Hatebreed - The Divinity of Purpose

3. února 2013 v 21:01 | Kaša |  Recenze
Hardcorové superhvězdy jsou zpět a k tomu vybaveni skvělou formou. Parta kolem Jameyho Jasty si pro letošek přichystala již šesté album (nepočítám kolekci coverů jejích oblíbených vypalovaček "For the Lions") a dostála svým prohlášením, která slibovala nesmlouvavou a přímočarou desku, protože přesně takové "The Divinity of Purpose" je. Agresivní, nic neřešící a energií nacpané až po okraj. A tak to má u těchto borců být, protože ruku na srdce, kdo si přeje něco jiného?

Na rozdíl od eponymního předchůdce se Hatebreed vrátili hezky zpátky k tomu, co umí nejlíp. Škrkané kytarové riffy a sborové vokály nechybí ani tentokrát, to je samozřejmostí, oproti minulejšku si však Jamey odpustil výlety do vod melodických nápěvů a refrénů, které sice na první poslech působily jako zajímavé ozvláštnění a snaha o posun někam dál, ale po čase jsem si stejně zasteskl po nášupu ve stylu "Perseverance", které je obecně považováno za opus magnum této pětice z Connecticutu. Hlavní postava a frontman stihl v roce 2011 vydat sólové album, jednoduše pojmenované "Jasta", na kterém vokálně rozvinul to, co na zmíněném předchůdci pouze nakousl, a přestože se nejedná se o úplně špatné album, tak všichni víme, co umí Jamey ze všeho nejlíp, a právě proto je zde "The Divinity of Purpose".

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marast Marast | 16. února 2013 v 12:17

Tohle album mě fakt posadilo na prdel, zahodil jsem mozek a jen hltal... Nejlepší je podle mě Dead Man Breathing, naopak nejslabší zřejmě Indivisible. Pěkná recenze! :-)

2 Blackfang Blackfang | 25. května 2013 v 12:45

Přesně tak, tohle se fakt. Najdu aspoň pět kousků, který můžu přehrávat týdny a přesto neomrzí.
Honor Never Dies! :-D

3 Blackfang Blackfang | 25. května 2013 v 12:45

[2]: * fakt povedlo :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama