review
review
Připravujeme: recenze Progenie Terrestre Pura - U.M.A.
Připravujeme: report Aluk Todolo, Lussuria: Praha - K4, 18.5.2013

Březen 2012

První DVD Watain v květnu

21. března 2012 v 19:50 | Monsterfuck |  Music News
Watain - Opus Diaboli posterŠvédští black metaloví pekelníci Watain zanedlouho vydají své první DVD vůbec. Jmenovat se bude "Opus Diaboli" a datum jeho vypuštění bylo stanoveno na 7. května. Půjde o 90 minut dlouhý film, jehož součástí bude záznam koncertu, který Watain odehráli v loňském roce ve švédském Stockholmu ke svému 13. výročí, druhou polovinu stopáže budou zabírat "umělecké postřehy, rozhovory, dobový materiál z 90. let a mnoho dalších oči otevírajících momentů, zapuzujících světlo z matné temnoty, jež nazývá se Watain, a dalších symbolů a myšlenek, které jsou s ní spojené."

"Tento film byl původně zamýšlen jakožto záznam vystoupení k našemu 13. výročí," stojí v prohlášení kapely, "avšak vše s Watain spojené vždy nabere svůj vlastní kurz, tudíž se pro nás tento projekt nakonec stal jedním z těch nejambicióznějších. Je to velice osobní a emotivní kus práce, rozhodně ne pro slabé povahy. Ovšem pro ty, kteří touží hlouběji prozkoumat nezměrnou propast Watain, bude toto vydání hodnotné.

Kromě samotného filmu jsme rovněž pyšní na přiloženou knihu fotek, jež je součástí boxu. Byla to ohromná zkušenost, probírat se masivním archivem a hledat fotky, který by nejlépe vystihovaly bouři zuřivého nepokoje naší cesty, zvláště když jsme se chtěli zdržet koncertních fotografií a dát přednostům momentům mimo pódium. Výsledek je ovšem velmi uspokojující, jde o vzácnou kompilaci fotek, které ve většině případů nebyly nikdy publikovány.

Můžeme rovněž potvrdit, že toto bude první vydání pod naším vlastním labelem His Master's Noise, což je jméno pocházející od Quorthona, vůdce Bathory, který jej vymyslel pro svou firmu v 80. letech. Podobně jako s naším obchodem wolfwear.net [oficiální merchandise skupiny - pozn. autora] jsme se rozhodli postavit se na vlastní nohy, bez pařátů korporací mezi námi a našimi příznivci."

"Opus Diaboli" vyjde ve dvou verzích. Standardní bude ve formátu DVD+2CD, kde DVD bude obsahovat zmiňovaný film a obě CD kompletní záznam onoho výročního koncertu. Druhá edice bude limitovaný vinylový box, jehož součástí bude vše předchozí a ještě navíc 2LP rovněž s koncertním záznamem a v prohlášení zmiňovaná fotokniha.

Další plakáty na "Opus Diaboli" a také několik screenshotů ze samotného filmu si můžete prohlédnout zde.

Poslední vydanou deskou Watain je nahrávka s názvem "Lawless Darkness", která vyšla 7. června 2010 u Season of Mist jako jewelcase CD, limitovaný digipack a luxusní kožený box (1000 kusů), firma Norma Evangelium Diaboli posléze vypustila i vinylovou edici v limitaci 2500 kusů. Samotnému albu předcházelo ještě EP "Reaping Death", jež se objevilo v podobě na 1300 kusů limitovaného 7'' picture vinylu a jako CD, které bylo součástí švédského magazínu Sweden Rock z dubna 2010.

Watain - Opus Diaboli poster

Stone Sour "budují" další album

21. března 2012 v 18:16 | Monsterfuck |  Music News
Corey Taylor, vokalista SlipKnoT a Stone Sour, zveřejnil na svém Twitteru krátkou zprávičku o tom, že druhá zmiňovaná skupina se již naplno pustila do příprav další dlouhohrající nahrávky:

"Budování nového alba Stone Sour včera započalo ['včera' = 19. května - pozn. autora]. Bude to zasrané MONSTRUM."

Tento dosud nepojmenovaný počin bude čtvrtým dlouhrajícím albem Stone Sour a navazovat bude na desku "Audio Secrecy" z roku 2010. Corey Taylor se již dříve nechal slyšet, že novinka se bude s největší pravděpodobností nahrávat v americkém státu Iowa s producentem Davidem Bottrillem (Tool, Muse, Peter Gabriel). Co se týče hudebního směřování, Corey navnazuje následovně:

"Představte si setkání 'The Wall' [od Pink Floyd - pozn. autora] a 'Dirt' [od Alice in Chains - pozn. autora] na steroidech, a to vám dá malou ochutnávku toho, na čem právě dělám. Materiál, který zatím máme, je výbušný. Vydává se úplně všemi směry. Je to temné jako hovno. Má to obrovské rockové koule, stejně tak jako nějaké dobré vyklepávačky a také pěkně zkurveně temné kusy. Jsem z toho nadšený."

Stone Sour

Obaly od Accept a Marka Tremontiho

21. března 2012 v 12:56 | Monsterfuck |  Music News
>>> Legendární němečtí heavy metalisté Accept už sice jeden přebal své nadcházející nahrávky "Stalingrad" zveřejnili, půjde ovšem o artwork, jenž bude zdobit pouze CD+DVD verzi, vinylové podoby a klasický jewelcase budou ukryty pod jiným obalem, který si můžete prohlédnout níže. Jen dodáme, že ony vinylové podoby budou dvě - rudé 2LP a bílo-rudé 2LP. Bez zajímavosti není ani fakt, že zmiňované bonusové DVD u limitované CD verze bude obsahovat kromě dvou videoklipů "Teutonic Terror" a "Pandemic" z minulé desky "Blood of the Nations" (2010) a záznamů tří písniček z německého festivalu Bang Your Head!!! 2011 také dva živé songy z českého festivalu Masters of Rock 2010 - půjde o "Teutonic Terror" a "The Abyss".

Abychom se neopakovali, odkážeme vás pro více informací o "Stalingrad" do dvou předchozí novinek (tady a tady).

Accept - Stalingrad

>>> Druhý obal přichází od Marka Tremontiho, kytaristy Alter Bridge a Creed, jenž chystá svou první sólovou desku. Ta dostala jméno "All I Was" a vyjít by měla na přelomu jara a léta. Kromě samotného Tremontiho, který se postará i o drtivou většinu vokálů, mu s albem ještě vypomáhají Eric Friedman (pomocné vokály, kytara, baskytara) a Garrett Whitlock (bicí).

Mark Tremonti se nechal slyšet, že "All I Was" bude obsahovat o poznání tvrdší materiál než alba jeho domovských skupin. Posluchači se prý mohou těšit většinou na rychlejší písničky se spoustou riffů a také s velkou porcí kytarových sól. Pro hlavního protagonistu to také bude vůbec poprvé, co sám nazpívá celé dlouhohrající album, což označil jako výzvu.

Na "All I Was" by se měly objevit následující skladby (pořadí je abecední, ne konečné):

  • All I Was
  • All That I Got
  • Brains
  • Decay
  • Doesn't Matter
  • Don't Claim
  • Giving Up
  • Gone
  • Leave It Alone
  • New Way Out
  • Proof
  • So You're Afraid
  • Wish You Well
  • You Waste Your Time

Mark Tremonti - All I Was

Asymmetry Festival 4.0

21. března 2012 v 10:59 | Monsterfuck |  Koncerty & Akce
Asymmetry Festival 4.0Datum: 3.-5. května | Stát: Polsko | Město: Vratislav | Místo: Browar Mieszczański [Městský pivovar]

Asymmetry Festival je unikátní akce v rámci středoevropských měřítek. Již čtyři úspěšně proběhnuvší roky láká příznivce alternativní hudební scény nejen z Polska, ale i z Německa, Čech, Slovenska, Maďarska a mnoha dalších sousedících zemí. Festival neustále rozvíjí svou podobu hledáním v nových hudebních žánrech - žánrech, které vzdorují škatulkování. Akce vůbec poprvé proběhne na velmi speciálním místě vratislavské mapy - v z 19. století pocházející budovy Browar Mieszczański [Městský pivovar], jež je již po mnoho let důležitým kulturním střediskem města.

Kromě lokace se změnily i způsob výběru a priority v otázce pozvaných umělců. Mezi 40 kapelami, které zde vystoupí, je mnoho průkopnických projektů, s nimiž je těžce se potkat na evropských pódiích. Bok po boku legendárních Sleep, Killing Joke, Red Fang nebo Amenra budou návštěvníci Asymmetry také svědky vystoupení all-star skupin, jež byly vytvořeny, aby upustily stavidla hudebního vizionářství a kvůli potřebě se vyvíjet.

Nechte se unést zábavou. Přijeďte do Vratislavi a uvidíte něco velkého.

3.5.
Sleep, Amenra (double set), Red Fang, A Storm of Light, Black Tusk, Vladimir Bozar 'n' ze Sheraf Orkestär, Coilguns, Earthship, Dizraeli, Rekombinacja vs Enay

4.5.
Æthenor, The Ocean, Broken Note, Obake, Mombu, Ddekombinacja, Metazen, Kunz, Igorrr, Niveau Zero, Nicolas Chevreux, Codeshift, Veatxh, The Fantastiques, Poupée F

5.5.
Killing Joke, Bohren & Der Club of Gore, Celeste, The Ascent of Everest, A Whisper in the Noise, Infekcja, My Own Private Alaska, Kiss Me Kojak, Ass to Mouth, We Are Idols, Guantanamo Party Program, Escape from Paris, Drom, Nod Nod, Thaw, Panacea

[tisková zpráva pořadatele]

Marduk: podoba "Serpent Sermon" odhalena

21. března 2012 v 9:08 | Monsterfuck |  Music News
Švédské komando Marduk zveřejnilo veškeré detaily o svém dvanáctém dlouhohrajícím zářezu na pažbě - desce "Serpent Sermon". Jako první se album objeví 25. května v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Norsku, v českých obchodech by se mělo prodávat o tři dny později, tedy 28. května. Fanoušci si budou moct vybrat hned ze tří formátů - obyčejné jewelcase CD, limitovaný mediabook (včetně jednoho bonusového válu) a samozřejmě i vinylu. Níže si můžete prohlédnout tracklist a přebal.

"Serpent Sermon" bude po "Plague Angel" (2004), "Rom 5:12" (2007) a "Wormwood" (2009) již čtvrtou deskou deskou Marduk se současným vokalistou Mortuusem. Posledním vydaným počinem skupiny je EP "Iron Dawn" z května 2011.

01. Serpent Sermon
02. Messianic Pestilence
03. Souls for Belial
04. Into Second Death
05. Temple of Decay
06. Damnation's Gold
07. Hail Mary (Piss-Soaked Genuflexion)
08. M.A.M.M.O.N.
09. Gospel of the Worm
10. World of Blades


Marduk - Serpent Sermon

Napalm Death - Utilitarian

20. března 2012 v 19:21 | Kaša |  Recenze
JUtilitariane skoro až s podivem, že i po 30 letech přicházejí Napalm Death se svým nejnovějším zásekem "Utilitarian" s tak obrovským nasazením a dávají jasně najevo, kdo je na metalové scéně a ještě pěknou řádku let bude za největší grind metalovou legendu. Přiznám se, že mi dalo trošku zabrat rozluštit název alba a tak jsem musel googlovat abych si vůbec našel přesný význam slova "Utilitarian". Tento výraz vyjadřuje snahu dosáhnout vlastního prospěchu s omezením pocitu bolesti a utrpení. Zajímavá filozofická myšlenka, která mi ovšem s Napalm Death moc dohromady nejde, když právě bolest a utrpení z jejich skladeb jen číší. Ovšem jako textový námět pro album určitě zajímavé téma. Album zdobí skvělý cover - taková ta klasická protispolečenská koláž trošku ve stylu legendárního "Scum" či "From Enslavement to Obliteration". Oproti předchozímu albu mi novinka přijde lehce progresivnější, žádné kytarové onanie, bicí sóla a podobné kejkle, ale album plné nejrůznějších nálad, od industriálně laděného intra, přes HC/punkem nasáklé věci až po klasický grind/death v té nejryzejší podobě, jak ho hrají Napalm Death už pěknou řádku let.

Album otevírá již zmíněné industriální intro "Circumspect", které svou náladou připomene Godflesh či jiné industriální spolky, a kapela trošku vzpomíná na svá starší alba, kde jsme se s industriálními prvky mohli již setkat. Toto instrumentální intro plynule přechází v úvodní palbu "Errors in the Signals", která je plná zběsilých temp, Barneyho nelidského řevu, Mitchova jekotu a sypaček Dannyho Herrery, kterého jistí spolehlivý Shane Embury. Ten má trochu smůlu, že za hradbou kytar Mitche není jeho práce dostatečně výrazná, ale když už dostane více prostor, stojí to za to (viz. bonusová "Everything in Mono"). Dalo by se říct, že všechny skladby pokračují v obdobném duchu, tedy agresivní vypalovačky, které ani na chvíli nepoleví a snaží se vás celou dobu zabušit do země, ale není tomu tak úplně doslova. Hned následující "Everyday Pox" je ozvláštněna saxofonem, díky kterému skladba docela překvapivě získává skoro až nervní, nepříjemnou atmosféru, tedy přesný opak toho, než co bych od zapojení saxofonu očekával. Lehké překvapení přichází s pátou "The Wolf I Feed", ve které dostal hodně prostoru vokál kytaristy Mitche Harrise. Ten se skvěle předvedl také v "Orders of Magnitude", kde ve slokách zní trošku jako Greg Puciato z The Dillinger Escape Plan. Mám rád jeho vokál, který jsem ale vždy bral spíše jako chvilkové oživení skladeb, ale nemyslím si, že by bylo úplně na škodu, kdyby v budoucnosti dostával minimálně stejný prostor ve víceru skladeb. Pořádný šok přichází s refrénem již zmíněné "The Wolf I Feed". Po prvním poslechu bych dal ruku do ohně za to, že se jedná o hostovačku Burton C. Bella z Fear Factory. Poté co jsem si našel několik rozhovorů k novému albu, jsem zjistil, že se jedná o ZPĚV Barneyho, a byl jsem opravdu překvapený. Tohle bych od tohohle chlápka v životě nečekal.

Napalm Death

Je to především Mark "Barney" Greenway, který v mých uších vyzdvihuje toto album o něco výše než předchozí počin. Na "Utilitarian" zní jako pokropený živou vodou, se svým vokálem pracuje a dodává jednotlivým skladbám neskutečnou sílu, nepůsobí úplně jednotvárně, s čímž jsem měl v minulosti několikrát problém. Jako skvělý příklad lze zmínit například "Fall on Their Swords", kde ve střední pomalejší pasáži představí skoro až "doomový" vokál a skladba získává úplně nový rozměr. Obdobný part si střihl ještě v "Leper Colony", která byla představena z alba jako první vlaštovka, a pamatuju si, že jsem z této skladby nebyl zrovna nadšený, ale teď považuji tyto skladby (především pak "Leper Colony") i díky vokální variabilitě za jedny z nejlepších skladeb na albu. Napalm Death však vždy uměli krátké vypalovačky, kterých si užijete v závěru alba, a sice ve formě dvou extrémních, old school HC/punkem nasáklých "Nom de Guerre" a "Opposites Repellent". Kraťoučké (no, i když oproti takové "You Suffer" z debutu ani moc ne), intenzivní minutové pecky.


Na svém v pořadí čtrnáctém řadovém albu přišli Napalm Death s vynikajícím materiálem, který takřka postrádá hluchých míst, snad jen klipová "Analysis Paralysis" nemá takovou sílu, s jakou se do vás pustí ostatní skladby na "Utilitarian". Album nepoleví ani na chvíli a nedá vám odpočinout, a přesně takhle to v případě Napalm Death má být. Celkově jsem nadšený, očekával jsem kvalitní album a dostal jsem skvělé album, které disponuje dostatkem potenciálu, aby se stalo klasikou v diskografii birminghamské mlátičky. I přesto však musím dodat, že se v mých očích nejedná o nejlepší album a zůstává v těsném závěsu za "Smear Campaign" z roku 2006, které pro mě má zvláštní význam a řadím jej výše než cokoliv ostatní, co kdy Napalm Death vydali.

Tracklist:
01. Circumspect - 02:17
02. Errors in the Signals - 03:02
03. Everyday Pox - 02:12
04. Protection Racket - 04:00
05. The Wolf I Feed - 02:57
06. Quarantined - 02:47
07. Fall on Their Swords - 03:57
08. Collision Course - 03:14
09. Orders of Magnitude - 03:21
10. Think Tank Trials - 02:27
11. Blank Look About Face - 03:12
12. Leper Colony - 03:23
13. Nom de Guerre - 01:07
14. Analysis Paralysis - 03:23
15. Opposites Repellent - 01:22
16. A Gag Reflex - 03:30

Hodnocení: 9/10


Zbytek redakce hodnotí:
Do číselného hodnocení "Utilitarian" se mi příliš nechce, neboť i přes jejich legendárnost a nesporný vliv nejen na svůj žánr, ale i na tvrdou muziku celkově nebyli Napalm Death nikdy moje krevní skupina. Přesto mohu vyhlásit, že je nad slunce jasné, že v případě "Utilitarian" se jedná o počin mistrů svého řemesla, o tom nemá smysl jakkoliv debatovat. Napalm Death se podařilo mistrně vybalancovat tu hranu mezi neurvalým grindovým bincem a lehkými doteky experimentů - například ten saxofon mě opravdu položil. Každopádně, netřeba to dále protahovat, neboť od podrobnějšího popisu je tu samotná recenze. Sám za sebe tedy mohu dodat jen to, že "Utilitarian" je určitě matroš velmi kvalitní. Kdo má Napalm Death rád, ten už to sice dávno slyšel, přesto si nemohu odpustit říct, že příznivci kapely nemohou být zklamáni ani v nejmenším.
Monsterfuck - bez hodnocení

Napalm Death se prostřednictvím jejich novinky podařil skutečně husarský kousek - totálně odvařit člověka, který snad jedině s výjimkou Anaal Nathrakh nikdy žádnou odnož grindu neposlouchal. Fascinuje mě, jak je to album nápadité, různorodé, nebojí se experimentovat, je perfektně čitelné, ale přitom o nic méně brutální než jeho předchůdci (jak jsem zjistil ex post). Obsahuje jak hitovky, tak čisté kopance do zubů, a ušetřeni nezůstanete ani dost experimentálních momentů, které však se zbytkem dokonale souznějí. Výsledkem je album, které nepřestane bavit ani na minutu a neustále překvapuje něčím novým. Zkušený grinder už asi "Utilitarian" dávno ušima prohnal, takže moje doporučení směřuje především k jedincům grindem zcela nepolíbeným. Nechat si "Utilitarian" ujít by byla ohromná chyba. Je to totiž naprosto brilantní záležitost s žánrovým přesahem, jak se na legendu takového formátu sluší.
Ježura - 9/10

Průměrné hodnocení v redakci: 9/10

Storm Corrosion s vyčerpávajícími informacemi o debutu

20. března 2012 v 18:16 | Monsterfuck |  Music News
Storm Corrosion, což je ve skutečnosti projekt dvou velikánů progresivní hudby, Mikaela Åkerfeldta z Opeth a Stevena Wilsona z Porcupine Tree, zanedlouho vydá svůj nový počin. První deska, která vzešla z této spolupráce, se bude jmenovat stejně jako kapela, čili "Storm Corrosion", a vyjde 8. května letošního roku.

Vydavatel Roadrunner Records zjevně usuzuje, že originální nosič si dnes již pořídí pouze fajnšmekr, tudíž prozatím spustil pouze předprodeje dvou sběratelských verzí. Tou první je 2LP set, obsahující rovněž malý podepsaný plakát a ještě jeden plakát ve velkém formátu. Ještě výpravnější bude luxusní box, jehož součástí bude vše předchozí (tj. 2LP verze "Storm Corrosion" a dva plakáty) a dále ještě CD s albem a Blu-Ray disk, který bude ukrývat desku v prostorovém mixu, pět písní v instrumentálních podobách a ještě dvě demoverze.

Promo materiály muziku Storm Corrosion popisují slovy jako okouzlující, orchestrální nebo ambientní. Posluchači prý mají očekávat poslední vrchol trojúhelníku, který kromě "Storm Corrosion" tvoří ještě "Grace for Downing", poslední sólová deska Stevena Wilsona, a "Heritage", aktuální nahrávka Opeth. "Pokud byste se mne na tu muziky zeptali ještě tři měsíce zpátky, řekl bych: 'Očekávejte tu poslední věc, kterou byste čekali.' Ale teď, když jsou 'Heritage' a 'Grace for Downing' venku, si myslím, že to pro lidi až takový šok nebude, jelikož je to svým způsobem něco jako třetí část trilogie," hovoří Steven Wilson. "Pokud něco, tak je to více orchestrální, více obnažené, dokonce i temnější, pohnutější a melancholičtější... ale dozajista to zní tak, že to vzešlo ze stejného místa jako 'Heritage' a 'Grace for Downing', což opravdu vzešlo, neboť bylo napsáno ve stejné době."

Mikael Åkerfeldt doplňuje: "Část muziky na této nahrávce je podle mě ta nejkrásnější hudba, na níž jsem se kdy podílel. Jsou zde některé opravdu magické momenty. Po hudební stránce si myslím, že jsme stvořili něco zemitého, trochu děsivého, vyčerpávajícího, hlubokého a velmi intenzivního. Zároveň mohu s klidem prohlásit, že neznám žádnou další skupinu nebo umělce, kteří by zněli jako Storm Corrosion. Hádám, že to byl ostatně i jeden z našich cílů."

Tracklist a artwork "Storm Corrosion" budou následující:
01. Drag Ropes
02. Storm Corrosion
03. Hag
04. Happy
05. Lock Howl
06. Ljudet Innan

Storm Corrosion - Storm Corrosion

Klipy od The Wretched End, Ministry a Umbrtky

20. března 2012 v 13:39 | Ježura |  Music News
>>> Norští The Wretched End, vedení Samothem (ex-Emperor, ex-Zyklon), se chystají k vydání následovníka své první desky, a za první ochutnávku má posloužit klip ke skladbě "Death by Nature". Na jeho tvorbě s kapelou spolupracoval Vedi Djokich. Album "Inroads", ze kterého skladba pochází, by mělo vyjít 23. dubna společným úsilím labelů Nocturnal Art Productions a Candlelight Records a jeho nahrávání proběhlo ve Strand Studios v Oslu. Ztvárnění přebalu dostali na starosti lidé z Trine + Kim Design Studio. Tracklist, přebal a další informace o albu najdete ve starší novince.


>>> S klipem přišli i legendární industrial metalisté Ministry. Jejich comebackové album by mělo vyjít už příští týden a vydání předchází videoklip ke skladbě "99 Percenters", která je od prosince k dispozici ke stažení. Novinka ponese náev "Relapse" a vyjde necelé čtyři roky od rozpadu skupiny. Veškeré dostupné info jsme pro vás už shrnuli v novince.


>>> Nespí ale ani česká scéna. Mimořádně aktivní prachmatické uskupení Umbrtka zveřejnilo video ke skladbě "Nabídka", která se objeví na připravovaném albu "Kofroň, Kudrna & Weiner". Po redakčním brainstormingu jsme se nakonec rozhodli prozradit vám pozoruhodný detail, kterým umělci video vybavili. Do obrazu promítaný text totiž sestává výhradně z názvů fontů z dílny Františka Štorma, typografa a především ústřední postavy kultovních Master's Hammer, který si zahostoval na předposledním počinu skupiny - albu "IVO".


Nejlepší české doomové album vyjde po 15 letech na vinylu

20. března 2012 v 11:27 | Monsterfuck |  Music News
V polovině 90. let minulého století byla na metalové mapě severní Morava známa především jako "bašta doom metalu". Z jejího podzemí vzešla jména (a jejich zásadní nahrávky) jako REACTION ECSTASY TRANCE (R.E.T.), LOVE HISTORY, HYPNOTIC SCENERY, ENDLESS, SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY nebo DISSOLVING OF PRODIGY. Ačkoliv je už tato doba nenávratně pryč a pokud se její základní stavební kameny nerozpadly, v souvislosti s doom metalem už maximálně užívají slovo post, jedna výjimka by se našla. Jsou to právě havířovští DISSOLVING OF PRODIGY vedení "doomovým fotrem" Reném Fusatym Krystynem, kteří do roku 1993 vystupovali pod jménem BIGOTRY. Dodnes táhnou už dlouhá léta pohasínající smuteční prapor českého doom metalu. Že loni ohlásili dočasné přerušení koncertní činnosti? Však brzy uvidíte, co se bude dál pod tímto jménem dít!

V roce 2010 (číslo 33) jsme v Pařátu poprvé na CD vydali jejich nahrávku "Echoes Of My Sadness" z roku 1993 a letos půjdeme ještě dál. Tedy co do formátu nosiče. Zvětšení na velkém vinylu se po 15 letech dočká jejich druhé album "Time Ruins Also Beauty", které původně vyšlo na CD v červnu 1997 pod firmou Sheer Records. Podle nás se jedná o nejlepší českou doom metalovou nahrávku vůbec (melancholie a beznaděj je na ni zcela zničující, navíc v té době byla ještě lyrika v angličtině a korunu všemu nasazoval skvělý murmur bývalého zpěváka Pichloče), proto nám bude velkou ctí realizovat její vinylovou verzi. Ta ale nebude součástí žádného čísla Pařátu :-)

Jelikož se bude jednat o reedici bez bonusů, platí osvědčené konstatování, že tomuto vydání nic neuteče. Pokud máte zájem jen o hudbu a nevlastníte originál CD, desku určitě někde najdete na internetu ke stažení zdarma, ale pokud jste fanoušci kapely, sběratelé a zároveň budete chtít do své sbírky výborně (graficky) zpracovaný umělecký kousek, do poslední čtvrtiny letošního roku si určitě rádi počkáte.

Proč tuto zprávu anoncujeme tak brzy? Protože na ni bude přímo navazovat několik dalších významných událostí, se kterými Vás budeme postupně seznamovat.

Takže zůstaňte v permanenci a napětí :-)

[tisková zpráva vydavatele]

Tracklist "Time Ruins Also Beauty":
01. The Land of Bird's Spirit
02. My Numb Wings
03. Dazbog's Heart
04. Time Ruins Also Beauty
05. The Gate to the Hereafter
06. Celebration of Trampled Flowers
07. Unfilled Longings
08. In Memory

Dissolving of Prodigy - Time Ruins Also Beauty

Ataraxie a God Seed chystají novinky

20. března 2012 v 11:01 | Monsterfuck |  Music News
>>> Ataraxie, francouzský pohřební průvod, libující si ve funeral doom/death metalu, chystá svou třetí velkou desku, jež bude nástupcem čtyři roky starého počinu "Anhédonie". "Pomalu (ale jistě!) dokončujeme skladby pro naše třetí album. Máme již čtyři dlouhé kompozice a možná přidáme i jednu krátkou, ale brutální. Už pomýšlíme na zamluvení studia, abychom je mohli nahrát, což se nejspíš stane v létě," stojí ve zprávě kapely.

"Anhédonie" vyšlo 17. května 2008 u Weird Truth Productions, první výlis byl limitován na rovných 2000 kusů. Následně se objevila i na 500 kopií omezená LP verze, přičemž 150 kusů z toho bylo v barvě mramorové šedi.

Ataraxie

>>> Něco dít se (konečně) začíná také v táboře norských pekelníků God Seed, což je projekt baskytaristy King ov Hell a zpěváka Gaahla, který byl založen po tom, co zmínění hudebníci za ne zrovna standardních okolností opustili řady black metalové kultovky Gorgoroth. Ještě před tím, než God Seed, pojmenování podle skladby "God Seed (Twilight of the Idols)" z alba "Ad Majorem Sathanas Gloriam" od Gorgoroth, stačili vytvořit první album, ohlásil Gaahl svůj dočasný "odpočinek od metalové muziky" a jeho kolega King ov Hell mezitím společně se Shagrathem z Dimmu Borgir vytvořil nový projekt Ov Hell, pod jehož hlavičkou v roce 2010 vyšlo album "The Underworld Regime". Jediný nosič, který zatím God Seed vydali, byl živák "Live at Wacken".

Nyní ovšem, jak se zdá, ledy nefunkčnosti God Seed povolily a skupina je opět funkční a dokonce již pilně nahrává svou první dlouhohrající desku. "Jsme v půlce nahrávání prvního alba God Seed," hovoří King ov Hell. "Bude obsahovat muziku, na níž jsme pracovali pár posledních let. Toto vydání bude pro kapelu zcela novým počátkem. Vybrali jsme si nové členy, kteří na nahrávce odvedli excelentní práci. Stále ještě natáčíme, ale již brzy odhalíme další detaily."

Na doposud nepojmenovaném album by se podle všeho mělo objevit deset skladeb. Nahrávání probíhá na různých místech po celém Norsku.

God Seed

Fuck the Facts vs. Psychofagist

19. března 2012 v 22:54 | Monsterfuck |  Koncerty & Akce
Fuck the Facts vs PsychofagistFUCK THE FACTS (CAN)
animal grindcore / experimental hardcore / neuro metal, Ottawa
http://fuckthefacts.bandcamp.com
https://facebook.com/FuckTheFacts

FUCK THE FACTS byl původně jednočlenej bezejmennej noise / grindcore projekt s datem vzniku někdy na konci 90. let, ale po přívětivý odezvě na podzemní kazetový vydání demáčů leckde po světě (i u nás) si přizval Topon Das spoluhráče a společně dali kapele jméno a nálepku bastardized grindcore a začali tepat svoji vizi o tomhle žánru a budovat si jméno jako neuvěřitelně energická diy grindcore kapela. Na týhle nálepce má určitě lví podíl zpěvačka Mel, působící v kapele kromě Topona nejdýl (od roku 2002), která se téměř okamžitě stala po Toponově těžko uchopitelným skladatelským rukopisu druhou jasnou poznávací značkou kapely. Tvorba FUCK THE FACTS se na průřezu jejich neskutečně bohatou diskografií hodně vyvíjela a obsáhla velice široký spektrum vlivů, hodně výstižný mi přišlo, když jsem je někde viděl na plakátě popsaný jako eclectic, socio-political grind-metal manglers on Relapse. Na Relapse Records vyšly poslední tři velký desky, ale i přes spolupráci s takovýmhle labelem se FUCK THE FACTS drží DYI etiky, vydavají si sami myriádu splitek, singlů a demáčů, sami členové mají prsty v pár malých podzemních labelech a turné si bookují buď sami nebo s pomocí někoho jako je Koppa z Agipunk (což je tento případ), i když mohli jet pohodlně bez větších finančních rizik v tourbuse jako doprovod nějaký velký tour. Loňská deska Die Miserable opět posouvá hranice žánru, tentokrát klade důraz na hutnější temnější metalový vyhrávky made in Canada, nervy tedy pocuchají nakroucený neuro CRYPTOPSY, do toho namakaný zvířecí grindovky a nezapomíná se ani na atmosférický sypačky z Disgorge Mexico. Harmonicky se to možná trochu poklidnilo a matika tu už není tak šílená, ale rytmika a melodie vám klídek stejně rozhodně nedopřejou. A do toho ta šílená ženská.. Mell není žádná hecovací muskulatura typu Candence z WOJ, naopak je to sympatické drobné stvoření, ale pořádek v prvních řadách si udělá minimálně stejně dobrej. Navíc texty na poslední desku napsala ležíc sama v porodnici a všechnu bolest a zmar z nich dokáže dostat do svýho vystoupení v naprosto autentický podobě.. Skoro bych ji přirovnal ke vzteklý medvědici, když se někdo přiblíží k jejím mláďatům, ostatně přijďte se přesvědčit sami.
jazz-grind / experimental mathcore, Novara
http://www.psychofagist.com
O PSYCHOFAGIST jsme toho napsali už tunu, takže to vezmu zkratkou přes králičí noru. Hudba PSYCHOFAGIST by se dala připodobnit k arytmickýmu vstřikování zlámanejch rytmů a spasmatickejch sinusoid přímo do mozku. Neuroplasmatická disonantní resonance. Spasmatické saxofonové sinusoidy, dvanác schizofreních strun (8+4), racionální čísla, iracionální algebra, houby, bicí z Dalího obrazů, dvoje epileptické hlasivky, obsedantně kompulzivní porucha a melofobie balená do malých elektronických krabiček.
Nepředvídatelnost a obtížná uchopitelnost PSYCHOFAGIST odkazuje k progresivistům DILLINGER ESCAPE PLAN, MESHUGGAH, GORGUTS, PSYOPUS či DAUGHTERS. Grindová rychlost a brutalita je v hudbě PSYCHOFAGIST lámána odstředivou (a)rytmikou a disharmoniemi. Jejich pojetí extrému permanentně koketuje s moderním jazzem i dílem mistrů současné klasické hudby jako byli a jsou Cage, Schoenberg nebo Ligeti. Anebo ještě jinak, zavřete do kovové krabičky DAUGHTERS, starší THE CRINN, ZU, kultovní zornovce NAKED CITY a pár desorientovaných vos, pak už zbývá jen protřepat, zapudrovat efedrinem a vzít na jam do ústavu pro duševně choré. Tahle hudba je pro otrlé posluchače, kteří se rádi kochají posouváním hranic v hudbě! Minulej koncert v Brně se povedl na výtečnou, kapela sama na něj vzpomíná jako na nejlepší na tour a dokonce došlo na variaci na naked pit skoro jako z textů GUYANA PUNCH LINE. Tentokrát italští psychoz přivezou zbrusu nový materiál z dlouho očekávanýho splitka s kapelou ANTIGAMA, dalšími mistry avangardního grindcore od Relapse Records. Přijďte ochutnat zhudebněné halucinace, bezmasý nahý oběd k večeři v Yachtu i v průběhu koncertu.

http://www.youtube.com/watch?v=M2X4JRy8lFw
ADACTA (SVK)
metal-crust / crustcore, Bratislava
http://www.adacta.mangelcrusties.sk

ADACTA má v rodným listě zapsanej rok 2000, Bratislavu a pohlaví crust-metal / crustcore a patří dlouhodobě mezi TOP 5 kapel HC/punkový scény na Slovensku. Jelikož ale kapela moc nekoncertuje, v Brně se už pekelně dlouhou dobu nevyskytla. Tentokrát s sebou přiveze kromě starejch věcí hlavně "novej materiál" (nahráno v Professional Sound Studiu v roce 2010) z cca měsíc starýho splitka s JONESTOWN. Čekejte našlapanej zběsilej crustopal s četnejma metalovejma vyhrávkama a zběsilým drajvem ala starý WOLFBRIGADE.

MIDNATT DÖD
disbeat / sverige mangel crust, Znöjmö
http://bandzone.cz/midnattdod

MIDNATT DÖD hrnou ortodoxní disbeat / sverige mangel crust. Jejich účast jsme zvolili zejména ze dvou důvodů, zaprvý považuju kontrast mezi experimentální a ultraortodoxní podobou extrémní hudby za zajímavej a za druhý jsme chtěli kanaďanům ukázat, že i u nás máme respektuhodné frotmanky (frontwomanky?). Násleující popis jsem si vypůjčil od Filipa. "Multiinstrumentalista Čiko (Š.O.K., SANTIAGO DE CHILE, MRTVÁ BUDOUCNOST - bicí, PANGS OF REMORSE - kytara) ždímá basu a konečně si plní svůj sen, sněný, co pamatuju, již někdy od poloviny 90. let, sen o ortodoxní sverige mangel crust kapele (tehdy se měla jmenovat SVART REGN - 'Černý déšť', ne?). Většina snů se plní, když po nich jdeš s vytrvalostí predátora lačnícího po krvi - MIDNATT DÖD hrnou kromě vlastní tvorby i klasiku ANTI-CIMEX, MOB 47, ASOCIAL a vůbec to nezní špatně! Bubeník nebo kytarista je z RAW REASON, zpěvačka je dcera Čikova spoluhráče ze Š.O.K.u ... a ohromuje obecenstvo svým záhrobním vokálem. Naděje!" Demo na bandzone.
GOT A WOLF
chaotic hardcore / mathcore / noise / punk, Blansko
http://gotawolf.cz
Sestavu pro tenhle večer zkompletovali GOT A WOLF z Blanska, u mě současně nejlepší DIY variace na CONVERGE / BOTCH / NORMA JEAN a spol. u nás. Mladá charismatická kapela z Blanska, o jejíchž živelnejch koncertech se na Brněnsku mluví už od začátku její zatím nedlouhý existence. Zpozornět by měli hlavně fanoušci zmiňovaných chaoscorových ikon CONVERGE, BOTCH, NORMA JEAN nebo THE DILLINGER ESCAPE PLAN. Jejich vliv je v bordeliozní hudbě GOT A WOLF dost slyšet. Krkolomné rozsekané riffy, kvílivé vazbení kytar a celkově špinavý, korodující zvuk. Naživo dost ostrá směs, jak se mohli přesvědčit třeba návštěvníci loňského koncertu s PSYCHOFAGIST nebo spousty jinejch koncertů a benefitních akcí.

- út 3. dubna, start 19.00 přesně!
- YACHT klub, Brno, Kolejní 6
- mapa: http://tinyurl.com/yachtmapy
- tram: 13, 12 (Technologický park) | bus: 53 (Kolejní) | rozjezd: 99 (Technologický park)
- start 19.00h přesně! chceme stíhat tak, aby koncert končil před 23.30 a stíhal se půlnoční rozjezd, takže přijď včas
- na místě nekuřácký sál a jídlo od food not bombs

[tisková zpráva pořadatele]

Fuck the Facts vs Psychofagist

Drudkh - Вічний Оберт Колеса / Eternal Turn of the Wheel

19. března 2012 v 17:58 | Monsterfuck |  Recenze
Drudkh - Vichnyj Obert KolesaDrudkh jsou svým způsobem zvláštní kapela. I přes absolutní ignoraci jakékoliv propagace, absenci oficiálních stránek nebo dnes tak populárních profilů, neexistenci fotek, odmítání koncertů a neposkytování rozhovorů mají tito Ukrajinci již několik let doslova neotřesitelnou pozici v rámci evropského black metalu, vydávají pod jednou z nejrenomovanějších firem současnosti a mají ne zrovna malou základu příznivců - a to se bavíme o formaci, která vznikla roku 2002 a první počin vydala o rok později. Jak je tohle vůbec možné v dnešní době, kdy skupiny získávají největší kredit ne hudbou, ale spíše promo kampaní? Mne osobně napadá pouze jediné vysvětlení a nepochybuji o tom, že je správné - kvalita samotné hudební produkce…

Že je toto tvrzení správné, usuzuji z toho důvodu, že jsem k němu došel především čistě empirickou cestou, vlastním poslechem. A to dle mého názoru není špatný přístup. Drudkh sleduji už nějaký pátek, tudíž mohu bez obav tvrdit, že má tento projekt opravdu vysoký kvalitativní standard. Snad s výjimkou "Microcosmos" z roku 2009, které mi bohužel jako jediné k srdci nikdy nepřirostlo, nemají Drudkh na kontě žádnou slabou desku.

Již dlouho před vydáním firma slibovala, že oproti předchozímu "Пригоща Зірок", které do tvorby Drudkh vneslo nové prvky v podobě rockových až post-rockových nálad, bude novinka "Вічний Оберт Колеса" (alias "Eternal Turn of the Wheel") jakýmsi návratem ke stylu úplně prvních alb "Forgotten Songs" a "Autumn Aurora". Někdo by jistě mohl namítnout něco o typickém zaprodaneckém tzv. návratu ke kořenům, který je poslední dobou tak populární. A bude to dobrá námitka, to jistě ano. Já si ovšem dovolím tvrdit, že zrovna v případě Drudkh to s nějakým tím zaprodanectvím asi nebude tak žhavé, stačí si jen, milý čtenáři, vzpomenout na to, co bylo napsáno na samém úvodu recenze, hned v první větě, nešálí-li mne paměť. Ukrajinci spíš než zpátečku na povel fandů zatvrzelých proti jakémukoliv progresu předvádějí opis jakéhosi náladového (stylového jen minimálně) oblouku - že by další asociace na název samotné desky "Вічний Оберт Колеса", jenž hovoří o donekonečna se otáčejícím kole, než jen střídání cyklu ročních období?

Doménou Drudkh vždy byl - a na "Вічний Оберт Колеса" stále je - melancholický black metal s nádhernou hlubokou atmosférou a mnohdy až meditativní náladou. Pokud si někdo myslí, že black metal je pouze jen o agresi a peklu, právě formace jako Drudkh jasně dokazují, že se jedná o názor naprosto zcestný. Jejich muzika totiž doopravdy je až příjemná (to zdůrazňuji!) na poslech, což, uznávám, asi není to prvotní, co by většina lidí od tohoto stylu očekávala. Ne že by Drudkh hráli něco veselého či nedejbože prvoplánovitě povrchního, "jen" to má opravdu jenom a pouze tak úžasnou atmosféru. Sem tam je to možná v rámci celé diskografie trochu rockovější, někdy trochu epičtější, jindy zase minimalističtější, ovšem stále dech beroucí, a to i v případě akustického klenotu "Піспі Скорботиі Самітності" (který možná trochu paradoxně řadím společně s "Кров у Наших Криницях" k naprostému vrcholu tvorby Drudkh - to jen tak na okraj).

Drudkh

Co se týče samotného "Вічний Оберт Колеса", lze na jeho popis naprosto bezezbytku uplatnit vše, co jsem právě řekl o Drudkh obecně. Deska disponuje silnou atmosférou, jež člověka vtáhne a pohltí a nepustí jej až do svého konce. To je hlavní devízou Drudkh i "Вічний Оберт Колеса" - a to v míře natolik dostačující, že není potřeba čehokoliv jiného. I přesto, že se absence rychlých pasáží nekoná, i pro žánr charakteristický "krkavčí" zpěv je přítomen, hudba stále působí jaksi smířlivě a melancholicky. Záchytných bodů je možná minimum, ale u formací jako Drudkh jich ani není třeba, hlavní je celková atmosféra. A ta je vskutku kouzelná.

Z již řečeného asi přímo plyne, že podrobnější rozbor konkrétních skladeb nutný není, protože, jak už tomu tak bývá, jsou podobné záležitosti značně konzistentní. Intro "Вічне Коло" zlehka navnadí a každá ze čtyř následujících délemetrážních kompozic se již nese v duchu toho období, do něhož spadá měsíc v příslušném názvu. Děje se tak ovšem s citem a rozvahou a vše do sebe logicky zapadá a písně k sobě pasují. Drudkh tento mnohokrát zpracovaný koncept uchopili opravdu šikovně, tudíž se nekoná průser typu takového "Jahreszeiten" od Nargaroth, kde bylo zhudebnění čtvera ročních dob zpracováno způsobem neskutečně hovadským (a jakože zbylou Kanwulfovu tvorbu mám rád, ale to sem teď nepatří). Pokud byste mě nutili, asi bych nakonec jako jednu jedinou vybral zimní "Ніч Зіткана Зі Снігу, Вітрів Та Сивих Зірок (Грудень)", zejména díky působivému začátku, v němž nádherně bručí baskytara. Ale myslím, že u "Вічний Оберт Колеса" je to hraní si na nějaké vrcholy trochu mimo mísu.

Obligátní závěrečné hodnocení "Вічний Оберт Колеса" bych si jen dovolil shrnou do krátké větičky, že deska opět potvrzuje vysoký standard Drudkh a opět dokazuje, že se jedná o skupinu, kterou je radost poslouchat. Zasvěceným už jen toto bude jistě stačit a pro ty nezasvěcené… inu, což takhle, abyste si to vyzkoušeli sami?

Tracklist:
01. Вічне Коло / Eternal Circle - 01:17
02. Подих Холодної Чорної Землі (Берзень) / Breath of Cold Black Soil (March) - 10:04
03. Коли Боги Залишають Свої Смарагдові Чертоги (Серпень) / When Gods Leave Their Emerald Halls (August) - 09:39
04. Прощання Зі Скоботними Птахами Осені (Жовтень) / Farewell to Autumn's Sorrowful Birds (October) - 08:02
05. Ніч Зіткана Зі Снігу, Вітрів Та Сивих Зірок (Грудень) / Night Woven of Snow, Winds and Grey-Haired Stars (December) - 08:12

Hodnocení: 8,5/10


Zbytek redakce hodnotí:
S probouzejícím se jarem se probudili i ukrajinští Drudkh a přinášejí novinku "Вічний Оберт Колеса". Může se zdát, že je relativně krátká - ani ne 40 minut a jen pět skladeb, ale když se člověk podívá detailně na diskografii, uvidí, že to je zlatý a nevybočující standard, kterého se kapela drží už deset let své existence. Krom krátkého intra jsou na desce čtyři "standardní" tracky, z nichž každý je jakoby zasvěcen jednomu měsíci, ovšem systém jsem asi úplně nepochopil, protože jde o "březen", "srpen", "říjen" a "prosinec". To je možná otázka na nějakého slavofila (nebo alespoň azbuky znalého jedince, který by zvládl přeložit texty, což je nad mé síly), samoúčelné to nespíš nebude. Každopádně to bude mít co dělat se symbolikou "věčného koloběhu" roku a života. Což je téma, které se od Drudkh dá očekávat. Co se týče samotné hudby, tak v druhé skladbě "Подих Холодної Чорної Землі (Берзень)" mě trochu překvapily chvílemi až nečekaně výrazné zběsile blackové blast beaty, zbytek alba mi pak přišel jako takový "standard" tvorby této kapely. Za několik poslechů jsem si v tom nenašel nic výrazného (jakkoliv je to možná moje chyba nedostatečně soustředěného vnímání) a troufnu si říct, že to zdaleka není nejlepší album Drudkh. Proto "pouhých" sedm bodů z deseti.
Ellrohir - 7/10

Průměrné hodnocení v redakci: 7,75/10

Cattle Decapitation a jejich nová fošna

19. března 2012 v 16:10 | Monsterfuck |  Music News
Death/grindoví řezníci Cattle Decapitation z USA zveřejnili podrobné informace o své páté velké nahrávce, která bude navazovat na minulý ceněný zásek "The Harvest Floor" z roku 2009. Novinka se bude jmenovat "Monolith of Inhumanity" a její vydání bylo firmou Metal Blade Records stanoveno následovně: 4. května v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Itálii, 7. května ve zbytku Evropy a 8. května v Severní Americe. "Monolith of Inhumanity" bylo nahráno ve studiu Flatline Audio pod producentským dozorem Davea Otera. První ukázku můžete ochutnat za pomoci songu "A Living, Breathing Piece of Defecating Meat":


Na závěr nesmí chybět ani tradiční seznam skladeb a přebal, o nějž se v tomto případě postaral Wes Besconter, který má na triku již malbu k předchozímu "The Harvest Floor" (dále třeba Kreator, Autopsy, Torture Killer).

01. The Carbon Stampede
02. Dead Set on Suicide
03. A Living, Breathing Piece of Defecating Meat
04. Forced Gender Reassignment
05. Gristle Licker
06. Projectile Ovulation
07. Lifestalker
08. Do Not Resuscitate
09. Your Disposal
10. The Monolith
11. Kingdom of Tyrants

Cattle Decapitation - Monolith of Inhumanity

Zpěvák DevilDriver a kytarista Lamb of God založili projekt

19. března 2012 v 11:54 | Monsterfuck |  Music News
Dez Fafara, zpěvák DevilDriver a také bývalý vokalista Coal Chamber, a Mark Morton, kytarista Lamb of God, společně založili zbrusu nový projekt, který byl pojmenován Born of the Storm. Formaci ještě dále doplňuje bubeník Kevin Talley (Six Feet Under, Dååth, Nothnegal). Více informací o této kapele nebo jejích budoucích plánech prozatím nikdo neposkytl, není ani jisté, jestli se někdy pod její hlavičkou někdy vůbec něco podnikne.

Mark Morton však na svém Twitteru kromě krátké noticky o existenci projektu poskytl také dvě demoskladby k volnému stáhnutí. Jedná se o kousky "Dust" a "Nowhere Fast".

Born of the Storm

Asphyx - Deathhammer

18. března 2012 v 16:52 | Ježura |  Recenze
Když v roce 2009 nizozemští Asphyx vydali reunionové album "Death.. the Brutal Way", byla to velká událost. Nejen proto, že se prostřednictvím desky vrátila na scénu legenda prvního formátu, ale co víc - po devíti letech první řadovka se vydařila vskutku mimořádně a nenechala nikoho na pochybách, že s Asphyx je třeba opět počítat. Od té doby ale uplynuly tři roky, a fanoušci po celém světě se mohli jen dohadovat, jestli se kapele podařilo formu udržet. Nebudu zapírat, deska "Death... the Brutal Way" mě srovnala do latě takovým způsobem, že jsem v koutku duše také živil obavy o výsledek nového alba. Jenže jak lépe se pochyb zbavit, než poslechem čekávané novinky, která se honosí titulem "Deathhammer"...

Popravdě, když kapela zveřejnila titulní singl, i přes jeho kvality jsem se trochu bál, aby velkohubá prohlášení o skutečném death metalu a padání na kolena ve výsledku nevyzněla trochu naprázdno. Ovšem hned první přehrání alba mě ujistilo, že tady se jen tak nekecá, ale také koná. Podobně jako v případě předchozí řadovky je totiž už otevírací skladba nehorázný kopanec do držky. S posluchačem se tu nikdo nemaže a od prvních vteřin se do něj valí naprosto špičkový a starosvětský death metal nizozemské školy. A věřte mi, když říkám, že se mi dlouho nestalo, abych u nějakého alba už při prvním poslechu mimoděk začal mlátit hlavou. Vážně síla! A ani dál to není o nic menší zážitek - ať ukážete na jakoukoli skladbu, máte jistotu, že se jedná přinejmenším o výborný materiál. Osobně bych však vyzdvihl zcela fenomenální kusy, jako "The Flood", výpravné "Der Landser" a "As the Magma Mammoth Rises" nebo zcela chorobnou, dusivou a ve všech směrech brilantní "Minefield". Osobní preference jsou ale záležitostí každého z nás, takže se snad lze spokojit s tvrzením, že na "Deathhammer" není k nalezení ani takt špatné hudby, a posunout se k trochu konkrétnějším poznatkům.

Jak je u Asphyx dobrým zvykem, i skladby na "Deathhammer" ubíhají povětšinou ve středním tempu, se kterým velmi vkusně kontrastují dva kusy, které dávají vzpomenout, proč v souvislosti s Asphyx čas od času padne pojem doom metal. Vedle zmíněného monumentu "Minefield" se doomový vliv projevuje ještě ve skladbě, která o obsahu napovídá už svým názvem. Pravda, "We Doom You to Death" se sice naklání víc k death metalu, ale zhoubný rozklad a neodvratná zkáza z ní i tak čiší měrou vrchovatou. Ovšem co naplat, "Minefield" je jiná liga. Z té skladby vyloženě táhne puch ztichlé země nikoho a atmosféra, která se zde dostavuje, je prostě nepopsatelná. Hojnou měrou k tomu přispívá rovněž zvuk, který se v tomhle neuvěřitelně pomalém fláku projevuje naplno. Přísahám, když "Minefield" poslouchám alespoň trochu nahlas, vibrují mi kosti, a to je něco, co jsem doposud neměl příležitost zakusit...


Když už je ale řeč o zvuku, byl by hřích tenhle fenomén nerozebrat trochu víc do hloubky. Srovnání s "Death... the Brutal Way" se přímo nabízí a na tomhle poli rozhodně došlo k jistým změnám. Připadá mi totiž, že se zvuk "Deathhammer" nesnaží být až tak pestrý, jako na předchozím počinu, ale zato se zde sází na jednoduchost, čistotu a maximální hutnost, čímž je ve výsledku dosaženo průbojnějšího, ostřejšího a oldschoolovějšího efektu, ovšem při zachování naprosto špičkové kvality. Tento příklon k oldschoolu je konec konců znát i v hudbě samotné. Zmizely různé hrátky s efekty, zapojení akustických vyhrávek a kdoví čeho ještě se rovněž nedočkáme, a tak zůstal jen zcela ryzí a prdele trhající death metal. Nebudu tu vyhlašovat, který z přístupů je lepší, protože oba mají hodně co do sebe, ale způsob, jakým bylo nakládáno s "Deathhammer", nesnese výtky stejně jako album samotné.

Jelikož jsem už skoro všechno chválu vypotřeboval a tak nějak už nevím, co dál psát, pokusím se to všechno shrnout. "Deathhammer" je deska, která uhrane naprosto zničující prací jednotlivých nástrojů, jedinečný vokál bělovlasého sympaťáka Martina van Drunena nevyjímaje. Je to důkaz, že zcela fenomenální výsledek se dá vyrazit i z relativně jednoduchých kompozic a není k tomu zapotřebí jakýchkoli experimentů nebo jiných zhůvěřilostí. Zároveň se potvrzuje, že i takhle staromilský až dřevní death metal neztrácí svoje kouzlo ani v jednadvacátém století, což je ohromně povznášející vědomí. Text titulní skladby tak došel naplnění, smrtící kladivo dopadlo se zničujícím účinkem a všichni pozéři a rádoby tvrdí hošíci by měli pokleknout před ostřílenými veterány, kteří zase jednou dokazují, jak že se to má dělat. Asphyx roku 2012 jsou totiž naprosto nezastavitelná válečná mašinerie, která se s nikým a s ničím nesere. Napálí to do vás ze všech hlavní a vy buď podlehnete, nebo zaklepete bačkorama. A jestli se nepletu, o tom klasický death metal vždycky byl...

Tracklist:
01. Into the Timewastes - 03:41
02. Deathhammer - 02:27
03. Minefield - 07:28
04. Of Days When Blades Turned Blunt - 03:23
05. Der Landser - 06:54
06. Reign of the Brute - 02:59
07. The Flood - 03:04
08. We Doom You to Death - 06:57
09. Vespa Crabro - 02:50
10. As the Magma Mammoth Rises - 07:51

Hodnocení: 9/10


Zbytek redakce hodnotí:
Novinka Asphyx, to je kus ryzího death metalu holandské školy v té nejlepší možné podobě! Hned od první vteřiny naprosto kulervoucí materiál - žádné kličkování nebo okolky, ale přímočarý oldschool nářez, silný jak když vás kopne kůň - do rozkroku. Tuna excelentních riffů a samozřejmě nepřekonatelný ďábelský vokál Martina van Drunena v podání tak neodolatelném, že nelze odolat vážně nelze. Asphyx jsou na "Deathhammer" silní ve všech ohledech, mistři svého řemesla se poznají na první poslech. Rychlé nářezy drtí s naprosto neomylnou muškou, člověk na takové bomby začne protřepávat mařenu, i když třeba nechce. Pomalé kusy zní jako kdyby vás Asphyx stahovali z kůže zaživa - pravá válečná mašinérie! Taková "Minefield" je prostě maso! A všemu mezi tím rovněž není možné cokoliv vytýkat. Třešničkou na dortu je pak nádherný staromilský sound, který nemá chybu - už jen z něj nelítostně praskají kosti. Nemám sebemenších výhrad s jedinou výjimkou - neskutečně zpraseným bonusovým coverem "Os Abysmi Vel Daath" od Celtic Frost, jenž se nepovedl snad po všech stránkách (jako fanatický příznivec Celtic Frost trpím). Ovšem vlastní matroš je naprosto opusální jeba! Jasný kandidát na death metalovou desku roku. Z mého pohledu ještě o kousek výš než "Death... the Brutal Way".
Monsterfuck - 9/10

Průměrné hodnocení v redakci: 9/10

Info o třech albech a jednom EP

18. března 2012 v 13:23 | Monsterfuck |  Music News
>>> Izraelští black/death metalisté Melechesh, kteří ovšem aktuálně sídlí v Nizozemsku, si pro své příznivce nachystali nové EP s názvem "Mystics of the Pillar II", jež vyjde pouze v digitální podobě. Jeho obsahem budou celkem tři písničky z poslední dlouhohrající desky "The Epigenesis", která vyšla 1. října 2010, ovšem v jiných verzích, samozřejmě. Titulní "Mystics of the Pillar" by měla být mírně rozdílná v celém svém průběhu, zejména ve změně tempa, a bude vybavena kompletně jiným závěrem. Zpěvák a kytarista Melechesh Ashmedi osvětlil, že kapela svého času nahrála dvě verze, protože to tak cítila, přičemž ta aktuálně vydávaná byla nyní pouze dodatečně zmixována.

Zbylé dva kousky budou "Sacred Geometry" a "The Epigenesis" v čistě instrumentálních podobách. "Máme vlastně celou desku [myšleno 'The Epigenesis' - pozn. autora] zmixovanou v instrumentální verzi, takže si užijte alespoň tyhle dva kusy," říká Ashmedi. "Mystics of the Pillar II" bude k distpozici od 27. dubna. Tracklist a obal:

01. Mystics of the Pillar [alternativní verze]
02. Sacred Geometry [instrumentální verze]
03. The Epigenesis [instrumentální verze]

Melechesh - Mystics of the Pillar II

>>> Zbrusu nový studiový zásek se chystá v táboře floridských deathařů Six Feet Under. Celkově deváté album (deváté nepočítaje tři díly "Graveyard Classics") se bude jmenovat "Undead" a podle aktuálních informací by se mělo na trhu objevit již v průběhu května. Půjde o první fošnu kapely ve značně přeházené a obměněné sestavě.

Six Feet Under v nové sestavě poprvé vystoupí v České republice 11. srpna na festivalu na Brutal Assault v Josefově.

>>> Britští veteráni Tank, jejichž historie sahá až do počátku 80. let, zveřejnili informace o svém osmém velkém albu, jež se bude jmenovat "War Nation". Kapela aktuálně ladí poslední detaily, aby byl počin kompletně připraven k vydání, jež v Evropě proběhne 4. června u firmy Metal Mind Productions (jinde se o vypuštění postarají MVD o den později).

Níže si můžete prohlédnout seznam skladeb, které se na "War Nation" objeví, a také obálku. Tu stvořil londýnský graffiti sprejer Jay Bryce, a je to vůbec první artwork, který kdy pro nějakou kapelu vytvořil. I na produkci desky si léty ostřílení Tank pozvali čerstvou krev, a sice mladého producenta Phila Kinmana.

Kromě nového alba mají Tank v plánu také DVD, jehož záznam byl pořízen 9. března ve Varšavě v Polsku. Kromě něj bude ještě disk obsahovat další dva polské koncerty a také nějaké bonusy. Vydávat by se mělo na konci roku pod značkou Metal Mind Productions.

Tracklist "War Nation":
01. War Nation
02. Song for the Dead
03. Justice for All
04. Don't Dream in the Dark
05. Grace of God
06. Wings of Heaven
07. Hammer and Nails
08. One Good Reason
09. State of the Union
10. W.M.L.A.

Tank - War Nation

>>> Poslední skupinou novinky pro dnešek budou Italové The Foreshadowing, jejichž nejnovější počin "Second World", který i přes svůj název není druhým, nýbrž třetím velkým albem kapely, vyjde 20. dubna v režii firmy Cyclone Empire.

Nahrávalo se v Římě ve Outer Sounds Studios s producentem Giuseppem Orlandem (Stormlord, Necrodeath), mix a mastering proběhl ve Švédsku v Unisound Studios pod taktovkou Dana Swanö (Katatotnia, Asphyx, Dark Funeral). Obal, jenž je k vidění níže, nakreslil Travis Smith (Nevermore, Katatonia, Amorphis, Eluveitie).

The Foreshadowing - Second World

Epica vydala CD s produkční chybou

18. března 2012 v 11:46 | Monsterfuck |  Music News
Holandská gothic metalová skupina Epica vydala 9. března za pomoci firmy Nuclear Blast své nejnovější album "Requiem for the Indifferent", ale jak se následně ukázalo, všechny nosiče byly vylisovány s menší produkční chybou - kapela omylem dodala závěrečnou skladbu "Serenade of Self-Destruction" v nekompletní verzi, takže v ní chybí nějaké vokály. Jako malou záplatu uvolnila Epica finální podobu písničky v podobě bezplatného downloadu, stahovat můžete na stránkách firmy. Prohlášení skupiny:

"Jsme rádi, že je 'Requiem for the Indifferent', výsledek naší dvouapůlleté těžké a obětavé práce, konečně venku. Nicméně, někteří z vás si možná všimli, že v 'Serenade of Self-Destruction', poslední písni na desce, chybí nějaké zpěvy. Nějakým způsobem na finálním masteru skončila instrumentální verze songu, čehož jsme si všimli až po vlastním vydání. Každý, kdo se podílel na výrobě a produkci alba, do toho dal úplně všechno, tudíž nemůžeme nikoho obviňovat. Jsme si jistí, že tato chyba nebyla záměrná. (...) Na druhou stranu, každý, kdo si nyní koupí CD, bude mít unikátní první výlis, který jednou může skončit jako sběratelská věc."

Bližší informace o vydání "Requiem for the Indifferent" najdete v předcházející novince, na recenzi se můžete těšit hned zkraje dubna.

Epica - Requiem for the Indifferent

Marnost / Seeds in Barren Fields split

17. března 2012 v 16:57 | Monsterfuck |  Recenze
Marnost Seeds in Barren Fields splitTajuplná formace s lehce nezvyklým jménem Marnost mne velice zaujala už svým loňským prvním demosnímkem "Pukající svět". Ačkoliv, říct, že mě počin zaujal, je možná ještě trochu slabé a nedostačující pojmenování, popravdě mě vlastně tato nahrávka svého času opravdu položila na kolena neskutečně silnou atmosférou, s níž kapela (projekt?) vyrukovala. Není tedy asi divu, že jsem si jakékoliv další počiny začal hlídat. Jenže to jsem v té době ještě netušil, že to hlídkování bude trvat tak krátce, neboť ještě ten samý rok, co vyšel "Pukající svět", se objevila i druhá kompozice "Svůdcové lidstva", která je opět značně delšího rázu (plus mínus zase čtvrthodinka), která vychází v podobě společného splitu se švédskými Seeds in Barren Fields, jejichž příspěvek byl pojmenován "Beneath the Somber Halls". Počin vyšel nejprve v prosinci 2011 digitálně a začátkem února konečně i na fyzickém nosiči v podobě LP limitovaného na 525 kusů.

Jak již bylo řečeno, polovina Marnosti byla nazvána "Svůdcové lidstva". Hned na začátku bych se zastavil u textového obsahu (mohu předeslat, že z návaznosti na toto plyne i má jediná výtka ke kompozici - slovům není vůbec rozumět, což je ohromná škoda, vzhledem k oné lyrické stránce, ještěže alespoň psaná forma nechybí). Stejně jako v případě dema, i nyní se jedná o úryvek básně anglického malíře a básníka Williama Blakea, tentokrát vyňatý z díla "Píseň Losova" (1795), přebásněný do českého jazyka. Přestože se tedy nejedná o text původní, osobně to s nadšením kvituji, neboť se v dnešní době už příliš často nestává, aby text toho, co člověk poslouchá, měl takovou uměleckou hodnotu, zvláště ve spojení se samotnou muzikou...

Hudebně "Svůdcové lidstva" na "Pukající svět" navazují v tom smyslu, že hlavním atributem muziky zůstává neuvěřitelně hypnotická a hluboká atmosféra, atmosféra a zase jen atmosféra. Což je sice vše, ale v žádném případě to není málo ani v nejmenším. Nic víc totiž Marnost, ani její posluchači nepotřebují, jelikož jde o něco natolik sugestivního, že tomu nelze nepodlehnout. Přesně v souladu s lyrikou z hudby na všechny strany příští zmar v neředěných proudech a výsledkem je - dovolím si tvrdit - záležitost, která se hned tak neslyší. Není to ovšem trochu málo?, mohl by se zeptat nezasvěcený čtenář. Možná by mohlo být (ale taky nemuselo, to nevíme), jednalo-li by se o dlouhohrající počin, nezapomínejte však, že se pohybujeme v rámci necelých 14 minut, takže je tento přístup plně dostačující k maximálnímu uspokojení ušních receptorů posluchače. Ba co víc, právě možná díky té délce je člověk nucen se ke skladbě neustále vracet a znovu a znovu naslouchat. Ve skutečnosti je totiž výsledná podoba písně naprosto famózní.

Přestože se Marnost věnují v základu atmosférickému black metalu, nebojí se ani dalších přesahů. Začátek "Svůdcové lidstva" se nese až v dronem načichlém vazbení kytar a sludgeovém bahnu, po několika minutách však nastoupí uhrančivá kytarová melodie za stále probíhajícího šnečího tempa. V této chvíli Marnost nemají daleko například k takovým Wolves in the Throne Room. To vše ovšem berte jaksi s rezervou, veškeré ingredience totiž přímo pracují pro celek a podporují celkovou náladu. Excelentní pasáž se nachází přibližně v polovině "Svůdcové lidstva" s čistou deklamací. Song se dále nese v dech beroucím duchu, který je značně neveselý, jenže samotný závěr se láme do užití akustiky a dalo by se říct, že náladu svým způsobem odlehčuje, byť se stále jedná o něco velice působivého. Co si však budeme povídat, těžko se lze popisovat písničky takového rozsahu, tudíž výše řečené neberte nijak dogmaticky. Že se ale jedná o fantastickou věc, o tom netřeba diskutovat.

Z nějakých dejme tomu patriotických, ale i osobních důvodů (přece jen Marnost je ten hlavní a jediný důvod, proč jsem se po nosiči sháněl) dostala větší prostor česká polovina, švédské kolegy Seeds in Barren Fields vezmeme malinko stručněji, ačkoliv i je se pokusím neošidit...

Marnost Seeds in Barren Fields split

"Beneath the Somber Halls" je sama o sobě další skvělá záležitost se výbornou atmosférou, i tato skladba je posluchačsky velice přitažlivá a zejména její druhá půle je excelentní. To vše je do puntíku pravda a stojím si za tím, ovšem musím jedním dechem dodat, že ve světle české strany splitu "Beneath the Somber Halls" znatelně ztrácí - to je asi největší slabina skladby Seeds in Barren Fields. Jinak ale také není v podstatě co vytýkat. Obě kapely si nezadají v tom, že sázejí především na atmosféru a že se jim to oběma daří bezezbytku. Jako důkaz v "Beneath the Somber Halls" nám může posloužit závěrečná monotónní pasáž (cca posledních šest minut), jež je opravdu výtečná. Přiznám se bez mučení, že jinak o předcházející tvorbě Seeds in Barren Fields ponětí nemám, takže soudit nemohu, na splitu však předvádějí výbornou práci.

Zatímco Marnost je především čistý atmospheric black metal, kde sem tam probleskne moment líznutý jinými vlivy (viz. zmiňovaný začátek "Svůdcové lidstva"), Seeds in Barren Fields jsou od základu rozkročeni nad více žánry a nemají s tím žádný problém, aby to drželo pohromadě. I v jejich případě - jak již bylo řečeno - ale hraje prim nálada a celkově vyznění "Beneath the Somber Halls", čemuž je podřízeno vše ostatní - a je to jen ku prospěchu věci. Na závěr se sluší také dodat poznámku o textu, jenž rovněž vychází z básně, a sice z básně "Flow" kohosi se jménem Ronja Paolo, o komž (také se přiznám bez mučení) jsem v životě neslyšel a pan Google také nějaké inteligentní výsledky neposkytuje, tudíž to nebudu dále komentovat. Jen dodám, že příloha obsahuje báseň v původním znění, i samotný text, jenž se v ní inspiruje (to platí i pro Marnost - přítomen je jak originál, tak český ekvivalent úryvku).

Ke zkompletování článku již chybí jen jedna věc, a to závěrečné hodnocení, které ale nebude nijak těžké - máme co dočinění se dvěma rozsáhlejšími skladbami s chvílemi nevídanou náladou, což rozhodně není málo, právě naopak. "Svůdcové lidstva" i "Beneath the Somber Halls" jsou sice trochu těžší věci na poslech, avšak odměnou za trpělivost budou kompozice vpravdě působivé, které jsou navíc na hony vzdálené každodenní povrchní hudbě. Vinyl - na němž ve velkém formátu extrémně vyniká úžasný artwork - je pak už jen třešničkou na dortu pro všechny fajnšmekry. "Svůdcové lidstva" - 9,5/10; "Beneath the Somber Halls" - 8,5/10.

P.S.: "Svůdcové lidstva" si lze stáhnout zde za dobrovolnou částku (tj. i nulovou), "Beneath the Somber Halls" je pak k mání tu za symbolický jeden dolar.

Tracklist:
01. Marnost - Svůdcové lidstva - 13:22
02. Seeds in Barren Fields - Beneath the Somber Halls - 16:13

Hodnocení: 9/10


Pantera vydá dosud neslyšený vál

17. března 2012 v 12:46 | Monsterfuck |  Music News
Legendární a dnes již roky nefungující formace Pantera ze svého archivu vyhrabala jednu doposud nikdy neslyšenou skladbu, která se jmenuje "Piss" a která byla svého času natočena v průběhu nahrávání desky "Vulgar Display of Power" z roku 1992. "'Piss' je jediná dosud neslyšená kompletní skladba v historii Pantery," hovoří někdejší bubeník Vinnie Paul Abbott. "Byla nahrávna ve stejné době jako 'Vulgar Display of Power' a je to 100% Pantera s jejím charakteristickým přístupem. Po jejím zmixování jsem nemohl uvěřit, že se tenkrát nedostala na album! Je rok 2012 a po 20 letech přichází nová muzika Pantery."

"Piss" vyjde na výroční chystané reedici "Vulgar Display of Power", jež vyjde 15. května ve formátu CD/DVD ku příležitosti 20 let od původní vydání. Na DVD se objeví záznam z italského koncertu ze října 1992 a všechny tři videoklipy, které na podporu alba vznikly. Kraťoučkou ukázku "Piss" si můžete poslechnout zde:


K "Piss" vznikne dokonce i videoklip. Pantera při této příležitosti po svých fanoušcích žádá, aby se natočili, jak paří při její muzice a video jim zaslali. Kdo ukáže nejbrutálnější headbanging, ten by se měl dostat i do výsledného klipu. Pokud by měl někdo ze čtenářů zájem, k zúčastnění vám musí být minimálně 18 let, video by mělo mít 1-2 minuty a na jeho začátku musí být uvedeno vaše jméno a věk. Své příspěvky můžete zasílat sem.

"Vulgar Display of Power" původně vyšlo 21. února 1992 u Atlantic Records. Název byl vypůjčen z jedné věty z filmu "The Exorcist" (česky "Vymítač ďábla", 1973). Obal desky vznikl tak, že jeden fanoušek kapely dovolil členovi Pantery, aby jej za účelem pořízení fotky udeřil do tváře, než však byl pořízen ten správný záběr, muselo se to opakovat více jak 80×. Pro zopakování ještě na závěr přidáme tracklist a onen artwork původní verze "Vulgar Display of Power":

01. Mouth for War
02. A New Level
03. Walk
04. Fucking Hostile
05. Thise Love
06. Rise
07. No Good (Attack the Radical)
08. Live in a Hole
09. Regular People (Conceit)
10. By Demons Be Driven
11. Hollow

Pantera - Vulgar Display of Power

theRest vydávají album

17. března 2012 v 11:14 | Monsterfuck |  Music News
Skupina theRest z Brna 7. března do světa vypustila svůj nový počin s názvem "Devolove", který obsahuje jednak zbrusu nové album, jednak tři písničky z předchozího EP z roku 2010. Nosič vychází ve formátu digipack.

"Celý nahrávací proces trval více jak dva měsíce a kromě náběru bicích jsme vše točili v kapelním studiu Esteer, mastering jsme odeslali do studia Velvet," říká kapela. "Podle nás je toto CD zatím zvukově a skladatelský nejlepší, proto si za ním maximálně stojíme, ale svůj názor si na to určitě udělá každý sám:)) Co se změnilo od posledního počinu? Před rokem naše trio rozšířil příchod kytaristy Lukase, který se na tomto CD charakteristicky podepsal svými sóly a aranžemi. Taky se poprvé v historii za mikrofón postavili všichni členové kapely (ano, včetně Liborka :), takže hlasově je toto album různorodější. Doufáme, že se nové skladby budou líbit a těšíme se na komentáře, protože každý subjektivní názor nás zajímá! ...přejeme příjemný poslech :)))"

Tři ukázky z alba - "Devolove", "Svědomí" a "Jsi stejná" - si můžete poslechnout na oficiálním webu.

Křest "Devolove" proběhne 31. března v brněnském klubu Melodka za účasti kapel Imodium, Civilní obrana a Nohow.

Tracklist a obal:

01. Svědomí
02. Poslední vítězství
03. Devolove
04. Jsi stejná
05. Pravda
06. Už není čas
07. Za koho mě máš
08. Prokletí
09. Mraky plynou blíž
10. Svírám náš svět (feat. Zuza)

theRest - Devolove