profil - jednu kompletní písničku "Locked in the Dark" a ze zbylých songů krátké ukázky.

Kapela vznikla původně v listopadu 2010 pod názvem Iron Army. Z této éry pochází album "Wheels of Fire" (2011) a promo počin "Silent Hunter" (2012). V prosinci 2012 se skupina rozhodla změnit své jméno na Wild Hunters.


Watain - The Wild Hunt

29. srpna 2013 v 22:59 | Monsterfuck |  Recenze
Watain byli svého času kapelou, kterou jsem vážně hltal a poslouchal ji téměř denně. To bylo především v období okolo vydání (z dnešního pohledu evidentně přelomové v kariéře kapely) desky "Sworn to the Dark", jež nabídla excelentní black metalovou jízdu, která v mém osobním žebříčku nakonec vystoupala na jednu z nejvyšších pozic v roce 2007. Dodnes tu desku sem tam s obrovskou chutí protočím a pořád to má koule - skvělá atmosféra, výtečné nápady, chytře napsané skladby. Po hudební stránce byla pro švédské pekelníky přelomová v tom, že Watain se na ní mírně odpoutali od svého dřívějšího vyloženě undergroundového výraziva a nabídli black metal stravitelnější i širšímu publiku. Stačí si pustit kupříkladu pustit debut "Rabid Death's Curse" a po zvukové i kompoziční stránce jasně uslyšíte, co mám na mysli. Watain to ovšem udělali chytře, neztratili svou tvář, stále šlo poznat, že jde o tu stejnou skupinu, a sotvakdo z black metalové scény je mohl považovat za zaprodance - jednoduše opravdu přirozený a uvěřitelný vývoj, který nakonec přinesl své ovoce. Se silnou a na svůj žánr relativně stravitelnou nahrávkou v zádech a s podporou vydatného koncertování jméno Watain narostlo…

…a následující počin "Lawless Darkness" byl už bez přehánění očekávaný. Zpočátku jsem jej sice drtil s velkým zanícením, nicméně postupně se ukázalo, že tohle album zdaleka není tak silné jako "Sworn to the Dark" a zdaleka zkoušku časem neobstálo s takovou ctí jako jeho předchůdce. Ano, některé songy jako "Malfeitor", "Reaping Death", "Total Funeral" a hlavně kolosální "Waters of Ain" byly parádní, ale celku cosi chybělo. Přesto Watain vyrostli ještě výše, ještě rozšířili svou fanouškovskou základnu a s nadsázkou se stali velkou kapelou. Jenže díky ne moc záživné nahrávce a otravnému hypu, který se kolem nich vytvořil, mě Watain postupem času přestali tak moc bavit. Ne, že bych na jejich muziku úplně zanevřel, ale trochu jsem z ní vystřízlivěl, už jsem ji nežral tolik a začal se na ni dívat s trochu větším odstupem, byť vše od "Sworn to the Dark" dozadu pořád považuji za kvalitní věci. Od nové desky "The Wild Hunt" už jsem toho ovšem moc neočekával…

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Sawthis - Youniverse

29. srpna 2013 v 21:25 | Kaša |  Recenze
Nebudu chodit kolem horké kaše, ale stejně upřímně, jako na to vlítne úvodní pecka "The Logical Colors" z třetího alba thrashové party Sawthis, prozradím, že takhle dobré album jsem opravdu nečekal. "Youniverse" navazuje na své předchůdce z let 2006 a 2010, tedy "Fusion" a "Egod", a přináší nálož metalové produkce, kterou kapela charakterizuje jako moderní thrash metal, pod čímž nehledejte nic sofistikovaného, protože základní ingredience jsou v tomto případě velmi snadno identifikovatelné. Nezbytný thrash metalový základ je podáván s pořádnou dávkou melodických refrénů, chirurgicky přesných bicích a to vše je zahaleno pod rouškou krystalicky čistého až chladného zvuku, kde hrají hlavní roli jako břitva ostré kytary a rázný zpěvák, jenž umí stejně tak zahrozit jako melodicky pohladit, aniž by se však pouštěl do nějakých nasládle popových refrénů.

Že to podávám až moc dokonale a přitom o nic extra nejde? Může se zdát, že to s tím vychvalováním přeháním a možná máte pravdu, ale nemůžu si pomoct, protože jak jsem od "Youniverse" nečekal nic než obyčejných čtyřicet minut kombinace evropské melodiky a zámořské přímočarosti, tak si mne italská parta doslova omotala kolem prstu. Ono se ve své podstatě vážně nejedná o žádný zázrak a střídáním melodických/ostrých vokálů ve spojení s moderním kytarovým zvukem zní novinka této pětice zdánlivě jako tuctový metalcore, ale přesto jsou všechny načerpané vlivy spojené dohromady v jeden kompaktní celek a hlavně uvěřitelným způsobem, takže jsem ze Sawthis neměl pocit kalkulu, kdy kapela už při psaní sází na to, že kytary tam být musí, aby se to líbilo metalistům, a líbivé refrény jsou potřeba, aby to skousli i příznivci méně extrémních odnoží metalu. Na něco takového zapomeňte, tohle zní vážně soudržně a že to k sobě patří.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


[K recenzi poskytl: Scarlet Records / Bakerteam Records]

Oranssi Pazuzu s informacemi ohledně třetí desky

29. srpna 2013 v 19:34 | Monsterfuck |  Music News
Již před nějakou dobou tu proběhlo, že finští psychedeličtí black metalisté Oranssi Pazuzu pojmenovali svou třetí dlouhohrající desku "Valonielu" a že nahrávka vyjde na CD a LP 11. října v Evropě u Svart Records a 15. října v Severní Americe u 20 Buck Spin. Nyní přichází čas na odhalení obálky "Valonielu", kterou si můžete prohlédnout vpravo, tracklist (klasicky na konci novinky) a také na první ukázku v podobě skladby "Olen aukaissut uuden silmän". Tu si můžete poslechnout na tomto odkaze.

Nahrávání, mix i mastering "Valonielu" proběhly v Orgone Studios v únoru letošního roku pod dohledem Jaime Gomeze Arellana, jenž na album přispěl i perkusemi a různými efekty. Výše zmiňovanou obálku pak vytvořil čím dál tím vytíženější rumunský umělec Costin Chioreanu (Grave, Dordeduh, Demonical, Aura Noir).

Na adresu "Valonielu" již dříve padlo následující: "Oranssi Pazuzu, entita dobře známá těm nejpozornějším a nejdobrodružnějším fanouškům black metalu, s 'Valonielu' nabízí pulzující barvitou kataklyzmu psychedelie, space rocku a black metalu, kterou nelze snadno zařadit do jakéhokoliv určitého žánru nebo k jakémukoliv určitému vlivu. 'Valonielu', na jednu stranu nebeské a nespoutané, zároveň však zlověstně ponuré a hrubé, zcela jistě vynese Oranssi Pazuzu na novou úroveň významu na současné hudební scéně.

Na 'Valonielu' kapela přiostřila své skladby do mnohem stručnější a význačnější formy, impozantně vyvolává Darkthrone éry 90. let, zároveň ale troufale putuje dál do psychedelické a experimentální části multivesmíru, v němž vždy pobývala. Od začátku řezaného riffu otvíráku 'Vino verso' ('Askew Sprout') až po stupňující se pád světa závěrečné skladby 'Ympyrä on viiva tomussa' ('A Circle Is a Line in the Dust') Oranssi Pazuzu mistrně oživují svou vlastní kosmologii."

Předchozí deska "Kosmonument" vyšla 26. října 2011 u Spinefarm Records jako CD. Ten samý rok se následně ještě u Blackspin Music objevila LP verze v černé barvě a v limitaci 500 kusů.

Tracklist "Valonielu":
01. Vino verso
02. Tyhjä temppeli
03. Uraanisula
04. Reikä maisemassa
05. Olen aukaissut uuden silmän
06. Ympyrä on viiva tomussa

The Browning informují o druhé desce

29. srpna 2013 v 17:40 | Monsterfuck |  Music News
Zámořští electro metalisté The Browning se hlásí o slovo se svou druhou dlouhohrající deskou, jež naváže na debut "Burn This World" z roku 2011. Novinka se bude jmenovat "Hypernova" a k dostání bude od 1. října, kdy ji vydají Earache Records jako jewelcase CD. Okolo textu si můžete prohlédnout obal alba, jeho tracklist a na samotném konci článku také pustit jednu novou píseň s názvem "Gravedigger" v podobě oficiální lyric videa.

"Hypernova" bylo natočeno v Planet Red Studios v Richmondu ve Virginii. Svou produkcí kapele pomáhal Andreas Magnusson (The Black Dahlia Murder, Impending Doom). Jonny McBee, vokalista The Browning, na adresu nové desky prohlásil následující:

"Pro The Browning byly poslední dva roky bláznivé. Odjeli jsme bláznivá turné po celém světě a já jsem vážně pyšný na všechno, čeho jsme dosáhli! Ale naše nová deska 'Hypernova' je věc, na kterou jsem úplně nejpyšnější, že je součástí mého života. S vydáním prvního songu 'Gravedigger' jsem strašně nervózní, nemůžu se dočkat, až svět uslyší, kam až jsme dotáhli elektroniku v metalu na 'Hypernova'!"

Jak již bylo zmíněno, předchozí album, jež bylo zároveň velkým debutem The Browning, se jmenovalo "Burn This World". Počin vyšel v říjnu 2011 u Earache Records na CD.

Tracklist "Hypernova":
01. Invasion
02. Save the World
03. Gravedigger
04. Industry
05. Hypernova
06. Fifth Kind
07. Type 1A
08. Slaves
09. Black Hole
10. Breaking Point
11. Planet Hate
12. Cross the Line
13. Fearplex
14. Gravedigger (Eskimo Callboy Remix)


Аркона chystá nové album

29. srpna 2013 v 15:28 | Monsterfuck |  Music News
Populární pagan / folk metalová skupina Аркона z Ruska už nějakou dobu pracuje na svém sedmém dlouhohrajícím albu. Kapela se právě nachází ve studiu a hlásí, že již bylo již dokončeno natáčení bicích, baskytary a kytary a nyní jsou na řadě vokály. Počin se bude jmenovat "Явь" (respektive "Yav" v přepisu do latinky), nicméně jeho i předběžné datum vydání je prozatím ve hvězdách.

Аркона již dříve prozradila, že půjde o koncepční album: "Poprvé v naší historii pracujeme na koncepční desce bez veselých a 'lehkých' songů. Všechny skladby jsou napsané v temném a epickém stylu. Ale všechny veselé a radostné písničky budou také nahrány a vydány samostatně od alba."

Аркона vydala svou poslední desku "Слово" v srpnu 2011 u Napalm Records v CD podobě. Výpravnější digibook CD edici pak vydali ruští Sound Age Productions. Šlo o první nahrávku, na níž Аркона spolupracovala s plnohodnotným orchestrem - šlo o komorní orchestr konzervatoře N. G. Zhiganova z Kazaně; na albu se rovněž podílel i moskevský sbor místní konzervatoře.

Gamma Ray nahrávají

29. srpna 2013 v 12:47 | Monsterfuck |  Music News
Němečtí power metaloví veteráni Gamma Ray se od 26. srpna nacházejí v nahrávácím studiu, kde tvoří svou novou desku, která bude v jejich případě již jedenáctá dlouhohrající. Na začátku letošního roku kapela vydala EP s názvem "Master of Confusion", na němž se nacházela i jedna zbrusu nová skladba "Empire of the Undead" - a podle ní se bude jmenovat i samotné album. Gamma Ray těsně před vstupem do studia zveřejnili následující zprávičku:

"Po úspěšném turné po Evropě a Asii je čas dokončit to, co začalo na začátku tohoto roku s EP 'Master of Confusion': skupina zítra vstoupí do studia a zkontroluje a zkompletuje nový materiál pro nové album, 'Empire of the Undead', které by mělo být hotové těsně předtím, než se kapela vydá na jihoamerickou část turné Hellish Rock II [to začne koncem listopadu - pozn. redakce]."

Poslední album Gamma Ray se jmenovalo "To the Metal!" a vyšlo v lednu 2010 pod hlavičkou earMUSIC. K dispozici bylo celkem pět různých edicí - standardní CD, limitovaný CD+DVD digipack, sběratelská edice CD+7'' EP (sedmipalec obsahoval dva exkluzivní nové songy, limitace 3000 kusů), černé LP a nakonec červené LP. Mimoto má "To the Metal!" celkem tři různé obálky - jednu pro jewelcase CD a digipack, jednu pro limitku se sedmipalcem a jednu pro vinylové verze. Také existuje i několik licenčních vydání (Japonsko, Rusko, Mexiko, Singapur).

Kalmah - Seventh Swamphony

28. srpna 2013 v 23:22 | Ježura |  Recenze
Finové Kalmah to asi nemají úplně jednoduché. Ač jsou služebně jen o rok mladší, často bývají připodobňování k superstar svého žánru, krajanům Children of Bodom, a už z principu věci tak žijí nepatrně v jejich stínu. Suitu svých fanoušků si ale vybudovat dokázali, renomé taky, a obzvlášť v posledních letech, kdy Children of Bodom neplodí nic zázračného, celkem prosperují. Jenže ono to přirovnávání k Children of Bodom nemusí být úplně na škodu. Takhle jsem totiž ke Kalmah přišel nějaký ten měsíc nazpět já a veden zkazkami o tom, že ještě nenatočili slabou desku, jsem se chutě pustil do náslechu novinky "Seventh Swamphony". Dnes už mohu říct, že toho nikterak nelituji.

Ze "Seventh Swamphony", jejíž název je ostatně dost roztomilou parodií na poslední album Apocalyptica, se totiž vyklubala naprosto pohodová deska, kterou mi nedělá problém poslouchat ani po těch několika měsících, které uplynuly od jejího vydání. Co jsem pochytil z několika výprav do hlubin YouTube, Kalmah se na novince ve svém výrazu nijak neposunuli a zůstali si na svém, ale z toho, jak "Seventh Swamphony" zní, je znát, že jim tahle poloha sedí. Album je s trochou nadhledu celkem pestré, ale přesto pěkně konzistentní, osm skladeb plynule odsýpá a poslouchá se to v podstatě samo. Čím déle desku poslouchám, tím jsem si jistější, že hlavní zásluhu na tom nese mimořádná symbióza lehkonohých riffů s perfektně nazvučenými a inteligentně napsanými bicími. Tyhle dva nástroje zde totiž společně fungují naprosto skvostně, a i když se to může zdát jako samozřejmost, tvoří pevný základ, na kterém celé "Seventh Swamphony" stojí a ze kterého čerpá většinu své přitažlivosti, a to zdaleka ne jen proto, že jsou kytary a bicí nejvíc na ráně. Kytarové i bicí party jsou totiž poskládány tak akorát vkusně a s rozmyslem, aby poskytovaly dostatek nezbytné melodiky i přiměřené agrese a aby to při tom mělo drive. Neříkám, že je to na celé délce alba pořád tak dobré, jak tu naznačuji, ale dobře polovina skladeb v tomto směru opravdu vyniká a jejich poslech s sebou nutně přináší bezmyšlenkovité podupávání do rytmu a lehké pohazování hlavou.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Ihsahn odhalil informace o své novince

28. srpna 2013 v 22:10 | Monsterfuck |  Music News
Norský hudebník Ihsahn, někdejší lídr legendárních Emperor, zveřejnil název, datum vydání, obálku a seznam skladeb své páté sólové nahrávky. Ta se bude jmenovat "Das Seelenbrechen" a vyjde 22. října u Candlelight Records jako klasické CD a limitovaný digibook (s rozšířenou grafikou a poznámkami), jenž bude obsahovat navíc dvě bonusové písničky, a průhledné 2LP. Zmiňovaný tracklist a přebal jsou k vidění okolo.

Předchozí Ihsahnova deska se jmenovala "Eremita" a vyšla ve spolupráci Mnemosyne Productions a Candlelight Records 18. června loňského roku na CD a limitovaném digibook CD. 2LP verze se objevila o měsíc později v režii firmy Back on Black. LP i digibook verze obsahovaly navíc jednu bonusovou píseň "Recollection". Jako hosté se na "Eremita" podíleli Devin Townsend (Devin Townsend Project, ex-Strapping Young Lad), Jeff Loomis (ex-Nevermore), Jørgen Munkeby (Shining), Einar Solberg, Tobias Ornes Andersen (oba Leprous) a Ihsahnova manželka Heidi S. Tveitan (Star of Ash, Hardingrock, ex-Peccatum).

Tracklist "Das Seelenbrechen":
01. Hiber
02. Regen
03. NaCl
04. Pulse
05. Tacit 2
06. Tacit
07. Rec
08. M
09. Sub Ater
10. See
11. Entropie [bonus]
12. Hel [bonus]

Gorguts - Colored Sands

28. srpna 2013 v 19:02 | Stick |  Recenze
Kanadští Gorguts jsou uznávanou originálně znějící death metalovou veličinou už od svého debutového počinu romanticky nazvaného "Considered Dead". Od té doby se toho v životě bandy událo docela dost a po dvanáctileté pauze konečně došlo i na očekávaný počin s názvem "Colored Sands", avšak jediným členem původních Gorguts, který se na tomto albu podílel, je kytarista a zpěvák Luc Lemay, jenž se po reunionu v roce 2008 obklopil novou sestavou. Co tedy nová podoba technických Kanaďanů přináší?

Tajuplně působící obal, který je prakticky černobílý, avšak působí silně charismaticky, otvírá brány temně znějícího toku temné řeky, která si své proudy výrazně omyla v krvavých vodách death metalu. Jenže jak se ukazuje, déle než hodinu trvající "Colored Sands" nebude zrovna tím druhem alba, které vám ukopne na startu hlavu a bude rozhrabávat vaše vnitřnosti dlouhými drápy. Ne, je to táhnoucí se masa špinavého zvuku a temných tónů, zadírajících se do vašeho mozku. Autor většiny materiálu Lemay se totiž zhlédl v progresivnějších vodách, tudíž se jeho představa extrémní muziky v současnosti pohybuje spíše na zdánlivě neprostupné zvukové hradbě, ve které však všechny tóny vynikají. Stopáž skladeb neklesá pod pět minut, čímž lze vysvětlit komplexnost písní a střídání motivů. To však není postavené na tom, abyste zůstali každou chvíli v šoku civět nad tím, co se momentálně v kompozici děje. Jsou to spíš takové monolity, stavěné od základů na určitých motivech, které se nadále prolínají s dalšími a výsledkem jsou pyramidy s tajuplnými kobkami uvnitř.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Detaily o novince Running Wild

28. srpna 2013 v 17:36 | Monsterfuck |  Music News
Němečtí heavy / power metaloví veteráni Running Wild odhalili kompletní informace o své novince "Resilient", která bude již druhým albem kapely po obnově činnosti v roce 2011. Obálku a tracklist najdete klasicky vpravo a na konci článku. Samotný výsledek pak bude k dostání od 4. října v Německu a od 7. října ve zbytku Evropy, o vydání se postarají SPV/Steamhammer.

"Resilient" bude obsahovat celkem deset písniček ve své regulérní verzi, limitovaná edice pak nabídne o dvě více. Mimoto bude k dispozici i 2LP verze (opět deset songů). Mezi nimi se objeví jak "typické songy Running Wild" ("Soldiers of Fortune", "Resilient", "The Drift", "Run Riot"), tak i téměř desetiminutová "Bloody Island", jež bude patřit k nejdelším skladbám kapely vůbec. Hlavní mozek Rolf Kasparek na její adresu už v minulosti prohlásil následující: "Pro mě jakožto skladatele je samozřejmě obtížné zařadit skladby do nějakého stylového šuplíku, ale přátelé, kteří slyšeli demo verzi 'Bloody Island', tvrdili, že by se to hodilo na 'Pile of Skulls' [deska z roku 1992 - pozn. redakce]."

Textová stránka by prý měla být poměrně rozmanitá a mezi tématy nebudou chybět například důsledky bankonvní krize ("Bloody Island", "Payola & Shenanigans"), politická témata ("Crystal Gold") nebo "výzva fanouškům Running Wild, aby věřili sami sobě a byli obezřetní vůči autoritám" ("Fireheart", "Run Riot").

Comebackové album Running Wild se jmenovalo "Shadowmaker" a vyšlo v dubnu loňského roku u SPV GmbH jako CD+DVD, čiré LP, černobílé 2LP (300 kusů) a limitovaný boxset, jehož obsahem bylo CD+DVD v černé jewelcase krabičce, čiré 2LP, plakát, pohlednice, samolepka a 30 stránková kniha v LP velikosti o historii kapely.

Tracklist "Resilient":
01. Soldiers of Fortune
02. Resilient
03. Adventure Highway
04. The Drift
05. Desert Rose
06. Fireheart
07. Run Riot
08. Down to the Wire
09. Crystal Gold
10. Bloody Island
11. Payola & Shenanigans [bonus]
12. Premonition [bonus]

Detaily o debutu Scar the Martyr

28. srpna 2013 v 15:42 | Ježura |  Music News
Scar the Martyr, boční projekt Joeyho Jordisona ze Slipknot, vydá svoji eponymní prvotinu 1. října u Roadrunner Records. Album vznikalo v Sound Farm Studios v iowském Des Moines pod dohledem Rhyse Fulbera (Fear Factory, Rob Zombie, Mindless Self Indulgence, Front Line Assembly) a napsal ho Joey spolu se zpěvákem Henrym Derekem Bonnerem (Blood Promise). Tuhle dvojici pak ve studiu doplnil klávesák Chris Vrenna (ex-Nine Inch Nails, ex-Marilyn Manson) a kytaristé Jed Simon (Strapping Young Lad) a Kris Norris (Darkest Hour), kteří obstarali všechny sólové kytary. Tracklist si můžete prohlédnout níže.

"U tohohle projektu jsem soustředil svoje úsilí na psaní co nejlepších skladeb," praví Jordison. "Není to o okázalosti nebo osobnosti... všechno je to o napsání dobré, solidní skladby. Píšu hudbu, kterou lidé dovedou pochopit a můžou se s ní ztotožnit... něco, co uvnitř rezonuje. Pokud tohle nemáte, nemáte nic.

Na nové muzice Slipknot jsem pracoval od konce cyklu turné k 'All Hope Is Gone', ale skončil jsem s takovým množstvím materiálu, že jsem si musel dát odstup a přestat na tom dělat," vysvětluje pro Metal Hammer. "Nebyla na to vhodná doba. Přišel jsem ale s nějakým materiálem, který byl vážně zabijácký a tvrdý, a tak jsem se s jeho částí vydal trochu jiným směrem. Začal jsem se soustředit na post-punkové a industriální věci, které jsem vždycky miloval, a začal jsem na to vršit tvrdé a brutální kytary. Takhle to začalo. Dostat se do tohoto stavu mi trvalo několik let ale můžu upřímně říct, že jsem ve studiu ještě nebyl spokojenější. Nemůžu se dočkat, až to všichni uslyší."

Singl "Blood Host", ke kterému Scar the Martyr natočili videoklip, si můžete poslechnout na SoundCloudu, song "Soul Desintagration" pak přímo zde, na konci novinky v YouTube videu.

Tracklist "Scar the Martyr":
01. Intro
02. Blood Host
03. My Retribution
04. Soul Disintegration
05. Cruel Ocean
06. Dark Ages
07. Sign of the Omeneye
08. Anatomy of Erinyes
09. Prayer for Prey
10. White Nights in a Day Room
11. Effigy Unborn
12. Never Forgive Never Forget
13. Mind's Eye
14. Last Night on Earth

Bonusy:
01. Flatline & Fracture
02. Digging for Truth
03. Coat of Arms
04. Complications


Sonata Arctica vyměnila baskytaristu a kutí novou desku

28. srpna 2013 v 12:08 | Ježura |  Music News
Finy Sonata Arctica opustil baskytarista Marko Paasikoski. Svoje důvody shrnul v tomto prohlášení: "Ve svém životě jsem dospěl do situace, kdy pro mě už není možné zůstávat součástí koncertující kapely a kdy je čas objevit další věci. Chtěl bych poděkovat všem fanouškům a spoluhráčům z kapely za všechny ty skvělé zážitky, vystoupení a dobrodružství, které jsme spolu za uplynulou dekádu prožili. Tyhle vzpomínky ve mně zůstanou navždy, ale v tomhle okamžiku postrádám motivaci a vášeň, které jsou pro fungování v kapele nezbytné, takže bude pro všechny zainteresované strany lepší, když se vydáme různými cestami. Klukům přeju jenom to nejlepší."

Zbylí členové kapely dodávají: "Markovo rozhodnutí chápeme a je to věc, kterou jsme pochopitelně probírali v průběhu posledního turné. Oceňujeme, že se Marko zachoval jako chlap a dokončil s námi světové turné k 'Stones Grow Her Name'. Díky, Marko, za všechny ty roky a hodně štěstí ve tvém dalším úsilí. Budeš nám chybět, brácho.

Naším novým baskytaristou je Pasi Kauppinen [Silent Voices, Winterborn, ex-Requiem; na snímku - pozn. redakce]. Známe ho spoustu let, mixoval obě naše DVD a také nahrával části našich posledních třech řadovek. Ke kapele se připojí počínaje novým albem."

Co se týče nového alba, věci se pomalu dávají do pohybu. V září by měly začít zkoušky a v řijnu už by měla kapela nastoupit do studia, přičemž nahrávání a mix by měly zabrat okolo tří měsíců a deska by měla vyjít na jaře příštího roku. Záhy po jejím vydání Sonata Arctica vyrazí na turné po světě. Podle finského magazínu Soundi složil zpěvák Tony Kakko pro nástupce desky "Stones Grow Her Name" okolo padesáti skladeb. Nové album by mělo obsahovat rozmanitý a všestranný materiál a zároveň by to mělo být tvrdší, metalovější album než jeho předchůdce.

"Stones Grow Her Name" vyšlo 18., respektive 22. května u Nuclear Blast Records jako limitovaný digipack, standardní jewelcase, vinyl a digitální download.

Tarja - Colours in the Dark

27. srpna 2013 v 21:47 | Prdovous |  Recenze
Abych vám na úvod nějak přiblížil vztah, který k Tarje chovám - ne, nemám ji rád. Nechci nijak srážet její výkony, to rozhodně ne, ostatně spíš tipuji, že tím, co tu napíšu, pobouřím většinu pravověrných fanoušků Nightwish, kteří stará alba stále chovají v posvátné úctě a mají za to, že je musí bránit do posledního dechu. Ale popravdě řečeno, ještě donedávna jsem Tarju považoval za osobu, od které jsem byl bez úhony ochoten snést možná tak "Wish I Had an Angel", "Ghost Love Score" a videoklip "Wishmaster" s přepsanými texty, poněvadž všude jinde se její operní hejkání nedalo poslouchat. Ze "starých" Nightwish jsem tak od začátku do konce doposlouchal možná tak "Once" a tím to hasne - přičemž nepočítám, že by se na tom kdy něco změnilo. A v případě sólové dráhy finské pěnice tomu bylo velmi podobně.

Alespoň donedávna, protože aktuální Tarjina deska "Colours in the Dark" mi tak říkajíc poněkud vyrazila dech. Ne tím, že by byla nějak vyloženě úžasná a posadila mě na prdel, ale už jen tím, že jsem tu hodinu a čtvrt dokázal bez uzardění poslouchat a dokonce mi do té hudby její vokál seděl. Za celou dobu poslechu jsem neměl potřebu Tarjin pěvecký projev nahrazovat jakoukoliv jinou ženskou zpěvačkou. Ano, občas mi v některých pasážích přijde přinejmenším úsměvný (pardon, ale z refrénu ve "Victim of Ritual" mi cukají koutky ještě teď, když jej slyším) a ano, občas je přeslazený jako pytel cukrové vaty, ale rozhodně to není nic, co by se nedalo přežít, Tarjin zpěv se mi alespoň tady opravdu líbí, protože když si pustím jakoukoliv desku, kterou dříve nazpívala, tak přes její zpěv prostě nejede vlak. Dost ale o zpěvu, protože ten není jedinou věcí, která se v porovnání s předchozí Tarjinou tvorbou změnila k lepšímu.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Krátký film zpěváka Lamb of God

27. srpna 2013 v 19:48 | Kaňour |  Music News
Vokalista Randy Blythe, který je znám především z účinkování v americké skupině Lamb of God a od nedávna také díky procesu kolem zabití fanouška, natočil krátký film s názvem "Prague: The Devil Is the Details". Snímek Blythe točil na začátku tohoto roku, kdy byl souzen kvůli zabití v naší domovině.

Zpěvák ke krátkému filmu přidává své vyjádření: "Toto je snímek, který jsem udělal v Praze během svého soudu. Záběry byly natáčeny Canonem EOS 60D, později editovány programem Final Cut Pro X a hudbu jsem skládal za pomoci Reason. Chtěl jsem vydat trochu jinou verzi filmu před vynesením rozsudku (poslední záběr v této verzi tam nebyl až do doby, kdy jsem byl prohlášen za nevinného). Má idea byla ukázat mou mysl skrze film a hudbu během soudního procesu a mít ještě nejasnější zakončení mířící k mému poslednímu dni u soudu.

Nevěděl jsem, co se se mnou stane, jen jsem cítil, že dělám správnou věc. Práce tvůrčího druhu mi pomohla zůstat v klidu - to bylo to, co jsem chtěl udělat, tak jsem se rozhodl podělit se s tím s lidmi. Ukázal jsem klip mému právníkovi a on mi doporučil film nevydávat do doby, kdy soud skončí. Obával se, že orgány nemusí pochopit, co jsem se snímkem snažil říct. Je po všem, takže tady je můj ubohý pokus zkusit a vytvořit umění v období velké osobní nejistoty.

Poznámka: Ďábel hraje výzamnou roli v českých pohádkách a loutky jsou částí české lidové kultury, do níž jsem se zamiloval, když jsem tu byl - loutky teď visí v mé pracovně.

Ďábel je v českých pohádkách odlišný oproti mému chápání - loutka představuje mě, způsobem, jakým jsem vnímal sám sebe, způsob, jakým mě průběžně viděla společnost - tohle všechno. Nepředstavuje zlo - chtěl jsem to jen vyjasnit."

Na snímek "Prague: The Devil Is the Details" se můžete podívat na tomto odkaze.

Randy Blythe byl 5. července definitivně očištěn. Server Novinky.cz uvádí: "Soudce pražského městského soudu při vynášení verdiktu uvedl, že za tragédii je podle něj trestně zodpovědný organizátor koncertu a částečně také ochranná služba, která nezajistila bezpečnost návštěvníků akce. Před pódiem například chyběla bezpečnostní zóna."