Polští Vader, jedna z nejstarších a nejznámějších death metalových skupin, už mají za sebou pěknou řádku alb a nyní přidávají ještě jedno. Monstrum zvané "Necropolis" stvořili Peter, jeden ze zakladatelů, který se na tomto albu postaral tradičně o kytaru a zpěv a nyní i o basovku, bicí si vzal na paškál jeho spoluhráč Paul, který, jak se zdá, nevydrží u jednoho projektu (nahrál šest alb s šesti různými kapelami).
Vader vždy výborně kombinovali thrash metal s death metalem a uvědomovali si, že death se vyvinul hlavně z thrashe, a jeho vlivy jsou dobře cítit i na "Necropolis". Jejich tvorba vždycky sloužila hlavně jako výplach mozku, nakopání prdelí a podobně, a na tom se nic nemění, jsou to prostě Vader. S ničím se neserou, narvou do vás pořádnou dávku oldschoolového deathu tak, aby ty dva kulervoucí riffy nezačaly nudit, a ukončí skladbu ve správný čas. To znamená, že každá má tak +/- tři minuty a celé album má kolem čtyřiceti minut.
A vůbec, riffy jsou v rámci možností originální (z kytary prostě nevymlátíte po padesáti letech něco, co by se vám nezdálo, jako byste to už někde slyšeli) a sóla jsou krátká a zabijácká, ale neprosazují se dost na to, aby nějak vyčuhovala a uchvátila. Nejlepší sólo je asi v poslední skladbě, "When the Sun Drowns in Dark", která je vlastně celá výtečná.
Aby to nebylo jen rutinní album, nechybí ani pár experimentálních skladeb jako "ambientní" "The Seal" a nebo zaříkávačka (nevím jak to jinak nazvat) "Summoning the Future", která mi připomíná některé skladby Cradle of Filth ("Archangel, Dark Angel, lend me thy light, through death's veil till we have heaven in sight..."), ti používali tyto skladby a mezihry docela často.
Opravdovou třešničkou na dortu jsou pro mě covery, vyskytující se jen na limitované edici. Myslím, že Vader dělali vždycky nejlepší covery, které se dokázaly vyrovnat originálu, a covery "Black Metal" od Venom a "Fight Fire with Fire" od Metallicy, jsou opravdové psycho. Hostovali na nich zpěváci Bartlomej Krysiuk a Maciej Taff.
Nevím, co dál říct, moje recenze je stejně krátká jako album, které nepotřebuje patnáctiminutové skladby, aby vás rozdrtilo. Je to standardní vaderovské album - hutné a brutální riffy, velký vliv thrashe, rychlé bicí, krátká a zabijácká sóla. Je to rutina, ale kurevsky dobrá.
Tracklist:
Nevím, co dál říct, moje recenze je stejně krátká jako album, které nepotřebuje patnáctiminutové skladby, aby vás rozdrtilo. Je to standardní vaderovské album - hutné a brutální riffy, velký vliv thrashe, rychlé bicí, krátká a zabijácká sóla. Je to rutina, ale kurevsky dobrá.
Tracklist:
01. Devilized - 03:19
02. Rise of the Undead - 03:52
03. Never Say My Name - 02:01
04. Blast - 01:50
05. The Seal - 02:10
06. Dark Heart - 02:59
07. Impure - 03:40
08. Summoning the Future - 01:05
09. Anger - 02:14
10. We Are the Horde - 03:10
11. When the Sun Drowns in Dark - 07:06
02. Rise of the Undead - 03:52
03. Never Say My Name - 02:01
04. Blast - 01:50
05. The Seal - 02:10
06. Dark Heart - 02:59
07. Impure - 03:40
08. Summoning the Future - 01:05
09. Anger - 02:14
10. We Are the Horde - 03:10
11. When the Sun Drowns in Dark - 07:06
Hodnocení: 8/10
Zbytek redakce hodnotí: Monsterfuck - 7,5/10, Seda - 7/10
Průměrné hodnocení v redakci: 7,5/10
Unscarred | 29. srpna 2009 v 15:24 | 
Je to dobrý, neřikám že ne, ale 80% mi taky přijde možná moc, ale tak záleží na úhlu pohledu 
Výborná a chytlavá deathřina, oblíbil sem si hned na první poslech. V podstatě k albu nemám výhrad