Souldrainer - Heaven's Gate

27. prosince 2011 v 13:57 | Zajus |  Recenze
Souldrainer nepatří mezi nejznámější kapely, a tak nebude na škodu na začátek alespoň stručně uvést některé informace o jejich dosavadním působení na hudební scéně. Kapelu založil v roce 1999 kytarista Marcus Edvardsson, známý především z úderky Aeon. První album "Reborn" přišlo v roce 2007 a pro mě dodnes zůstává jedním z nejlepších melodicky death metalových alb, které jsem slyšel. Kapela se na něm nebála používat smyčcové aranže či zpívané chorály a vytvářela tak velmi silné melodie, aniž by přecházela do laciné podlézavosti. Posuňme se ovšem do současnosti a podívejme se na zoubek jeho nástupci, albu "Heaven's Gate".

V Souldrainer během čtyř let mezi vydáním alb proběhly razantní personální změny. První z nich byla výměna bubeníka. Druhou pak odchod kytaristy a zpěváka, jejichž obě místa zaujal zakladatel Edvardsson a kapela se tak z pětičlenné formace smrskla na tříčlennou. Otázka, jak taková zásadní změna ovlivní zvuk kapely, je jistě na místě. Jestliže jsme na obalu prvního alba mohli nalézt informaci, že autorem hudby je celá kapela, na "Heaven's Gate" nalezneme jen jméno Marcuse Edvardssona. Bohužel už od úvodních poslechů je zřejmé, že rozmanitost, kterou na minulé desce zaručovala nejspíše právě skutečnost, že se na jejím psaní podílelo více lidí, je pryč. Edvardsson se pokusil o vytvoření epické atmosféry, v čemž ovšem bohužel neuspěl. U kvalit předchozího alba jsem vyzdvihoval chorály, které hudbě přidávají na hloubce, jenže na "Heaven's Gate" jsou jednoznačně nadužívané. Vyskytují se ve větší části skladeb a po několika posleších působí spíše otravně a přebytečně. Jiným příkladem jsou však smyčce. I na ně můžeme při poslechu alba poměrně často narazit, Souldrainer s nimi však zachází mnohem šetrněji a právě tato střídmost ukazuje cestu, která funguje. Příkladem může být masivní skladba "The God Delusion".

Kapela si i po čtyřleté pauze zachovala melodičnost, aniž by musela nějak výrazně obrušovat ostré death metalové hrany. Na "Reborn" se mi líbil právě fakt, že kapela dokáže vytvořit refrén, který posluchači zůstane v hlavě, aniž by k tomu musel zpěvák užít čistého zpěvu. Až na krátkou výjimku na konci tak bylo album celé odzpívané poctivým řevem. Tato vlastnost zůstala zachována i na novince. Na postu zpěváka však již není skvělý Johan Klitkou, vokálů se ujal sám Edvardsson. Jeho hlas zní dobře, oproti předchůdci o něco hruběji a více tak splňuje kritéria pravého growlingu, jenže kvalitativně na Johanův křik nemá. Marcus se nikdy nepokouší o změnu, zní monotónně a to je dalším důvodem, proč není "Heaven's Gate" jako celek moc zábavné. I tak ale dokázali Souldrainer stvořit melodie, které vám uvíznou v hlavě, jako například ve skladbě "Hung on the Wall". Tato byla mimochodem v remixové verzi vydána již před rokem na singlu "The Bitch and the Machine" a hudebním masochistům můžu tento remix jen doporučit. Ostatní však nejspíše budou pochybovat o Edvardssonově soudnosti.

Většina skladeb je relativně krátká (i když v rámci žánru jde spíše o průměr) a již na první pohled tak zaujme téměř osmiminutová závěrečná titulní skladba "Heaven's Gate". Inspirací k jejímu napsání (a potažmo celého alba) byla stejnojmenná náboženská skupina, která věřila v "recyklaci" planety země. Část nahrávky projevu jejího zakladatele Marshalla Applewhitea nalezneme i ve skladbě "Heaven's Gate" (komu by tento projev byl povědomý, vězte, že ho užili například Porcupine Tree ve skladbě "Last Chance to Evacuate Planet Earth Before It Is Recycled"). Již samotné téma zavání značnou temnotou a přesně taková skladba "Heaven's Gate" je. Poprvé na albu se v ní kapele podařilo vytvořit opravdu hutnou atmosféru a ani k tomu nebyly potřeba smyčce. Na chvíli Edvardsson využil i svého čistého vokálu a skladbě to razantně prospělo (podobný krok učinili Souldrainer i na předchozí desce, kdy se jediný čistý zpěv objevil v závěrečné "Angel Song"). K této skladbě natočila kapela videoklip, ve kterém lze mimo jiné zahlédnout i záběry, na kterých (alespoň se tak domnívám) policie prohledává dům, ve kterém 39 členů skupiny Heaven's Gate spáchalo sebevraždu ve snaze nastoupit na mimozemskou loď. I takové věci se člověk dozví při pročítání podkladů pro recenzi metalového alba. Skladba bohužel ve zkrácené čtyřminutové verzi rozhodně nevyzní stejně dobře jako její delší kolegyně přímo z disku.


Nerad bych, aby recenze vyzněla negativně. Souldrainer natočili solidní album, bohužel však není tak dobré, jak jsem doufal, a předchůdce zdaleka nepřekonalo. Na "Heaven's Gate" je znát talent i skladatelská vyzrálost Marcuse Edvardsona, bohužel jako celek je album příliš dlouhé a jednotvárné. Vzhledem k masivnímu přívalu kvalitních kapel v rámci tohoto žánru (jen letos vydali výborná alba například Insomnium, Omnium Gatherum, Before the Dawn či Torchbearer) však Souldrainer nenabízejí jediný důvod, proč si vybrat právě je. K poslechu titulní skladby alba či celého debutu "Reborn" však máte mé plné doporučení.

Tracklist:
01. The Quest - 04:27
02. Fed by Fire - 02:48
03. Low - 03:55
04. Alien Terror - 03:33
05. Hung on the Wall - 03:40
06. The God Delusion - 04:01
07. Gate Guard - 03:10
08. The Legacy - 05:46
09. Remember Me - 04:53
10. Dying for Your Sick Belief - 02:17
11. Goodbye Farewell - 03:31
12. Heaven's Gate - 07:36
13. Tools of Torture El Parador [bonus] - 03:48

Hodnocení: 6,5/10

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama