Nemesea - The Quiet Resistance

8. ledna 2012 v 23:03 | Madeleine Ailyn |  Recenze
Jsou věci, které jdou mimo vás tak nějak podvědomě. To může být případ nové Nemesei. Upřímně, už jsem slyšela dost předsudků na - z mého pohledu - lepší kapely, než je tahle. Tedy do téhle doby lepší. Jsou jednoduše lidi, kterým můžete vysílat jakékoliv argumenty a oni vám stejně budou tvrdit, že když se o něčem říká, že je to spojení Evanescence a Within Temptation, hned to musí stát za starou bačkoru. Patřila jsem k nim.

Jenže Nemesea se nikdy, na rozdíl od některých jiných skupin, nesnažila tvářit, že je něčím jiným, než vlastně je. Jejich hudba "voní" po popu a po laciných teenagerovských hitech. A přesně to říká výše zmiňované spojení. Člověk by nakonec čekal, že v tom nebude žádná síla. Možná ano, možná ne. Mně celé album připadá přesně jako samotný klip "Afterlife". Není střízlivé. Vlastně je jako opilá holka, která se vyspala s klukem, o kterém si myslí, že je hlupák a doma div ani netrefila do dveří. Pak řve a brečí a nemůže najít správnou myšlenku a vysvětlení. Přesně jako Mandin hlas, který není tak úžasný co do kvality. Ale měl pro mě sílu už v skladbách, jako byly "Lost Inside" nebo "No More", a to, co předvádí na novém albu, je ještě o sto procent procítěnější a lepší. Vůbec mi nevadí ta řezavá netolerance, která mi byla značně proti srsti třeba právě u Anette a nových Nightwish. Sem se to hodí. Naopak bych jí neuvěřila, kdyby se snažila tvářit až přehnaně dospěle. Tahle hudba není a nebude dospělá.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama