Kamelot - Poetry for the Poisoned

14. prosince 2010 v 17:00 | Ježura |  Recenze
Kamelot
Skupina Kamelot platí na poli power metalu za skutečné zjevení. Nikoli však svojí image, historkami z backstage nebo jinými, i přes možné klady značně pofidérními faktory. Tahle americko-norská partička totiž už hezkých pár let tvoří hudbu, která v jinak stojatých vodách žánru, působí jako maelström. Díky typickému soundu a značně progresivnímu přístupu ke kompozici se Kamelot již dlouho a výrazně vyčleňují z anonymního davu průměrných power metalových kapel a v obeznámených kruzích tak dlouhé tři roky, které uplynuly od vydání posledního alba "Ghost Opera", až donedávna rovnoměrně vzrůstala zvědavost, nakolik pánové tento svůj trademark zohlední při skládání novinky, nesoucí název "Poetry for the Poisoned"...

Nejprve trochu suchých faktů - v Evropě deska vyšla 10. září a v základní verzi je na ní k nalezení celých čtrnáct stop, které dohromady vydají na něco málo přes padesát minut poslechu. Vzhledem k závažnosti materiálu se mi to zdá jako naprosto vkusně zvolená stopáž a snad nikdo nemůže říct, že by byla deska moc dlouhá, nebo naopak. Onou závažností mám na mysli fakt, že se jedná o snad nejtemnější a nejznepokojivější album, které Kamelot kdy vydali. Na oné pochmurnosti nese značný podíl především duševní stav skladatele a kytaristy Thomase Youngblooda, kterého v průběhu skládání hluboce zasáhla smrt jeho matky a on své pocity ventiloval právě do nově vznikajícího materiálu. Ač se to může zdát nelidské, dle mého názoru to z čistě pragmatického hlediska albu jen pomohlo. Jakmile se totiž posluchač do novinky plně ponoří, otevře se před ním skutečně působivá scenerie plná emocí, temných vášní a různě pokřivené až zvrácené stylizace.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama