Heaven Shall Burn - Invictus

25. července 2010 v 18:52 | Seda |  Recenze
HSB
Když jsem tu před rokem recenzoval poslední výtvor této kapely, byl jsem na něm pořádně závislý a neustále si jej dokola pouštěl. To samé se už nedá říci o "Invictus", které zdaleka nenaplnilo má očekávání. Heaven Shall Burn si drží stejný zvuk už od šest let staré desky "Antigone". To pokračovalo k povedené "Deaf to Our Prayers" a již zmiňované "Iconoclast". A slyšet furt to samé přeci jen časem omrzí. Tuto desku zatím zdobí dobrá prodejnost. Ve své domovině je v první desítce, v Rakousku na 15. místě. O jednu pozici líp si vede v Řecku a ve Švýcarsku se drží na 38. místě.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kashmeeer Kashmeeer | 25. července 2010 v 23:21

Už jsem si říkal jestli se týhle recenze vůbec dočkám :-) Popravdě mám z alba podobný pocit, intro je taková jednoduší a horší kopie Awoken, Omen a Combat jsou sice pecky ale Endzeitu nešahaj ani po kotníky, navíc mě v Combat ze začátku strašně štvaly ty "disco" vložky (trošku mi to připomínalo poslední Cocote Minute), dál mě zaujala až Buried in Forgotten Grounds (která byla k mání ke stažení už před vydáním) ale to zpomalení mi tam moc nesedí, Joel to je jiný kafe. Zbytek tak nějak proletí víceméně moc nezaujme, až předposlední (nepočítám-li outro) Nowhere (neubránim se odkazu na Iconoclast a to na Black Tears) a poslední Given in Death, díky pro HSB netradičnímu spojení čistého vokálu a screamu. Celkově je to dobrá deska, rád si jí poslechnu ale mnohem častěji tedy sáhnu po jejích předchůdcích. HSB stagnují a pokud někde lehce zaexperimentují tak se jím to mých očích moc nedaří. Možná že by se měli příště vydat celkově trošku jiným směrem. Škoda, na tohle album jsem hodně těšil...

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama