Manowar - The Lord of Steel

31. července 2012 v 19:02 | Monsterfuck |  Recenze
Manowar jsou bezesporu velmi vděčné téma po všech stránkách, a to jak pro jejich věrné příznivce, tak pro jejich věčné odpůrce, kteří na ně plivou, kudy chodí. Není se ovšem vůbec co divit, neboť Manowar si o to svou patetickou maskulinní prezentací přímo koledují. Mají tuny die-hard fanoušků, kteří samozvaným Králům metalu všechny ty pohádky o pravém heavy metalu věří až za hrob a uctívají je jako bohy, úplně stejné počty má však i armáda těch, kteří nemohou přijít Manowar na jméno, posmívají se jejich klišovité image, siláckým kecům a nesmírně homosexuální image. A to vše prosím není žádný výmysl, v případě Manowar to platí opravdu doslovně. Zapomeňte na vše, co jste kdy slyšeli o jakékoliv kapele a o tom, jak ji jedni milují, druzí nenávidí - u Manowar to není jen stokrát znásobené, Manowar na tohle mají přímo patent. Že by chlápaci s Joeym DeMaiem v čele kralovali metalu, to si věru nemyslím, avšak o tom, že kralují v míře fanatismu od příznivců a kadenci posměšků od odpůrců, jsem přesvědčen zcela jistě.

Nyní by se asi hodilo prohlásit, že Manowar jsou prostě kapela, kterou buď naprosto milujete, nebo naprosto nesnášíte, nicméně to udělat nemohu, neboť jsem sám sobě důkazem toho, že existují lidé i někde mezi tím. Ano, samozřejmě si z Manowar střílím velmi rád a velmi často, ostatně již bylo řečeno, že oni se k tomu přímo vybízejí, tudíž by byl hřích toho nevyužít; na druhou stranu ovšem ani v nejmenším nepopírám fakt, že tito američtí bojovníci s naolejovanými bradavkami (vidíte? vtip!) mají na kontě opravdu skvělé nahrávky, to je zcela bez diskuze. Vlastně úplně všechny desky, které vyšly v 80. letech, bezesporu patří do zlaté studnice heavy metalového žánru. Jasně, Manowar vypadali docela trapně už tehdy - a to je na poměry té doby opravdu úctyhodný výkon -, ale samotná ta muzika je prostě skvělá a ve vší vážnosti si dovolím tvrdit, že takové "Kings of Metal" patří mezi desítku nejzásadnějších heavy metalových alb všech dob. Ani v devadesátkách, kdy klasický metal chcípal na úbytě, nebyly placky Manowar špatné, ba naopak, dodnes tvrdím, že po hudební stránce je "Louder Than Hell" to nejlepší, co kdy DeMaiova legie vydala. Právě díky téhle fošně patřili Manowar v druhé půli 90. let, kdy jsem pomalu začínal poslouchat heavy metal, mezi mé nejoblíbenější skupiny vůbec, vlastně bych tvrdil, že byli společně s nesmrtelnými klasiky Iron Maiden na první příčce. Tím chci říct, že mám k Manowar opravdu vztah, a ačkoliv nevynechám příležitost si z nich utáhnout, jejich starou muziku mám stále velice rád.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nessundorma nessundorma | E-mail | 3. října 2012 v 5:26

normalne ma uz nebavi citat, ako vsetci nadavaju na Manowar, ludia by si mali uvedomit, ze Manowar hra uz 30 rokov to iste! Chavalabohu, oni sa nezmenili, to sa zmenili ludia a chcu aby sa Manowat zmenis s nimi!!! Preco? Aby to vyzeralo ako Nightwish, Metalica... kde kazdy album straca starych fanusikov? Myslim si ze to si nezasluzime.
Ak sa niekomu nepaci pesnicka In Righteous Glory, tak nemas co pisat recenziu na tento album. Pretoze tato pesnicka je jedna z naj balad vobec. To je Manowar, ja nepocuvam Metalicu, pretoze to nie je moj styl.
Ak by som sa riadil podla ludi ako tu tento recenzent, tak by som pocuval kapely ak At Vance (kde ich novy album dostal 9z10) a ked som to pocuval, tak ma islo slak trafit, lebo to nemalo ani hlavu ani patu, ani melodiu ani nic a nepocuval by som Manowar ... a to by som spravil K...A chybu!
If u dont like it, time to leave!

2 Manowarrior Manowarrior | 23. října 2012 v 16:56

Tahle recenze je o něco lepší, než ty, které sem už četl. Ale stejně je to napůl fraška. Jedinou výhodou je, že tady neuráží zvuk DeMaiovy kytary. Dobře, polovina alba je hodnocená dobře, ale ta druhá půlka rozhodně není na zvracení! Dobře, štve mě například ten dlouhý úvod u Black List, ale to je všechno. Taková Annihilation, tak ta je úžasná. Nebo Righteous Glory, jedna z nejlepších balad co jsem slyšel. Hail, Kill and Die, pmalejší konec, opravdu super zakončení. Zkuste se nad sebou trochu zamyslet. Pusťte si toto album (doporučuju vám finálovou verzi, jsou tam opravdu skvěle upravené skladby Manowarriors, Touch the Sky a Annihilation) a dělejte, jako že Manowar slyšíte prvně v životě, budete nadšení. LONG LIVE FOR MANOWAR

3 Monsterfuck Monsterfuck | E-mail | Web | 23. října 2012 v 18:17

[1]: Každému se holt líbí něco jiného; když se někomu nelíbí jedna písnička, nic to nemění na jeho způsobilosti ke psaní vlastního názoru. Jinak já mám Manowar hodně rád a opravdu bych ocenil, kdyby se nezměnili a hráli pořád stejně dobře jako kdysi. Naopak, oni se změnili, jenže ne stylem, nýbrž kvalitou, což je ještě citelnější...

[2]: Proč bych měl dělat, že Manowar poslouchám poprvé v životě, když je poslouchám už tak 15 let? :) Na tu klasickou verzi, co teď vychází, se samozřejmě chystám a upřímně doufám, že bude lepší než recenzované předvydání Hammer Edition, tak uvidíme...

4 Manowarrior Manowarrior | 24. října 2012 v 13:13

To byl jenom tip pro ty, co mají vůči tomuto albu předsudky a pomlouvají ho. Mě tohle album nadchlo, já neříkám že musí nadchnout všechny, jenom sem napsal svůj názor na většinu recenzí co čtu.

5 Monsterfuck Monsterfuck | E-mail | Web | 24. října 2012 v 15:10

Však to je samozřejmě úplně v pořádku. Každý názor v diskuzi potěší, i když třeba s recenzí nesouhlasí :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama