Květen 2012

Accept - Stalingrad

2. května 2012 v 19:07 | Monsterfuck |  Recenze
Asi si všichni vzpomenete, jaká to byla obrovská senzace, když se němečtí Accept před dvěma lety vrátili s neuvěřitelnou energií zpátky na scénu. Není divu, že reunion budil takovou pozornost, Accept přece jenom patří k těm největším heavy metalovým formacím vůbec. Pokud budeme počítat země mimo Velké Británie, což vždy byla Mekka heavy metalu a ne nadarmo právě odsud pochází nejvíce těch opravdu velkých a legendárních formací, jen těžko budeme hledat žánrovou skupinu, jež by svou velikostí mohla konkurovat Accept (z fleku mě osobně napadají jenom dvě, ale to je vedlejší). Přesto comebackovému albu "Blood of the Nations", na němž navíc nezpíval ikonický frontman Udo Dirkschneider se svým nezaměnitelným vokálem, nevěřil snad vůbec nikdo, o to větší nadšení se ovšem strhlo, když deska vyšla a ukázalo, že je to ve skutečnosti opravdový heavy metalový klenot, vypilovaný po všech stránkách do té nejlepší možné podoby. Ihned poté stoupl kurz Accept mnohonásobně, najednou začala být kapela všude žádaná a chtěná, dlouhé koncertní šňůry nebraly konce… inu, proč ne, za tak výbornou desku si to pánové přece jenom zasloužili. Hned v té době, nedlouho po vydání "Blood of the Nations", se už začalo mluvit také o dalším nástupci, který přišel až v podezřele rychlém sledu, jen rok a půl po svém předchůdci (a to byl onen rok a půl navíc vyplněn zmiňovaným neúnavným koncertováním). A jak "Stalingrad" dopadl? Hned na začátek můžeme říct… bohužel nepříliš slavně…

"Blood of the Nations" mělo jedno obrovské eso v rukávu - jak již bylo zmíněno, v podstatě nikdo mu nevěřil, nikdo od něj nečekal nic jiného než průser, díky čemuž mohla deska jenom překvapit, což se nakonec také stalo. Accept tehdy vlastně neměli co ztratit, pokud by se jim album nepovedlo, všichni by prohlásili "já to říkal" a comeback by skončil dřív, než by vůbec začal; kdyby se naopak povedlo - to už víme, co by se stalo, protože se to již stalo. To "Stalingrad" má pozici o mnoho těžší, jelikož od něj se toho po excelentním "Blood of the Nations" čekalo zase až příliš. A přesně dle zákonu schválnosti, který praví, že čím více se na nějaké album člověk těší, tím větší poté bývá následné zklamání, je obrovským zklamáním i "Stalingrad".

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Klipy od 1349, Children of Bodom a Municipal Waste

2. května 2012 v 16:57 | Monsterfuck |  Music News
>>> Norští black metalisté 1349 zveřejnili videoklip "When I Was Flesh", což je song, který se objevil na poslední albu "Demonoir" z dubna 2010. Pro potřeby klipu využil režisér S. A. Destroyer záběry, jež byly pořízeny na koncertě 1349 10. září 2011 ve známém klubu Rockefeller v norském Oslu.


>>> Ke své poslední nahrávce "Relentless Reckless Forever" natočili nový videoklip populární Finové Children of Bodom. V tomto případě padla volba song "Shovel Knockout":


>>> S dalším klipem ke své čerstvé nahrávce "The Fatal Feast" přispěchali rovněž Municipal Waste. S režisérem Davidem Brodskym (The Black Dahlia Murder, Suffocation, Goatwhore) zpracovali song "Repossession":


UPDATE:
S dalším videoklipem přišli řečtí heavy/power metalisté Firewind. Pro skladbu "Wall of Sound", která pochází z chystaného alba "Few Against Many" (více info tu), byly použity koncertní záběry z lednových vystoupení v Řecku.


Novinka Stone Sour vyjde v říjnu

2. května 2012 v 16:08 | Monsterfuck |  Music News
Corey Taylor, zpěvák zámořského uskupení Stone Sour (dále ještě vokalista Slipknot), na svém Twitter profilu zveřejnil zprávičku, že očekávaná novinka kapely, jež naváže na počin "Audio Secrecy" z roku 2010, vyjde v říjnu letošního roku u Roadrunner Records. Album již prý má i název, který však prozatím nebyl prozrazen.

Stone Sour jsou aktuálně zavření v Sound Farm Studios v Iowě, kde s producentem Davidem Bottrillem (Tool, Muse, Peter Gabriel) desku nahrávají.

Corey Taylor již dříve o nahrávce prohlásil následující: "Představte si setkání 'The Wall' [od Pink Floyd - pozn. redakce] a 'Dirt' [od Alice in Chains] na steroidech, a to vám dá malou ochutnávku toho, na čem právě děláme. Materiál, který zatím máme, je výbušný. Vydává se úplně všemi směry. Je to temné jako hovno. Má to obrovské rockové koule, stejně tak jako nějaké dobré vyklepávačky a také pěkně zkurveně temné kusy. Jsem z toho nadšený."

Kytarista Josh Rand pak řekl toto: "Album bude pro kapelu znamenat další vývoj. Hudebně jsme vždy brali jako výzvu neustále posouvat své hranice, tahle nahrávka není výjimkou."


Agalloch, Velnias, Larrnakh: Praha - Matrix, 17.4.2012

2. května 2012 v 12:10 | Ježura |  Reporty
Když jsem na sklonku loňského roku zjistil, že Agalloch poctí svojí návštěvou českou metropoli, rozhodování o účasti zabralo sotva zlomek vteřiny. Nechat si takovou vzácnou událost proklouznout mezi prsty by byl hřích a já tyhle hříchy páchám nerad. Dlouhé měsíce spřádaný plán však doznal značných trhlin v okamžiku, kdy jsem učinil další rozhodnutí - tentokrát ohledně mé přítomnosti na německém Ragnarök festivalu, na jehož soupisce právě Agalloch zaujímali jedno z nejprivilegovanějších míst. Pochybnosti se však rozplynuly spolu s mlhou, která halila na německém pódiu vystupující Američany, a v tu chvíli jsem měl jasno - za čtyři dny mě čeká repete. Jenže znáte to - vrátíte se z cest, peněženka prázdná a věčná otázka jít/nejít je opět na pořadu dne. Bohudík, tohle byl jeden z případů, kdy jsem nakonec hodil za hlavu všechny racionální důvody, proč nejít, nad financemi mávl rukou a když se čas nachýlil, nasměroval jsem své kroky z práce přímo do žižkovského Matrixu...

Mám-li být zcela upřímný, ty kroky se následkem jednoho telefonátu stočily do přilehlé hospůdky, která se ukázala být tak útulnou, že jsem do útrob klubu vstoupil až v okamžiku, kdy se z reproduktorů začaly linout první tóny večera. Byli za ně odpovědní maďarští Larrnakh a nebyly to tóny ledajaké. Ve vodách neofolku se prakticky nepohybuji, takže nemohu porovnávat s případnou žánrovou konkurencí, avšak příjemně minimalistická hudba, která vycházela zpod prstů třech muzikantů, se mi pozdávala velmi. Kombinace akustické kytary, baskytary a houslí dávala vzniknout velmi jemným, ale působivým motivům, při kterých stačilo jen přivřít oči, a v ten okamžik se o slovo přihlásila představivost. Osobně jsem dal představivosti průchod a v tom étericky posmutnělém rozpoložení jsem si užil většinu setu. V těch momentech, kdy jsem ale nechal oči, ať dělají to, co umí nejlépe, jsem si nemohl nevšimnout jisté odlidštěné strnulosti, s jakou všichni tři hudebníci prezentovali svoje umění. Neříkám, že by se mělo při takové muzice jakkoli poskakovat po pódiu, ale trocha prožívání, uvolnění a nějaký ten úsměv by určitě na škodu nebyly. Ale dejme tomu, to bych snad ani nenazýval výtkou. Trošku mě ale zklamala jiná věc. Větší část setu Larrnakh sestávala z instrumentálních pasáží, ale místy se chopil zpěvu kytarista, a kdykoli tak učinil, v duchu jsem si říkal, že by se radši měl držet kytary a na zpěv se pro jistotu vykašlat, protože to znělo docela bídně. To byla však jediná podstatná vada na kráse celého vystoupení a na výsledném dojmu nenapáchala větší škody. Larrnakh tedy předvedli velmi solidní vystoupení a nastoupit Agalloch vzápětí po nich, přesně by se strefili do nálady, která se mezitím stihla rozprostřít po všech zákoutích klubu.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Bal-Sagoth: nové album se zatím nechystá

2. května 2012 v 10:11 | Monsterfuck |  Music News
Fanoušci epických symfonických black metalistů Bal-Sagoth z Velké Británie už nějakou dobu volají po další desce, která by navázala na počin "The Chthonic Chronicles" z roku 2006. Jak to s případnou novinkou vypadá, prozradil zpěvák Byron Roberts, ačkoliv se pro příznivce této kultovní kapely nejedná o příliš pozitivní zprávu:

"Zdravím všechny fanoušky Bal-Sagoth! Tuto otázku dostáváme dost často, takže abych vyjasnil situaci a zabránil různým dohadům dříve, než se vymknou naší kontrole, tady je situace ohledně případných budoucích deskách Bal-Sagoth. Bohužel, navzdory tomu, co jste možná mohli slyšet, aktuálně stále ještě nemáme žádné plány na nové album Bal-Sagoth.

Je pravda, že Johnny a Chris [Johnny Maudling, klávesy, a Chris Maudling, kytara - pozn. redakce] pracují na nějakém novém materiálu (který by podle slov Chrise mohl být použit na nějaký nový, dosud nepojmenovaný projekt), ale podstatné je to, že zatím nemáme žádné konkrétní plány ohledně další nahrávky Bal-Sagoth. Ale nebojte, nic nevylučujeme, dokud kapela existuje, vždy je zde možnost. Jen jsem chtěl uvést věci na pravou míru. Díky za podporu!"

Morgoth chystají živák

1. května 2012 v 17:05 | Monsterfuck |  Music News
Kultovní, před dvěma lety obnovená death metalová formace Morgoth vydá v letošním roce první nosič po 7 letech, a pokud budeme počítat pouze počiny v době aktivní činnosti, půjde o první placku s logem Morgoth po 16 letech od rozlučkového alba "Feel Sorry for the Fanatic" z roku 1996. Tento nový počin se bude jmenovat "Cursed to Live", a jak již jeho název napovídá, půjde o živé album. Nahrávka vyjde ve formátech CD, DVD/2CD a 2LP.

Středobodem bude koncert Morgoth ze 17. října 2011, který se odehrál na festivalu Way of Darkness v německém Lichtenfelsu. Kapela zde převedla speciální set, postavený zejména na dnes již legendárním debutu "Cursed", jenž původně vyšel v roce 1991. Nejen název "Cursed to Live" na tuto desku odkazuje, ale i obal živáku obsahuje stejný motiv jako původní artwork alba, dokonce se o něj postaral i stejný člověk - Dirk Rudolph (dále třeba Rammstein, In Extremo nebo Apocalyptica).

Limitovaná DVD/2CD edice "Cursed to Live" bude na DVD kromě výše zmiňovaného záznamu obsahovat bonusový materiál, jmenovitě staré videoklipy a další materiál ze současných koncertů. První CD bude audio záznamem stejného koncertu a na druhém CD se objeví materiál z koncertů na festivalech Rock Hard 2011 a Wacken Open Air 2011.

"Cursed to Live" vyjde 25. června u Century Media Records.

Redakční eintopf #37 - květen 2012

1. května 2012 v 16:02 | Monsterfuck |  Redakční eintopf
Žádné blafy, přátelé. Naši redakční všehochuť připravujeme s láskou sobě vlastní a její gró tvoří jenom ty nejvybranější suroviny! Začátkem každého měsíce vám Sicmaggot tým představí sérii alb, která byste si v jeho průběhu neměli nechat projít mezi prsty! Jaké delikatesy tedy skrývá rockovo-metalový rendlík tentokrát?

V květnu ty vysoké známky létají jak šavle po večírku plném alkoholu. Progresivní sekce naší redakce má těžko v gatích z debutu hvězdného projektu Storm Corrosion, na němž své síly spojili Steven Wilson (Porcupine Tree) a Mikael Åkerfeldt (Opeth). Akorát jednomu z této dvojce, konkrétně panu Zajusovi, vlhne spodní prádlo taktéž ze zatím nepříliš známého australského projektu Ne Obliviscaris, jehož muzika je (podle slov onoho inkriminovaného kolegy) geniální. Výsledkem jsou tedy dvě desítková hodnocení, přesto to ani jedno nedotáhlo na nejvyšší stupínek desky měsíce. Vedení Sicmaggot, Monsterfuck a Ježura, totiž vyšlo do protiútoku s nahrávkou "Pandora's Piñata" od švédské kabarentní avantgardy Diablo Swing Orchestra. Ačkoliv by se mohlo zdát, že nyní už je titul jasný, není tomu tak - ještě výše totiž vystoupala novinka "Carolus Rex" dalších Švédů, i když v tomto případě o mnoho koňských délek populárnějších - Sabaton. Vedle toho se poslední doporučené album, "Stones Grow Her Name" od Sonata Arctica, do něhož své naděje vkládá něžná část redakce (rozuměj ta část, jíž není cizí se mýt, vonět a měnit si prádlo... ehm, tedy aspoň doufám...), docela ztratí...

Monsterfuck pro květen: Diablo Swing Orchestra - Pandora's Piñata

Zatímco v březnu a dubnu jsem byl co se eintopfu týče celkem vysmátý, jelikož jsem měl vždy jednu jasnou volbu, s květnem už je to horší. Sice tam není ani jedno album, z něhož by mi vlhly trenýrky už jen při pomyšlení na něj, ale zase zde vidím hned několik desek, na něž se těším vcelku dost a v podstatě stejně. Nebudu vás zdržovat jejich vyjmenováváním, ani srdceryvnými plky o tom, jak dramatický souboj to byl (ačkoliv za nějaký ten hrdinský epos by to samozřejmě stálo!), a prozradím vám rovnou vítěze - švédské uskupení Diablo Swing Orchestra, v jejichž podání je avantgarda neskutečně hravá a uličnická, přesto stále inteligentní. Ačkoliv předchozí album "Sing-Along Songs for the Damned & Delirious" zdaleka nedosahovalo kvalit takřka dokonalého debutu "The Butcher's Ballroom" (ale stále to bylo mnohem lepší, než jsem svého času pod vlivem nějakých neidentifikovatelných psychotropních látek tvrdil v dobové recenzi), nepochybuji o tom, že "Pandora's Piñata" bude opět pěkná dávka kvalitní muziky, kombinující všechny tři styly obsažené v samotném názvu kapely - metal (=Diablo), swing a klasiku.

DATUM VYDÁNÍ: 22. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 7/10

Ježura pro květen: Diablo Swing Orchestra - Pandora's Piñata

Kdo někdy zakusil sladké plody tvorby Diablo Swing Orchestra, ten už se z téhle závislosti dostane jen těžko. Ano, tušíte správně, jsem jedním z nich. Pokud jsem tomuhle početnému a na každý pád neortodoxnímu švédskému tělesu žral většinu jejich tvorby, tak po památném vystoupení na Brutal Assaultu 2010 jsem se do nich zblbnul tolik, že to překoná máloco. No, a když nám na květen připravili novou desku, zbytek novinek prostě musí chtě nechtě kapitulovat a potupně odtáhnout nejbližší kanalizační stokou, protože tohle bude událost! Singl "Voodoo Mon Amour" mě ujistil, že jsou Diablo Swing Orchestra ve formě, takže nezbývá, než se hodit do gala a protančit polobotky - jsem totiž neochvějně přesvědčený, že v rytmu "Pandora's Piñata" to půjde samo...

DATUM VYDÁNÍ: 22. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 9/10

nK_! pro květen: Sabaton - Carolus Rex

Kapelu Sabaton postihla v nedávné době téměř kompletní změna sestavy a osobně jsem zvědav, jak se tato promítne do právě připravovaného materiálu, jejž budeme mít tu čest poslechnout si zhruba za měsíc. Stará parta sice ještě stihla nové album nahrát, ale živě je už neuvidíme. "Carolus Rex" vyjde v angličtině i švédštině a zatím ani sám nevím, na kterou z verzí se těším více. Asi na tu švédskou :-)

DATUM VYDÁNÍ: 25. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 8/10

Ellrohir pro květen: Sabaton - Carolus Rex

Překvapí to snad někoho, kdo mě aspoň trochu zná? :) Přes všechny špatné věci, co se o Sabaton říkají, a přes fakt, že před měsícem vyplul na povrch rozpad kapely, lépe řečeno nečekaný (dalo by se snad říct i "šokující") odchod čtyř původních členů, kteří sice ještě stihli nahrát toto album, ale na obligátní turné už vyrazit odmítli (nebo byli odmítnuti?), je to jedna z mých velmi oblíbených kapel. Co si budeme povídat, nedá se čekat nějaký hudební zázrak, ale album plné chytlavých a skočných power metalových songů s atraktivní tématikou jistě ano. A to by mi mělo stačit k úplnému štěstí.

DATUM VYDÁNÍ: 25. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 9/10

Madeleine Ailyn pro květen: Sonata Arctica - Stones Grow Her Name

Minulý měsíc jsem si stěžovala, že jsem nenašla žádné symfonické album. No, myslím si, že na květen je volba celkem jasná, protože k nám jaksi opět zavál severský vítr. Upřímně, ne, že bych očekávala, že Sonata Arctica přijde s něčím závratným, ale pokud budou schopni si udržet alespoň tu stávající kvalitu, dá se očekávat, že to nedopadne špatně. Předchozí "The Days of Grays" se ostatně vytasilo s pár songy, které mi nepředstavitelně sedly. Přesněji řečeno, jedná se o hitovku "Flag in the Ground" a trochu komplikovanější a méně líbivou záležitost "Deathaura", které značně prospěla zpěvačka Johanna Kurkela. Samozřejmě je jasné, že jako každá skupina se i Sonata Arctica bude snažit posunout dál, ale ať to proběhne opatrně, ne vždy je risk zisk, a řekla bych, že se pohybujeme na tenkém ledě. Takže očekávám radši spíš jejich typické a milé album než nějakou časovanou a výsledkem nejasnou bombu.

DATUM VYDÁNÍ: 18. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 8/10

Zajus pro květen: Ne Obliviscaris - The Portal of I

V dubnovém eintopfu jsem sám sebe litoval, protože jsem nevěděl, které album z dvojice Anathema - In Mourning zvolit. To jsem ovšem ještě nevěděl, co mě čeká v květnu. Květen totiž nic moc zajímavého nepřináší až na dvě alba, která bych ovšem, měřeno indexem očekávání, oznámkoval plným počtem. Ovšem tato alba nejenže vyjdou ve stejném měsíci, ony totiž vyjdou ve stejný den. Zapiště si za uši datum 7. 5., den, kdy se hudební scéna otřese. A co jsou zač tyto dvě tajemná alba? První z nich je "Storm Corrosion", debut stejnojmenného projektu, na němž se podílel geniální Steven Wilson a o-něco-méně-ale-stále-dost geniální Mikael Åkerfeldt. A co že mě přinutilo sesadit tento počin na druhé (ve skutečnosti vlastně neexistující) místo? "The Portal of I", debut Ne Obliviscaris. Na to, že má tato kapela za sebou zatím jen jedno půlhodinové demo vydané před pěti lety, je kolem ní solidní rozruch. Ten má ovšem zcela logický důvod. "The Aurora Veil", jak se zmíněné demo jmenovalo, se skládalo ze tří dlouhých skladeb a sahalo kamsi na hranici hudebního nebe. Netradiční spojení snad všech metalových vlivů do jednoho kotle, do kterého Australané navíc dokázali přimíchat ještě skvělé housle, vyvolalo zasloužený zájem. "The Portal of I" má obsahovat všechny skladby z dema (pochopitelně nově nahrané) a čtyři novinky, z nichž jednu již kapela před časem vypustila na svůj Bandcamp. I podle ní si troufnu odhadovat, že "The Portal of I" bude jedním z horkých adeptů na album roku.

DATUM VYDÁNÍ: 7. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 10/10

Kaša pro květen: Storm Corrosion - Storm Corrosion

Stejně jako v dubnu nemůže být i v měsíci květnu moje volba jednodušší. 7. května se konečně dočkám a spolu se mnou příznivci progresivního rocku. Právě na tento den je totiž po několikaletém čekání naplánováno debutové album "Storm Corrosion" stejnojmenného projektu Stevena Wilsona a Mikaela Åkerfeldta. Do žádného alba jsem dlouho nevkládal tolik nadějí jako do spolupráce těchto vynikajících hudebníků (u Wilsona bych se nebál označení génius). Wilson se na své poslední sólovce "Grace for Drowing" přiblížil sedmdesátkovému prog rocku a totéž platí o poslední placce Opeth - "Heritage". Myslím si, že je celkem jasné jak bude "Storm Corrosion" znít a i přesto se těším jako malé děcko. Pokud se něco nepodělá, jeden z horkých adeptů na album roku se blíží!

DATUM VYDÁNÍ: 7. 5.
INDEX OČEKÁVÁNÍ: 10/10

Deska měsíce dle redakce: Sabaton - Carolus Rex

Barometr očekávání v redakci: 17/70


Optimista měsíce: Zajus / Kaša Úžasný
Pesimista měsíce: Monsterfuck Křičící

King of Asgard dokončili druhou desku

1. května 2012 v 13:52 | Monsterfuck |  Music News
Švédští viking metalisté King of Asgard hlásí, že právě dokončili svou druhou desku "...to North", která se stane nástupcem debutu "Fi'mbulvintr" z roku 2010. Podle aktuálních informací by měl počin vyjít v červenci.

Nahrávalo se ve švédském studiu Sonic Train, kde kapelu dirigoval producent Andy LaRocque, jinak taktéž kytarista kapely King Diamonda. Na "...to North" by se měly objevit skladby jako "Gap of Ginnungs", "Nordvegr", "Plague-Ridden Rebirth", "The Nine Worlds Burn" nebo "Upon the Mountain".

"Výsledná podoba '...to North' nám právě dorazila a zní opravdu úžasně," říká baskytarista Jonas Albrektsson. "Andy LaRocque odvedl na produkci a společně s Olofem Berggrenem i na masteringu skvělou práci. Je to přímé a silné. Jsme opravdu pyšní na to, čeho jsme s touto nahrávkou dosáhli, už jenom ten zvuk z toho dělá důstojného nástupce 'Fi'mbulvintr'. Skladby a zvuk se povedly přesně tak, jak jsme plánovali, silné a velice variabilní. '...to North' pokračuje tam, kde skončilo 'Fi'mbulvintr', řekl bych, jen s přirozeným vývojem a větší pestrostí songů a jejich struktur. Onen vývoj v našem zvuku si jistě staří fanoušci oblíbí, ale určitě se k hordě přidají nějací noví. Tentokrát jsem se mnohem víc zapojil do procesu komponování s Karlem [Beckmannem, zpěvákem a kytaristou - pozn. redakce], což je na výsledku hodně poznat, skladby mají širší perspektivu. Na '...to North' čekejte opravdu silné písně, v nichž se epičnost potkává s brutalitou. Témata textů jsou v podstatě ze stejného ranku, ale je zde i pár rozdílností."

Nálož informací o nových albech

1. května 2012 v 13:16 | Monsterfuck |  Music News
>>> Jordánští orientální metalisté Bilocate zveřejnili artwork své chystané třetí desky "Summoning the Bygones" (viz vpravo), o nějž se postaral Matthew Vickerstaff (Morbid Angel, Cradle of Filth, Deicide, My Dying Bride). Rovněž bylo potvrzeno přesné datum vydání - nahrávka bude venku s příchodem 11. června pod značkou italské firmy Code666.

V tracklistu "Summoning the Bygones" se mimo jiné objeví dvacetiminutový opus "A Desire to Leave", v němž si zahostoval Dan Swanö (Nightingale, ex-Bloodbath, ex-Edge of Sanity, ex-Diabolical Masquerade), předělávka "Dead Emotion" od Paradise Lost a také přepracovaná verze písničky "Days of Joy", jež se původně objevila na debutu "Dysphoria" z roku 2005. Na novince bude pod novým názvem. Mastering alba dostal do rukou Jens Bogren (Opeth, Katatonia, Amon Amarth, Bloodbath).

Baskytarista Hani Al Abbadi o novince prohlásil následující: "'Summoning the Bygones' je nejintenzivnější a nejlepší materiál, jaký jsme zatím udělali."

01. The Tragedy Within
02. Beyond Inner Sleep
03. A Deadly Path
04. Passage
05. Dead Emotion [Paradise Lost cover]
06. Hypia
07. 2nd War in Heaven
08. A Desire to Leave
I. Obscurity
II. Surrounding Hell
III. ...of Leaving

>>> S detaily o chystané deváté nahrávce přispěchali také thrash/deathoví Němci Dew-Scented. Ti na své novince opět dodrželi dlouholetou tradici, kdy název načíná na písmenko "I", tentokrát se album jmenuje "Icarus". Přebal je k vidění tady.

Podle slov zpěváka Leifa Jensena není "Icarus" koncepčním počinem, přesto bude v textech znatelná jednotící linie. Fanoušci prý mohou očekávat "do moderní doby zasazenou, velmi apokalyptickou adaptaci elementů z mýtu o Ikarovi, která používá spoustu symboliky, odkazující k jistým osobním i obecnějším tématům přesně ve stylu Dew-Scented".

"Icarus" bylo nahráno v německém studiu Soundlodge s producentem Jörgenem Ukenem (God Dethroned, Nightfall, Suicidal Angels).

>>> Svého obalu a tracklistu se nyní dočkala také novinka americké all-star formace Hellyeah, v níž figurují členové Mudvayne (Chad Gray a Greg Tribbett), Pantera (Vinnie Paul Abbott), Damageplan (Bob Kakaha) a Nothingface (Tom Maxwell). Třetí album se bude jmenovat "Band of Brothers" a datum jeho vydání je naplánováno na 5. června na vlastním labelu kapely, Eleven Seven Music. Stejně tak i nahrávání proběhlo svépomocí v domácím studiu Vinnie Paula Abbotta, VP's Upstairs Studio. Jen produkce se ujal Jeremy Parker (Godsmack, Evanescence).

Tracklist "Band of Brothers":
01. War in Me
02. Band of Brothers
03. Rage/Burn
04. Drink Drank Drunk
05. Bigger God
06. Between You and Nowhere
07. Call It
08. Why Does It Always
09. WM Free
10. Dig Myself a Hole
11. What It Takes to Be Me

>>> Novou desku chystají taktéž známí alternativní rockeři The Smashing Pumpkins z USA. Jejich další dlouhohrající počin ponese název "Oceania". Nahrávka se na pultech obchodů objeví 19. června pod značkou EMI Label Services/Caroline.

Podle slov Billyho Corgana, hlavní postavy The Smashing Pumpkins, je "Oceania" jakýmsi "albem v albu", součást většího celku "Teargarden by Kaleidyscope", jenž postupně vychází již od roku 2009.

Tracklist "Oceania":
01. Quasar
02. Panopticon
03. The Celestials
04. Violet Rays
05. My Love Is Winter
06. One Diamond, One Heart
07. Pinwheels
08. Oceania
09. Pale Horse
10. The Chimera
11. Glissandra
12. Inkless
13. Wildflower

>>> Poslední kapelou této novinky jsou zámořští deathcore řezníci Whitechapel, jejichž nový zásek se bude jmenovat stejně jako kapela, čili "Whitechapel". Firma Metal Blade vydání naplánovala na 19. června. Ukázku v podobě songu "Hate Creation" si můžete pustit na YouTube, tracklist a artwork najdete okolo.

Produkce i všech potřebných studiových prací se na "Whitechapel" ujal Mark Lewis (DevilDriver, The Black Dahlia Murder). Tisková zpráva o počinu hovoří následovně: "zatím ta nejintenzivnější, nejdynamičtější a doslova nejvíce zničující nahrávka".

Tracklist "Whitechapel":
01. Make It Bleed
02. Hate Creation
03. (Cult)uralist
04. I, Dementia
05. Section 8
06. Faces
07. Dead Silence
08. The Night Remains
09. Devoid
10. Possibilities of an Impossible Existence

Nightwish headlinerem Masters of Rock

1. května 2012 v 11:45 | Monsterfuck |  Music News
Headlinerem jubilejního desátého ročníku festivalu Masters of Rock, který se odehraje ve dnech 12. - 15. července ve Vizovicích, se stala finská skupina Nightwish. Tisková zpráva pořadatele hovoří následovně:

"Připravte své hlasivky na křik a zpěv, připravte se na metalový sen. Finové Nightwish se po 3 letech vrací na pódium festivalu Masters Of Rock s ohromující megashow, s produkcí, která čítá několik kamionů! A nejen to! Nightwish vám představí své nové, koncepční album "Imaginarium", metalové album plné fantasií zahalených v surrealistickém hávu. Jde o vskutku fantastické hudební dílo o 13 písních, ke kterému kapela dokonce natočila muzikálový film, kde jsou videoklipy k jednotlivým písním propojeny dialogy v jednu souvislou dějovou linii. Píseň "The Last Ride of the Day" se dokonce stala oficiální hymnou letošního mistrovství světa v ledním hokeji, které startuje ve Finsku a ve Švédsku již 4. května! Alba se prodalo již téměř 1 milion kusů, což je více než posledního alba Iron Maiden! Nightwish je komerčně nejúspěšnější metalová kapela posledních 10 let. S Nightwish zkrátka opět velkolepě ožijí všechny naše noční můry a sny...připravte se na tu jízdu"

Poslední deska Nightwish nesla název "Imaginaerum" a vyšla na přelomu listopadu a prosince loňského roku u firmy Nuclear Blast.