Helloween - Straight Out of Hell

4. února 2013 v 21:02 | Stick |  Recenze
Doby, kdy němečtí Helloween určovali tón metalového vývoje, jsou nenávratně v tahu. To ale neznamená, že nejsou schopni přijít s dobrým materiálem na desku, kterou ale následně zazdí kolovrátkovitým setlistem se skladbami nepřekračujícími letopočet 1988. Většinou je to ale škoda, už několikrát jsem se dokázal přesvědčit, že když se pánové rozhodnou zařadit do setlistu starší skladby například z dob "Master of the Rings", tak jde vždy o veliký zážitek. O takový, který překročí všelijaký "Future World", nebo "I Want Out". A že i v posledních letech je v rámci tvorby kapely o co stát, to dokazuje třeba předešlá, tři roky stará deska "7 Sinners".

Na té se totiž kapela vydala trochu jiným směrem, trochu svůj styl zhutnila a i zvuk trochu přiostřil hrany. Výjimečná skladatelská potence, s jakou se tehdy předvedli, měla za následek nejlepší desku od "The Dark Ride". Světe div se, na té desce totiž nebyla téměř žádná vata. Bral jsem to jako slušný příslib do budoucna, mé očekávání ale zcela naplněno nebylo. V první řadě začínám mít pocit, že by měl dojít ke změně na producentském postu. Ne, že by Charlie Bauerfeind byl špatný producent, svůj otisk zanechal na hromadě kvalitních heavy metalových nahrávek, namátkou Blind Guardian a jejich "Nightfall in Middle-Earth", Halford, Gamma Ray nebo Rage. S Helloween spolupracuje už deset let od desky "The Dark Ride" a časem se mi jeho plastický styl začal oposlouchávat, naději právě skýtala deska předchozí, která se posunula trochu jinam. Na "Straight Out of Hell" se ale vše bohužel vrátilo do starých kolejí. Někdy jsou skladby proaranžovány dost zvláštně a využívají prapodivných klávesových rejstříků. Zní to jaksi uměle, trochu splácaně, jako samotná obálka alba, která je taky otřesná.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama