Beardfish - Mammoth

27. dubna 2011 v 22:18 | Earthworm |  Recenze
Švédsko je plodné na kvalitní progresivní kapely a není divu, že z těchto krajů pocházejí i Beardfish, kteří si zajistili místo mezi největšími skupinami podobného žánru. Na rozdíl od svých tvrdších vrstevníků ze Švédska jsou známí hlavně díky svému zvuku, připomínajícímu 70. léta, kdy byly na vrcholu klasické prog rockové kapely, jako Yes, Genesis nebo Pink Floyd. Vlivy těchto velikánů byly vždy v jejich tvorbě hmatatelné, ale i přesto si Beardfish dokážou vždy udržet vlastní obličej. Jaký ale vůbec je charakteristický vzhled jejich hudby?

Troufám si říct, že doopravdy se kapela našla až na novince "Mammoth". Tím nemyslím, že by snad dříve nevěděli, co dělají, přeci jenom už se na hudební scéně vyskytují jedenáct let, každé jejich album ale bylo více nebo méně experimentální a hudebně kolísalo mezi žánry. To samozřejmě také nebylo na škodu. Právě na "Mammoth" kapela nakombinovala všechny prvky, co dělaly jejich hudbu tak jedinečnou a vynikající, a dokázala tak udělat zatím nejkomplexnější album své diskografie. Ačkoliv má album přes 50 minut, tak doba rychle uteče nejen proto, že se posluchač skvěle baví, ale také díky ucelenosti desky. Celkový zvuk alba mi připomíná hlavně desku "Sleeping in Traffic: Part Two", která je podle mě zároveň nejlepším počinem kapely - nezní až moc metalově jako "Destined Solitaire", ale není ani příliš retro, jako první část "Sleeping in Traffic".

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hooya Hooya | 29. dubna 2011 v 7:42

Znám pouze předchozí desku, ale tato ucelenější tvář, kterou prezentují Beardfish na tomto počinu, mi sedne více. Stále tam jsou rezervy, stále mě to nestrhává pod stůl, ale je to příjemné na poslech a hlavně to nenudí, což se stávalo u minulého počinu docela často. A kvituji délku, 78 minut bylo fakt příliš.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama