Galadriel - The 7th Queen Enthroned

18. prosince 2012 v 21:18 | Monsterfuck |  Recenze
Galadriel vždy patřili mezi kapely, které jsem měl rád; když tak o tom přemýšlím, tak v rámci slovenské scény jsou vlastně dlouhodobě jedním z mých největších favoritů. Trojici starých desek "Empire of Emptiness", "The Mirror of Ages" a "Oblivion" bych se ani náhodou nebál označit za skvělé věci s výbornou atmosférou, jež bez sebemenších problémů stále funguje i v dnešní době, ačkoliv samotné nahrávky jsou možná z obecného hlediska malinko zapomenuté a vzpomenou si na ně už jen staří fanoušci. I následující dvě alba, "From Ashes & Dust" a "World Under World", která mnohým svého času příliš nesedla, jelikož přinesla odklon od předchozí tvorby - v případě prvního jmenovaného ještě relativně malý, v případě druhého díky koketování s lehkou elektronikou na některých místech již docela velký - jsem si dost oblíbil a také je mám rád. Šestá deska "Renascence of Ancient Spirit" už mne však bohužel zklamala… nebyla vyloženě špatná a další posun ve výrazu Galadriel nebylo to, co by mi dělalo problém, rozhodně mi z principu nevadilo, že už to není ten zastřený a neobvyklou atmosférou obklopený dark/doom, nicméně jsem do toho v uvozovkách rockovějšího pojetí prostě nedokázal dostat, díky čemuž si "Renascence of Ancient Spirit" odneslo nepříliš příznivý titul první nahrávky Galadriel, jež mě nebavila…

Tím spíš jsem ovšem vyhlížel další počin "The 7th Queen Enthroned", na nějž Galadriel nechali své posluchače čekat prozatím nejdéle ve své historii, celých pět let. Mírnou naději, že by se skupina mohla alespoň částečně navrátit k tomu, co jí kdysi tak šlo, budil i návrat kytaristy Tomaxe Gabrise, jenž s výjimkou debutu "Empire of Emptiness" nahrál všechna alba před "Renascence of Ancient Spirit". Novinka však - a musím říct, že z mého pohledu bohužel - víceméně pokračuje v cestě nastolené albem z roku 2007. V překladu to znamená, že v té hudbě sice nadále zůstávají základní vztyčné body zvuku Galadriel, avšak celkově nahrávka působí trochu odlehčeněji. Atmosféra již zdaleka není tak hutná, jak tomu bylo na starších deskách, a tudíž ani není tak působivá. Vlastně bych se jak v případě "Renascence of Ancient Spirit", tak v případě "The 7th Queen Enthroned" docela zdráhal vůbec o nějaké vyložené atmosféře mluvit. Album relativně příjemně ubíhá, poslouchá se úplně v pohodě, ale na rozdíl od starší tvorby už mně osobně nic moc nedává - a právě v tom vidím ten největší problém současných počinů Galadriel. Právě tím jsem také myslel výše zmiňované "rockovější" pojetí, jelikož se jedná o notně lehčí záležitost, která však ani zdaleka člověka nedostane takovou atmosférou.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cotillion Cotillion | 18. prosince 2012 v 22:36

Jo, asi mas pravdu. Ja som sa s Galadriel stretol pri tejto nahravke po prvy krat a som nadseny. S vypichnutymi skladbami suhlasim, aj ked jedna ktora sa mi paci najviac tam nie je spomenuta - hned prva Evilution.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama