Prosinec 2010

Impaled Nazarene - Road to the Octagon

30. prosince 2010 v 23:55 | Monsterfuck |  Recenze
Tak jsou finští šílenci Impaled Nazarene, vedení holohlavým magorem Mika Luttinenem, opět zpátky a perou do lidí ten svůj punkem říznutý, rychlopalebný black metal hlava nehlava. Sice jim to tentokrát trvalo o něco déle (vyrovnali nejdelší pauzu mezi dvěma alby - tři roky), ale už jsou tady s novinkou "Road to the Octagon". Co se změnilo? Nic! Co zůstalo při starém? V podstatě všechno!

Pokud jste měli někdy tu čest s jakýmkoliv starším počinem Impaled Nazarene, tak vám bude asi marné vykládat, jak novinka "Road to the Octagon" zní. Jenom čekáte, až řeknu, že se kapela opět drhne ten svůj ultra rychlý black metal a Mika Luttinen řve jak smyslů zbavený. Tudíž vše jak má být… nebo ne?

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


The Haunted pojmenovali další nahrávku

30. prosince 2010 v 16:28 | Monsterfuck |  Music News
Švédští metalisté The Haunted pojmenovali své chystané album, které bude celkově sedmou řadovkou v jejich historii, "Unseen". Přesně dle hesla neměnit vítězný tým kapela desku opět nahrála v Antfarm Studio v Dánsku, opět ji produkoval Tue Madsen a opět ji vydají Century Media. Jak nahrávání probíhalo, si můžete prohlédnout zde. Na finální počin si budete muset počkat do druhé poloviny března.

Největší koncertní taháky roku 2010

29. prosince 2010 v 14:32 | Monsterfuck |  Music News
Agentura Reuters zveřejnila seznam deseti největších koncertních taháků za rok 2010, počítáno podle celkové výdělku, který dané kapely za celý rok utržili svým vystupováním. První flek obsadili rockeři Bon Jovi, kteří během 80 koncertů vydělali celkem 201 miliónů dolarů. Stříbrná příčka připadla hard rockovým dědečkům AC/DC - ti si v rámci 40 show připsali 177 miliónů škváry v dolarech. Poslední medaili si uzmuli U2 s 161 milióny v 32 koncertech. Bramborovou Lady Gaga (134 miliónů) radši přeskočíme, protože ta tu nikoho nezajímá. Na pátém místě se pak umístila Metallica se 110 milióny dolarů během 60 vystoupení. Celý žebříček první desítky je následující:

01. Bon Jovi - 201 mil. $
02. AC/DC - 177 mil. $
03. U2 - 161 mil. $
04. Lady Gaga - 134 mil. $
05. Metallica - 110 mil. $
06. Michael Buble - 104,2 mil. $
07. rodinná show Walking with Dinosaurs - 104,1 mil. $ [co tohle dělá mezi koncerty se mě hlavně neptejte]
08. Paul McCartney - 93 mil. $
09. The Eagles - 92 mil. $
10. Roger Waters (ex-Pink Floyd) - 90 mil. $

Arckanum - Sviga læ

28. prosince 2010 v 17:47 | Monsterfuck |  Recenze
Arckanum jsem měl vždycky docela dost rád. Trojice starých, "klasických" desek z 90. let jsou u mě prostě kult a tečka. Zvláště pak dokonalé "Kostogher" z roku 1997, to je i po těch dlouhých letech a i přes silně undergrounový zvuk nehorázná jeba, to mi nikdo nadosmrti nevymluví. Naneštěstí ale po (taktéž skvělém) albu "Kampen" z roku 1998 přišla na dlouhé roky stopka (nepočítáme-li neřadové počiny), zapříčiněná problémy s labelem, ale i směřování úsilí hlavního protagonisty spíše na filozofii a literární činnost. Hudební solitér Shamaatae se vrátil až v roce 2008 s nahrávkou "Antikosmos", která se, při vší úctě, jeví asi jako doposud ten nejslabší materiál z dílny Arckanum. Návrat do sfér, do nichž elitářský black metal Arckanum patří, nastal až s deskou "ÞÞÞÞÞÞÞÞÞÞÞ" (2009), která i přes prapodivný název nabídla neskutečně silný materiál. Odlišná od staré tvorby (což byla ostatně už i "Antikosmos"), lépe čitelná, melodičtější, méně surová, s jakousi více filozofující aurou. Neuplynul ani další rok a Shamaatae je tu s dalším počinem, aktuálním "Sviga læ"

Zatímco "ÞÞÞÞÞÞÞÞÞÞÞ" nabídlo na poměry Arckanum možná až překvapivě čitelný sound a mrazivou atmosférou, spojenou s ústředním tématem nahrávky - zimou, ledem, chladným podsvětím, "Sviga læ", které je zasvěceno "ohni, plamenným obrům, sálajícímu chaosu a hoření bohů", se opět vrací k syrovějšímu vyznění s lehce zahuhlanějším zvukem, aniž by však deska zanevřela na výraznou melodiku nové éry Arckanum. "Sviga læ" se mi prozatím jeví jako taková kombinace cesty nastolené "Antikosmos" a "ÞÞÞÞÞÞÞÞÞÞÞ" s občasným ohlédnutím za časy okolo debutu "Fran marder", nikoliv však zpátečnictvím či dokonce vykrádáním sebe sama. Ačkoliv čistý zvuk na "ÞÞÞÞÞÞÞÞÞÞÞ" byl rozhodně dobrým krokem, už jen z pohledu nutného vývoje a ozvláštňování tvorby, osobně návrat k podzemnějšímu pojetí "Sviga læ" rozhodně kvituji, neboť bezesporu napomáhá silné atmosféře desky. Je to přesně takový ten oldschoolový sound jakoby pod dekou, to já mám sakra hodně rád.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Acheron se opět vrací na scénu

28. prosince 2010 v 0:06 | Monsterfuck |  Music News
Americký kult death/black metalu ze staré školy, známí satanáši Acheron, se opět vracejí na scénu. Svůj odchod oznámili v dubnu letošního roku, alevjak vidno, nečinnost kapely však nevydržela ani půl roku. Hlavní vůdčí osobnost, zpěvák a baskytarista Vincent Crowley, prekérní situaci zdůvodňuje tím, že v kapele tehdy panovaly neshody a problémy v komunikaci, během půl roku se ale mezi jednotlivými členy vše urovnalo, a nebyl tak důvod skupinu neobnovit, ačkoliv se s něčím takovým původně nepočítalo. O svých budoucích plánech Acheron prozatím spíše mlží, ale prý se nehodlají nikam urychleně hnát.


Aborted chystají další dlouhohrající flák

27. prosince 2010 v 23:30 | Monsterfuck |  Music News
Brutální belgická řezanice Aborted začne 4. ledna s předprodukcí materiálu pro svůj sedmý, dosud nepojmenovaný řadový zásek, který by měl být po brutal death metalu lačnícím fandům předhozen firmou Century Media na podzim příštího roku. Kapela vzkazuje, že nový materiál bude více smrtící než motorová pila v rukou pana Leatherface.

Vokalista Sven de Caluwé novinku již dříve popsal jako mix desek "Engineering the Dead" (2001), "Goremageddon: The Saw and the Carnage Done" (2003) a "The Archaic Abattoir" (2005) na steroidech a s některými novými elementy navíc. Nový materiál prý dosáhne té úplně největší rychlosti v historii a rovněž nebude nouze nějaké pekelně technické pasáže.

Aktuálním počinem Aborted je minialbum "Coronary Reconstruction" z ledna letošního roku. Poslední studiová fošna "Strychnine.213" vyšla v červnu 2008.

Nový klip War from a Harlots Mouth

27. prosince 2010 v 11:17 | Theorrow |  Music News
Němci War from a Harlots Mouth zveřejnují nový klip k písni "To Age and Obsolete", která pochází z jejich posledního alba "MMX". Album vyšlo u Lifeforce Records na přelomu října a listopadu.


Kabát - Banditi di Praga

26. prosince 2010 v 20:39 | Ježura |  Recenze
Kabát
Nemálo českých příznivců tvrdé hudby propadlo zvuku bicích a elektrických kytar prostřednictvím kapely, která se v českých podmínkách určitě dá nazývat fenoménem. Jak se národ přesvědčil jednoho večera na Vypichu, Kabáti se již delší dobu těší nemalé oblibě domácího publika a jejich novou desku tak zákonitě předcházela značná očekávání. Dlužno dodat, že z obou stran emočního spektra, protože vedle oddaných fanoušků existují i tací, především hudebně protřelejší posluchači, kteří po posledních dvou albech nečekají nic než jen hlubší zabřednutí do bahna komerce. Které straně tedy dává novinka za pravdu?

Údiv vzbuzuje už název a přebal alba "Banditi di Praga" (proč Praga, když jsou z Teplic?) - kapela se stylizuje do jakési obskurní společnosti gentlemanských desperátů, kteří by svým zevnějškem zapadli do pozdního devatenáctého až raného dvacátého století. Můj první dojem - co tímhle sledujou? Po absolvování mnoha více či méně soustředěných poslechů musím přiznat, že stále nemám nejmenší tušení. Oprávněné spekulace o jakémsi konceptu, kterého by se album mohlo držet, se ukázaly jako liché a stylizace a názvu se drží výhradně stejnojmenná skladba s pořadovým číslem 1. Samotná absence konceptu ale nevypovídá zhola nic o kvalitách hudby, o těch prozradí víc až poslech a musím říct, že po skeptických očekáváních musí posluchač chtě nechtě uznat, že to, co mu právě začalo hrát, je vlastně dost dobrý materiál. První polovina alba si totiž drží až nečekaně vysokou laťku a posluchače jímá zvědavost, co se urodí v té druhé. Tady ale padá kosa na kámen. Druhá polovina totiž až na jednu, dvě výjimky nenabízí zhola nic zajímavého, nápaditého nebo chytlavého a je to neskutečná škoda. Mít se v druhé půlce alba něčeho chytit, celkový dojem by byl mnohem lepší...

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


ICS Vortex dokončil sólový debut

25. prosince 2010 v 10:33 | Monsterfuck |  Music News
Norský hudebník-multiinstrumentalista ICS Vortex, známý z působení v kapelách jako Dimmu Borgir, Arcturus či Borknagar, dokončil práci na své první sólové desce s názvem "Storm Seeker". Podle Vortexe se na albu bude tříštit stoner rock, black metal, prog ze 70. let a alternativní kořeny norského stylu, to vše samozřejmě s charakteristickým čistým vokálem.

Nahrávalo se v Toproom Studios s producentem Borge Finstadem. O bicí se postaral Asgeir Mickelson (Ihsahn, Sarke, ex-Borknagar, ex-Vintersorg), sóla si vzal na paškál zase Cyrus (Susperia, Sarke, Dimmu Borgir, ex-Satyricon). Projekt se však chystá vystupovat i živě, pro potřeby koncertních pódií kapelu ještě doplní Jens F. Ryland (Borknagar) a Steinar Gundersen (Satyricon, Sarke, Spiral Architect).

Nahrávka "Storm Seeker" by měla vyjít na přelomu jara a léta příštího roku. Objeví se na ní např. skaldby jako "Skoal!", "Dogsmacked", "Oil in Water" nebo "Odin's Tree".

Theatres des Vampires s novým klipem a informacemi o albu

25. prosince 2010 v 10:10 | Monsterfuck |  Music News
Italští upíři Theatres des Vampires vydají své deváté řadové album "Moonlight Waltz" už 14. ledna nadcházejícího roku. V oficiální zprávě kapela žbleptá něco o extra strašně neuvěřitelně nabušené moderní produkci s hyper úžasným soundem, ale znáte ty kecy muzikantů těsně před vydáním desky... O něco zajímavěji už se ale jeví informace, že si na nahrávce zazpívali Snowy Shaw (Therion, Notre Dame, ex-Mercyful Fate, ex-King Diamond, mihnul se i v Dimmu Borgir) v songu "Keeper of Secrets" a Cadaveria (Cadaveria, ex-Opera IX) ve skladbě "Le Grand Guignol".

Tracklist "Moonlight Waltz":
01. Keeper of Secrets
02. Carmilla
03. Moonlight Waltz
04. Fly Away
05. Sangue
06. Figlio della luna [Mecano cover]
07. An Illusion
08. Black Madonna
09. Le Grand Guignol
10. Obsession
11. The Secret Gates of Hades
12. Medousa

Album by si pak dále mělo uchovat "veškeré elementy, které jste kdy na Theatres des Vampires milovali", což jmenovitě znamená "čistý vampirismus, romantické texty, lyrické hlasy, silné orchestrace, tvrdé kytary a tvrdé bicí". Jestli tomu tak doopravdy je, můžete posuzovat dle první ukázky v podobě videoklipu "Carmilla", jenž je přiložený o kousek níže (a když se o tom bavíme, druhou ukázku "Medousa" najdete na MySpace). Na závěr ještě dodejme, že "Moonlight Waltz" by mělo být k sehnání i v limitované edici s odlišným obalem a s bonusovým DVDčkem, které bude obsahovat právě video "Carmilla" a také dokument o nahrávání alba.


Festivalová vánoční nadílka

25. prosince 2010 v 2:11 | nK_! |  Music News
Rok nám kvapně utíká a posouvá hodinové ručičky směrem k další letní sezóně, se kterou tradičně přichází i neméně tradiční nabídka českých rockových festivalů. Několik z nich ohlásilo další přírůstky do svého již tak zajímavého line-upu. O jaké akce se jedná si povíme na následujících řádcích.

Brutal Assault (11.-13.8.2011, vojenská pevnost Josefov)
Metalová obec se přesně na Vánoce dočkala pěkně krvežíznivého dárečku v podobě potvrzení thrashmetalové legendy Exodus, progresivních metalistů Nevermore a páně šéfredaktorových oblíbenců Khold, které zde tímto slavnostně vychvaluji :)

Zatím potvrzené kapely:
Dordeduh (ROM), Excrementory Grindfuckers (GER), Exhumed (USA), Exodus (USA), Gorguts (CAN), Khold (NOR), Kvelertak (NOR), Morbid Angel (USA), Nevermore (USA), Skeletonwitch (USA), Skyforger (LAT), Suicidal Tendencies (USA), Trigger The Bloodshed (UK), Triptykon (SWI), Vader (POL)

Metalfest (3.-5.6.2011, Amfiteátr Lochotín, Plzeň)
Stali se vrcholem letošního ročníku Masters of Rock, neuvěřitelným způsobem vyprodali zlínské Masters of Rock Café a příští ro(c)k se vrátí, aby srovnali se zemí to, co se opovážilo po jejich nájezdu zůstat v jednom kuse. Ano, Accept se vrací a to přímo do Plzně. Konečně budeme mít i my, západně orientovaní občané (bez dvojsmyslů prosím, jde pouze o zeměpisné označení), možnost zhlédnout jejich dokonale promazanou a naolejovanou mašinu v běhu naživo. Druhý ročník mladičkého Metalfestu vypadá setsakra našlapaně, uvidíme, s čím se vytáhne konkurent Sonisphere.

Zatím potvrzené kapely:
Accept (GER), Alcest (FRA), Arch Enemy (SWE), Bloodbound (SWE), Cradle of Filth (UK), Kataklysm (CAN), Primordial (IRE), Rage (GER), Sabaton (SWE), Saxon (UK)

Wacken Open Air (04. - 06. 08. 2011, Wacken, Německo)
Kdyby měl někdo zájem nebo čirou náhodou dokonce plánoval svou účast, megaobrovský a veleznámý evropský festival Wacken Open Air potvrdil v předvánočním shonu účast kapel Saltatio Mortis, Iced Earth, Vreid, Morgoth, Sirenia, Tauthr, Exodus, Hellsaw, Volcano, As I Lay Dying a Kreator.

Zatím potvrzené kapely:
Accuser (GER), Airbourne (AUS), Apocalyptica (FIN), As I Lay Dying (USA), Avantasia (GER), Blaas of Glory (NED), Blind Guardian (GER), Blowsight (SWE), Children of Bodom (FIN), Cradle of Filth (UK), Excrementory Grindfuckers (GER), Exodus (USA), Hayseed Dixie (USA), Heaven Shall Burn (GER), Hellsaw (AUT), Iced Earth (USA), In Solitude (SWE), Judas Priest (UK), Khold (NOR), Knorkator (GER), Kreator (GER), Mayhem (NOR), Morbid Angel (USA), Morgoth (GER), Motörhead (UK), Ozzy Osbourne (UK), Primal Fear (GER), Rhapsody of Fire (ITA), Russkaja (AUT), Saltatio Mortis (GER), Sepultura (BRA), Sirenia (NOR), Skálmöld (ICE), Ski King (GER), Sodom (GER), Stier (GER), Subway to Sally (GER), Suicidal Tendencies (USA), Tauthr (GER), The Haunted (SWE), The Prophecy 23 (GER), The Smackballz (GER), Tokyo Blade (UK), Trivium (USA), Tsjuder (NOR), Visions of Atlantis (AUT), Volcano (GER), Vreid (NOR), Warrant (GER)

Bethrayer: "Never Give Up!" videoklip

25. prosince 2010 v 1:24 | Monsterfuck |  Music News
Domácí úderka Bethrayer zveřejnila před nějakým časem nový videoklip k pecce "Never Give Up!" ze své posledního alba "Love & Hate", které vyšlo v únoru letošního roku. Pod taktovkou režiséra Milana Škroba (dále např. Dark Gamballe) kapela stvořila klip, jenž prý unese srovnání i se světovou produkcí hudebních videí. Jestli tomu tak opravdu je, to samozřejmě můžete posoudit sami o kousek níže. Pokud byste po zhlédnutí zatoužili si tuto sérii pohyblivých obrázků stáhnout, můžete tak učinit na oficiálních stránkách (k dispozici je i vysoká kvalita).


Uriah Heep ve studiu

25. prosince 2010 v 1:05 | Monsterfuck |  Music News
Legendární rockoví dědečkové Uriah Heep nějaké svátky evidentně neřeší, neboť právě nastoupili do nahrávacího studia Liscombe Park v Buckinghamshire v Anglii, aby zde dali konečnou podobu materiálu pro další dlouhohrající album, které bude celkově už 22. řadovkou v jejich dlouhé kariéře (a počítáme-li i covery sama sebe "Celebration" z loňského roku, pak dokonce 23.). Další informace prozatím nejsou známy.

Tato dosud nepojmenovaná novinka bude navazovat na dva roky staré album "Wake the Sleeper", které bylo první velkou nahrávkou po dlouhých deseti letech půstu od desky "Sonic Origami" z roku 1998.


Redakční eintopf #14 - vánoční speciál!

24. prosince 2010 v 13:51 | Monsterfuck |  Redakční eintopf

Monsterfuck:


Top5 2010:

1. Triptykon - Eparistera Daimones
Jaká deska bude figurovat v mém speciálním eintopfu na prvním místě, to mi bylo jasné už od konce března, kdy Thomas Gabriel Fischer vyvrhl na svět nový opus pod hlavičkou svého aktuálního projektu Triptykon. Pokud někdo měl tu odvahu o jeho kvalitách pochybovat, pochyboval zbytečně. "Eparistera Daimones" je totiž monument hodný srovnání s legendárním počinem "To Mega Therion" i comebackovým eposem "Monotheist". Je to album neskutečně uhrančivé a slova beroucí, deska, která svého posluchače nenechá vydechnout. Přesně takhle zní hudba, která je nadčasová a geniální. K tomu si ještě připočtěte úchvatnou grafickou podobu luxusního digibooku a nebudete mít žádných pochyb, že nic lepšího již snad pěkných pár let nevyšlo.

2. Deathspell Omega - Paracletus
Deathspell Omega je hudební personifikace chaosu, ztělesnění pekla na zemi. Neutuchající touha tvořit silné skladby s působivou atmosférou za pomoci disharmonicky extrémního výraziva stejně tak jako mrazivých melodií dalo vzniknout desce tak úchvatné, až se tají dech. S každým novým poslechem má člověk možnost objevovat nová zákoutí, neslyšené zákruty každého jednotlivého tónu a zároveň si užívat ty již dříve slyšené. Album promyšlené do poslední noty, avšak zároveň neskutečně organické a živé. Úchvatné a uchvacující. Tohle snad nikdy nemůže omrzet.

3. Aborym - Psychogrotesque
Na tomto místě měla původně figurovat deska "Belus" od Burzum, vše jsem měl již dokonce připraveno, oslavný odstavec pějící ódy na její kouzelnou atmosféru byl napsán, ale nakonec jsem, i přes své nezměrné sympatie k Vargově muzice musel dát přednost italské industrial-techno-black šílenosti Aborym. "Psychogrotesque" je deska nesmírně barvitá, plná překvapení, experimentů, skrytých uliček a mnohých dalších věcí. Ostatně, nemá cenu už se opakovat, dohledejte si případně recenzi, tam jsem se nad tímto skvostem ukájel už dostatečně. Kecy o genialitě tudíž tentokráte přeskočím a jen řeknu, že tato nahrávka má u mě na polici setsakramentsky čestné místo!

4. Massemord - The Madness Tongue Devouring Juices of Livid Hope
Příchod novinky Poláků Massemord jsem zaregistroval čirou náhodou až týden po jejím vydání, s jejím sehnáním jsem ale nikterak neotálel, neboť jsem se těšil na novou dávku brutálního black metalového prasopalu té nejvyšší kvality přesně tak, jak to kapela předváděla na prvních dvou deskách "Let the World Burn" a "The Whore of Hate". První poslech se však rovnal ráně pěstí, když jsem místo infernálního nářezu dostal jednu pomalou, hypnotickou, monotónní skladbu, navíc tak úžasnou, že dává na své dva předchůdce úplně zapomenout. Že hrát jeden riff 35 minut v kuse zvládne každý? To možná ano, ale hrát jeden riff 35 minut v kuse tak, aby to za něco stálo, to už je umění. I takto může vypadat jeden z nejlepších počinů letošního roku.

5. Morowe - Piekło.Labirynty.Diabły
Nihilovi se povedl opravdu husarský kousek, když se do mého eintopfu (a vlastně nejen mého, že ano Sedo?) pro letošek narval hned dvakrát. Tento muzikant z Massemord (a ještě Furia) je totiž podepsaný rovněž pod post-black metalovým projektem Morowe, jehož debut "Piekło.Labirynty.Diabły" nabídl nevídaný posluchačský zážitek plný chorobné atmosféry, v níž však není nouze o experiment či progresi. Překvapení roku? Bezesporu! Tleskám, a to opět nejen za hudbu, ale i za nádherný digibook a znepokojivý booklet.

Česká deska roku: Gorgonea Prima - Black Coal Depression
Stejně jako je problém vybrat pouhopouhých pět zahraničních desek, přijde mi šibeniční i limit jednoho alba na scénu českou, zvláště pakliže se toho letos vylíhlo nemálo zajímavého. Vypíchnout si zaslouží přerod Sator Marte na druhé řadovce "Za zdmi", MASAKRující návrat legendárních Maniac Butcher, industriálně chladný debut Gorgonea Prima nebo extrémně čilý Morbivod hned se čtyřmi počiny (2× Umbrtka, Trollech, War for War). Copak lze z něčeho takového vybrat jen jednu věc? Dost těžko. Z nutnosti ale nakonec po zralé úvaze zvedám přece jen hnát pro black metalový sci-fi nářez v podání Gorgonea Prima. Jejich "Black Coal Depression" představuje v rámci tuzemské scény notnou dávku čerstvého větru ve velice svůdné podobě, v níž nechybí silná atmosféra post-apokalyptické budoucnosti tvořenou ubíjejícím (v tom dobrém slova smyslu) tuc-tuc podkladem v kombinaci s black metalovými atributy. Výsledek? Na debutující kapelu více než úctyhodný.

Neřadový počin roku: Enochian Crescent - NEF.VI.LIM
Ačkoliv i v této kategorii bylo kandidátů na titul vícero, nakonec to zas až takové terno nebylo. V elegantním digipacku zabalené minialbum "NEF.VI.LIM" finských progresivně black metalových šílenců Enochian Crescent si totiž mé srdce získalo i přes mou nechuť k neřadovým nahrávkám. Aristokratický, inteligentní black metal v podání Enochian Crescent je přímo radost poslouchat. Jak pravil kdosi v jedné recenzi, byť se konkrétně týkala poslední dlouhohrající desky "Black Church", takhle zní black metalová elita!

Zklamání roku: Kataklysm - Heaven's Venom
Zklamání roku… docela problémová záležitost. Netvrdím, že jsou Kataklysm a jejich "Heaven's Venom" tím nejhorším, co jsem v průběhu letošního roku slyšel, právě naopak, mnohem větších sraček se objevilo požehnaně, ale vzhledem k tomu, že jsem se na ně netěšil, nemohly mne zklamat. Oproti tomu od kanadské čtveřice jsem čekal po výborném "In the Arms of Devastation" a stále ještě velice solidním "Prevail" něco o dost lepšího. Kataklysm se totiž s "Heaven's Venom" začali točit v jakémsi bludném kruhu svého groove death metalu a radši dali přednost osvědčeným postupům, které průměrného fanouška vždy uspokojí, než aby se snažili o nějaký výraznější posun. Cenou za to však je výrazný pokles kvality, dobrých nápadů a zábavnosti pro posluchače trochu náročnějšího. Příště už by to chtělo se někam pohnout. Vzývám metalové bohy, aby pokračování vedlejšáku Ex Deo dopadlo o mnoho lépe!

Koncert roku: Watain, Deströyer 666: Praha - Matrix, 23. 10. 2010
Stejně jako loni mě do této kategorie automaticky napadlo zařadit festival Brutal Assault, rozhodl jsem se nakonec tentokráte opravdu dodržet koncertní, nikoliv festivalový formát, přesně jak velí nadpis. Po takto razantní selekci již nebylo o čem spekulovat, vítězství si totiž pro sebe spoustou krve, ohně a parádního black metalu uzmuli Watain na svém říjnovém koncertu v Praze. A když jim kryl záda výtečný support, tím lépe (i když ti zrušení Otargos mě doteď štvou).

Seda:


Top5 2010:

1. Morowe - Piekło.Labirynty.Diabły
První místo pro mě bylo překvapivě nejsnažší volbou. V roce 2010 jsem nenašel nic, co by jen aspoň zčásti "Piekło.Labirynty.Diabły" překonávalo. Je tu vše, co by posluchač měl chtít. Nejenže je to pro mě jasný vítěz tohoto roku, ale celkově je to vůbec nejlepší věc, co jsem za posledních x let slyšel. Stejně jako zkraje roku změnili Курск a jejich "Черно" moje vidění na hudbu, povedlo se to i Morowe. Od poslechu této desky jsem začal opět vyhledávat zcela odlišné věci než doteď.

2. Massemord - The Madness Tongue Devouring Juices of Livid Hope
Stejně jako Morowe i Massemord pocházejí z Polska a působí v ní dokonce i jeden stejný člen. Nihil mě letos naprosto zničil a obsadil první dvě příčky na mém eintopfu. Je to inspirace pro ostatní kapely, takhle by se měla tvořit hudba! Jediná skladba, která zabere na 30 minut, je naprosto bez chyby.

3. Bring Me the Horizon - There Is a Hell, Believe Me I've Seen It. There Is a Heaven, Let's Keep It a Secret.
Aspoň jedna věc z mého původního vkusu se sem dostala. Bring Me the Horizon překonali má očekávání a stejně jako na poslední "Suicide Season" dokázali, že ve vodách moderního metalu patří ke špičce. Přes stereotypnost corové hudby se této mladé partě povedlo vytvořit originální počin, ke kterému se neustále rád vracím.

4. Garden of Worm - Garden of Worm
Můj prázdninový objev zde nesmí chybět. Finští Garden of Worm se také se svým debutem (dvě kapely v žebříčku a obě s první deskou, hmm...) předvedli ve velice dobrém světle a ukázali vynikající potenciál do budoucna. Milovníci pomalé a temné hudby toto musí okusit, "Garden of Worm" přetéká výtečnou atmosférou.

5. Demonic Resurrection - The Return to Darkness
S výběrem pátého místa jsem se patlal nejdéle. Rozhodování mezi The Meads of Asphodel a Demonic Resurrection nakonec vyhráli právě tito Indové. Ač se třeba nejmenovanému kolegovi vůbec nelíbí, mě si tato kapela získala. Kombinace death/blacku skoro nikdy nezklame, a když se k tomu přidá ještě výborný zvuk kláves, musí vám logicky vzniknout kvalitní album.

Česká deska roku: Shogun Tokugawa - Y34RS
Zde to byl výběr mezi dvěma kapelami - Insania nebo Shogun Tokugawa? Insania mě bavila velice o prázdninách, teď už ale původní euforie opadává. Zato Shogun Tokugawa vydali svou desku teprve nedávno a já se od ní nemůžu odtrhnout. Jejich hudba se dá jednodušše přirovnat - jsou to takoví Enter Shikari s mnohem častějším a tvrdším screamem. Pokud budou v tomto trendu i nadále pokračovat a nezkusí jako britští kolegové více pracovat s elektronickou hudbou, mohla by nám tu vyrůst další kapela, co se podívá i za hranice Česka.

Neřadový počin roku: Jesu - Heart Ache / Dethroned
Konečně jsem si od nich sehnal starší desky i s aktuálním EP "Heart Ache / Dethroned". Původní, několik let staré minialbum o dvou písních je zde doplněné o novou tvorbu. Přes vynikající začátek, který dá dohromady nějakých 40 minut, se sice dostanete ke kratším, ale snad ještě kvalitnějším písním. U mě rozhodně vede právě druhá část, která je opravdu mistrovským dílem. Psychedelická, až experimentální hudba, jak má být.

Zklamání roku: Disturbed - Asylum
Po poslechu "Asylum" jsem musel zamáčknout slzu. Tak skvělá kapela to byla, tak skvělé desky vydali... "Asylum" je ale definitivně nejslabší věcí letošního roku. To, na co jste byli od Disturbed zvyklí, je pryč. Je to jen album do sbírky, od mé recenze jsem si to vůbec nepouštěl. O něco méně mě zklamali také Miss May I. Snad příště.

Koncert roku: Enter Shikari, Twin Atlantic: Praha - Lucerna Music Bar, 16. 1. 2010
To už to bude rok, co jsem na tomto skvělém koncertě byl? Přijde mi to jako před měsícem (nejen díky zimě), co jsem si naprosto užíval úžasné vystoupení Enter Shikari. Přes slabší předkapelu se koncert dostal na naprosto vynikající úroveň. Trošku to ale kazili někteří jedinci, kteří trávili až moc času na pódiu - příště profackovat, aby tam už nelezli (smích). Toto vystoupení zkraje roku nepřekonalo vůbec nic - ani Brutal Assault, ani Kiss, ani Lamb of God. Enter Shikari jsou jasným koncertním pánem pro rok 2010.

Earthworm:


Top5 2010:

1. Haken - Aquarius
Na světě se asi nenajde moc lidí, kterým název Haken něco řekne, i já jsem na ně narazil úplnou náhodou. Pravděpodobně jsem si vybral štěstí na celý rok, protože tohle je jednoduše skvost pro každého, kdo si rozumí s prog rockem. Toto album je nejen top album tohoto roku, ale možná i top debut vůbec. Strčit hravě do kapsy novou tvorbu kolegů z Dream Theater, Pain of Salvation nebo Shadow Gallery ihned prvním albem, to byl pro kapelu asi splněný sen. Sen zažívá i posluchač, Haken je absolutně originální a zároveň v ní můžeme slyšet vlivy všech výše jmenovaných, i mnohem více. Geniální album, které ale vyžaduje opravdu soustředěný poslech. Aspoň já si ho nedokážu vychutnat, když mi unikne nějaký tón.

2. Overkill - Ironbound
Letos na mě vykouklo hned několik zajímavých thrash metalových alb a nejvíc mě jednoznačně chytlo za srdíčko to od Overkill. Takovou bombu od nich asi nikdo nečekal, pecka za peckou, hymna za hymnou. A hlavně titulní skladba bez jediné chybičky. Jak jsem psal již v březnu, favorit na desku roku - nakonec "jenom" pěkné druhé místo.

3. Death Angel - Relentless Retribution
Další thrash, tentokrát trochu experimentálnější a progresivnější, to ovšem neznamená, že by se mu nějak zmenšily koule. I přesto, že je to mohutně nabušené album, nedosahuje takových kvalit jako "Ironbound" a obsahuje pár slabých míst. Stále ale stačilo na třetí příčku a předběhlo další nářezovku na pátém místě.

4. Pain of Salvation - Road Salt One
Jak by jen mohla chybět moje srdcovka Pain of Salvation? Vždyť já těm chlapům žeru vážně všechno. Velký experiment tentokrát zanesl kapelu směrem k sedmdesátým létům a je pravdou, že tentokrát už to trochu dře, ale i přesto jsem si album oblíbil a našel si na něm oblíbence. Teď ještě vydržet, než vyjde druhá část...

5. Annihilator - Annihilator
Deska "Annihilator" od stejnojmenné kapely sice nedostala medaili, ale dokázala mnohem více než obhájce třetí pozice. Díky tomuto jsem se konečně rozhoupal směrem k této kapele pod taktovkou Jeffa Waterse a ta se brzy stala jednou z mých nejoblíbenějších. Nutno říct, že ani to páté místo nebylo zadarmo, při rozhodování mezi Annihilator a "Exhibit B: The Human Condition" od Exodus jsem probděl spoustu nocí. Smůla Exodus, sice je "Exhibit B: The Human Condition" super, ale... možná příště.

Česká deska roku: Slow Tension - Inner Fragments
Další náhodný objev je čistě instrumentální. Kapela, která se netají inspirací v Dream Theater, si od svých vzorů bere jen to nejlepší a i bez vokálů si dokáže udržet posluchačovu pozornost, aniž by se ztratil ve shluku kytarových onanií. Technicky precizní instrumentální prog metal bez zbytečně dlouhých skladeb snad vyčaruje úsměv na tváři mnoha posluchačům.

Neřadový počin roku: Opeth - In Live Concert at the Royal Albert Hall
Skvělý audio i video záznam koncertu, disponující setlistem, který se u Opeth mimo DVD asi jen tak nevidí. Celý "Blackwater Park" a potom po jedné skladbě z každého dalšího alba - to potěší snad každého jejich fanouška. Vystoupení kapely je vážně výborné (někoho možná zarazí opět trochu obměněný styl growlu), zvuk taky super, dokonce je i dobře slyšet baskytara, jedinou vadou na kráse se tak stalo občas značně dementní publikum. Tleskat do rytmu při vystoupení Opeth? Ještě k tomu úplně chaoticky a arytmicky? Styďte se, barbaři!

Zklamání roku: úmrtí Ronnieho Jamese Dia
Rok 2010 byl pro rockovou a metalovou scénu poměrně tragický. Přinesl totiž několik úmrtí (RIP všem), jmenujme například - Peter Steele (Type O Negative) nebo Paul Gray (Slipknot). Nejvýznamnější ze všech byla ovšem smrt rockové ikony jménem Ronnie James Dio. Majitel mocného hlasu, známého z projektů Black Sabbath, Heaven & Hell, Rainbow, Elf nebo jeho vlastní kapely s názvem Dio, skonal 16. května na rakovinu žaludku, se kterou již dlouho bojoval, ve věku 67 let. Odpočívej v pokoji, Ronnie.

Koncert roku: Pain of Salvation, Beardfish: Praha - Futurum Music Bar, 26. 10. 2010
Stejně jako Monsterfuck jsem už sahal po festivalu, jenže mě přes ruku pleskl název "koncert roku", takže jsem neváhal a zamával Sonispheru. Pain of Salvation společně s Beardfish splnili moje sny a suverénně zabrali trůn jen pro sebe.

Ježura:


Top5 2010:

1. Ihsahn - After
Skromný génius Ihsahn letos světu opět dokázal, kdo že to stojí za kultovním statutem blackové legendy Emperor. Jeho třetí sólové album je snad v každém ohledu dokonalé a jeho poslech je pro mne určitou formou mše. Ano, tak moc se mi "After" líbí...

2. Iron Maiden - The Final Frontier
Pánové umějí stárnout s grácií! Novinka sice zní úplně jinak než klasická alba z let osmdesátých, ale přesto (nebo snad právě proto) je svěží, nápaditá, progresivní a nebojím se říct epická. Přes to všechno je na první poslech poznat, že jde o Iron Maiden. Tleskám a uctivě se klaním!

3. Blind Guardian - At the Edge of Time
Po sérii "Nightfall in Middle-Earth" - "A Night at the Opera" - "A Twist in the Myth", kde bylo každé album úplně jiné a ne každému to vyhovovalo, stvořili Blind Guardian desku, která kombinuje většinu předchozích směrů a ve výsledku je vyvážená, komplexní a mimořádně kvalitní. Bravo, bardi!

4. Kamelot - Poetry for the Poisoned
Čtvrtá příčka patří Kamelot. O kvalitách alba jsem se trochu obšírněji rozepsal v recenzi, takže moje argumenty hledejte tam. Jen bych dodal, že kdybych Kamelot miloval stejně fanaticky jako Blind Guardian, asi by si odnesli o stupeň lepší umístění, takže výsledné pořadí berte trochu s nadhledem...

5. Dimmu Borgir - Abrahadabra
Teď se na mou hlavu asi snese déšť nepěkných výrazů, ale mně se "Abrahadabra" skutečně hodně líbí! Určitě by se našla alba, která by tento počin svými kvalitami dost možná i zesměšnila, ale moje rozhodnutí má na svědomí především fakt, jak moc je "Abrahadabra" zábavné a kvalitní album oproti svému jalovému předchůdci "In Sorte Diaboli". Dimmu Borgir vsadili na razantní změnu a já jim to žeru i s navijákem. Amen.

Česká deska roku: Dymytry - Neser!
I přes to, že jsem původně chtěl tento titul přidělit albu "IVO" od Morbivodovy Umbrtky, nakonec musím dát přednost mimoňům Dymytry. Jejich "Neser!" je totiž na české poměry skutečně nevídaně chytlavé a našlapané dílo. Jsem skutečně zvědavý, co se okolo bude okolo téhle party dít v budoucnu...

Neřadový počin roku: Hypnos - Halfway to Hell
Ano, letos vyšla DVD takovým veličinám jako Immortal a Behemoth a já nepochybuji o jejich kvalitách. Bohužel, neměl jsem možnost zhlédnout ani "The Seventh Date of Blashyrk", ani "Evangelia Heretika", tak musím při svém výběru zalovit v jiných vodách. Hypnos mě uchvátili na Brutal Assaultu, a tak jsem se rozhodl podívat se jejich hudbě na zoubek. K mému překvapení jsem objevil skutečně kvalitní materiál, který se může směle měřit s nejrůznějšími zahraničními kapelami. "Halfway to Hell" mě neskutečně namlsala na plnohodnotné album, které doufám přijde co nejdřív, a na můj osobní piedestal tak patří plným právem.

Zklamání roku: černý rok metalu
Tohle bude složitější, protože všechny desky, na které jsem se v uplynulém roce těšil, dopadly přinejhorším chvalitebně. Snad jediné album, které mi není moc po chuti, je novinka Cradle of Filth, i když lze jen sotva mluvit o zklamání, když vydání desky nepředcházelo žádné nadšené očekávání. Skutečně zklamaný jsem tak jen z vysokého počtu úmrtí na rock metalové scéně, stejně jako Earthworm...

Koncert roku: Blind Guardian, Steelwing: Brno - Fléda, 17. 10. 2010
Ještě na začátku října bych zcela jednoznačně volil květnový koncert Аркона v Praze. Ovšem to, co předvedli na Flédě Blind Guardian, se mi z paměti nevymaže snad do smrti - dokonalost a nic než dokonalost! Má volba je tedy zřejmá...

nK_!:


Top5 2010:

1. Soilwork - The Panic Broadcast
Už několik měsíců předem jsem uvažoval, zda moje osobní top1 roku 2010 obsadí poslední album Soilwork nebo nejnovější placka Godsmack. Obě desky jsou dokonale vybalancované a perfektně se poslouchají a já se prostě nemůžu rozhodnout, která je lepší. Takže první i druhé místo jsou pro mě zcela zaměnitelné, ať si kdo chce co chce říká.

2. Godsmack - The Oracle
Viz výše.

3. Murderdolls - Women & Children Last
Ač nemám zkušenost s jejich prvním počinem, slyšel jsem na adresu Murderdolls pět jen samou chválu a rozhodl se zkusit alespoň ten nový výrobek z jejich glam metalové/horror punkové dílny. A rozhodně jsem nebyl zklamán - naopak, více než příjemně překvapen. Nová oblíbená kapela.

4. Eluveitie - Everything Remains as It Never Was
Myslete si, co chcete, ale tahle švýcarská banda pohanů prostě válí. A naživo možná ještě více nežli z cédéčka.

5. Sully Erna - Avalon
Zpěvák zmiňovaných Godsmack se vytáhl a nepřišel pouze s odfláknutou parodií sebe sama, nýbrž s plnohodnotnou deskou, která není ani trochu prvoplánová a... a vlastně jsem ani nečekal, že by mohla být tak návyková :)

Česká deska roku: Dymytry - Neser!
Dlouhá léta jsme čekali na první řadové album pekelníků Dymytry a čas zapálit ohně pod kotli konečně nastal! Ta fošna má šťávu, hlavu a patu, výborné texty a na české poměry kvalitní zvuk. Co víc chtít?

Neřadový počin roku: Satanžel nemohu sloužit...

Zklamání roku: Iron Maiden - The Final Frontier
Od svých oblíbených heavy metalových dědečků jsem asi očekával něco o trochu lepšího, nebo si prostě nemůžu vzpomenout na nic, co by mě letos vyloženě rozesmutnilo.

Koncert roku: Sepultura: Brutal Assault - Josefov, 12. 8. 2010
V létě jsem sám sobě vyvrátil někdejší mýtus, že brazilská Sepultura nemůže fungovat bez bratří Cavalerů. Opak je pravdou a já po celou dobu setu nepřestával kulit vočadla. Překvapení a nezapomenutelný zážitek.

Theorrow:


Top5 2010:

1. Parkway Drive - Deep Blue
Letošní rok jsou pro mě číslo jedna Parkway Drive. Jejich poslední řadové album obsahuje vše, co by mělo takovéhle album mít - chytlavé riffy, kvalitní growling atp. A hlavně to podtrhli kvalitním vystoupením v Praze. Tudíž číslo jedna pro rok 2010 jsou Australani Parkway Drive se svým posledním počinem "Deep Blue".

2. Dimmu Borgir - Abrahadabra
Velice dobrá deska. Dimmu Borgir, bych řekl, tak trochu zpomalili, ale i přesto je to velice kvalitní deska. Snad nejlepší písnička z celého alba je předělávka "Perfect Strangers" od Deep Purple, kterou mě velice překvapili. Je to prostě nahrávka, která má atmosféru.

3. Bleeding Through - Bleeding Through
Tohle je moje srdcová záležitost. Nevím, co bych o tomhle skvostu napsal. Pro ně jsem měl vždycky slabost. Moc slabých chvilek jsem na CD opravdu nenašel. Pražský koncert byla třešnička na dortu!

4. As I Lay Dying - The Powerless Rise
Abych řekl upřímně, čekal jsem od této desky více. As I Lay Dying velice ubrali melodického zpěvu, ale když už tam je, tak stojí za to, například v "Parallels". Též mi chybí melodické riffy. Desku "An Ocean Between Us" rozhodně nepřekonali. I přes všechny tyhle nedostatky tato deska stojí za poslechnutí.

5. Avenged Sevenfold - Nightmare
Od téhle desky jsem nevěděl, co mám čekat. Po poslechu videoklipu "Nightmare" jsem byl velice rád, že Avenged Sevenfold jedou ten svůj klasický styl, ale při poslechu CD jsem byl velice zklamán. Je tu více pomalých písní, než by bylo záhodno. Dále jejich některé refrény bych spíš přiřadil do punku než k Avenged Sevenfold. Neříkám, že celé CD je bez ostřejší věci, ale i přesto tohle CD nedosahuje kvalit jejich předchozích desek.

Česká deska roku: Black Alert - Demo
Jelikož Black Alert jsou mí kamarádi a já českou scénu vůbec nesleduji, padla jasná volba na ně.

Neřadový počin roku: Immortal - The Seventh Date of Blaskyrkh
Já, jakožto velký milovník Immortal, jsem po zkouknutí tohoto DVD měl druhé Vánoce. Skvělá show až na to, že mi tam chybí písně z nového CD, jinak bezchyby.

Zklamání roku: V letošním roce mě nic nezklamalo.

Koncert roku: Never Say Die Tour: Praha - Abaton 13. 11. 2010
Jelikož na tomto turné vystupovali mí dva favorité, Bleeding Through a Parkway Drive, bylo jasné, že tohle bude číslo jedna. Též jsem přemýšlel o festivalu Sonisphere, ale nedosahoval takových kvalit, které předvedli Parkway Drive a Bleeding Through v Praze. Nevím, jestli mě za to někdo nevykostí, ale myslím si, že Metallica za Parkway Drive trošku pokulhávala. Je to můj osobní názor, tak mě nechte žít.

Veselé Vánoce!

24. prosince 2010 v 12:59 | Monsterfuck |  Blog News
Já osobně mám sice Vánoce u řiti (Gorgoroth si budu pouštět stejně jako kdykoliv jindy ;)), ale nač si hrát na kazišuka, stejně se nějakému tomu patetickému přání nedá vyhnout. Užijte si tudíž tyto časy obžerství, hořících stromků a červeného pedofila podle vlastní chuti, na Silvestra si nenablinkejte do bot a ať na Nový rok nemáte moc velkou kocovinu! Šťastné a veselé!

P.S.: Sicmaggot pojede samozřejmě i o prázdninách Mrkající


The Blackstone Chronicles - Unspoken Regrets

23. prosince 2010 v 20:02 | Seda |  Recenze
Blackstone Chronicles
Na recenzi, která se objeví den před Štědrým večerem, padla volba na The Blackstone Chronicles. Že je vůbec neznáte? Nemáte se za co stydět, tato parta lidí totiž dělá s touhle kapelou teprve první krůčky na její (doufejme, že dlouhé a úspěšné) kariéře. "Unspoken Regrets" je jejich prvním větším počinem, se kterým se můžou prezentovat. Obsahuje celkem tři písně, délka zhruba na deset minut. I v takhle malém výběru se ale nachází něco skvělého, co zabaví na hodně dlouho.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Metalové domácí kino

23. prosince 2010 v 18:53 | Monsterfuck |  Music News
Úctyhodná hromádka všemožných video počinů se nám dnes urodila, tak si držte klobouky, jdeme na to:

Kapela: Belphegor
Žánr: blasfemický black/death nářez z Rakouska
Klip: Impaled Upon the Tongue of Sathan (trailer k oficiálnímu klipu)
Zajímavost: Při natáčení bylo spotřebováno 60 litrů krve, přístupnost od 18 let samozřejmostí :)
Album: Blood Magick Necromance (vychází 14. 1. 2011)

Kapela: Dimmu Borgir
Žánr: norský symfo-black metalový cirkus
Klip: Dimmu Borgir (oficiální klip)
Album: Abrahadabra (vyšlo 27. 9. 2010)

Kapela: Legion of the Damned
Žánr: holandská death/thrash hoblovačka
Klip: Hand of Darkness (oficiální klip)
Album: Descent into Chaos (vychází 7. 1. 2011)

Kapela: Stone Sour
Žánr: "kapela těch dvou ze Slipknotu..."
Klip: Hesitate (oficiální klip)
Album: Audio Secrecy (vyšlo 7. 9. 2010)

Kapela: Vreid
Žánr: black metal z Norska
Klip: trailer k nadcházejícímu albu
Album: V (vychází 7. 2. 2011)

Solefald - Norrøn livskunst

22. prosince 2010 v 18:31 | Monsterfuck / Earthworm |  Recenze
Pořád to samé dokola začne být po nějakém čase zákonitě nuda, tudíž jsme se rozhodli naší sekci recenzí tentokráte namísto klasické kritiky ozvláštnit mírně netradiční formou recenze v podobě dialogu dvou redaktorů (Monsterfucka a Earthworma) na téma dané desky - "Norrøn livskunst" od norských hledačů Solefald.

Monsterfuck: Kolikrát jsi to už slyšel vlastně?
Earthworm: Asi osmkrát. Ale mám to už celkem v sobě.
Monsterfuck: A baví tě to ještě, když to posloucháš teď podeváté?
Earthworm: Jo, baví. Proč? Tebe snad ne?
Monsterfuck: Asi se jen ptám, ne? (smích) Mě to taky baví, to jo, ale třeba v porovnání s předchozími deskami to není taková extáze. Možná to bude tím, že "Norrøn livskunst" pokračuje v podstatě tam, kde skončila "Islandská odysea", tudíž už to není takový překapivý šok, jako když jsem poprvé slyšel "Red for Fire" a pak "Black for Death".
Earthworm: Já jsem ještě předchozí alba neslyšel, také nemůžu moc porovnávat.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Samael pojmenovali další desku

21. prosince 2010 v 19:38 | Monsterfuck |  Music News
Švýcarští chameleóni Samael pojmenovali svou nadcházející řadovku "Lux Mundi". Nahrávka bude obsahovat 10-12 skladeb, mezi nimž nebude chybět ani singl "Antigod" (vyšel již na stejnojmenném minialbu - poslechnout můžete kupříkladu na MySpace) nebo "Soul Invictus". Fanoušci mohou desku očekávat na jaře.

Samael

Ralf Scheepers z Primal Fear vydává sólovku

21. prosince 2010 v 19:29 | Monsterfuck |  Music News
Zpěvák Ralf Scheepers z německé kapely Primal Fear vydá 18. února nadcházejícího roku skrze Frontiers Records své první sólové album s názvem "Scheepers". Seznam songů a obálku tohoto počinu si můžete samozřejmě prohlédnout na konci novinky.

Deska "Scheepers" by se prý měla pohybovat ve stylových intencích domovských Primal Fear, avšak s mnohými ozvláštněnými a dalšími odbočkami. Ralf si sám obstaral všechny nástroje s výjimkou několika příspěvků hostujících muzikantů. Na desce uslyšíte sóla Victora Smolskiho (Rage), dále kytary Kaie Hansena (Gamma Ray, ex-Helloween), Sandera Gommanse (ex-After Forever) a Metal Mikea (Halford) a nakonec i zpěv Tima "Rippera" Owense (Yngwie Malmsteen, ex-Iced Earth, ex-Judas Priest). Na desce se dále objeví Snowy Shaw (Therion), hned tři členové Primal Fear a skladatelským umem do dvou songů přispěl také Stefan Leibing, bývalý kytarista Primal Fear.

Tracklist "Scheepers":
01. Locked in the Dungeon
02. Remission of Sin
03. Cyberfreak
04. The Fall
05. Doomsday
06. Saints of the Rock
07. Before the Dawn [Judas Priest cover]
08. Back on the Track
09. Dynasty
10. The Pain of the Accused
11. Play with the Fire
12. Compassion

Umbrtka - IVO / War for War - Věž smrti

21. prosince 2010 v 0:21 | Monsterfuck |  Recenze
Není žádným tajemstvím, že Lord Morbivod z Plzně patří v naší malé kotlině k těm nejaktivnějším hudebníkům. Navíc - a to je nutno opravdu ocenit - se mohou v podstatě všechny jeho projekty pyšnit nezanedbatelnou osobitostí a do jisté míry i originalitou, zvláště pak co se textové stránky týče. Nejprovařenější jsou jednoznačně skřeti Trollech, kteří si již stihli vybudovat silné renomé v rámci českého undergroundu, v těsném závěsu pak následují kanálníci Stíny plamenů. Nutno říci, že právě tyto dvě kapely jako jediné z Morbivodových projektů hrají živě, avšak nejsou zdaleka nejaktivnější. Tento titul lze bez zaváhání přiklepnout Umbrtce, pod jejímž jménem solí Morbivod a jeho tři kumpáni nahrávku za nahrávkou. A zrovna letošní rok je hlavní protagonista našeho dnešního povídání opravdu čilý, ať pod křídly oné Umbrtky či ostatních skupin. S nadsázkou by se dalo prohlásit, že v roce 2010 je přemorbidováno až hanba. V únoru Umbrtka a "Kovový háj", v březnu "Jasmuz" od Trollech, v létě pak další Umbrtka a také "Věž smrti" od War for War, jediného jednočlenného projektu Morbivoda. A právě poslední dvě jmenovaná alba jsem si dovolil přiřadit k sobě a proprat je v jedné recenzi…

Umbrtka - IVO


Na první poslech je nová dávka prachmatického metalu opět zase někde jinde než její předchůdci. Po intimnějším, polo-akustickém "Kovový háj" se na "IVO" (alias "Industriální velké obrození") vrací opět ostřejší kytarové riffy, ale… v podobě mnohem více avantgardnější než kdy dřív. I když i v minulosti se skupina nebála píchnout do něčeho neočekávaného, "IVO" je v tomto směru jednoznačně nejdál. Umbrtka se čím dál tím více profiluje do projektu, který si sám na sebe ve svém současném rozpoložení neklade takřka žádné hranice. Ani v pomatení smyslů se současná podoba Umbrtky prostě nedá nazvat black metalem, jak tomu bývalo kdysi. V případě "IVO" už bych se nebál označení čistá avantgarda, v některých skladbách ještě umírněnější, v jiných zase nezřízená takovým způsobem, až se člověk nestačí divit.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!


Arch Enemy začínají nahrávat

20. prosince 2010 v 21:55 | Seda |  Music News
Stálice na metalové scéně Arch Enemy nakráčela do Sweet Spot Studia ve Švédsku a začala nahrávat novou desku, která má vyjít v květnu příštího roku přes Century Media Records. Producentem na albu se stala sama kapela a poté jej zmixuje Rickard Bengtsson. Ten už s Arch Enemy zkušenosti má, když před pěti lety pracoval na desce "Doomsday Machine".

Na kratičký report ze studia se můžete podívat v následujícím videu:


Candlemass odehráli výroční koncert s původním zpěvákem

20. prosince 2010 v 20:52 | Monsterfuck |  Music News
Švédská doom metalová legenda Candlemass oslavila celé čtvrtstoletí na scéně speciálním, dvouapůlhodinovým koncertem, v jehož rámci zazněl kompletní kultovní debut "Epicus Doomicus Metallicus" s originálním zpěvákem Johanem Lanquistem za mikrofonem. Vystoupení se odehrálo 18. prosince ve Stockholmu. Na jedno fanouškem natočené video se podívejte na konci článku.

V rámci oslav výše zmiňovaného výročí už vyšel nabušený box "Doomology" plný všech myslitelných rarit a výtahů ze zapadlých archivů. Více informací o počinu ve starší novince.

"A Sorcerer's Pledge":


Xandria: nová zpěvačka; Sirenia: nový song

20. prosince 2010 v 20:09 | Monsterfuck |  Music News
>>> Němečtí gothic metalisté Xandria představili svou novou zpěvačku, jež nahradí v únoru odejivší Kerstin Bischoff. Stala se jí jistá Manuela Kraller (na fotce), která se mihla například už ve známé kapele Haggard. Ostrá premiéra čeká novou pěnici 7. ledna v německém Biefieldu, kde Xandria vystoupí po boku zdejšího symfonického orchestru. Skupina dále pomalu připravuje nástupce tři roky starého alba "Salomé - The Seventh Veil"; mělo by vyjít v příštím roce.

>>> Styloví kolegové Sirenia z Norska svou novinku "The Enigma of Life" vydají už 21. ledna 2011 a k poslechu (a klidně i k tanci, podle libosti :)) předkládají na ukázku její úvodní kousek "The End of It All". Poslouchat jej můžete na MySpace účtu.

Rammstein chystají DVD a bestofku

19. prosince 2010 v 15:46 | Monsterfuck |  Music News
Baskytarista Oliver Riedel se v jednom nedávném rozhovoru nechal slyšet, že Rammstein natočili své dva koncerty v Montrealu a v Madison Square Garden v New Yorku pro potřeby dalšího DVD. Po kultovním "Live aus Berlin" (1999) a "Völkerball" (2006) půjde již o třetí DVD počin v kariéře kapely. Datum vydání je prozatím ve hvězdách.

Rammstein dále na duben příštího roku chystají best of kompilaci, která by měla být doplněna o dvě zbrusu nové skladby (čímž se hezky vysvětluje, co s největší pravděpodobností R+ dělali v polovině listopadu ve studiu, jelikož nikde neuvedli, co zde nahrávali). Více informací časem.