Rotting Christ - Aealo

20. února 2010 v 20:59 | Monsterfuck |  Recenze
Přiznám se bez mučení, že starší počiny Rotting Christ mě nikdy nijak extra nebraly. Neupírám jim kvality, ani jistou kultovnost, ale pokud bych měl zvolit mezi tím, co kapela předvádí v posledních řekněme deseti letech od nahrávky "Khronos", a předtím, jednoznačně bych šel do té novější tvorby. Rotting Christ totiž s postupem času zrají jako ono pověstné víno. Hudba, jakou produkují po poslední tři alba, včetně aktuálního "Aealo", je totiž navýsost výborná. Provařené pořekadlo, že každá nová deska překonává tu předchozí, v jejich případě platí beze zbytku. Ano, je to tak, právě vycházející "Aealo" je opět ještě o kousek lepší než minulé "Theogonia" - a že to byla kurva dobrá placka!

Ať poslouchám, jak poslouchám, prostě nemám, co bych Rotting Christ vytknul. Tentokrát to vyhráli na všech frontách. O čem se v souvislosti s nimi hodně mluví, je stále větší vliv jejich řeckých kořenů, který je s každým novým počinem cítit víc a víc. To "Aealo" plní bezezbytku, neboť helénská atmosféra z desky cáká na všechny strany. Mohutných sborů, samplů a odzbrojujících melodií si budete moci užívat plnými doušky. Epické a výpravné, avšak bez jakéhokoliv patosu či lacinosti.

ZBYTEK ČLÁNKU NAJDETE NA NAŠEM NOVÉM WEBU!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Seda Seda | 20. února 2010 v 22:41

slabota :P

2 Deathman Deathman | 21. února 2010 v 8:03

výborná placka,slyším tam i spoustu odkazů na starý věci okolo desky triarchy of the lost lovers,který mam pořád i po letech hodně rád.spolu s theogonia jejich nejlepší deska 8/10 8-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama