Leprous - Coal

29. června 2013 v 21:34 | Onotius |  Recenze
Tak nám Leprous vydali následníka dva roky starého a kritikou vesměs chváleného záseku "Bilateral", prvního alba vydaného pod hlavičkou žánrově váženého labelu InsideOut. Vzhledem k tomu, že pod touto společností vychází desky žánrových ikon typu Pain of Salvation, Ayreon či Devina Townsenda, musel to být pro kapelu po mnoha stránkách obrovský pokrok, ovšem nutno říci, že svým debutem "Tall Poppy Syndrome" si to kapela celkem zasloužila, jednalo se přece jenom o počin progresivní a zároveň nesmírně moderní a zábavný. Zpětně když o tom přemýšlím, byla to možná ona ideální hranice mezi progresivním metalem a rockem (teď možná zuřivým škatulkářům zavařím hlavy, ovšem v projevu Leprous slyším i onu lehkost typickou pro takový alternative rock), spláchnuto vše do šikovně pestré (a dosti abstraktní) škatulky avantgardního metalu. Koneckonců, instrumentálně propracovaná a kompozičně zajímavá, přesto chytlavá hudba v tomto případě fungovala i na následujícím, ovšem lehce upnutějším a syrovějším (ovšem lehce, žádný thrash) počinu "Bilateral", který možná i díky Ihsahnovské reklamě spočívající ve společném koncertování vzbudil v žánrových vodách slušný rozruch.

Marně jsme si tedy do nynějška mohli lámat hlavu s tím, jak skupina naloží se svým bleskovým vzestupem, reprezentovaným nejen podpisem smlouvy se značně renomovanou společností (což proběhlo již před vydáním předchůdce), nýbrž i samotnou vybudovanou tváří neotřelých mladých intelektuálů s "Bilateral" na kontě a pod nenápadným dohledem respektované persóny norské blackové scény. Nebádejme tedy nad okolnostmi a zaměřme se na album "Coal", jehož booklet mohl být pro fanoušky předchozích počinů prvním zklamáním. Ve srovnání s psychotickými houbičkami zdobícími "Bilateral" nabízí artwork "Coal" pouze nenápaditou černobílou vizi jakési diamantové lebky. Za zápor bych si toto ovšem netroufal označit už jen proto, že tím obal leccos říká o samotném směřování desky, která více medituje, více hloubá a klade větší důraz na popěvky Einara Solberga, jenž se s valností využívání opakujících se pasáží snad inspiroval Devinem.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama